Aby něco šmírovalo, musí být splněny tři podmínky:
1) Přístup k datům. To by v tomhle případě procesor měl.
2) Extrakce zajímavých dat. Pro procesor na jeho úrovni jsou to jenom čísla, co má přesunout, sečíst, ... Nemůže znát z principu jejich význam.Ten se dá dešifrovat až o několik levelů nad ním (= data pochází z toho a toho souboru, jsou v tom a tom formátu,...). Teoreticky může maximálně filtrovat X bytů po sekvenci Y, ale to pak potřebuje nad sebou SW, co mu ten požadavek dá. A když je tam ten SW a běží, je backdoor v procesoru nepotřebná věc. Kdo by se s tím ladil a dělal kvůli tomu několik dalších prototypů, když prototyp takovýho čipu přijde na pěknou pálku? (mluvíme o osmi místech v USD)
3) Předání dat. Tam je toho potřeba trochu víc:
3a) Mít přístup k lince. Teoreticky by měl k dispozici Ethernet v případě chipsetu stejnýho výrobce. V praxi se může jednat o WiFi od někoho jinýho nebo PCIe kartu a už neví, jak to ovládat.
3b) Zvládnout komunikační protokol. Ten musí projít do cíle všemi prvky na cestě (=standard).
3c) zajistit, že komunikace nebude odhalena. Pokud pošle něco po standardní lince (WiFi, Ethernet, ...), stačí nástroj typu Wireshark a je vidět, s kým a kdy komunikuje. A pak je triviální zahazovat pakety, co míří na takový cíl. jak to, že tuhle komunikaci ještě nikdo nechytl a nezveřejnil parametry, co blokovat?
Takže klasický Aeronet. K 1% pravdy 9% propagandy proti USA a 90% fantazie jako bonus. A to se vyplatí.