Cybersquatting je dnes ještě větší hrozbou než v minulosti

I v Česku byly dříve zaznamenány případy takových doménových sporů. Do povědomí odborné veřejnosti se dostal například spor o doménu ceskapojistovna.cz. nebo rozepře o doménu Oskar.cz. Zajímalo nás tedy, jaké povědomí o tomto doménovém parazitování mají tuzemské společnosti pohybující se v segmentu informačních a komunikačních technologií nyní.

Pro začátek je dobré vysvětlit, jaký je výklad slova cybersquatting. Lze ho charakterizovat jako registraci či obchodování s doménovými jmény, obsahujícími registrovanou obchodní značku jiného subjektu, než který doménu registruje.

Na úvod si také připomeňme historii známých sporů o internetovou obchodní značku v Česku. Třeba právě tahanice o doménu ceskapojistovna.cz se stala u nás slušně medializovaným příkladem cybersquattingu. Česká pojišťovna vlastnila několik ochranných známek obsahujících slova Česká pojišťovna a jejich vlastníkem byla i před registrací domény ceskapojistov­na.cz. Pojišťovna proto žalovala původního majitele domény a také sdružení CZ.NIC, které je registrátorem českých domén. Vrchní soud v Praze v srpnu 2004 rozhodl o tom, že tato doména má patřit České pojišťovně.

Oskar vznikl díky mimosoudnímu vyrovnání

Jedním z nejznámějších sporů v Česku byla rozepře o doménu Oskar.cz. Jednalo se o vleklý několikaměsíční spor společností Český Mobil a Comfor, majitele společnosti Oskar s.r.o. Po vstupu nového mobilního operátora, jehož majitelem byla společnost TIW z Kanady na český trh, se hledal nejlepší název nové značky. Z několika možností byl Českým Mobilem vybrán název Oskar. Problém však byl v tom, že doménu oskar.cz měla registrovanou firma Oskar, s. r. o., ta však již nepoužívala ochrannou známku Oskar tak, jak měla.

Český Mobil se potom dohodl s pardubickou firmou Oskar na převodu domény. Obě společnosti se pak ale rozešly v názoru, co mělo být kompenzací za převod. Český Mobil se tehdy nechtěl dohadovat o ceně a obrátil se na soud. Jedna žaloba byla vedená proti Comforu a druhá již „tradičně“ proti CZ.NIC. Vleklý spor byl rozřešen až v dubnu roku 2003, kdy Český Mobil doménu oskar.cz koupil. Šlo o jakési mimosoudní vyrovnání mezi Českým Mobilem a bývalou firmou Comfor, jehož cena byla tehdy obchodním tajemstvím.

Oskar se poté přeměnil na Vodafone a právě jeho mluvčí Filip Hrubý řekl, že se operátor v současné době snaží cybersquattingu předcházet včasnou registrací firemních domén a všech jejich variací, což je podle něj i nejúčinnější forma ochrany proti tomuto nešvaru. Podle Hrubého se jev parazitování na cizích internetových adresách dotýká zejména známých firem, a to nejen v oblasti IT. V případě, že dojde k cybersquattingu našich domén, postupujeme vždy právní cestou, dodal Filip Hrubý.

Operátoři zásadní ohrožení nepociťují

Mluvčí telekomunikační společnosti Telefónica O2 Martin Žabka řekl, že český právní řád dává postiženým subjektům prostředky, jak se bránit. České soudy už podle něj řešily otázky spjaté se zneužitím doménových jmen jak v rovině nekalosoutěžní, tak i v trestní. Nicméně takové spory se mohou táhnout dlouho. Za nejúčinnější zbraň proti samotnému jevu tak považujeme důsledné používání správné domény v reklamách a další komunikaci, řekl Žabka. Dlouhodobá prezentace správné webové adresy i samotná zkušenost návštěvníků podvodných adres pak podle něj odsune různé podvodníčky a „vykuky“ tam, kam patří.

Mluvčí O2 se však nedomnívá, že cybersquatting v současnosti představuje nějaké kritické či přímé ohrožení. Vždy to prý bude jednání, které nebude akceptováno a kdy i návštěvníci „cybersquattových“ domén zjistí, že tyto firmy nemají co nabídnout.

Společnost T-Mobile dle slov mluvčí Martiny Kemrové s tímto způsobem výdělku nesouhlasí. V podstatě jde o formu vydírání. Dosud jsme se však s tímto jevem nesetkali, řekla mluvčí operátora. Martina Kemrová poukázala na to, že společnost už z historie ví, že soudní cestou se vyřešení (nejen těchto) kauz dočká pouze stěží, a když, tak s velkou časovou prodlevou. Dá se předpokládat, že „vykoupení“ domény je tou cestou, ovšem někdy jsou nároky cybersquatterů mimo reálný rámec a k dohodě dojít nelze, komentuje problém mluvčí T-Mobile.

Podle Kemrové proti cybersquattingu žádná stoprocentní ochrana nefunguje. Ale je namístě, v případě, že víme, že naše firma nebo produkt vstoupí na trh, včas zaregistrovat ochrannou známku a doménu obsadit. Stejně jako mluvčí telekomunikační společnosti O2 si mluvčí T-Mobile myslí, že přestože cybersquatting sílí, tak se o žádné zásadní ohrožení nejedná. Cybersquatting je levná praktika dokazující neschopnost vymyslet něco lepšího.

Cybersquattingem se rozumí také registrace domén podobného jména jako má jiná známá doména. Ten, kdo tento druh provozuje, poté doufá, že se mu zvýší návštěvnost stránek kvůli tomu, že se lidé spletou.

Z minulosti je znám případ státu Kamerun, kterému patří mezinárodní doména „.cm“. Stát Kamerun potom odstartoval automatizovaný cybersquatting na všech svých neregistrovaných doménách s tím, že je budou navštěvovat lidé, kteří při zadávání adresy končící na „.com“ vypustí písmeno „o“. V praxi to znamenalo, že se jejich sponzorované odkazy objevovaly například na microsoft.cm.

I z těchto zkušeností může pocházet názor softwarové firmy na tuto nekalou činnost. Jiří Grund, marketingový ředitel společnosti Microsoft v České republice, řekl, že parazitování na slavných jménech či doménách patří k velice levnému a podnikatelsky neetickému řešení a svědčí o neschopnosti vymyslet lepší řešení. Stejně tak jako předchozí zástupci firem, tak i Grund zastává názor, že řešení doménového sporu je vždy lepší a většinou i rychlejší dohodou, než se dostat do rozepře. Marketingový ředitel českého zastoupení Microsoft také souhlasí s tím, že firmy v současném IT přímo ohroženy nejsou, protože jejich podnikání není závislé jen na používané doméně, ale především na kvalitě služeb a referencí.

Problém cybersquattingu není v českém právu vyřešen

Česká portálová jednička Seznam.cz dle mluvčí Rity Gabrielové řeší jednotky případů cybersquattingu do roka. Konkrétní spor iniciovaný ve věci Seznamem však prý zahájen nebyl. Pro Seznam se podle Gabrielové zatím nejedná o nijak zásadní problém, ovšem pro jiné firmy to může být potenciálně zničující praktika. Pokud víme, zatím není konkrétně v českém právu řešena. Vyskytne-li se takovýto problém, postupují soudy podle obecné právní úpravy, např. pro nekalou soutěž, pro ochranu firmy či dobré pověsti právnické osoby, ochranné známky a podobně, poukázala mluvčí Seznamu na chybějící konkrétní zákonnou úpravu pro cybersquatting.

Nejednoduché vyřizování doménových sporů u českých soudů potvrdil také Michal Jíra, představitel serveru Výsledky.cz. Po akvizici jednoho internetového portálu si konkurence obratem zaregistrovala doménu tak, aby mohla těžit z růstu popularity koupeného serveru. Přestože to byl jasný tah proti nám, nemělo v té době smysl podnikat právní kroky, energii vynaloženou směrem k testování výkonnosti české jurisdikce v tomto směru jsme se rozhodli vložit jinam, řekl Michal Jíra.

Neexistenci právního předpisu pro problematiku cybersquattingu potvrdil i Josef Aujezdský, advokát z advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský. V České republice neexistuje zvláštní právní předpis, který by se konkrétně týkal registrace doménových jmen kolidujících s označením používaným jiným subjektem, řekl Aujezdský. Na tyto případy se tedy podle výkladu advokáta aplikují „obecné“ právní předpisy upravující práva k ochranným známkám, nekalou soutěž, ochranu obchodní firmy či ochranu osobnosti. Pro doménu nejvyšší úrovně .eu pak existuje speciální právní úprava zakotvená v komunitárním prá­vu.

Problematika faktické realizace práv k nehmotným statkům

Na otázku, zda je legislativa v Česku ohledně cybersquattingu dostačující, odpověděl Josef Aujezdský: Úroveň legislativy v této oblasti bych považoval za dostačující. Problematickou otázkou však je zejména faktická realizace práv k nehmotným statkům. S tímto souvisí i průměrná doba rozhodování doménových sporů v České republice, která bohužel nekoresponduje s dynamikou v této oblasti podnikání.

Zajímavé byly také odpovědi některých respondentů z IT branže. Zjistili jsme, že některé velké internetové nebo jiné IT společnosti nemají o problematice parazitování na doménách příliš velké povědomí, což by je mohlo někdy i ohrozit.

Například marketingový ředitel nákupní galerie Internet Mall Petr Král řekl: Vůbec nic o této problematice nevím, asi by nebylo dobré se k tomu tedy ani vyjadřovat. Také představitelka společnosti Lcs International Hana Janišová se vyjádřila ve smyslu, že to s odpověďmi pro anketu o cybersquattingu nevypadá příliš dobře, protože o tom nikdo ve firmě příliš neví.