Potom, co se zakladatelé Cleevia začali věnovat především Gamee, dopadla tíha zodpovědnosti na Davida Nevečeřala naplno. „Na konci roku 2015 jsem ještě dělal Ušetřeno.cz a říkal jsem si, že bych se měl pustit do něčeho nového. Ozval se mi Lukáš Stibor, se kterým se dlouho známe. Prý, že se Spendee víc rozjíždí a jestli bych jim nějak nepomohl. Nakonec ale slovo dalo slovo, chvíli jsem byl jako konzultant a nakonec jsme se domluvili na plném zapojení. Hrozně mě lákala globálnost toho projektu,“ vysvětluje svou cestu do Spendee Nevečeřal.
Majetková struktura Spendee s.r.o. (12. 6. 17)
Už pod jeho vedením přiteklo do nově vzniklé společnosti 450 tisíc eur. A k tomu ještě 50 tisíc dolarů od Googlu, když se služba dostala do globálního programu Launchpad Accelerator. „Já jsem teď ve Spendee největší podílník. Založili jsme novou firmu Spendee s.r.o. a v ní mají podíly i kluci z Cleevia a třeba Jakub Sechter, který je u té služby od začátku. Investor má 18 procent,“ dodává Nevečeřal.
Dostali investici, která ale ve firmě vaší velikosti asi jen zasyčí. Co s penězi plánujete udělat?
Tak je to asi půl milionu dolarů. To máme zhruba tak na dvanáct měsíců. Chceme peníze investovat především do vývoje s tím, že už pomalu začneme aktivně nabírat uživatele. Nabíráme ale hlavně vývojáře a někoho do byznys developmentu. Příští rok bychom chtěli získat další financování a chtěli bychom už být zabydlení ve své kategorii tak, abychom nemuseli rozhánět pochybnosti případných investorů nad tím, že to celé nebude fungovat.
Kdo je pro vás ideální investor? Někdo z Česka?
Teď máme slovenské peníze, ale primárně bychom chtěli najít někoho, kdo by měl víc globální přehled a pomohl by nám třeba s propojením do startupů z jeho skupiny. Ideální fond by byl na evropské úrovni.
Své fintechové fondy už si rozjíždí i banky, mBanka v něm má skoro miliardu eur, to jste nezkoušeli?
Může to být zajímavé, ale už teď jsme se bavili s bankovními fondy. A často jsme naráželi na to, že nevěří tomu, že by uživatelé používali cizí aplikaci namísto svého mobilního bankovnictví. Podle nich bude ta nedůvěra strašně dlouho trvat a Spendee je tak pro ně moc riskantní byznys.
Doufám, že už je budeme přesvědčovat tím, že nás budou uživatelé používat. Pomoci by nám měla i samotná evropská směrnice PSD2. V tuhle chvíli máme 2 miliony stažení a 600 tisíc registrovaných uživatelů ve 180 zemích světa. To je hezké, ale když to srovnám třeba s čínskými nebo indickými konkurenty, tak tam to je úplně v jiných řádech.
V čem jste zajímavější než právě tahle konkurence? Tím, že jste z Evropy?
Zjednodušeně se dá říct, že jsme stejní, ale čeští. My se to snažíme přebít především v UX a v tom, že se snažíme nabízet uživatelům jen to, co skutečně využijí.
Jak vlastně propojujete aplikaci s bankovním účtem, když ještě PSD2 nefunguje a začne být účinná až od ledna 2018?
Není to přes PSD2, které ještě naplno nefunguje, ale používáme screenscraping. Technologicky to znamená, že se v podstatě skrz naši aplikaci přihlásíte do svého internetového bankovnictví. Pak přečteme transakce, rozkategorizujeme a uložíme je do Spendee. U dvoufaktorové autorizace se musíme uživatele ptát pokaždé na ověření, pokud ne, tak jsme schopni to udělat na pozadí – jednou za 24 hodin třeba stáhnout aktuální transakce.
To bych řekl, že je z pohledu banky něco jako noční můra…
V Evropě už se toho banky moc nebojí, už jen proto, že za chvíli bude platit PSD2 a tím bude po problému. V Americe je to úplně jinak. Tam je bankovní účet mnohem víc ve vlastnictví uživatele, a co si s ním dělá, je tak víc jeho věc. Pokud se ale něco stane, tak má klient často smůlu. V jihovýchodní Asii s tím ale bojujeme nejvíc. Tam se nic jako PSD2 neblíží a banky jsou hodně tvrdé.
Takže v Česku vám to prochází bez problémů?
Jsou banky, které se tomu hodně brání. Nicméně my si ten samotný engine pro screenscraping neprogramujeme sami. Používáme třetí stranu. Těch největších služeb je po světě přibližně šest a používají je třeba i BudgetBakers i další tuzemská konkurence.
Samozřejmě se setkáváme s tím, že se to bankám nelíbí. Většinou vyzvou agregátor, aby je vyřadil, případně se tomu snaží technicky zamezit. Mimo to někdy začnou vyzývat své klienty, aby nikde nepoužívali svá data. Většina bank má v obchodních podmínkách, že uživatel nesmí nikomu svá data dávat. Tady je sice přímo nepředává, ale zadává je do naší aplikace. Třeba AirBank tak své uživatele varovala, že pokud to budou dělat, tak jim zruší účty.
Tenhle problém by měla vyřešit směrnice PSD2, která začne platit příští rok. Jak jsou na tom naše banky v přípravách?
Nejdál je zatím Česká spořitelna. Má velmi kvalitně připravené API a už ho otevírá prvním partnerů. I my už s nimi jednáme o podmínkách. Zajímavě daleko je UniCredit, který to má připravené, ale zatím to vůbec nepouští ven a čekají na rozhodnutí skupiny. Technologicky jsou velmi dobře připraveni. Po Evropě se dá říci, že velké skupiny se připojily k projektu Open Banking, který připravuje jednotný standard bankovního API. Doufáme, že tento standard přebere co nejvíce bank. Zatím to vypadá, že se k němu připojí kolem 70 procent bank v EU.
Takže se připravujete na leden, kdy to má celé vypuknout?
Jak se to vezme. Jedna věc je PSD2 samotné, to začne platit v polovině ledna. Druhá věc je ale RTS, což je něco jako prováděcí vyhláška. Říká, která data musí banky dávat, a definuje ověření, které banky mohou požadovat. Zároveň už určuje, která data budou moci zveřejnit, ale zároveň je zpoplatnit. Některé banky přemýšlí o tom, že by začaly přidávat do svého API třeba i nějaké sociodemografické údaje o klientech. Případně by mohly prodávat třeba datum, kdy klientům končí hypotéka a podobně. To už by bylo ale za peníze.
Zároveň tady vzniká rozpor v právním výkladu směrnice. My to třeba v rámci ČEFTAS (Česká fintech asociace) vidíme tak, že od ledna začne platit PSD2 a banky budou muset pustit nějaké API ven. Banky to zase vidí tak, že radši počkají, až bude RTS, aby to měly podle pravidel. To se samozřejmě fintechové asociaci nelíbí. Zatím není jasné, jak to má být, ale ani ČNB, ani ECB to zatím nerozsoudily. Tak doufáme, že to bude nějak během podzimu.
ČEFTAS už je na světě půl roku. Má za sebou nějaké konkrétní výsledky?
ČEFTAS vznikla relativně nedávno. Zatím se spíš potkáváme a bavíme. Asociace se ještě nevypracovala v nějaký společný lobbistický nástroj. Na to je ještě brzy. Když to třeba srovnám s tím, když jsme byli ještě s mými dřívějšími projekty v APEK, tak to bylo úplně o něčem jiném. Tam jsme měli i přístup k návrhům zákonů. To tady ještě není.
Banky tedy podle vás vidí novou směrnici jako obchodní příležitost. Kdo na tom ještě vydělá?
Banky to chápou spíš jako novou obchodní příležitost a data vidí jako další cestu, jak vydělat. Pro služby jako my je dobré mít co nejvíc dat a banky se toho docela chytají. Počítáme, že příští rok se začne objevovat hodně agregačních služeb, které budou využívat právě nové možnosti přicházející s PSD2. Po tom už dnes prahnou půjčkové firmy, které chtějí dělat schvalování půjček v reálném čase, ale nemají data. To se teď změní.
Aha, teď mě napadá. Třeba Equa má teď novou aplikaci, která už kategorizuje transakce a stačí, aby z toho udělala grafy a je stejná jako Spendee, ne?
Zjednodušeně ano, ale jen nad jedním účtem. Uživatelé, kteří Spendee užívají aktivně, mají průměrně dva bankovní účty. My bychom chtěli dělat komplexní správu účtů. Podle statistik Deloitte mají lidé v EU přibližně tři účty. Jeden z důvodů, proč nepoužívat aplikaci své banky, je v tom, že u nás je možné spravovat všechno najednou a na jednom místě. Ale ano, ta banka může také rozkategorizovat útraty, udělat nad tím nějakou analytiku.
V čem má být tedy Spendee jiné? Nebo kde je ta přidaná hodnota?
Chceme být něco jako aplikace Peníze. To tedy ve zkratce. Prostě služba, která obslouží všechny účty a transakce uživatele tak, aby nemusel mít žádné další finanční aplikace. Můžeme díky datům hlídat, jestli se náhodou klienti neřítí do problémů nebo porovnávat situaci na účtu s podobnými uživateli a na základě toho tvořit nějaké poradenství. Nechceme být distribuční kanál pro banky, ale spíš být na straně toho uživatele. Nechceme uživatelům tlačit produkty, ale rádi bychom jim nabídli možnosti, které mohou zlepšit jejich finanční kondici.
Velkým tématem je dnes umělá inteligence. Jaké má nebo bude mít dopady na fintech scénu? A co třeba na finanční poradce?
Umělá inteligence do fintechu přivede mnohem víc chatbotů a podobně. Říkal to i Roman Staněk z Good Data na nedávné konferenci v Madridu. A to by mohlo sítím jako třeba Partners trochu zatopit.
Jak to?
Lidé jsou drazí a dokáží většinou obsloužit jednoho klienta v jeden okamžik. Robot jich zvládne desítky. Podle Staňka umělá inteligence změní svět financí do pěti let k nepoznání. Mnoho pozic zmizí a činnosti prostě přestanou dělat lidé.
Dodnes dělají lidé tolik automatizovatelných činností, které mohou nahradit – a také nahradí – roboti. Ať už jde o zpracování dokumentů, nebo zákaznickou péči. A to je hrozba, nebo naopak příležitost pro sítě typu Partners a podobně, budou muset začít s daty mnohem víc pracovat.
Jsou už nějaké konkrétní příklady?
Třeba kluci z Rossumu, kteří automaticky zpracovávají faktury. Ale jsou příklady i v cizině. Zajímavá je třeba holandská banka Bunq. Ta umožňuje zakládání účtu přes mobil nebo počítač. A to včetně toho, že si vyfotíte prsty mobilem a oni jsou z toho schopni si pomocí pár bodů vytvořit model pro identifikaci.
Všechno se pak podepisuje na dálku. Zároveň je to polorobotické. Na začátku si klienta vezme člověk, který mu vysvětlí, jak to bude fungovat a pak ho přepne na robota, který to s ním dokončí.
Dobře, ale zpátky ke Spendee. Vám se dlouhodobě daří získávat pozice v AppStore a podobně. Jak se to dělá, aby vás promoval Apple?
Snažíme se do puntíku plnit jejich požadavky co nejrychleji potom, co přijdou s novými pravidly. Tím si udržujeme dobré vztahy a oni nás pak vybírají do svých speciálních nabídek nebo příkladů, jak třeba dělat grafy. Nesnažíme se mít v aplikaci co nejvíc funkcí. Naopak. U každé nové funkce testujeme na uživatelích, jestli je o ni opravdu zájem. V podstatě leckdy stačí návrh nakreslený tužkou na papíru, abychom zjistili, že nová služba třeba nemá šanci.
Teď jste se dostali do globálního akcelerátoru od Googlu, co si od toho slibujete?
Nejvíc si od toho slibujeme v oblasti kontaktů. Zvlášť v té Americe se dostaneme k lidem, kteří jsou experti ve svém oboru. A to, s čím my se tady trápíme, jako je analytika nebo vylepšování zabezpečení. Zároveň získáme kontakty i na lidi z finančního segmentu a ti by nám mohli rozšířit náš víceméně středoevropský pohled na svět. Přeci jenom americká nebo asijská mentalita je jiná a my si slibujeme, že lépe pochopíme nové trhy.
Dnes jsou pro nás nejsilnější trhy USA, Velká Británie a jihovýchodní Asie jako Thajsko a Malajsie. Česko je víceméně až v druhé desítce.
Jak sháníte lidi? Celá firma sedí jen v Praze?
Všechno řídíme z Prahy. Máme ale mezinárodní tým. Získali jsme iOS vývojáře z Brazílie. Ten nás používal doma a jednou nám napsal, že by u nás chtěl pracovat, tak jsme se domluvili, aby se přestěhoval do Prahy.
Jak bylo složité mu zařídit všechna povolení?
To je samozřejmě těžké, ale je to souboj s úředníky. Je tu ale legálně. Některé expaty, které využíváme jak třeba testery, nabíráme jen nárazově. Oni také dělají i pro víc firem a nějak si to řeší sami. Bylo by ale každopádně super, kdyby se sem mohli dostávat vývojáři z ciziny nějak jednodušeji a bez tolika papírování.
ČLÁNKY DO MAILU