Mám 7 let starou smartTV od Samsungu. Příjemně tenká LEDka s tenkým rámečkem. Obraz pěkný, na pohodu. Bohužel je to jen DVB-T a H265 taky neumí. Na TV se dívám spíše sporadicky a nechce se mi vytvářet zbytečně další elektroodpad, tak jsem si říkal, zkusím koupit STB.
Na Heurece je 170 STB, ale když si ve filtrech vyberu, že chci STB s HbbTV, tak mi z těch 170 zůstanou přesně 4, slovy čtyři. Nechápu a musím konstatovat, že zachovat si možnost použití HbbTV nebude asi úplně jednoduché. :o/
Já nečekám, že to bude stát pětikilo, jako nejlevnější STB. Rozumný Andoid box stojí kolem 3 tisíc, k tomu tisíc za tuner. 4 tisíce by asi tak nějak realisticky odpovídalo, jenže chybí nabídka.
Když se někdy před 15 lety přecházelo na DVB-T, tak to byl v zásadě dobrý důvod se rozloučit se svou starou CRT TV. Když si novou TV koupím teď, tak kvalitativní rozdíl bude minimální.
Chtěl bych něco typu Samsung Evolution Kit, ale za realistickou cenu. Sice se to připojuje k TV klasicky HDMI, ale mají značně limitovaný seznam, s čím to vlastně ofiko funguje a hlavně to stojí 8 000 Kč. 8 300 stojí 40" smartTV od Samsungu. To už vnímám krapet jako úlet.
Na poskytovatele je činěn nátlak v tom směru, že stoupá spotřeba dat a stávající pásma prostě přestávají stačit. A znovu zopakuji, že poskytovatelům bezdrátových dat je nějaká terestrická televize naprosto u zadnice. To je věc státu, jaká pásma komu přidělí a navíc nikde není dané, že nějaká TV musí mít určité pásmo na věky a nikdy jinak (totéž pochopitelně platí i o ostatních službách). Taky je zajímavé, že když TV přišla o III. pásmo, tak nikdo ani nepípl, a to byl navíc dlouhé roky stav, že toto pásmo zelo prázdnou. A v podstatě je tomu tak i dnes, až na nepovedený pokus s DAB.
DAB+ je u nás zatím jen na startu do éteru. Vize ale počítá s tím, že jeho příjem nebude závislý na venkovních anténních systémech, naprostá většina současných DAB+ přijímačů ani nemá anténní konektor. Ale, už současné mapy pokrytí DAb+ nepředpokládají žádné extra antény, ani výhled z okna na vysílač. Možná "násilně" budou DAB+ přijímače prosazovány do aut, kde se nedá ani uvažovat o nějakém anténním systému. Nejčastější náhražkou v autě je několikacentimetrová nalepovací anténa na předním skle, nebo lépe slouží klasická autoanténa s dalším zesilovačem pro DAB pásmo.
Nejvíce poslouchané radiostanice u nás ale nejsou ty čistě hudební, vedou stanice ČRo, Blaník, Evropa 2, Frekvence 1, Impuls a pod. a ani na chvostu poslechu Beat a Country nejsou jen hudební stanice. Ostatně, i před internetovým rádiem dá část posluchačů hudby přednost reprodukci připravených skladeb na paměťových médiích. Podobně jako cena přijímačů DAB+, i cena specializovaných přijímačů pro internetová rádia je zatím dost vysoká, oproti DAB+ i několikanásobně. Proto se asi stacionární poslech IR bude prosazovat ještě hůře a pomaleji, než DAB+.
Velmi zjednodušená pravda, která stejně platí pouze dočasně. Karty jsou rozdány a je jen otázkou času, kdy zůstane v rukou pozemní TV jen okleštěný betl.
Ještě jsem nezaregistroval žádného člověka, který by na kteréhokoliv poskytovatele činil nátlak, že chce zajistit bezdrátová data v televizním pásmu. Proto si dokonce vymýšlet, že to požadují "lidi", je jen úsměvné a zkreslující. To jen poskytovatelé bezdrátových dat se snaží v pomýlených lidech vyvolat dojem, že si musí zaplatit další službu, aby se někdo napakoval a konzument ještě nuceně hradil své další náklady při náhradě vypnutého DVB-T, i když to možná se vznikem budoucích datových sítí bohužel pravděpodobně nespojuje.
Tyto názory jsou označovány jako příspěvky členů komunity uživatelů tohoto webu. Proto není divné, že názory a úhly pohledů se liší. Nic ale nezaručuje, že všechny jsou správné a pravdivé, ani to, že jen někteří mají pravdu a nevymýšlejí si.
Samozřejmě není pravdou, že je poskytovatelům bezdrátových dat úplně jedno, jaké pásmo jim stát přidělí. Fyzika éteru některá pásma pro spolehlivý, levný a jednoduchý přenos dat předurčuje a jiná ne, nebo jen pro specifické účely. A stát není zase až tak hloupý, aby při dnešním stavu technologií třeba vybral pro TV horní polovinu mikrovln. Odkaz na snadné opuštění III. TV pásma taky trochu kulhá. UHF pásmo je totiž 6 x širší, čili obsahovalo 40 kanálů, které postačovaly i pro analogové vysílání své doby. Digitalizace zvyšuje přenosovou kapacitu každého pásma. Třeba FM je už přeplněné a tak nástup DABu je jen přirozený vývoj, který se zavádí podle potřeb.
Jsou i televizory, kde analog už není, nicméně tady jde hlavně o využití dostupných frekvencí a pokud pásmo VHF volné frekvence má, pak není důvod tento fakt ignorovat.
U stacionárního příjmu samozřejmě jasně vede FM, protože za ta desetiletí je trh na tento příjem vybaven. Tady šlo o srovnání DAB vs. net rádia, jelikož pro oboje je nutnost dokupovat nové přijímače.
Internet je pak běžnou součástí jak domácností, tak firem, takže cosi zadarmo v tom nehraje příliš velkou roli. Navíc net rádia jsou v tisícových počtech a z celého světa, čemuž se nějaký bubláček DAB nemůže vůbec rovnat (mimochodem i k příjmu DAB budou nepochybně nutné další náklady, např. na anténní systémy - ne každý má to štěstí, že z okna vidí na DAB vysílač).
Srovnání R s TV (S/S2 a T/T2) je mimo, protože zatímco u cizojazyčné TV je takřka vždy nutnost umět danou cizí řeč, pak u R toto neplatí - hudba se běžně poslouchá cizojazyčná i na tuzemských rozhlasových stanicích.
Argument:"Ve VHF pásmu je k dispozici 8 frekvencí (k5-k12), což sice není mnoho, ale pořád lepší než nic. Notabene za situace, že každý televizor a každý set-top-box toto pásmo povinně podporuje, a to jak v T, tak i v T2." by mohl být vykládán i tak, že by se televize mohla vrátit do III. pásma v analogu, protože analogové tunery také mají všechny televizory.
Ještě jsem neviděl věrohodnou statistiku poměru poslechovosti FM a DABu, ale to na nástupu digitálního rozhlasu nic nezmění. Pokud by se odehrával stacionární příjem jen prostřednictvím internetových rádií (IR), zvonil by umíráček i pro FM. Ale tak tomu není a zásadní rozdíl mezi DAB a IR je v tom, že internet není a asi nikdy nebude zdarma, na rozdíl od DABu a něco "zadarmo" je hlavním lákadlem pro většinu tuzemských posluchačů i diváků. Ani nabídka desetitisíce stanic v IR zásadně nezmění zvyky posluchačů, jako stovky stanic v DVB-S nezvrátilo sledovanost TV v DVB-T/T2. V obou případech platí, že sledovanost a poslechovost se u nás více řídí příjmem "zadarmo" a stejně většinu procent shrábne jen pár stanic.
Běžný místní příjem FM i DAB+ lze provozovat přímo na anténu přijímače a i to nevylučuje "Fyzika éteru". ;-)
Samozřejmě se poslechovost zahraničních rozhlasových stanic neměří, podobně jako přeshraniční sledování TV, protože nemá vliv na posouzení úspěšnosti šíření vysílaných reklam.
Akustické měniče mobilů jsou kvalitou zvuku snad ještě horší než malé reproduktory v přijímačích DAB+ a IR. Také zvuková výbava PC a NB obvykle neposkytuje přijatelný stereo poslech, čili argumentace možnosti poslechu hudby z těchto zdrojů jde dost mimo.
Nicméně, téma je o hybridní televizi a tak toto téma zde opouštím.
Ohledně toho, že příjem DAB nebude závislý na venkovních anténních systémech, pouze opíši tvoje vlastní slova ze včerejška - Fyzika éteru :-)
Zahraniční stanice se v poslechu snad ani neměří, takže o jejich poslechovosti lze spekulovat, nicméně i ty tuzemské mají na internetu spoustu variant (např. Frekvence 1 a Osmdesátky, Legendy, ČS Hity), což jde sice i v DAB, ale pro provozovatele nepoměrně dráž.
Internetové rádio lze dneska poslouchat i s mobilem za tisícovku nebo pochopitelně přes PC a notebook, což má opět takřka každý s připojením k netu a náklady navíc jsou tudíž nula.
Mobilní operátoři v ČR provozují pásma 800 (LTE), 900 (2G), 1 800 (LTE), 2100 (3G a do budoucna LTE) a 2600 (LTE) MHz. V Evropě je pro data nejrozšířenější pásmo 2100 MHz. Dále je ve hře ještě pásmo 3,5 a 3,7 GHz. Pro úplnost ještě pásmo 420 MHz, které provozuje Nordic Telecom. Takže 700 MHz není zdaleka taková nutnost, ale jelikož jsme v Evropě, pak se holt musíme přizpůsobit ostatním státům. A ty vesměs nějakou pozemní TV nemají jako úplnou prioritu, na kterou by se měl brát ohled.
Ve VHF pásmu je k dispozici 8 frekvencí (k5-k12), což sice není mnoho, ale pořád lepší než nic. Notabene za situace, že každý televizor a každý set-top-box toto pásmo povinně podporuje, a to jak v T, tak i v T2.
FM pásmo má poslechovost s DAB v poměru asi tak 99:1, takže tady opravdu není co řešit. Navíc DAB je u stacionárního poslechu prakticky bez šance při možnosti internetových rádií.
Není chybou výrobců STB a TV, že bylo "politicky" rozhodnuto ustoupit lobby poskytovatelů bezdrátových dat a osekat TV pásmo. Pro udržení jeho kapacity je nutno přejít na nový formát. Na stesky majitelů 5 až 7 let starých TV, které i dnes mají uspokojivý obraz a požadované parametry, nebrali úředníci ohled. Obecně se očekává u moderních digitálních technologií časově kratší perioda použitelnosti. Že bude stát přechod z DVB-T na DVB-T2 několik miliard nejen pro vysilatele, ale asi hlavně pro diváky, se také ví od samého začátku. A tak miliardové investice domácností za nové televizory se považují za normální a ta doba právě přichází. Můžete mít ale náskok s modely TV pro 4K, které se možná také někdy dočkají vysílání v tomto rozlišení.
Poskytovatelům bezdrátových dat je srdečně jedno, jestli jim stát pronajme pásmo po bývalé TV nebo nějaké jiné, takže psát něco o lobby je úplně mimo mísu. Přidělovaná pásma se řídí mezinárodními dohodami a nikoliv tím, že kdosi kdesi v ČR lpí na nějakém pozemním televizním vysílání. Mimochodem poskytovatelé bezdrátových dat pouze reagují na situaci na trhu, tj. když lidé tyto data vyžadují, tak musí poskytovatelé budovat sítě a žádat stát o kmitočty (není to tedy nějaká jejich libovůle, jak by si mohl někdo myslet).
Dalším velkým nesmyslem je tvrzení, že díky uvolnění části TV pásma je nutný přechod na T2 - samozřejmě není a je to vidět i v této době, kdy tady vysílá jak T, tak T2 a volných frekvencí k tomuto souběhu je najednou dost.
STB s HbbTV je spíše výjimka asi proto, že takový STB už není jen náhražka tuneru se zdrojem, ale elektronika musí zajišťovat i síťovou komunikaci a je to už vlastně jakýsi speciální minipočítač, čili se asi očekává zájem jen u zlomku kupujících. Naopak HbbTV je už téměř standardem (cca 2/3 nabídky) u současně prodávaných televizorů, kde se jeho cena schová do celé konstrukce TV. Čili, kdo nešetří za každou cenu při přechodu na DVB-T2, tak pro něj není problém si zajistit HbbTV v novém TV.