Déčko a Art slaví desáté narozeniny. Data odkrývají, jak se jim daří

31. 8. 2023
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Je to už deset let, co Česká televize rozšířila nabídku svých stanic o dva programy – dětský kanál Déčko a kulturní program Art. Jak se vyvíjí jejich sledovanost?

Před deseti lety, 31. srpna 2013, Česká televize potěšila a zároveň naštvala své diváky. Na jedné programové pozici sice spustila dvě nové stanice, jenže mimo svou hlavní síť Multiplex 1, kde už nebylo místo. Kdo tehdy chtěl naladit ČT :D (Déčko) a Art, musel být v dosahu některého z vysílačů Regionální sítě 7. Stanice nebyly ani v nabídce všech placených operátorů, ti je zařazovali postupně.

Od 9. října 2013 doplnilo toto vysílání i převzaté vysílání v Multiplexu 3, terestrické pokrytí tím tehdy stouplo na 95 % obyvatel. Vybrané pořady navíc stále přebírala stanice ČT2, například kompletní víkendové vysílání mezi šestou a devátou ráno.

Technické komplikace jsou ale dávno pryč a spokojenost se stanicemi už ovlivňuje jenom jejich programová nabídka. Od července 2021 je ČT :D výhradním domovem dětských pořadů České televize včetně Večerníčku. Existence Artu zase uvolnila ruce programovým dramaturgům při plánování schématu stanice ČT2.

Déčko se stalo historicky první terestricky a jinak šířenou veřejnoprávní televizi pro děti ve věku od 4 do 12 let. Vysílání začíná každý den v 6:00 a končí ve 20:00, poté programovou pozici přebírá Art. Náklady na přípravu a vysílání programů ČT :D a ČT art dosáhly v roce 2013 celkem 157 milionů Kč, z toho na výrobu pořadů padlo 146 milionů.

V prvním roce vysílání, tedy přesněji v několika posledních měsících roku 2013, byla průměrná sledovanost dětského programu 17,69 % ve věkové skupině 4–12 let. ČT art během prvních čtyř měsíců vysílání dokázal oslovit 0,32 % dospělých diváků v době od 20:00 do 02:00 hod.

Význam obou kanálů vzrostl za koronavirové pandemie, kdy byly kvůli protiepidemickým opatřením uzavřené jak školy, tak kulturní instituce. Střídavé uvolňování a zpřísňování vládních nařízení podle toho, jak přicházely a odcházely jednotlivé vlny onemocnění covid-19, drželo všechny skupiny diváků u televizních obrazovek.

Pandemie jako příležitost

V roce 2020, prvním roce pandemie, vyskočila sledovanost ČT :D v jeho věkové skupině na 26,75 %. Tento podíl na trhu mu vynesl třetí místo v evropském srovnání veřejnoprávních stanic pro děti, před ním byly jen norský a švédský program. Kulturní program ČT art dosáhl na průměrnou sledovanost 1,05 %, přičemž největšího diváckého ohlasu se program dočkal ve druhém a třetím čtvrtletí, kdy se podíl na sledovanosti dostal až na hodnoty 1,14 %, respektive 1,27 %.

Ve druhém roce pandemie byla sledovanost ČT :D už 29,54 % v cílové skupině 4–12 let. Ovlivnilo ji jednak přesunutí dětských pořadů z ČT2, jednak opětovné uzavření škol a obnovení pořadu UčíTelka. K nárůstu sledovanosti přispěly mimo jiné premiérové večerníčky.

ČT art podobně jako v předchozím roce do vysílání zařadil řadu přímých přenosů koncertů a divadelních představení před prázdným hledištěm. Vrcholem byl několikahodinový přenos z historické budovy Národního divadla Národ sobě – kultura tobě. Průměrná sledovanost ČT art byla 0,99 %, zmíněný přenos vidělo 392 tisíc lidí a podíl na sledovanosti se v době vysílání vyšplhal na rekordních 10,94 %.

Loni se opět sledovanost ČT art zvýšila a za celý rok dosáhla průměrně 1,02 %. Nadprůměrný zájem diváků zaznamenal program ve třetím čtvrtletí (1,31 %) a v období, kdy platilo vánoční vysílací schéma (1,16 %).

Dětský program ČT :D loni dosáhl v cílové skupině 4 až 12 let podílu na sledovanosti 29,87 %, což znamená druhý nejlepší výsledek od začátku vysílání v roce 2013. Déčko si velmi úspěšně vedlo též ve svém hlavním vysílacím čase (17:00–20:00), kde podruhé dosáhlo na hodnotu podílu 30,60 %, což obnáší nejlepší výsledek od začátku vysílání v roce 2013.

Vysílání Déčka je vyhledáváno zejména mladšími dětmi ve věku 4–9 let, u nich podíl na sledovanosti dosahuje hodnoty 34,56 %. Meziročně ČT :D posílilo i u starších dětí 10–12 let s podílem na sledovanosti 16,35 %.

V současné době je Déčko v evropském srovnání veřejnoprávních dětských stanic na druhé pozici. „Za posledních deset let se do popředí zájmu dětí stále více dostávají i jiné platformy, než je jen televizní obrazovka. Zaujmout pozornost dětí a udržet ji je stále těžší. Mimo konkurence na poli televizního vysílání tak proti nám stojí výzva v podobě sice malého, ale velmi náročného diváka,“ říká ředitel ČT :D Petr Koliha. „Bedlivě sledujeme výzkumy týkající se zvyklostí trávení času i obsahového zaměření našeho diváka a snažíme se na ně reagovat. O tom, že se nám to opravdu daří, svědčí výsledky, kterých dosahujeme nejen co do počtu diváků u obrazovky, ale i jejich spokojenost,“ dodává.

V průměru si denně zapne ČT :D na 200 tisíc dětí. Vůbec nejsledovanějším pořadem vlastní tvorby v historii vysílání stanice je večerníček Jak to chodí u hrochů, který si nenechalo ujít 148 tisíc dětských diváků. V závěsu za ním je se 140 tisíci diváky večerníček Jája a Pája. Pomyslnou bronzovou příčku drží Draci v hrnci, které vidělo 130 tisíc dětí.

„Když jsem před dvanácti lety psal do svého kandidátského projektu na místo generálního ředitele České televize první myšlenku na založení programu věnovanému zábavě a vzdělávání dětí, nedovolil jsem si doufat, že se nám za pár let podaří vytvořit tak vyhledávaný, mezinárodně respektovaný a bezpečný prostor pro nejmenší diváky,“ poznamenal končící generální ředitel Petr Dvořák.

Co se týče Artu, který na Déčko večer navazuje, výkonný ředitel Tomáš Motl si vybavuje především rychlé tempo, v němž stanice před deseti lety vznikala. Konečné rozhodnutí o založení stanice padlo v únoru 2013, v březnu byly hotové základní obrysy schématu, v dubnu vznikla grafika a v červnu už byla tisková konference.

„Tím největším adrenalinem pro mě bylo posledních zhruba deset srpnových dnů, kdy jsme vysílali tzv. do zdi. Kdy už se to tvářilo, jako že to je, a přitom ještě nebylo, kdy jsme měli přístup na neveřejný link, vyhledávali a odstraňovali nejkřiklavější kiksy a zároveň odpočítávali dny, hodiny, minuty a vteřiny do finálního porodu. Pocit jako z horské dráhy, kdy vozík jede pomalu nahoru, vy máte stále ještě šanci vystoupit a žaludek se víc a víc svírá nervozitou a závratí, neb vrchol už je na dohled,“ vzpomíná Motl.

„Před deseti lety se nám podařilo dostat kulturu tam, kam patří. Do hlavního vysílacího času. Ať vám přináší radost, energii a pozitivní emoce i v dalších letech,“ popřál generální ředitel Petr Dvořák, který 30. září končí ve funkci.

Jaké budou oslavy na Artu?

Od prvního zářijového pátku nabídne ČT art mimořádný narozeninový program. Desetidenní oslavy započnou 1. 9. ve 20:15 přímým přenosem koncertu z pražského klubu Doupě, během něhož vystoupí na dvě desítky interpretů, mezi nimi i David Koller, PSH, Dagmar Pecková, Adam Plachetka, Štefan Margita, Kamil Střihavka nebo Lenka Dusilová.

Jedním z dárků bude také premiéra dokumentu o devadesátileté historii barrandovských ateliérů nazvaná Kouzelný kopec (9. září ve 20:15 hod.). Třicet sezon Dejvického divadla zmapuje třináctidílný cyklus zahrnující rozhovory s bývalými i současnými členy souboru, stejně jako ukázky z legendárních inscenací. Úvodní díl bude 14. září. ČT art zároveň nabídne 5. září večer i přímý přenos divadelní komedie Každý má svou pravdu, kterou má dejvická scéna na repertoáru od konce loňského dubna.

Stanice zařadí osmidílný seriál o československé architektuře v letech 1958–1989, autorem námětu je hudebník Vladimir 518. Různé pohledy na hudbu, tvorbu a jiná témata přinese divákům osmidílný dokument Muzikantky. V premiéře se na programu ČT art objeví i celovečerní portrét Inža – zvukový mistr Ivo Špalj. Už 25. října přivítá Marek Eben ve své talk show Na Plovárně jubilejního devítistého hosta. Bude jím herec a muzikant Russell Crowe.

A co připravilo Déčko?

Přímo v narozeninový den, ve čtvrtek 31. srpna, se děti mohou těšit na speciál Studia Kamarád i AZ kvízu junior, na snímek Myši patří do nebe oceněný Českým lvem za nejlepší animovaný film i na prémiové pokračování oblíbeného večerníčku Žížaláci. Ten se s celkovými 52 díly stane nejdelším večerníčkem produkovaným po roce 1989.

První zářijové pondělí bude mít premiéru třináctidílný animovaný cyklus Co všechno umí počasí. A následně v říjnu přenese děti za deseti různými druhy umění kouzelný Múzohled v seriálu Múzárium aneb Všechny múzy světa.

V patnácti dílech série o záchranářských profesích Zachraň se, kdo můžeš bude trojice průvodců čelit nečekaným krizovým situacím vyžadujícím zásah některé ze složek Integrovaného záchranného systému. Děti tak populárně naučnou formou zjistí, co dělat, když jde o život.

Už podruhé se vypraví také do Datové Lhoty – v nových příbězích se dozví, jak funguje počítačová myš, k čemu slouží restart, co znamená chytrý spotřebič nebo na co si dát pozor při instalaci aplikace. A v pořadí třetí řady se dočká Zvěd, v němž průvodci Vojtěch Klinger a jeho fenka Maggie odhalí zajímavá fakta o vzduchu.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).