Digitální licence uděleny. Co bude dál?

Vzniknou tři komerční multiplexy

Současné tři přechodné digitální sítě, označované jako multiplexy A, B a C, které dosud nezprovoznily všechny své vysílače a jsou dostupné pouze v Praze, dvě v Brně (A a C) a jedna v Ostravě (A), čeká přeměna v definitivní multiplexy. Podle předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka by měly už koncem roku 2008 pokrývat skoro celou Českou republiku. Počítáme s tím, že pokrytí by odpovídalo celoplošnosti tak, jak jej vyžaduje především zákon o České televizi, tedy že zasáhnou 95 procent obyvatelstva, uvedl Dvořák. Tyto tři sítě naplní komerční programy. Veřejnoprávní ČT společně s Českým rozhlasem vytvoří čtvrtý, takzvaný veřejnoprávní multiplex.

V praxi to znamená, že ČT se svými čtyřmi programy opustí nynější multiplex A. Zatím nevíme, v jakém multiplexu bude vysílat Nova, která je nyní společně s ČT v přechodné síti A. Počítáme ale s tím, že multiplexy A, B a C se přetransformují v definitivní vysílací sítě, které budeme označovat jako multiplexy 1, 2 a 3, prohlásil Pavel Dvořák. Kromě šesti nových digitálních programů, které minulý týden získaly licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (Óčko, Z 1, Febio TV, RTA, TV Barrandov a TV Pohoda), tyto sítě využijí také televize Nova a Prima. A to jak pro svoje současné programy, tak pro bonusové stanice, jejichž licence Nově a Primě přisuzuje novela vysílacího zákona.

Licence pro Novu 2 a Primu 2 ze zákona

Nova s Primou se také zúčastnily licenčního řízení na nové digitální kanály, vysílací rada jim ale neudělila ani jednu licenci. Důvodem je právě skutečnost, že obě televize dostanou ze zákona jednu licenci navíc za to, že nebudou dělat potíže při vracení analogových kmitočtů, na kterých dnes vysílají a z nichž stát sestaví definitivní digitální multiplexy. Pokud bychom Nově nebo Primě udělili třetí licenci, narušilo by to podle nás rovnováhu trhu, protože by tyto televize byly zvýhodněny oproti nové konkurenci, vysvětlil předseda vysílací rady Václav Žák. Bonusové licence mohou obě televize využít až v definitivních digitálních sítích, na které se v příštím roce přetransformují nynější přechodné multiplexy.

První digitální televize: kdo za nimi stojí a co nabídnou

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila minulý týden prvních šest licencí pro digitální televize. Nové stanice by se měly v přechodných digitálních sítích B a C, případně v jejich modifikované definitivní podobě, objevit nejpozději rok od chvíle, kdy si jejich provozovatelé převezmou rozhodnutí o vydání licence. Kdo jsou majitelé chystaných digitálních programů a co nabídnou českým divákům? To se dočtete ve článku První digitální televize: kdo za nimi stojí a co nabídnou.

Cílem je, aby do konce roku 2008 byly nejméně tři celoplošné sítě pro digitální vysílání. To znamená, aby ti, kteří mají licence, nebo ti, kteří vysílají ze zákona, měli možnost na celém území šířit svůj signál, shrnul snahu Rady ČTÚ její předseda Pavel Dvořák. Celkově by ale v České republice mělo existovat šest až osm digitálních sítí. Konkrétní počet určí Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání, jehož první verzi nyní připomínkují provozovatelé přechodných multiplexů. Na veřejnost se technický plán dostane v polovině července, po mezinárodní telekomunikační konferenci v Ženevě, kde se vyřeší případné přeshraniční kolize s okolními státy. Podle Dvořáka však Česká republika v zásadě prosadila vše, co chtěla.

Jeden multiplex bude úplně volný

Technický plán přechodu je zaměřen na první čtyři sítě, tři budou do konce 2008, čtvrtá pravděpodobně v nějakém časovém odstupu, přiblížil Pavel Dvořák. V každém multiplexu budou čtyři nebo pět televizních stanic. Šest nových digitálních programů, dvě Novy, dvě Primy a stanice, kterým vysílací rada udělí licence v letošním nebo příštím roce. Termín, kdy se tak stane, závisí podle předsedy RRTV Václava Žáka na rychlosti, jakou budou zkoordinovány kmitočty pro definitivní sítě a jak se České republice povede na mezinárodní telekomunikační konferenci v Ženevě. Rada by de facto mohla ještě dokončit licenční řízení na jednu programovou pozici v přechodném multiplexu C, tu si však nechává volnou pro případ, že by se do této sítě přesunula televize Nova se svým současným programem.

Teoreticky to tedy vypadá tak, že přechodný multiplex B má obsahovat čtyři programy: nynější Primu, RTA, Z 1 a TV Pohoda. Pátou pozici zaplní bonusovým programem Prima (alespoň RRTV s tím počítá, byť podle zákona by druhá Prima měla začít vysílat až v transformovaném definitivním multiplexu). Multiplex C zaplní Óčko, TV Barrandov a TV Febio, později bonusový program Novy, případně i nynější TV Nova. Radě by tak po přechodu na tři definitivní komerční multiplexy zbývala celá jedna volná digitální síť se čtyřmi až pěti programovými pozicemi. Právě na ty radní vypíší nové licenční řízení. Nelze vyloučit, že toto řízení rada vypíše ještě letos, uvedl na pondělní tiskové konferenci předseda RRTV Václav Žák.

A co další digitální sítě?

Další tři až čtyři celoplošné digitální multiplexy zatím ČTÚ blokuje pro nové technologie. A to jak pro digitální rozhlas v systému T-DAB, který si loni v Praze vyzkoušel Český rozhlas i několik komerčních rádií, tak pro jeho doplňkové služby DMB, zemskou digitální televizi pro mobilní telefony DVB-H a digitální televizi s vysokým rozlišením obrazu (HDTV), pro kterou bude nutné využít kompresní standard MPEG-4 (nynější multiplexy vysílají ve standardu MPEG-2). Tyto sítě přidělíme na základě výběrového řízení poté, co zhodnotíme, pro jaké vysílací technologie je využijeme, řekl severu DigiZone.cz Pavel Dvořák. Jedna společnost bude moci provozovat i dva a více multiplexů. Současný zákon to nevylučuje, dodal Dvořák.

A co provozovatelé nynějších přechodných mutliplexů? Mají právní nárok na přidělení definitivních vysílacích sítí? Podle Pavla Dvořáka ano: Nárok podle nynějšího zákona existuje. V takovém případě by se ale současným provozovatelům multiplexů nevyplatilo budovat přechodné vysílací sítě, které by se mohly od těch definitivních výrazně lišit. Na druhou stranu na ně mohou tlačit držitelé programových licencí, kteří by chtěli začít vysílat dříve než začátkem příštího roku. ČTÚ ale podle Dvořáka myslel i na tuto situaci: Vzhledem k tomu časovému posunu, ke kterému došlo, jsme s RRTV přijali opatření, podle kterých operátoři budou moci své sítě budovat už na budoucích nových kmitočtech. Ale na jakých, když konečnou podobu definitivních sítí má posvětit až mezinárodní konference v Ženevě?

Vypínání analogu: první bude ČT

Ony jsou ty kmitočty hodně shodné s těmi, které měli pro přechodné sítě, ale jsou tam i rozdíly. Vycházíme ze stávajících přechodných sítí, ale někde se to skutečně dramaticky liší, říká Dvořák. Multiplexeři proto budou muset počkat přinejmenším do července, kdy ČTÚ předloží veřejnosti k diskusi Technický plán přechodu na digitální vysílání, ale spíš až do podzimu, kdy by jej měla schválit vláda. Poté se bude moci začít s budováním prvních celoplošných, už definitivních multiplexů. Česká republika zároveň zahájí postupné vypínání analogových vysílačů. Zpočátku to dopadne dramatičtěji na Českou televizi, říká Pavel Dvořák. Vůbec jako první „oběť“ digitalizace by měla padnout síť analogových vysílačů programu ČT 2.

Je třeba si uvědomit, že se už skutečně dostáváme do potíží, protože ve třetím pásmu, kde se vysílá televize analogově, mají už menší prioritu než digitální kanály od sousedů, takže začnou být rušené některé vysílače stávajících provozovatelů. Proto je potřeba s digitálním vysíláním pospíchat a proto je třeba, aby byli občané upozorněni, že by se měli začít starat o to, co to je digitální vysílání, říká předseda RRTV Václav Žák. Jak se diváci dozví o tom, kdy se v jejich bezprostředním okolí vypne analogové vysílání? Pořadí jednotlivých oblastí zatím neznáme. Nakreslili jsme si zatím mapu deseti oblastí, jejichž hranice si teď upřesníme. Představuji si, že dáme na web GIS soubor, kde bude možné podle PSČ najít údaje o tom, kdy v tom místě bude zahájeno digitální vysílání a ve kterých sítích, kdy tam bude zahájeno vypínání analogového vysílání, slibuje předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Co koupit? Set-top-box nebo televizi?

Podle Dvořáka by měl být celý proces přechodu z analogového na digitální zemské vysílání transparentní. Samozřejmě ale nežijeme v iluzi, takže předpokládám, že všichni budou nakupovat set-top-boxy na poslední chvíli. V Berlíně museli posunout termín vypnutí analogu na pondělí, aby si diváci stačili nakoupit digitální přijímače. Myslím, že u nás to dopadne stejně, míní Dvořák. Předseda Rady ČTÚ stejně jako předseda RRTV nyní divákům doporučují, aby si místo integrované digitální televize raději pořídili set-top-box kompatibilní s jejich analogovým televizorem. Technologie se bude ještě hodně vyvíjet a set-top-box je relativně levná záležitost. Pak by se mohlo stát, že by divák mohl mít s digitálním televizorem problémy, varuje Žák.

DigiZone.cz spustil eshop se set-top-boxy

Set-top-boxy pro příjem zemské digitální televize, ale i integrované digitální televizory a USB přijímače už můžete nakoupit i prostřednictvím serveru DigiZone.cz. Po databázi set-top-boxů a pravidelných recenzích nejprodávanějších digitálních přijímačů jsme ve spolupráci se společností Digitální televize v.o.s. spustili speciální internetový obchod, který je součástí webu DigiZone.cz. O vybraném přístroji si můžete zjistit podrobné informace a přečíst recenzi. Obchod najdete na této adrese.

Stejného názoru je i Pavel Dvořák, který divákům doporučuje, aby sledovali specializované internetové servery: V této chvíli bych se spíše rozhodoval pro set-top-box. Bylo by dobré, kdyby diváci sledovali na webu aktuální informace. Existuje řada serverů, které poskytují kvalifikované informace. My nejsme schopni takové informace po technické stránce poskytnout, protože máme dost starostí s vysílači a případnými standardy pro vysílání a s oblastmi, po kterých budeme vypínat analogové vysílání. A kdy se oba regulátoři začnou zabývat otázkou digitálního rozhlasového vysílání v systému T-DAB? To je věc, kterou budeme muset diskutovat s RRTV. Musíme si říci, kdy bychom měli takové sítě zkoordinovat. Doufám, že se k tomu dostaneme přes léto, odpověděl serveru DigiZone.cz šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák.