Datové schránky: začíná čištění dat

Ministerstvo vnitra ve středu uvolnilo další aktuální čísla ohledně datových schránek. Vztahují se k datu 14.7.2009, tedy k prvním 14 dnům provozu ISDS, a vypadají následovně:

Kromě toho bylo cca 2000 žádostí od fyzických osob doručeno na podatelnu MV ČR, nejspíše ještě před účinností zákona 300/2008 Sb. Pro srovnání si připomeňme, že podle již dříve zveřejněných údajů si v prvním týdnu si o zřízení schránky požádalo na 2500 zájemců (s předpokladem, že  šlo v rozhodující míře o fyzické osoby). Proti tomu by nynější 4000 žádostí představovalo poměrně výrazný pokles. Ale na serióznější soudy si raději ještě počkejme nějakou dobu, až budou známy další výsledky. Ty nynější jsou stále ještě zatíženy startem celého systému, různými počátečními obtížemi, ale také vlivem zájmu „prvních nedočkavců“, kteří si žádali o zřízení schránky co nejdříve.

A jak to vypadá se skutečně zřízenými schránkami a rozeslanými přihlašovacími údaji? To ukazuje další tabulka, podle které se na celkovém počtu v rozhodující míře podílí schránky právnických osob.

Podle těchto čísel bylo zřizování datových schránek ze zákona (a rozesílání přístupových údajů) za polovinou, hlavně pokud jde o orgány veřejné moci (OVM) a právnické osoby (zapsané v Obchodním rejstříku a zřizované ze zákona). Těch prvních by mělo být přes 10 000 (některé odhady uvádí 12 až 13 tisíc), a těch druhých na půl milionu (různé odhady hovoří od 400 000 až po více jak 500 000).

A kolik že datových schránek již bylo nejen zřízeno, ale také tzv. aktivováno? To ukazuje následující tabulka, do které jsem si dovolil dopočítat procentuelní míru aktivace schránek (vzhledem k počtu rozesílaných přihlašovacích údajů). Podle očekávání jasně vedou fyzické osoby, následované (s odstupem  celého řádu) orgány veřejné moci a notáři. Nejmenší zájem o aktivaci pak vykazují právnické osoby.

Kupodivu v dostupných statistikách není zmíněno to asi nejzajímavější: kolik datových zpráv již bylo přeneseno, a třeba i kdy byla přenesena první zpráva.

A tak jsem se  zeptal alespoň prvního subjektu z řad orgánů veřejné moci, který deklaroval aktivaci své datové schránky a připravenost ji používat. Z úřadu ombudsmana mi ale odpověděli takto:

datovou schránku máme aktivní od 7. 7. 2009. Zkušenosti ani údaje o využití nemáme – prozatím nám nedorazila žádná datová zpráva a ani my jsme žádnou neposlali, a to z prostého důvodu: nebylo komu.

Celkově to zatím s provozem v celém systému ISDS vypadá adekvátně tomu, že vše teprve startuje a že už i „oficiální marketing“ zdůrazňuje, že všechno vlastně začne až 1. listopadu. Takže Česká pošta, jako provozovatel ISDS, hlásí že za prvních 14 dnů již nějaké datové zprávy přeneseny byly, ale jejich počet zatím nepřevyšuje číslo 20.

Jihomoravský kraj: jen zkušební provoz

Když už jsme u toho, jak orgány veřejné moci nakládají se svými datovými schránkami, dovolím si uvést dva příklady.

Prvním z nich může být Jihomoravský kraj: ten dokonce vydal tiskovou zprávu k tomu, že zahájil novou etapu elektronizace veřejné správy na Jižní Moravě. Pokud se ale do ní začtete, zjistíte že žádná aktivace se ještě nekonala. To pouze pan hejtman převzal od poštovní doručovatelky přihlašovací údaje a následně je zadal do počítače – aby tím zahájil „zkušební provoz“ datových schránek.

V této souvislosti si dovolím připomenout to, co jsem rozváděl již v jednom z předchozích článků: že zákon ani prováděcí vyhlášky neznají žádnou aktivaci datové schránky, o které se všude dokola mluví a píše  - a za řádné zprovoznění schránky považuje první přihlášení oprávněného uživatele do jeho schránky. Jak tedy jihomoravský hejtman (a jistě i řada dalších šéfů úřadů) dosáhl toho, že sice zadal své přihlašovací údaje, ale ještě se nepřihlásil do své datové schránky (neboť to by znamenalo její řádné zpřístupnění do ostrého provozu)?

Je to díky tomu, že informační systém datových schránek (ISDS) vás zpočátku ještě nepustí k vaší datové schránce, ale pouze ke svému „administrativnímu rozhraní“. A k vaší skutečné datové schránce vás pustí až poté, co potvrdíte, že ji chcete aktivovat.

Český statistický úřad doplatil na pozitivní výčet

Faktem je, že pokud by Jihomoravský kraj skutečně aktivoval svou datovou schránku, byl by první skutečně „velkou rybou“ v síti ISDS a výrazně by naboural předpoklad o tom, že velké úřady budou s aktivací čekat až na poslední možnou chvíli. I tak ale má šanci tento předpoklad nabourat – když signalizuje, že by nemusel čekat až na přelom října a listopadu. V citované tiskové zprávě se hovoří o možnosti spustit  aktivní provoz  již o měsíc dříve, tedy na konci září. Což mi v zásadě potvrdili i z tiskového oddělení kraje:

Zkušební provoz potrvá nejméně do konce září.

Přesto si jeden velký úřad svou datovou schránku skutečně aktivoval a začal používat: Český statistický úřad.  Také on k tomu vydal tiskovou zprávu, ve které uvádí že:

Český statistický úřad 15. července 2009 aktivoval pro zefektivnění komunikace s uživateli a respondenty svou datovou schránku. „Úřad je nyní připraven jejím prostřednictvím přijímat i odesílat úřední poštu v elektronické podobě, jak nám ukládá zákon č. 300 z roku 2008 o elektro­nických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,“ potvrdil vrchní ředitel František Konečný, který je v ČSÚ odpovědný za implementaci datových schránek. Přístupové údaje k datové schránce osobně převzal 1. místopředseda ČSÚ Jiří Křovák 9. července 2009.

Zajímavé přitom je, že právě ČSÚ je zřejmě první „obětí“ přechodu z negativního na pozitivní výčet souborů, které se dají přenášet skrze datové schránky: formát, který ČSÚ používá pro statistické výkazy od respondentů svých statistických zjišťování, mezi výčtem „přenositelných“ souborů chybí. A tak ČSÚ dnes konstatuje, že do budoucna by rád skrze datové schránky přijímal statistické výkazy, ale dnes to ještě nejde (a nejprve musí dojít k aktualizaci výčtu formátů):

ČSÚ bude datové schránky využívat v souladu se zákonem rovněž ke komunikaci se zpravodajskými jednotkami, tedy s respondenty statistických zjišťování. Přijímat elektronické statistické výkazy z programů elektronického pořizování výkazů (EPV) však bude možné až po úpravě stávajícího systému datových schránek. Současná konfigurace datových schránek neumožňuje tento „elektronický výkaz“ připojit k datové zprávě, změnu konfigurace ČSÚ navrhne již pro rok 2010.

Současně Český statistický úřad deklaroval, že datové schránky hodlá používat i pro sčítání lidu v příštím roce:

Datové schránky hodlá Český statistický úřad využít rovněž k elektronickému sběru údajů při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, a to jako jednu z možností zaslání elektronického formuláře.

Čištění registrů

Pojďme ale zpět ke zřizování datových schránek a k některým zajímavým důsledkům.  Konkrétně k tomu, že stát si skrze zřizování datových schránek bude moci udělat lepší pořádek ve svých evidencích. Včetně evidence toho, kdo vlastně je orgánem veřejné moci (OVM).

Pod pojmem „orgán veřejné moci“ si člověk obvykle představí nějaký úřad, od nejmenšího (nějaké malé obce) až po největší – třeba některý z krajů či některé resortní ministerstvo. Ale jak se s postupem času ukázalo, činnost orgánů veřejné moci vykonávají i někteří podnikatelé, či soukromé osoby. Často citovanými příklady jsou třeba notáři či exekutoři, méně známými příklady mohou  být kupř. stanice technické kontroly (STK), resp. jejich provozovatelé, kteří také vykonávají určité části „veřejné správy“.

Takže i stát si v rámci datových schránek dělá jakousi „inventuru“ toho,  kolik vlastně má orgánů veřejné moci. A například na informačním webu datových schránek (www.datoveschran­ky.info) je k dispozici on-line aplikace, skrze kterou si po zadání IČO může každý zjistit, zda konkrétní subjekt je či není orgánem veřejné moci.

Ještě větší „pročištění“ si pak stát slibuje od právnických osob, zapsaných v obchodním rejstříku. Zde je zahrnuto (velmi přibližně) kolem půl milionu subjektů a různé odhady hovoří o tom, že snad až 200 tisíc z nich jsou již neživé společnosti, které nevyvíjí žádnou aktivitu. Jelikož ale k 1.7.2009 byly zapsány v obchodním rejstříku, odkud resort vnitra převzal údaje o jejich existenci, datová schránka jim bude (resp. už byla) zřízena a přihlašovací údaje zaslány všem statutárním orgánům společnosti. Pokud ti si je nevyzvednou, či do 1. listopadu sami neaktivují tuto schránku, tato bude k 1. listopadu aktivována automaticky a orgány veřejné moci ji do ní budou moci doručovat, včetně  10-denní fikce doručení. A to pak může mít pro danou společnost, i pro její statutární orgány, poměrně zásadné důsledky.

Stát tak od tohoto kroku asi právem očekává, že „neživé“ společnosti budou ve vlastním zájmu rychle uvádět obsah Obchodního rejstříku do souladu se skutečností. A podobně že dojde i k aktualizaci údajů také u „živých“ společností.

Poněkud odlišná je situace u soukromých osob, ať již podnikajících či nepodnikajících. Jejich evidenci zajišťuje ISEO (informační systém evidence obyvatel), provozovaný resortem vnitra (který je současně i zřizovatelem datových schránek). A i když tato evidence vzniká úplně jinak než Obchodní rejstřík, i zde pochopitelně mohou být chyby. A tak i zde si ministerstvo vnitra slibuje určité pročištění a odstranění chyb.

Existujete, ale stát vás nedokáže jednoznačně identifikovat

Právě s evidencí obyvatel a jejím obsahem pak souvisí  i některé nejnovější „zádrhele“, které se v posledních dnech začínají objevovat kolem datových schránek. Řadě žadatelů o zřízení schránky totiž místo přístupových údajů k již zřízené schránce přijde pouze dopis od ministerstva vnitra, že poskytly nesprávné či neúplné údaje, podle kterých nemohli být jednoznačně identifikováni vůči evidenci obyvatel.

Podle dostupných signálů se při zřizování datových schránek zřejmě porovnávají údaje na obou stranách (v žádosti i v ISEO, tj. IS evidence obyvatel) znak po znaku, a sebemenší nesoulad (například jedna mezera navíc, natož pak nějaké velké či malé písmenko) představuje nesoulad, kvůli kterému žádost neprojde  – a je postoupena specializovanému pracovišti ministerstva vnitra k ověření a dalšímu doplnění. Žadatel prý může být vyzván, aby své údaje doplnil.

Příklad takového dopisu můžete vidět na obrázku. Týká se mé osoby, protože i mne tato situace potkala – a datovou schránku tak stále ještě nemám, ač o její zřízení usiluji již od začátku července. Poprvé Czech Point vůbec nepřijímal žádosti. Podruhé už na druhý pokus žádost přijal, přidělil jí číslo jednací – ale zase nedošlo ke shodě zadaných údajů s evidencí obyvatel.

No, minimálně v tom nejsem sám. Na středečním setkání s novináři se stejným osudem pochlubil i náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, do jehož resortu datové schránky spadají.

Jednoznačná identifikace  vs. doručování jen podle jména a data narození

Zvýšené opatrnosti při zřizování datových schránek docela rozumím: když už někomu zřídí datovou schránku, chce stát mít jistotu, že skutečně přesně a jednoznačně ví, komu ji zřizuje. A to je určitě správně.

Původně přitom vnitro signalizovalo, že popsaným způsobem (přes specializované pracoviště, které se bude snažit přesněji identifikovat žadatele), bude řešit hlavně případné duplicity v evidenci obyvatel. Tedy případy, kdy je v evidenci více obyvatel stejného jména a data narození (což v desetimilionové populaci není zase až tak vzácné). Ale i zde by měly jednoznačně rozhodnout další údaje, obsažené v žádosti o zřízení, jako například údaj o bydlišti či místě narození. Teď to ale vypadá, že ono specializované pracoviště bude řešit spíše ony „syntaktické nesoulady“, jako chybějící či přebývající mezery, či velká a malá písmenka apod.

Jenže je zde ještě jeden zajímavý háček, který se týká prvotního doručování přihlašovacích údajů oprávněným osobám. Česká pošta dnes obecně doručuje na adresu, která vůbec nemusí souviset s bydlištěm příjemce. Patrné je to u statutárních orgánů právnických osob, kterým jsou datové schránky zřizovány ze zákona. Tedy například jednatelům společností s ručením omezeným, či všem členům představenstva akciových společností: všem těmto osobám jsou přihlašovací údaje (v tzv. PIN obálce se žlutým pruhem) zasílány nikoli na adresu jejich bydliště, ale na adresu sídla společnosti. Alespoň tak to předepisuje poslední verze Provozního řádu.

Logické to možná je, a zajímavou otázkou určitě zůstává, zda na takovouto specifickou volbu doručení má Provozní řád vůbec právo. Ale na mysli mám teď něco jiného: když už se dnes (po 1.7.2009) doručuje někomu do vlastních rukou (a to výhradně jen adresáta, v nové terminologii České pošty) mimo místo jeho trvalého bydliště, jak se vlastně pozná, že jde skutečně o „toho pravého“ příjemce?

Představme si to na příkladu: panu Janu Novákovi, jednateli firmy XY, přijde na adresu firmy XY obálka s přihlašovacími údaji (PIN zásilka) do vlastních rukou. Pokud poštovní doručovatelka pana Nováka ve firmě nezastihne, nechá mu zde oznámení a zásilku dočasně uloží na poště (přesný popis doručování PIN zásilky viz zde). Pan Novák je ale svědomitý člověk, a tak se při nejbližší příležitosti dostaví na příslušnou poštu a požádá o převzetí zásilky. Jak ale pracovníci pošty poznají, že jde o toho pravého pana Nováka, a ne někoho jiného se stejným jménem?

Jistě, pan Novák předloží svůj občanský průkaz, kde je mj. i jeho bydliště. Jenže zásilka byla zaslána na adresu sídla společnosti, jejímž je pan Novák jednatelem. Ale vztah ke společnosti v občanském průkazu není  – a bylo by ho možné dohledat jen přes Obchodní rejstřík, případně doložit nějakým výpisem.

Jak ale Česká pošta rozpoznává, že jde o správného pana Nováka? Odpověď je jednoduchá: v případě obálek s přihlašovacími údaji (tzv. PIN zásilkami) podle data narození, které je na obálce také uvedeno.

Jistě, v drtivé většině případů s tím nebude žádný problém a svou PIN zásilku dostane skutečný a oprávněný příjemce („ten správný“ pan Novák). Jenže: co s duplicitami? Jak je ošetřeno to, že na stejný poštovní úřad nepřijde ve stejném období jiná osoba stejného jména a data narození? Ať již zcela náhodně, nebo třeba i záměrně.

Co je pak platné to, že při zřizování schránky se s maximální pečlivostí identifikuje žadatel a eliminují se případné duplicity, když systém doručování vychází jen ze jména a data narození, a proti případným duplicitám tak není zabezpečen?