České mediální domy používají umělou inteligenci hlavně jako užitečného asistenta. Generativní modely jim usnadňují zveřejňování obsahu na internetu. Český rozhlas experimentuje s digitálními hlasovými klony známých umělců. V televizi Nova umělá inteligence vyrábí sestřihy z fotbalových utkání. Mediální dům Czech News Center dokáže díky AI dostat zvukový obsah ze svých rádií na platformy, kde jenom zvuk nestačí. Jinde může umělá inteligence dávat třeba zpětnou vazbu na článek.
Debata o praktickém využívání AI, jejích rizicích a s tím spojených technologických výzvách byla úvodním blokem konference Czech Internet Forum 2024. Čerstvý průzkum agentur ResSolution a Nielsen ukázal, že 51 % českých uživatelů nedůvěřuje zpravodajskému obsahu, který využívá umělou inteligenci.
Jen desetina respondentů souhlasí s tím, aby se AI využívala ve zpravodajství napříč různými typy médií. Nejvíce to byli ochotni připustit u zpravodajských webů, kde souhlas vyjádřilo 15 % uživatelů, a u podcastové produkce, kde mělo příznivý postoj 12 % respondentů.
TIP: Kompletní videozáznam diskuse a její přepis do textu (pro podporovatele Lupy) najdete v článku TV Nova nebude AI tvořit nikdy. A robotické moderátory v rozhlasu nečekejte. Co zaznělo na velké mediální diskusi?
„Přijde mi fascinující, jak si lidé myslí, že rozeznají, co je a co není umělá inteligence. Nerozeznají. Každý den konzumujete obsah, který je spoluvytvořen s pomocí AI. Domnívám se, že nikdo z vás to nepozná,“ komentoval výsledky průzkumu při následné debatě Lubor Zoufal, šéf digitálních aktivit Czech News Center.
„My z posluchačů děláme diváky,“ přiblížil Lubor Zoufal. „Například u webu Frekvence 1 bereme zpravodajství, které zazní ve vysílání, a automaticky ho transformujeme do videa. Podobné transformace nám AI umožňuje dělat velice rychle. Loni bychom na to museli někoho najímat a trvalo by to dlouho, teď je video vytvořené za několik minut,“ dodal.
Televizní skupině Nova usnadnila umělá inteligence práci se sportovním obsahem z jejích placených stanic. „Používáme třeba nástroj, který je schopný fotbalové utkání sestříhat do tří, pěti minut. Vytáhne nejzajímavější okamžiky, gólové situace, cokoliv, co si editor nastaví. Typicky vidíme u mladé generace, že nemá takovou trpělivost, aby sledovala celé fotbalové utkání. Teď se může večer podívat na pětiminutové sestřihy všech zápasů, které běžely paralelně. Takové příklady využití nám dávají smysl, ale z mého pohledu jsou to spíš asistenti nebo nástroje, které umožní rozšířit obsah vytvořený lidskou prací,“ myslí si generální ředitel Novy Daniel Grunt.
Pomocník, ne autor
Česká média však neplánují nechat celou tvorbu obsahu na strojových modelech. „Zatím vnímáme AI jako dobrého pomocníka, aby nám některé věci významně zjednodušila a zrychlila. Výrazně plánujeme rozšířit využití AI ve všech podpůrných procesech. Na druhou stranu si neumím představit, že bychom AI využívali bez zapojení lidí. Na začátku musí být člověk a před publikací na konci musí být člověk,“ zdůraznila například generální ředitelka Economie Lenka Černá.
VIDEO: Záznam debaty si můžete pustit přímo zde
„U média veřejné služby asi ani nelze očekávat nic jiného než to, že je pro nás zásadní důvěryhodnost a lidský faktor. Samozřejmě, že AI používáme jako pomocníka ve smyslu nástroje pro editaci, k navrhování perexů a titulků, a podobně, to asi známe všichni,“ přidal se generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Rozhlas má svá interní pravidla, která se mimo jiné týkají práce s hlasovými otisky zesnulých osobností. Průkopnicky totiž použil syntetický hlas Karla Gotta při rozhlasovém uvedení jeho autobiografie Má cesta za štěstím.
„Stala se nejstahovanější četbou, kterou jsme kdy vytvořili. V říjnu jsme vyzkoušeli dokument, kdy jsme herečku Taťjanu Medveckou požádali o svolení a umělá inteligence vygenerovala umělou Táňu Medveckou. Ale to je spíš ukázka, experiment, abychom ukázali, jakou cestou se možná dá ubírat i v literárně dramatické tvorbě,“ doplnil Zavoral.
Ve zmíněném dokumentu s názvem Mám se tě bát, Ailo? umělá inteligence vede s autorkou dialog hereččiným hlasem. Naučila se ho napodobit podle minutové ukázky, kterou Taťjana Medvecká pro tento účel namluvila.
Důležitost pravidel
Generální ředitel Českého rozhlasu také vysvětloval, proč se vůbec veřejnoprávní médium do podobných experimentů pouští: „Platíme si Český rozhlas i proto, že má být průkopníkem nových technologií a inovací. Koneckonců zákon o Českém rozhlasu nám to i nařizuje. A bylo by úplně nesmyslné, pokud bychom nesledovali posluchačské a technologické trendy. Tak jako jsme byli průkopníkem v oblasti zavádění digitálního rozhlasového vysílání, je podle mě dobré, že jsme průkopníkem i v této oblasti, se všemi mantinely, které jsme si stanovili v oblasti samoregulace.“
V televizi Nova zatím žádná interní pravidla pro využívání umělé inteligence nemají dokončena. „Začínáme od bezpečnosti, především směrem k interním informacím, aby byly tam, kde mají být, a nedostávaly se někam dál. Pak jde samozřejmě o bezpečnost dat našich uživatelů při práci s různými nástroji. Jako firma se dostáváte do jisté schizofrenie. Chcete společnost digitalizovat a zrychlit, tak motivujete lidi, aby používali co nejvíc nástrojů a edukovali se. Ale současně musíte postupovat tak, aby nevystavili společnost, sebe a data našich uživatelů nebezpečí kvůli tomu, že používají nástroje, které nejsou bezpečné a mohou posílat data někam ven. Nemáme finální podobu, ale jsme už docela daleko,“ popsal uvažování komerční televize Daniel Grunt. Zdůraznil, že firma musí do jisté míry spoléhat i na zdravý úsudek.
Podle Lubora Zoufala z Czech News Center může umělá inteligence přispět k efektivnějšímu provozu mediálních domů. Důležité je nespoléhat jenom na generativní nástroje, ale také využívat analytické schopnosti AI. „Jako velká příležitost mi připadá datová žurnalistika. AI dokáže analyzovat data a dívat se na ně jinak než sebelepší analytik,“ podotkl. „Díky umělé inteligenci potom může novinář odhalit nové souvislosti a napsat významně kvalitnější článek,“ dodal.
Nepolevit z novinářských standardů
Umělá inteligence je pro mediální domy užitečná také při analýze zpětné vazby na jejich produkty. „Na sociálních sítích takové nástroje používáme na sběr a analýzu sentimentu. Data si průběžně vytahujeme k tématům, která jsou pro nás důležitá, především jak se vyvíjí sentiment ohledně našeho obsahu, tváří, dějových linek a podobně,“ popsal za Novu Daniel Grunt.
V Economii používají AI k moderování čtenářských diskusí pod články. „V praxi to vypadá tak, že filtruje nejenom sprostá slova, ale i různé urážlivé komentáře. Prompt ale musí zadat člověk,“ podotkla Lenka Černá.
„Jako tradiční mediální dům můžeme AI využít na maximum pro to, aby nám co nejvíc zjednodušila práci. Umělá inteligence nám umožňuje víc inovovat a rychleji zkoušet věci, které by jinak trvaly týdny a měsíce a museli bychom na ně najímat spoustu lidí. Najednou je můžeme dělat v řádech hodin nebo dnů. Udržet důvěryhodnost je podle mě to nejpodstatnější. Potřebujete kvalitní žurnalisty, potřebujete mít dobře nastavené procesy a potřebujete nepolevit ze žurnalistických standardů,“ konstatovala generální ředitelka Economie.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU