Kritéria, která musí operátoři splnit, určila aukce kmitočtů. Pro sítě LTE to znamená pokrýt alespoň 50 procent délky koridorů do jara roku 2019. O dva roky později musí být pokryté koridory, dálnice a rychlostní komunikace v celé délce v definované rychlosti přenosu dat.
„Měření provedené na konci dubna dále odhalilo, že v mnoha případech je pokrytí ‘roztříštěné‘, velmi rychle se střídají pokryté a nepokryté úseky,“ říká předseda úřadu Jaromír Novák s tím, že mobilní telefony pak vzhledem k času potřebnému k přihlášení do sítě indikují subjektivně nižší míru pokrytí, než je naměřená.
První měření ukázalo, kde jsou slabiny. Nejslabší vnitřní pokrytí měření odhalilo na II. tranzitním železničním koridoru (Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav), kde v sítích LTE je poměr pokrytých a nepokrytých bodů přibližně stejný. Naopak nejlepší hodnoty vykazuje IV. koridor (Děčín – Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště), kde je sítěmi LTE pokryto až 75 % délky tratě.
Podstatný vliv na kvalitu připojení má ovšem podle úřadu konstrukce železničního vozu a její propustnost elektromagnetických vln. Mezi vozy nasazenými na českých železnicích jsou přitom rozdíly až desetitisícinásobné.
Podívejte se: Jak ČTÚ poprvé měřil pokrytí na železničních koridorech:
I když do roku 2021 bude pokrytí železničních koridorů 100 %, přístup ke službám mobilních sítí pro cestující bude bez dalších technických opatření značně omezen. Je tedy nutné jej zajistit například použitím opakovačů nebo vytvořením tzv. pikobuněk pro interiér vozů.
Zkušeností z letošního měření využije ČTÚ při přípravě kontroly splnění rozvojových kritérií v letech 2019 a 2021, kdy bude třeba prověřit i rychlost přenosu dat.
ČLÁNKY DO MAILU