Iflix je asijskou alternativou pro na západě populární Netflix. Mimo domovskou Asii se soustředí na rozvojové trhy (Afrika, Latinská Amerika a spol.) a pro Česko je zajímavý v tom, že zde buduje své největší vývojové centrum. O tom, co se u nás chystá a čím je iflix specifický, v rozhovoru pro Lupu mluví David Engelmaier a Jiří Musil, kteří pražský vývoj společnosti pomáhají řídit.
Jak se přihodí, že asijská společnost, která působí na úplně jiných trzích, rozhodne, že v Praze rozjede vývojové centrum?
David Engelmaier (DE): IT firmy hledají talenty, je to dnes poměrně náročná práce. Iflix se stává globální firmou. Vývojová centra se rozjela v Austrálii a je také třeba v Kuala Lumpur. Byť je to ovšem velké město, technologických talentů tam zase tolik není. V Asii je také problém s kulturou, lidé tam jsou často dost ambivalentní a moc se neprojevují, nejdou proti názorům nadřízených a podobně. Takže se hledaly jiné možnosti. Praha nebyla první volbou, přemýšlelo se o Berlíně, ten už je ale poměrně drahý. Dál se mluvilo o Varšavě a přišlo se při tom i na Prahu. Mě kontaktovali normálně přes LinkedIn a začátkem letošního roku proběhla schůzka. S kolegou Jiřím Musilem jsme pracovali v jiné zahraniční společnosti, takže jsme věděli do čeho jít. Stále se váhalo mezi Varšavou a Prahou, takže jsem pěl ódu na Prahu, že je zde spousta lidí na volné noze, kteří jsou zvyklí pracovat na faktury, a že k nám chodí hodně technických lidí z východní Evropy. No a pak se tedy zadařilo. A hodně asi i díky tomu, že se tady vedení líbí kulturně (smích). A rozhodně roli hraje i to, že v současné době expandujeme v Africe, jsme globální firma a potřebujeme mít vývojové týmy k dispozici 24/7 v různých časových pásmech. Plán tedy je, že budeme s expanzí pomáhat kanceláři v Kapském městě, po technologické stránce.
Jiří Musil (JM): A také to bylo tím, že si Praha v posledních letech díky IT scéně udělala velice dobré jméno, působí zde řada velkých jmen. To nás dostalo do užšího hledáčku. A pořád jsou u nás náklady řádově nižší než jinde v západní Evropě. A stahuje se k nám východoevropský talent.
DE: Ano, teď jsem někde v zahraničí četl článek, že je český IT sektor v obrovském růstu, ale ne díky vládě. Což je asi to nejlepší, co vláda může dělat, že se do toho neplete. Ovšem máme problémy s vízy, to je palčivý problém, který vnímá hodně firem. Máme třeba obrovský problém k nám dostat našeho šéfa. Je z Malajsie a proces papírování je velice složitý a komplikovaný.
Lidé z východní Evropy k nám proudí už poměrně dlouho. V poslední době je každopádně vidět i příchody lidí ze západu. Vidíte tento trend také?
DE: My konkrétně máme tady v týmu třeba Francouze či Itala. Přirozeným způsobem se to míchá.
JM: Z našeho pohledu je to, co se týče východu a západu, dost vyrovnané. Hodně fungují osobní doporučení.
Když to přeženu, ale jenom trochu, poslední dobou se v Česku snad každý týden otevírá nové vývojové centrum. Nepřehřívá se už trh poněkud?
DE: Lidé už dochází, to je pravda. Tady přichází na řadu ta imigrace, na našem týmu je to hezky vidět.
Lze tedy říci, že bez cizinců už volná místa nejde zaplnit?
DE: Myslím, že rozhodně. Navíc by pro nás nebylo dobré mít firmu, kde by byli jenom samí Češi. Jsme mezinárodní tým a standardně mezi sebou mluvíme anglicky. Když je Čechů majoritní množství, mají tendenci mluvit česky a ostatní členové týmu jsou pak odstrčení. Vše se globalizuje a je potřeba komunikovat.
A zakládají u nás tedy zahraniční firmy své IT vývoje kvůli tomu skvělému českému inženýrovi, nebo kvůli nákladům?
DE: Když to u nás porovnáme s Londýnem, tak jsme levnější. Ale dobří lidé už jsou drazí všude na světě. Jsme zajímaví blízkostí k východní Evropě a zároveň tím, že máme blízko i na západ, kde jsou kšefty a peníze. V případě iflixu je to o dostatku talentů a správné časové zóně. Historicky jsme technicky založená země, to je výhoda. Nevýhodu ale vidím v jazykové bariéře, na kterou narážíme i u technicky velmi fundovaných lidí.
Podle vašich interních plánů chce iflix z Prahy udělat své největší vývojové centrum. Takže jste se prozatím tak osvědčili?
DE: Máme čtyři vývojová centra. V Melbourne už jsme na nějakém stropu, tamní trh je super drahý. A jak jsem zmiňoval, v Asii či Africe zase není tolik talentů.
JM: Máme plán, ale jestli se nám ho podaří uskutečnit, to je samozřejmě otázka. Trh je zde rozhodně přehřátý. Vidíme to na posledních týdnech a měsících, kdy se snažíme stavět tým mobilních vývojářů. Máme v plánu postavit silný tým, ale bude to trvat déle. Náš CEO nastavil optimistický plán na 100 lidí. Iflix je na začátku své cesty, bude to obrovská věc. Trhy, kam míříme, jsou obří. Uvidíme, co bude.
Kolik teď máte lidí?
DE: Celkově asi 450, těch technických 60. Ale takový Netflix má jenom inženýrů tisíc. My jsme zatím co do počtu lidí ještě úplně někde jinde. A to míříme na trh, který je jako celek násobně větší, než který má Netflix. Z pohledu Česka to nemusí být vidět, protože na tomto trhu nepůsobíme. Ale v Asii je iflix velká věc. Když jsme nedávno v Malajsii jeli Uberem a řidička slyšela, že jsme z iflix týmu z Evropy, tak se s námi fotila. Všude jsou billboardy, reklama, v iflixu mají podíly různé celebrity. Lidi službu znají a má to reálný dopad.
Chce jít iflix i na trhy, kde je silný Netflix, tedy zejména ty západní?
DE: Nemyslím si, v tuto chvíli ani takové plány nejsou. My mnohem víc chápeme mentalitu takzvaných rozvojových trhů a přístup na ně děláme dobře. Produkt speciálně upravujeme pro každou zemi. Netflix je univerzální americký přístup, „jedna velikost sedí všem“. Tohle ale nefunguje a my to víme. Postupujeme trh po trhu a pracujeme s místními hráči. Lidi nás nevnímají jako globální korporaci. Jsme lokální. Lidé mají svoje seriály, svoje platební metody. Dokážeme dobře pracovat i v rámci kulturních a politických podmínek. Teď jdeme třeba do Vietnamu. Tam se není jednoduché dostat, když se nedohodnete. My ano, protože máme lidi, kteří ví, jak to tam funguje. Jdeme do Pákistánu, Afghánistánu, to jsou také složité země.
JM: Iflix je jiný. Netflix se soustředí na západ, kde lidé mají velké televize, herní konzole, Apple TV. Chtějí nejlepší pořady v nejvyšší možné kvalitě. Chtějí 4K rozlišení. Pro nás je to úplně jiné. Nejdůležitější je člověk, který si může koupit levný Android. Těch lidí obrovsky přibývá. Navíc v Asii a podobně mají velice dobré mobilní sítě a lidé se přes ně dívají na video.
DE: Vždy to porovnávám s bankovnictvím v západní a východní Evropě. Když porovnám online bankovnictví v Česku a třeba Velké Británii, je to nebe a dudy. V Británii jsou daleko za námi. Měli úplně jinou a dřívější startovní pozici. To samé se nyní děje na rozvojových trzích. V Africe už se nějakou dobu běžně platí přes SMS.
Jasně, legacy IT…
DE: Přesně tak. Je nainvestováno a obměny nejsou tak rychlé.
Na iflixu je zajímavé to, že má velké množství obsahu, které Netflix nemá. Je to tím, že na západě si obsah drží jednotlivé firmy a snaží se ho nabízet v rámci svých online služeb (třeba HBO)? Protože západní trhy umí zvládat samy, kdežto ty rozvojové neumí a v podstatě se o ně nezajímají, takže klidně obsah iflixu poskytnou?
DE: Máme týmy, které pro nás obsah nakupují. Jsou v Hollywoodu, Indii a tak dále. Je to o tom, jak velcí hráči na západě vnímají rozvojový svět. Stejně, jako jsme dříve byli v západní Evropě my v Česku vnímaní jako někdo, kdo leze po stromech, stejným způsobem lidé vnímají i ty současné rozvojové trhy. Přitom Asie představuje obrovské množství lidí, kteří navíc bohatnou. Takže ano, západní studio si řekne, že je to nějaká východní Asie, to nikdo nezná, tak jim tu licenci dáme, stejně bychom tam nikdy nešli. A také rosteme a díky tomu samozřejmě máme větší vyjednávací pozici.
V Česku staví svůj hlavní vývoj také ShowMax, který se aktuálně zaměřuje hlavně na Afriku. Vidíte ShowMax jako velkého konkurenta, jak co se týče služby, tak v nabírání lidí v Česku?
DE: Z pohledu zákazníků je zase tolik jako velkého konkurenta nevnímáme. Pokud víme, mají v Africe desítky tisíc předplatitelů, my celkově několik milionů. Naspers, kteří za ním stojí, historicky udělali dobrou investici s Jackem Ma a jeho Alibabou, ale od té doby se jim moc velkých obchodů nepodařilo. Jak jsme říkali, my jsme dobří, vedle marketingu, v lokálních partnerstvích. Spolupracujeme s telco hráči. Ti se do byznysu se streamováním videa chtějí dostat, protože jejich marže z tradičních oblastí padají. Iflix vidí jako jednu z velkých příležitostí.
To ano, AT&T nyní chce v Americe získat Time Warner.
DE: Přesně. My jsme teď našeho CTO přetáhli od Disneyho. Lidé v branži vidí, že změny probíhají. Z tradičního modelu k VoD. Naše děti už něco jako lineární TV vysílání nechápou.
Co přesně v Praze pro iflix vyvíjíte a co vyvíjet chcete?
DE: Děláme na třech hlavních platformách – Androidu, který bude největší, iOS a na webu. Jinak jsme hlavní vývojové centrum celého produktu společně s Melbourne. Ostatní centra jsou zaměřená spíše na integraci s telco operátory nebo platebními systémy a podobně.
JM: Jsme zodpovědní za různé části systému. Není to separované. To znamená, že když tady na něčem děláme, řešíme to od A do Z. Od infrastruktury až po to, že se to dostane k uživatelům. Není to o tom, že bychom se soustředili jenom na určitou část. Jsme zodpovědní, že vše bude fungovat tak, jak má. Jsme v té aplikaci schopní řešit cokoliv. Ultimátní cíl je to, že Praha bude hlavní centrum schopné řešit všechno.
Back-end infrastrukturu provozujete na Amazon Web Services?
DE: Ano, na AWS.
A tím jde obsloužit i Afrika?
JM: Tam je to složitější, Amazon tam nemá žádnou infrastrukturu. Používáme i infrastrukturu od Akamai a také nasazujeme vlastní prvky.
DE: Tím, jak spolupracujeme s telco hráči, mají zájem na tom, aby data tekla přes ně. Lidé si často kupují předplatné na iflix s operátory. Nemusí pak platit datové balíčky a podobně. Takže některé servery máme u operátorů v jejich datacentrech a traffic se tak odbavuje v rámci jejich sítě. Což je pro operátory nejlevnější. Jsou další specifické příklady, třeba ostrovy v Pacifiku. Na některém žije třeba pár desítek tisíc lidí, kteří nemají úplně nejlepší konektivitu ven. Takže jim tam dáme vlastní iflix CDN „krabici“. Je to nějaký retail server, na který nasadíme Docker a podobně.
Spolupráce s různými lokálními telco operátory a adaptace na lokální podmínky zní dost náročně. Kolik třeba používáte způsobů plateb?
DE: No, nepřeberně (smích). Samozřejmě lidem nabízíme, že mohou zaplatit kartou, ale z velké části je to právě o integraci se systémy operátorů. To je velká výzva. Stejně jako identifikace. Umožňujeme třeba to, že není nutné se nijak přihlašovat – iflix vás v síti operátora pozná.
JM: Má to svoje lokální pravidla. Teď se zrovna zabýváme vstupem do Latinské Ameriky. V Česku jsme zvyklí, že když na nás při platbě na internetu vyskočí platební brána banky, máme v ni důvěru. Naopak nechceme údaje z karty dávat kdekomu. V Latinské Americe je to přesně naopak, chtějí být ve styku přímo s prodejcem.
Jste na rozvojových trzích. Jsou vaší největší konkurencí piráti?
JM: Rozhodně ano. Je těžké soupeřit s něčím, co je zadarmo. A jednou z cest je opět úzká spolupráce s lokálními partnery. Je třeba být ještě levnější a toho lze dosáhnout třeba způsobem, jaký u nás nabízí O2 službu Spotify. Tedy, že se třeba nespotřebovávají data. Takže si uživatelé koupí SIM kartu a součástí balení je i předplatné iflixu. Takto jsme schopní piráty porazit.
DE: Tento způsob je dobrý pro všechny. Uživatel si nespotřebovává data, operátor to má v rámci své sítě a nemusí platit za přenos dat z a do Netflixu.
Tady se debaty vždy stáčí k síťové neutralitě, omezování konkurence a podobně.
DE: Já jsem rozhodně zastánce síťové neutrality či open source, ale je třeba se na to dívat jinou optikou. My jsme u nás první svět, tyhle problémy řešíme my tady. Ve Státech a Evropě se za síťovou neutralitu pereme a budeme prát. Ale rozvojové trhy fungují jiným způsobem.