Včerejší den se stal jedním z významných milníků v dosavadní historii sdružení CZ.NIC, které je „držitelem“ naší národní domény .cz. Právě včera se totiž konala další valná hromada tohoto sdružení, která zvolila dva nové členy pětičlenného představenstva (za dva odstoupivší členy), a potvrdila ve funkci třetího člena, který skrze nabídku rezignace požádal o vyslovení důvěry. Rozhodující většinu v představenstvu tak získali zastánci „reformního křídla“, v čele s dosavadním předsedou představenstva Tomášem Maršálkem, které prosazuje poměrně významné změny ve vedení a fungování tohoto sdružení.
Pro docenění toho, o jaké změny by se mělo jednat, je třeba si alespoň naznačit, jak sdružení CZ.NIC funguje dnes.
Změna struktury „akcionářů“
Po formální stránce je CZ.NIC neziskovým sdružením právnických osob. Jeho členy jsou tedy právnické osoby, nejčastěji firmy působící v oblasti Internetu (ať již jako provideři, registrátoři, poskytovatelé obsahu a služeb apod.). Sdružení je otevřené a členem se může stát (formou přistoupení) jakákoli právnická osoba, která o to požádá, splní formální požadavky stanov sdružení a je přijata valnou hromadou. Členové pak skrze valnou hromadu, která je nejvyšším orgánem sdružení, volí další statutární orgány, kterými jsou představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo přitom řídí činnost sdružení a jedná jeho jménem. Každý člen sdružení má na valné hromadě jeden hlas, což má zřejmé důsledky pro vliv nad fungováním CZ.NICu – pokud by někdo chtěl ovládnou CZ.NIC, mohl by tak učinit, pokud by získal na svou stranu dostatečný počet momentálních členů.
Zastánci reforem navrhují změnit současný systém „vlády nad CZ.NICem“, odvozený od členství firem ve sdružení, na jiný systém, který označují jako „komorový“. Jeho podstatou by mělo být širší zastoupení dalších „zainteresovaných stran“ ve statutárních orgánech sdružení. Podrobnější představu dává následující úryvek z rozhovoru s panem Maršálkem, který vyšel včera na serveru Digiweb:
V neposlední řadě bych chtěl stabilizovat CZ.NIC z pohledu organizačního, tj. převést současný systém, umožňující téměř libovolné vstupování společností a tím i nebezpečí ovládnutí v podstatě kýmkoliv, na více stabilní komorový systém v řídících orgánech sdružení za stálé účasti zástupců registrátorů, uživatelů Internetu a významných organizací v oblasti Telco a IT včetně jednoho křesla pro stát. Podobně jako je tomu i jinde v Evropě, například právě v již zmiňovaném systému Belgie a budoucího .EU a také v Rakousku. Existuje samozřejmě mnoho variant, ale je třeba nějak začít a postupně systém ‚pilovat‘".
Vlastními silami, místo přes outsourcing
Po věcné stránce není žádným tajemstvím, že sdružení CZ.NIC sice drží delegovaná práva k naší národní doméně, ale její faktickou správu (po technické, resp. provozní stránce) samo nezajišťuje. To řeší skrze outsourcing. V současné době je „provozovatelem registračního systému pro CZ.NIC“ společnost T-Systems Pragonet. Zajímavou otázkou je pak to, zda je takovýto systém optimální z hlediska poměru mezi cenou a poskytovanými službami. CZ.NIC sice v loňském roce převedl systém registrací domén z centralizovaného na decentralizovaný, a tím vytvořil určitý prostor pro konkurenci a pokles cen – ale svými „velkoobchodními“ cenami (které mu musí platit jednotliví registrátoři) stále určuje „základní laťku“, pod kterou nemohou registrátoři klesnout (aniž by ceny pro své zákazníky dotovali z jiných příjmů). V současné době je „velkoobchodní cena“ (poplatek, který registrátoři platí CZ.NICu) za roční registraci jedné domény druhé úrovně na 600 korunách. Pro rok 2005 již bylo odsouhlaseno její snížení na 500 korun. Také jednorázový poplatek za registrace nové domény se od ledna snižuje na 300 korun. Zastánci reforem jsou ale přesvědčeni, že velkoobchodní cena by mohla ještě klesnout. Opět podle interview na Digiwebu:
DW: Jakých změn se dočkáme v případě, že vás valná hromada podpoří? Zlevní například poplatky za registrace .CZ domén?
TM: "Změn bych chtěl prosadit hned několik. Chci pokračovat v trendu zlevňování domény – čísla vycházejí, že by v polovině příštího roku poplatek za rok mohl klesnout na 400 korun.
Tím, co by mělo umožnit výraznější snižování velkoobchodních cen, je právě eliminace outsourcingu a jeho nahrazení vlastními silami. Tedy to, aby si CZ.NIC zajišťoval správu domény vlastními zaměstnanci:
Dále chci (…) přejít na systém vlastních zaměstnanců a vybudování vlastního know-how uvnitř CZ.NIC. V současné době veškeré služby CZ.NIC outsourcuje a z hlediska vnitřního know-how je tímto prázdný. S tím souvisí i zlevnění domény. V Belgii je dvakrát více domén než v .CZ, asi 300 registrátorů a celý systém je provozován vlastními zaměstnanci. Včetně managementu je to 14 lidí. Podobně tomu bude v .EU. Velkoobchodní cena pro registrátory je v Belgii 6 EUR ročně pro .EU bude asi 5–10 EUR ročně. K těmto cenám bych se chtěl přiblížit po přechodu na vlastní zaměstnance.
Co předcházelo včerejší valné hromadě?
Rozdílný názor, zejména na dvě výše uvedené oblasti, se s postupem času stal hlavní „dělící čárou“ v původním představenstvu CZ.NICu. To, po změnách koncem loňského roku a letos na jaře, pracovalo až do listopadu ve složení:
- Petr Král (předseda)
- Jiří Orság
- Tomáš Maršálek (místopředseda)
- Ondřej Filip
- Karel Taft
Z této pětice si dovolím označit první dva za zastánce dosavadního způsobu fungování CZ.NICu a zbývající tři za zastánce reforem ve výše popsaném smyslu.
Na jednání představenstva 3. listopadu 2004 pak došlo k zajímavé permutaci, která vynesla do vedení zastánce reforem: novým předsedou se stal Tomáš Maršálek, místopředsedou Ondřej Filip a dosavadní předseda Petr Král se stal řadovým členem představenstva.
Nové vedení představenstva začalo záhy podnikat první rázné kroky. Mezi ně patří například zrušení dříve vypsané veřejné zakázky na vyprojektování a testovací provoz systému „Správa domény 0.2.4.e164.arpa“ (ENUM). Do této soutěže přišla v termínu jen jedna nabídka, a to od společnosti Pragonet. Představenstvo naopak vypsalo jinou veřejnou soutěž: na analýzu rizik, kterými je toto sdružení ohrožováno. Podrobněji zde.
Následně (k 23. listopadu 2004) ze svých postů v představenstvu odstupují pánové Král a Orság, a na post rezignuje i dosavadní ředitel CZ.NIC Jiří Dohnal.
Nastalou situaci pak řešila právě včerejší valná hromada. Před jejím konáním rezignoval na svůj post i Tomáš Maršálek, který touto cestou vyzval valnou hromadu k tomu, aby mu buď vyslovila důvěru (znovuzvolením do představenstva), nebo nikoli (a už jej nezvolila). Celkem se tedy do představenstva volili tři členové. Dva zbývající členové (Ondřej Filip a Karel Taft) ve funkcích zůstávali.
V předvečer konání valné hromady ještě pánové Král a Orság rozeslali členům CZ.NICu dopis, ve kterém vysvětlují své důvody odstoupení. Zakončují jej slovy:
… v takovém představenstvu nejsme schopni pracovat a že naše snaha o korigování neuvážených rozhodnutí, dotahování nedodělků nemá dostatečný efekt a může poškodit v konečném důsledku naši pověst soudných a myslících techniků. Odchod J.Dohnala a zvláště okolnostmi odchodu demonstrovaný přístup představenstva k zaměstnancům může vést k provozním problémům, které mohou vrátit CZ.NIC o několik let zpět. S takovou věcí rozhodně nechceme být spojováni. Proto jsme odstoupili z představenstva.
Jak to včera probíhalo?
Jména kandidátů na tři uvolněná místa v představenstvu byla oznámena až na včerejší valné hromadě a dopředu svou kandidaturu ohlásil jen Tomáš Maršálek. Přímo na valné hromadě pak kandidovalo celkem šest osob (v abecedním pořadí):
- Marek Antoš (Internet Info)
- Jiří Dohnal (dříve ředitel CZ.NIC),
- Ondřej Felix
- Michal Krsek
- Tomáš Maršálek
- Jiří Zlatuška (senátor, děkan Fakulty informatiky MU Brno)
V prvním kole voleb byli shodným počtem 14 kladných hlasů zvoleni Marek Antoš a Tomáš Maršálek. Pro volbu třetího člena muselo proběhnout ještě druhé kolo, do kterého postoupili pánové Krsek a Zlatuška. Posledně jmenovaný však musel ještě před volbami ve druhém kole opustit valnou hromadu a jít hlasovat do Senátu (jsa senátorem). Přítomní členové CZ.NICu pak dali svůj hlas Michalu Krskovi.
Zastánci původního způsobu fungování CZ.NICu ani „nově příchozí“ (Felix, Zlatuška) tedy neuspěli a do představenstva CZ.NICu se nedostali. Osobně to hodnotím jako jasný signál členské základny sdružení ve prospěch realizace navržených reforem.
Další kroky
Nové představenstvo, již ve složení:
- Marek Antoš
- Ondřej Filip
- Michal Krsek
- Tomáš Maršálek
- Karel Taft
včera na svém prvním zasedání zvolilo (staronovým) předsedou Tomáše Maršálka a místopředsedou Ondřeje Filipa. Nové představenstvo pak také přijalo úkol (odsouhlasený valnou hromadou), aby pro příští valnou hromadu (do konce února příštího roku) připravilo návrh nové koncepce a strategie sdružení ve smyslu výše popsaných reforem. Úkolem na nejbližší období pak je vypsat výběrové řízení na nového ředitele CZ.NICu (po odstoupivším panu Dohnalovi).
S podrobnějším hodnocením reforem si tedy počkejme do února příštího roku, až budou mít jasnější a konkrétnější podobu, ke které se následně bude valná hromada vyjadřovat.
ČLÁNKY DO MAILU