Lámal jsem si hlavu dlouho, abych vám předložil jen to, co mi za loňský rok opravdu přišlo nejlepší a nejužitečnější. Zde je tedy knižní výběr roku 2017 sestavený speciálně pro čtenáře Lupy.
To neznamená, že ty knížky jsou všechny o počítačích a internetu. Všechny ale – aspoň doufám – zapadají do pohledu na svět, který si u čtenáře tohoto serveru představuji. Všechny by se vám mohly líbit. A do komentářů samozřejmě můžete připisovat své návrhy, čím víc, tím líp.
Pojďme na věc. Prvním tipem je novinka osvědčené autorské dvojice. Andrew McAfee a Erik Brynjolfsson, autoři výborné (leč rychle zastarávající) knihy Druhý věk strojů, na tuto svou práci letos navázali velmi podobným titulem Machine, Platform, Crowd: Harnessing Our Digital Future. Podobný, ale ne úplně, je populárnější, povrchnější a šitý poněkud horkou jehlou. Na úrovni, kterou oba profesoři ekonomie z MIT reprezentují, to však pořád ještě znamená, že kniha do naší první desítky patří. Poměrně dost se zabývá robotikou a umělou inteligencí, samozřejmě z hlediska jejich ekonomických důsledků. Autoři jsou příjemně střízliví, nečekají, že nové technologie obrátí svět vzhůru nohama a že nás roboti kompletně připraví o práci. V záplavě extrémních předpovědí, jež jsou všude kolem nás, to působí osvěživě.
Od Garryho Kasparova jsem, přiznám se, mnoho nečekal – světové celebrity jeho významu až příliš často píšou hlavně o tom, jaké to je být světovými celebritami. Kniha Deep Thinking: Where Machine Intelligence Ends and Human Creativity Begins o možnostech a omezeních umělé inteligence je pro mne jedním z nejpříjemnějších letošních překvapení. Vřele doporučuji. Skvělým polooddechovým čtením je také nová kniha popularizátora ekonomie Tima Harforda Fifty Things that Made the Modern Economy – příběh moderní doby převyprávěný pomocí „osudů“ různých koncepcí a vynálezů. Pěkné na tom, je, že se Harford snaží vyhýbat běžným klišé a příliš známým historkám. V jeho seznamu například zcela záměrně chybí osobní počítač a internet, zato tam je Haber-Boschova syntéza (plným právem, změnila svět víc než počítač a internet!), podvojné účetnictví, čárový kód a sociální stát.
Ellen Ullman je programátorka, začala v éře střediskových počítačů a sledovala zblízka vývoj digitálních technologií až do dnešní doby. Vedle toho umí psát – napsala dva úspěšné thrillery a knihu programátorských esejí Close to the Machine. Letos vydala něco jako paměti nazvané Life in Code: A Personal History of Technology. Nejen pro pamětníky!
Spisovatel, výtvarník a sběratel výtvarného umění Michael Třeštík je jednou z nejméně pravděpodobných hvězd českého Facebooku. Není mu dvacet, není free, cool a in a jeho posty oceňují – lajkují, nebojme se toho slova – tisíce lidí. Jejich výbor teď vydal knižně pod názvem Jen aby, řekla moje žena. Je skvělé, že to udělal, čte se to krásně. A neméně skvělé je, že téměř nikdo jiný to nedělá. (Nerad bych, aby to někteří pochopili jako výzvu!)
Pro milovníky sci-fi tu mám jeden dost zvláštní tip. Australanka Helen Dale v knize Kingdom of the Wicked Book One: Rules popisuje alternativní svět, v němž je Římská říše na počátku našeho letopočtu technologicky na úrovni poloviny dvacátého století. V něčem dál, v něčem ne: dobře zvládají genetiku, ale počítače nic moc, jadernými zbraněmi nedisponují, a když Pilát Pontský navazuje videokonferenční hovor do Damašku, jsou s tím vysloveně potíže. Autorka má docela dobře promyšleno, jak k téhle zdánlivé absurditě mohlo dojít. Nejde o samoúčelnou konstrukci; použila ji hlavně k tomu, aby prozkoumala, jak by vypadala technicky vyspělá společnost bez monoteistického náboženství. Kniha je napsaná z libertariánského pohledu na svět, dá se vnímat jako urážka islámu (přestože o islámu jako takovém v ní pochopitelně není ani slovo), jako antisemitský text (protože Židé Ježíšovy doby vypadají v knize velmi podobně, jak se dnes jeví muslimové dejme tomu americkým jednotkám v Iráku – dvanáct apoštolů jsou vlastně teroristé), jako oslava sexuální nevázanosti a celkem vzato vůbec jako šílená provokace všemi možnými směry. Kdyby žila Ayn Rand dnes, možná by psala právě tohle a právě takhle.
Tipy z minulých let:
Velmi zvláštní knihou je také Realita násilí. K čemu jsou bojová umění ve skutečném světě. Její autor Rory Miller se léta živil jako člen policejní zásahové jednotky ve věznici, později jako její velitel a nyní jako trenér. Možná je to to nejužitečnější, co jsem o bojových uměních a nebezpečných situacích kdy četl. Miller popisuje násilí, jaké je na ulici, ne umělé situace v tělocvičně. Vysvětluje, jak se připravit na situace, na které se z definice připravit nelze. Pohybuje se někde mezi brutalitou a zenem a dovede to velmi dobře.
Mým dalším tipem je pohled na dějiny lidstva z pozice anarchisty, který vidí počátek našeho úpadku ve vynálezu zemědělství. To vedlo ke koncentraci moci, vzniku státu… a už se vezeme. Nezvyklé, velmi provokativní, velmi chytré: Against the Grain: A Deep History of the Earliest States od Jamese C. Scotta.
Na pražském matfyzu se zasloužili o splacení letitého dluhu, když vydali překlad jedné z nejslavnějších matematických knih dvacátého století. Je jí učebnice How to Solve It (česky Jak to řešit?), jejímž autorem je George Polya, jeden z těch slavných Maďarů, kteří tvoří matematickou extratřídu jen sami o sobě. Zasloužila by si lepší grafickou úpravu a možná nějaký poznámkový aparát, ale to nejsou žádné zásadní nedostatky. Zásadním nedostatkem je, že by si ji měl přečíst, pokud možno okamžitě, každý učitel matematiky v této zemi. Což se bohužel asi nestane.
Autoři internetových komiksů mají sklon k popularizaci vědy. Po Randallovi Munroe se do toho pustili také manželé Weinersmithovi a vydali pěknou popularizační knížku Soonish: Ten Emerging Technologies That'll Improve and/or Ruin Everything doplněnou – samozřejmě – svými ilustracemi. Munroe se mi líbí víc, hlavně ale asi proto, že přišel s tímhle nápadem dřív. Weinersmithovi jsou, pokud jde o text, trochu konvenčnější, nejdou tolik do specificky geekovského humoru. Ale čte se to výborně.
Poslední tip: jestli se chcete dovědět víc o technologii, které patří budoucnost, přečtěte si knihu o CRISPR a editaci genomu – A Crack in Creation: Gene Editing and the Unthinkable Power to Control Evolution. Je o to atraktivnější, že ji nenapsal novinář, ale jedna z hlavních autorek popisované technologie.
Mnohem víc knižních tipů najdete v mém každoročním velkém seznamu (placený odkaz).
ČLÁNKY DO MAILU