Nejpozději za pět let bude mít internetový archiv České televize více úrovní přístupu. Je to výsledek dohody komerčních médií a České televize o podobě memoranda, které upřesní pravidla pro veřejnou službu.
Memorandum jako nástroj pro udržení rovnováhy na mediálním trhu je novinka, s níž přichází velká novela mediálních zákonů. Dokument je téměř ve finále, ačkoliv samotnou novelu ještě neschválil parlament. Stále se však počítá s tím, že by zákon měl platit od nového roku, a hned poté by ředitel České televize předložil memorandum k podpisu ministrovi kultury.
Celé memorandum má třináct článků. Obsahuje konkrétní definici a nepodkročitelné parametry veřejné služby, jako jsou například investice do animované tvorby a technologií. Finální verzi bude podle připravovaného zákona předkládat generální ředitel Radě České televize. Ta memorandum schválí, a pokud by ho generální ředitel nedodržoval, může ho za to odvolat z funkce.
Členové Rady České televize už od začátku října vědí, na čem se komerční média s vedením televize dohodla. Zástupci soukromých televizí a vydavatelů jim parametry memoranda představili při pracovním jednání. Rada České televize si však vyžádala důvodovou zprávu, která blíže vysvětlí, jak se došlo ke konkrétním parametrům.
Ředitel České televize Jan Souček zdůraznil, že obě strany se shodly přibližně na 98 % obsahu memoranda. „Diskutovali jsme o tom tři čtvrtě roku. Považuji ten text za výsledek dobré partnerské debaty, kde jsme se navzájem poslouchali a vnímali,“ řekl při pondělní diskusi pořádané Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky.
Odstupňovaný přístup na iVysílání
Memorandum kromě jiného vymezuje hranice pro působení České televize na internetu. Obsah na iVysílání má být nejpozději do roku 2029 dostupný v různém rozsahu podle toho, jestli na něj přistupuje anonymní uživatel, přihlášený uživatel a přihlášený plátce televizního poplatku. Do poslední kategorie by spadaly i osoby žijící s plátcem televizního poplatku ve společné domácnosti.
„Ze zákona máme uloženo, že služba veřejnoprávní televize musí být univerzální jak co do obsahu, tak co do oslovení obyvatel České republiky,“ komentoval Jan Souček určité váhání České televize, jak pojmout odstupňovaný přístup. Na Kavčích horách zároveň panuje obava, zda především starší diváci zvládnou spárovat svou platbu s účtem na iVysílání. Mnoho jich využívá přístup do archivu na televizoru přes HbbTV („červené tlačítko“).
„Z mého úhlu pohledu je spárování vstupu do iVysílání s platbou logický krok. Chci, aby benefity byly přístupné tomu, kdo není parazitem v systému. Ale zároveň se snažíme nevyšachovat diváky, kteří s vysokou mírou pravděpodobnosti plátci jsou, ale to párování už by pro ně mohlo být hodně náročné,“ poznamenal Jan Souček. Bude totiž nutné vyřešit párování inkasních plateb přes SIPO, trvalých příkazů, online plateb kartou a podobně.
Zlatý fond televizních pořadů
Soukromé stanice diskutovaly s vedením České televize také o využívání archivních pořadů. Zpřístupňování archivu by se podle jejich návrhu posuzovalo ve dvou časových obdobích. Jedna éra by pokrývala pořady od vzniku Československé televize do jejího zániku v roce 1992. Druhá sada by pokrývala období od vzniku České televize v roce 1992 do pěti let před rokem, kdy se vedou obchodní jednání (například v roce 2025 by šlo o rok 2020). Pro tato dvě archivní období by měla platit různá pravidla pro televizní vysílání a pro streamovací platformy.
Česká televize by navíc z období po roce 1992 měla sestavit svůj „zlatý fond“, který bude vysílat exkluzivně a nebude jej poskytovat jiným stanicím, protože je klíčový pro její identitu. Vybrané pořady by však mohla uvolnit na komerční streamovací platformy. Už dnes ostatně mohou uživatelé aplikací Voyo a Prima+ sledovat některé seriály a filmy z produkce České televize.
Podle Libora Matouška z Asociace online vydavatelů zatím není jasné, co se bude za zlatý fond považovat. „Myslím, že to ještě není známo a musíme na tom pracovat. Tam bych možná viděl jedno procento neshody,“ prohlásil při pondělní diskusi. „Taková pravidla směřují k omezení manažerské volnosti managementu České televize, které pro nás není přijatelné. Ale ještě uvidím, umím si představit, že se ještě o něčem budeme bavit,“ zmínil ředitel televize Jan Souček.
Co bude na webu
Pro soukromá média bylo zásadním tématem, aby Česká televize na svých internetových stránkách nepřidávala další obsah v podobě psaného textu nad rámec už existujících služeb. Řečí memoranda by nemohla provozovat „digitální služby, jejichž podstatou je výhradně nebo dominantně psaný text, zasahují většinu demografických cílových skupin zároveň a nebyly Českou televizí zpřístupněny do 1. 1. 2024“.
„V podstatě to znamená, že Česká televize v době platnosti memoranda nespustí nic, co by v textové službě překračovalo rámec toho, co provozujeme už dnes,“ parafrázoval tuto pasáž Jan Souček. Původní požadavky komerčních médií podle něj byly výrazně přísnější. „Na přelomu listopadu a prosince loňského roku byla v úvodních návrzích představa, že média veřejné služby nebudou provozovat textové služby vůbec. Jejich přítomnost v digitálním prostoru měla být jen překlopený obsah, který vyrábí rozhlas jako zvuk a televize jako video,“ popsal ředitel České televize vývoj postojů.
Předseda představenstva Asociace online vydavatelů Libor Matoušek vyzdvihl, že právě to pro něj představovalo klíčovou pasáž. „Zachováme status quo. Z mého pohledu je web ČT24 zrcadlem toho, co vysílá v televizi. Přidá k tomu nějaký perex a titulek, to zachováme dál. My, co se živíme vydáváním psaných textů, nebudeme překvapení, že se najednou objeví nějaký zpravodajský portál, který jde za rámec toho, co dělá ČT24,“ poznamenal.
„My jsme za naši asociaci říkali, že nemáme problém s navýšením poplatku, jenom bychom rádi věděli, co za tím bude a jak bude vykolíkované hřiště,“ řekl také. „Debata o veřejné službě, stejně jako třeba debata o přijetí nebo nepřijetí eura, je běh na jedno volební období. My do toho skočili v polovině volebního období a řešil se kompromis mezi tím, že Česká televize a Český rozhlas potřebují peníze, což si uvědomují i soukromníci, a kolíkováním hřiště. Memorandum je jeden z kroků, kterým veřejnou službu můžeme definovat jak po stránce technikálií, tak parametrů, ne jenom obecných floskulí,“ dodal.
Přímo v zákoně bude mít Česká televize zakázáno umisťovat na web a do aplikací jakákoliv obchodní sdělení, až na výjimky typu umístění produktů v pořadech. Jan Souček toto omezení vidí do budoucna jako rizikové, protože obchodní výnosy tvoří osm procent rozpočtu České televize a reklamní investice i divácký zájem se postupně přesouvají do digitálního prostoru. „Jakmile se weby a aplikace stanou hlavním způsobem konzumace audiovizuálního obsahu, zmizí osm procent financování televize, a to může být problém,“ naznačil.
Vláda stále předpokládá, že mediální novela, která otevírá cestu k memorandu, začne platit od nového roku. Sněmovna by měla druhé čtení stihnout ještě do konce října, potom bude závěrečné třetí čtení a zákon odešle do Senátu.
Společnost Internet Info, která provozuje server Lupa.cz, je členem Asociace online vydavatelů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU