Druhého října jsem na konferenci Praha bezpečně online 2018, kterou pořádalo Národní centrum bezpečnějšího internetu (NCBI), přednášel na téma „co dětem prospívá a co jim hrozí“. Nakonec to bylo spíše o těch hrozbách, jak jinak, byť se našly i nějaké ty prospěšné věci.
Základem je známý fakt, který bohužel stále veřejnost moc nezná a neuplatňuje: internet je veřejný prostor. Dnešní dospělí často vůbec netuší, že cokoliv umístí na internet, umisťují právě do veřejného prostoru. Na internetu totiž není možné mít soukromí.
Shodou okolností se to nedávno potvrdilo v zásadní bezpečnostní chybě Facebooku, o které jsem psal v článku Děravý Facebook: jak se útočníci mohli kvůli chybě „přihlásit“ do až 90 milionů účtů. Jenom tím, že někdo ve Facebooku udělal chybu, účty kompletně zpřístupnil prakticky komukoliv. Desítky milionů účtů, aby bylo jasno. Skutečně komukoliv, bez omezení. Od loňského července do letošního září.
Jsme uprostřed zásadní změny
Přímo s dětmi to vlastně tolik nesouvisí, ale musíme si uvědomit, že na sociálních sítích, v chatovacích aplikacích, prostě na internetu, nemůžete mít soukromí a některé věci tam prostě nepatří. Což je u dětí jedna z těch nejproblematičtějších věcí – dost často dobře teoreticky vědí, „co tam nedávat“, ale nakonec se toho málokdy drží.
Podstatné je, že jsme uprostřed zásadní změny. Sociální sítě dosáhly stavu nasycení, další uživatelé se na ně nehrnou. Pěkně je to vidět v Internet, social media use and device ownership in U.S. have plateaued after years of growth – sociální média, mobilní telefony i chytré telefony už nerostou, mírně vzrostlo jen rozšíření internetu a silný pokles se objevil v užívání počítačů a notebooků.
Facebook je zejména postižen tím, že „už nebaví“. Nebaví dospělé, ale ti na něm účty mají a stále na něm jsou.
Nebaví děti a mládež, kde už došlo k bodu zlomu – dnešní 9– až 10leté děti si už Facebook nezakládají, ty starší si ho sice možná v minulosti založily, ale přestaly ho používat. To, co zní jako dobrá a prospěšná zpráva, je ale ve skutečnosti zprávou špatnou. Náhradou Facebooku je Instagram a silnou roli u dětí hraje ještě stále Snapchat.
V obou případech je jedním z lákadel tzv. mizející obsah: jen 24 hodin dostupné Příběhy či opravdu mizející soukromé zprávy. Snapchat je pro dospělé už roky aplikací, na kterou nemají, Instagram ještě neobjevili a mizející obsah znamená, že když už je rodič schopen „kontrolovat“, co děti dělají, tak to dělat nemůže. Mizející věci se moc kontrolovat nedají.
Komplikuje se to i tím, že od klasických převážně textových zpráv se přešlo na fotky, videa a živá videa. Facebook to s Instagramem zařídil tak dobře, že děti příběhy milují – záplava filtrů, nálepek a efektů je přesně tím, co chtějí. Být youtuberem už není priorita, postupně proměňuje v touhu „být instagramerem“. Jediné, co ještě zůstává neznámou, je, zda se uchytí IGTV (zatím to vypadá, že nikoliv).
Celou tu zásadní změnu doprovází přechod od veřejné a hromadné (one to many) komunikace k privátní (one to one, nebo one to few).
Nezapomínejme ale na YouTube
Zmínka o ubývající chuti stát se youtuberem ale neznamená, že YouTube ustupuje. Pokud se podíváme na Teens, Social Media & Technology 2018, tak YouTube, Instagram a Snapchat jsou jediné sociální sítě, které jsou na vzestupu. Ostatně právě vzestup sledování videa na YouTube (pro mladé je to určitá náhrada televize) vedla Facebook k překotnému spuštění IGTV. Zmíněný výzkum se sice týká USA, ale jak už víme z posledního desetiletí, tamní trendy dorážejí do Česka během několika měsíců.
O klesajícím zájmu o Facebook už byla řeč, ale je vhodné dodat, že Američané mění přístup k Facebooku, 42 % si dalo přestávku v užívání, 26 % si ho smazalo z telefonu. Opět jde o předzvěst toho, co se ještě objeví v Česku. Jakkoliv v tomhle výzkumu šlo většinou o reakci na skandál s Cambridge Analytica, a ne pouze o ztrátu zájmu. Ostatně, nový skandál s kompletně děravým Facebookem bude dalším faktorem, proč se (naštěstí) změní přístup k Facebooku.
A co hry?
V zápalu boje proti sociálním sítím se tak trochu upozaďuje odvěký problém v podobě počítačových her. S nástupem Fortnite (vyšší desítky milionů aktivních hráčů po celém světě) je zejména vhodné to znovu připomenout – děti tráví a budou trávit enormní množství času hraním her. Na Fortnite je navíc dobře vidět trend – nehrají sami, hrají s dalšími lidmi – ideálně kamarády, ale mohou to být i lidé zcela cizí.
Jakkoliv je Fortnite kreativní hra, prospívá reflexům, ovládání počítače, prostorové představivosti, paměti, podporuje týmovou hru a spolupráci, je to stále počítačová hra vytvořená pro co největší vyvolávání závislosti.
Ukazuje i další změnu, přechod z klasických her na počítači na hry na mobilních telefonech. Je to ideální pro tvůrce – nebude úniku. Nechybí ani rafinované metody, jak každého minimálně čtvrt roku dostávat z hráčů peníze.
Zásadní roli hrají mobily a Instagram
Vše výše popsané je navíc zásadně spojeno s rostoucím užíváním chytrých telefonů. Není divu, Instagram byl doposud výhradně mobilní aplikací a Snapchat je výhradně mobilní aplikace. Článek V Česku prudce přibylo dětí, které se připojují na internet z mobilů to ukazuje poměrně jasně:
- 86 % dětí je na mobilu denně
- 23 % je online více než čtyři hodiny denně
- 8 % přes sedm hodin denně
S mobilními telefony děti vstávají, cestují, usínají. Vzniká tak další zásadně rizikové prostředí pro vznik závislostí. Pro rodiče jde navíc o prostředí, které je velmi obtížné kontrolovat. Jedna pro nedostatek znalostí, ale také pro nemožnost dostat se do mobilů starších dospívajících dětí.
S výše zmíněným odchodem dětí na Instagram bude ještě několik dalších let hodně problémů. Prozatím je to síť plná celebrit, dřívějších youtuberů a mladých lidí – prakticky tři čtvrtiny uživatelů jsou do 35 let, dvě třetiny zhruba do 25 let. Ve vyšších věkových kategoriích je rozšířen nesrovnatelné méně než Facebook. Celosvětově Instagram zažívá raketový růst, má přes miliardu uživatelů (Facebook přes 2,5 miliardy), v Česku udává přes 2 miliony (Facebook 4,5 milionu) a růst bude pokračovat – samozřejmě na úkor ostatních sociálních sítí.
Problém s Instagramem je hlavně v tom, že je to virtuální svět, záplavy profesionálně vytvářených fotek a příběhů, které neodpovídají realitě. Pokud byl Facebook dlouhodobě kritizován za pokroucenou realitu, Instagram je ještě horší – horší i v tom, že je založený jenom na fotkách a videích. Pro dětský svět je to zásadní komplikace – vytváření něčeho, co neexistuje, bude znamenat ještě více depresí a sebevražd. Vážně.
Stories, Příběhy, které Instagram okopíroval od Snapchatu, už dávno původní míru užívání příběhů překonaly. 400 milionů DAU na Instagramu, 450 milionů DAU na WhatsApp. Snapchat má problémy, ubývají mu uživatelé, pro děti je Instagram lákavější. Dost hodně i pro to, že jsou tam celebrity, youtubeři, influenceři a nikdy nekončící masáž umělým obsahem.
Dospělí bojují s vlastními démony
Plné ruce práce s věcmi, kterým buď nerozumí, nebo jim zcela podlehli, ale mají i dospělí. Patří sem i fenomén fake news, mohutně podporovaných vnějšími zdroji (primárně ruskými). Záplavy phishingu a scamu, na který dospěli naletí stejně snadno jako jejich děti. Nemluvě o malwaru či ransomwaru – tady je nutné zdůraznit, že tohle všechno jsou i rizika pro děti samotné.
K dospělým stále patří i obvyklý strach z internetu, strach a obavy ze sociálních sítí, ale i nových věcí. Neochota či neschopnost naučit se všechno to nové. Čím starší, tím spíše. Ruku v ruce s klasickou počítačovou nevzdělaností.
Je běžné, že samotní dospělí jsou závislí na sociálních sítích, konzumaci zpravodajství, mobilních telefonech i mobilních hrách. Není možné nevidět stoupající záplavy falešných e-shopů či okrádání přes mobilní platby (oboje je zásadním rizikem i pro děti).
Něco dobrého nakonec?
V tom všem špatném se občas najdou i dobré věci. Na 54 % dětí v USA si je vědomo toho, že na telefonech tráví příliš času, obavy z toho mají i dvě třetiny rodičů. Čas na telefonech přitom nejsou jenom sociální sítě a YouTube, ale také stoupající čas trávený v počítačových hrách. Celé to vedlo někdy loni k zásadní vlně kritiky Applu a Googlu, takže se tyto firmy budou předhánět v tom, jak to vyřeší.
Apple v novém iOS 12 uvedlo „Screen Time“ – v mobilu či tabletu můžete nastavit, jak dlouho smí být užíván (respektive kdy nesmí), kolik času je možné trávit na sociálních sítích, ve hrách či v produktivních aplikacích.
Samozřejmě, že tudy cesta nevede. Už pár dní po uvedení iOS 12 najdete dostatek návodů, jak Screen Time obejít. Změna data a času, vymazání historie v prohlížeči, poslání si videa či obsahu přes e-mail či iMessage (tam se totiž čas prostě nepočítá a neomezuje). Začíná obvyklá hra kočky s myší.
Celé je to navíc tak trochu pokrytectví. Předat starost o čas trávený online samotnému mobilu a jako rodič stále nic neřešit? Špatně.
Jedno pozitivum se ale na Screen Time určitě najít dá. Google se určitě také brzy přidá a obě platformy budou mít množství užitečných dat o tom, jak dlouho lidé tráví čas v určitých aplikacích. Pro rodiče samotné může právě takováto statistika být velmi prospěšná – jak ta týkající se jejich dětí, tak jich samotných. Ne protože umožní něco „automaticky“ omezit, ale protože může odhalit, kolik času opravdu trávíme s displejem.
ČLÁNKY DO MAILU