David Capoušek: Holuby mám rád

Přiznávám, že v budově Contactelu jsem byla poprvé. I když je to vlastně úplně obyčejná budova na Vinohradské, překvapilo mě, že Contactelu stačí. A to tu prosím krom něj sídlí i další firmy, třeba Atlas.cz. Recepční dokonce nemusela ani nikam volat, stačilo houknout skrz paravány (podle webu má firma tři stovky zaměstnanců, takže možná spíš náhoda). Jedním z nich, i když nikdy nebyl řadovým zaměstnancem, je David Capoušek, od června marketingový ředitel Contactelu.

David Capoušek narozen 19. března 1973 v Opočně vystudoval FEL ČVUT zkušenosti sbíral od roku 1996 v CESNET od roku 2000 v Contactelu od 1. června 2004 jako marketingový ředitel má manželku Martinu

CESNET byla dobrá praktika

Jako spousta v lidí tomto oboru začal tím, že vystudoval ČVUT, Fakultu elektrotechnickou. Liší se snad jen tím, že studoval meziobor, najednou hned telekomunikace, ekonomika, marketing a management. Dnes tuto specializaci mezi obory nenajdete, po dvou letech s ní skončili. V páťáku přemýšlel nad tématem diplomové práce a shoda náhod ho přivála k Janu Gruntorádovi (ředitel CESNETu). „V té době řešili, jak rozúčtovávat poplatky za připojení do Internetu mezi jednotlivé univerzity. To jsem si tedy vybral jako téma diplomové práce.“ Tak se dostal do CESNETu a dokonce měl to štěstí, že mohl spojit psaní diplomky s civilní vojenskou službu pro CESNET. V roce 1997 tam nastoupil jako běžný zaměstnanec. „Bylo to zajímavé období. Janu Gruntorádovi jsem vděčný za spoustu věcí, protože mne do toho dostal a já byl do té doby netknutý. Škola mi sice dala hodně, ale CESNET byla dobrá praktika po škole.“

Po třech letech už byla organizace i síť o kus dál a v podstatě se rozdělila na dvě části. Jedna byla akademická („s tou jsem já neměl nic společného“) a druhá komerční, kde se hodně angažoval. Na podzim roku 1999 CESNET zvažoval, že by prodal komerční část a podal veřejnou nabídku. Přihlásily se různé firmy, mezi nimi také Contactel. „Ten vyhrál a já se od 1. května přemístil z ‚kulaťáku‘ na Vinohradskou. Z CESNETu tenkrát odešlo 30 lidí, dneska jich je v Contactelu 15.“

Dneska bych asi nebyl takový nadšenec

Jeho doména v CESNETu byla vedle rozvoje komerční sítě IP telefonie. „V roce 1998 na podzim přijel někdo z firmy Net2Phone ze Spojených států. Diskutovali jsme o tom, co by se dalo dělat v IP telefonii. V té době Net2Phone zrovna vzniklo a bylo to na začátku, tak jsme to chtěli zkusit.“ Takže se do toho pustili a propojili počítače a telefon. „Byl to bezvadný nápad, lidi to bavilo. Byli jsme s tím i na Invexu, ale nic kolem toho nebylo, nulový marketing. Šlo spíš o technickou záležitost.“ IP telefonie ale Capouška chytla a už nepustila. Pracuje na ní i v Contactelu a „podařilo se mi prosadit i služby na VoIP založené, konkrétně Contactel Forum, na to jsme hodně pyšní. Je to pokračování mého snu přivést to do komerční podoby.“

Když jsem se v CESNETu poptávala, slyšela jsem, že projekty Capoušek končil asi takovými slovy: „(…) to bude znamenat padesátiprocentní nárůst zákazníků, a to pokryje náklady. A zákazníci přijdou (…)“ Jak si mohl být tak jistý? „Věřili jsme tomu, že IP telefonie zažije boom. Hodně jsme věřili, přicházeli zákazníci, ale spíš fandové. Možná dneska, kdybych se na to podíval očima člověka, který je o osm roků starší, nebyl bych tak velký nadšenec.“ Navíc v té době neměli jinou šanci, bylo to to jediné, co mohli v CESNETu v oblasti hlasu dělat, „založit to na IP“. Vzpomínáte, že ve stejném roce představil Paegas Internet Call? „Jenže oni byli o kus výš, komerční a měli licenci na hlas.“

Dívám se na to komerčně

O akademické sféře se mluví různě, na jedné straně se říká, že člověk do práce pomalu chodit nemusí, na druhé straně jsou lidé, kteří pracují od rána do noci. O kolik víc pracuje sám Capoušek teď? „Pracuju hlavně jinak. Pracuju hodně a práce je pro mne koníčkem. Rozdíl je v tom, že před osmi lety jsem dělal hodně věcí sám, dneska se spoléhám na tým lidí, se kterým na tom můžu pracovat.“

Když už jsme u týmu, v CESNETu k jeho vizitce připojili i to, že leckdo byl rád, že odešel. „Myslím, že je to tím, že jsem měl jiný pohled na věci než někteří z těch, co tam zůstali. Oni byli akademici a stále jsou akademici. V Contactelu by se jim asi nelíbilo. V CESNETu bylo na druhou stranu určitě mnoho skvělých lidí, na které rád vzpomínám.“

On sám po přestupu do Contactelu nastoupil do produktového managementu a na začátku měl na starosti transformační část, tedy aby zákazníci CESNETu přecházeli pod Contactel. „Druhý úkol byl vybudovat portfolio hlasových služeb pro Contactel, protože když jsem přišel, tak jsme nic neměli. Dostal jsem malý tým a vybudoval portfolio, které s určitými modifikacemi máme stále.“ Pak přešel k Internetu a datům, od roku 2002 řídí celé portfolio. K šéfování celému marketingu se dostal v létě, když v Contactelu sloučili marketing a product management pod jedno oddělení, které se jmenuje Marketing.

Vůbec mi připadá, že se tu v poslední době hodně točí manažeři. „To je normální. Odcházeli lidi, kteří tu byli skoro čtyři roky. Třeba Marcela Hrdá dostala nabídku z venku, která se nedala odmítnout.“ A odchod Michala Čupy, který vypadal dost dramaticky? „Michal Čupa šel taky hledat jiné příležitosti a dneska, když vidíme, kde je…“ A jak reaguje na různé „zaručené zprávy“? „Kolem toho nejsou žádné tajnosti, Michal Čupa odešel, nechal za sebou spoustu práce a někdo jiný v tom pokračuje.“

Je těžké se nezeptat: jazyk mne svrbí od začátku. Jaké to je pracovat ve firmě, která byla oceněna na korunu? „V tom jsme naprosto neutrální, je to záležitost našich vlastníků, v Contactelu to nikoho příliš nebere. Co se píše, to se píše, lidi pracují a dělají, co mají. Těch zpráv je spousta. Jednou se objeví něco o Contactelu, podruhé o někom jiném. Svět jde dál.“

Husarský kousek

Spolu s holubem vtrhl na jaře Contactel do většiny počítačů s reklamou na nejnižší cenu za připojení přes ADSL. „To se nám podařil husarský kousek a v ADSL jsme velmi úspěšní. Dostali jsme se na druhé místo na trhu. ADSL je otázka ceny a na tu všichni slyší.“ A neplatí většina víc kvůli přeneseným datům? „Máme malé procento zákazníků, kteří to přesáhnou. Snížili jsme i bloky dat přes limit, aby to pro ně nebyla taková bomba.“ A vyplatí se to? Vždyť to musí být jen pár korun výdělku, pokud vůbec. „Stále se to vyplatí. Kdyby se to nevyplatilo, neděláme to. Dneska je to o získání podílu na trhu a službách, které přijdou na to ADSL.“ Tedy obsah, video on demand, VoIP, e-commerce, e-learning a vůbec všechny služby, které potřebují široké pásmo.

Český Telecom ale jejich nabídku přebil svým „startovním“ balíčkem za 520 korun bez DPH. „Poslední nabídku Českého Telecomu pečlivě analyzujeme, a pokud se ukáže, že nejsme schopni kvůli velkoobchodní nabídce Českého Telecomu postavit konkurenceschopné řešení, budeme odpovídajícím způsobem postupovat dál.“

Ceny se v posledních měsících vůbec rychle hýbou, i když jsou zákazníci stále nespokojení. „Operátoři se mlátí mezi sebou, předvolba operátora, i když přináší Contactelu významné tržby, je neskutečný boj s ostatními, všichni bojujeme cenou, marže jdou postupně dolů a všichni krvácejí.“ Contactel mi ale přijde mezi alternativními operátory jako ten klidnější, moc neřve, alespoň v poslední době. „Hodně jsme řvali, když tu byl Michal Čupa, ale řveme stále.“ A poslední rána? Stejně jako Aliatelu i jim Český Telecom obeslal zákazníky s nabídkou. Akce Příliv ani Contactelu nepřišla fér a také oni si stěžují.

Holubi…

„Mám holuby rád. Je to zajímavý živočich, symbol přenosu informací, proto jsme ho použili a podařilo se nám zaujmout v šedi telekomunikačního šílenství o nejlevnější, nejrychlejší… A počítali jsme i s tím, že v těch městech, kde se snaží zabránit jejich přemnožení, nebudou holubi z Contactelu nadšeni. Ale je to jen vizuál, Contactel není holub.“