Česká televize zveřejnila zprávu o stavu a rozvoji technologií v loňském roce. Z dokumentu vyplývá, že se především snažila udržet své technologické zázemí v provozuschopném stavu. Dokument sestavený technickým ředitelem Michalem Kratochvílem popisuje dílčí obměny technologií. Na komplexní modernizace teď nejsou prostředky.
„Divize Technika hospodaří z hlediska investičního rozpočtu s objemem financí, který nedostačuje k obnově technologických kapacit,“ uvádí zpráva jasně. „Za současného objemu investičních prostředků není reálné obměňovat ani standardní technologii při konci její stanovené životnosti. Jedná se například o kamerovou techniku, obrazové režie, zvukové stoly a podobné technologie,“ upozorňuje dokument.
Česká televize se sice v roce 2023 snažila držet krok s technologickými změnami, ale její rozpočet nedovoloval ambicióznější plány. Jak dokument připouští, „technologie jsou udržovány v maximálně provozuschopném stavu, ale progresivní technologický rozvoj je diskutabilní“. Jinými slovy, měnily se součásti, které zastaraly, a žádné velké novinky nejsou na pořadu dne.
Citlivou oblastí je navzdory průběžnému servisu třeba přenosová technika. Česká televize má nyní šest vícekamerových přenosových vozů (čtyři v Praze, jeden v Ostravě a jeden v Brně). Nejvíc je vytěžuje sportovní kanál. „Poslední vícekamerový přenosový vůz byl dán do provozu na jaře 2012. Jedná se o přenosový vůz alokovaný v Televizním studiu Ostrava,“ uvedl technický ředitel.
Na příští rok byl v plánu nový přenosový vůz pro studio v Brně, kde by se měnil po šestnácti letech. Tato zakázka však spadla pod stůl. Televize čeká, jak dopadne projednávání zákona, který by měl od příštího roku zvýšit televizní poplatky. Jak řekl technický ředitel na srpnovém veřejném zasedání Rady České televize, zakázka na nový přenosový vůz pro Brno by „kanibalizovala“ celý současný investiční rozpočet.
„Ne, že bychom přenosové vozy nedokázali parciálně obměňovat. Ale máme v zádech emisní limity. Například pražský přenosový vůz HD4 se blíží ke svému fyzickému i morálnímu konci. Ještě funguje, ale má emisní normu Euro 4. S tím dlouho nevydržíme, už máme restrikce, kam to auto může a kam nemůže. Notabene to bude za chvíli ‚plnoletý‘ přenosový vůz, protože je osmnáct let v provozu,“ řekl Michal Kratochvíl při srpnovém jednání kontrolního orgánu České televize.
Do přenosových vozů je potřeba také personál. Jenže stejně jako u jiných technických profesí patří i přenosoví technici mezi povolání, kterých je na pracovním trhu nedostatek. „Odchod jednoho technika na voze znamená snížení kapacity daného vozu v počtu dní, kdy může být nasazen,“ přibližuje zpráva reálné dopady.
Sehnat a zaplatit kvalifikované odborníky je velmi náročné mimo jiné kvůli pozvolnému přesouvání televizních technologií do IT prostředí. Kvůli konkurenčnímu tlaku v IT sektoru rostou nároky na platové ohodnocení. „Je evidentní, že zejména z důvodu kybernetické bezpečnosti a současně s přihlédnutím k vlivu období covidové pandemie prodělalo odvětví IT technologií boom, který významně ovlivnil jak mzdy, tak zejména dostupnost odborníků v daném odvětví,“ konstatuje dokument České televize.
Mezi největší loňské projekty patřila rekonstrukce režijního komplexu SK8. Ten je zásadní pro zpravodajství, z jediného virtuálního studia se totiž denně vysílají Události. Natáčí se tam také Objektiv nebo Toulavá kamera. Původní technologie studiového komplexu byla dvanáct let stará. Výměna probíhala od konce loňského října do poloviny prosince. Rekonstrukce vyšla na necelých 25 milionů korun. Studiový komplex je díky ní schopen zpracování a vysílání v neprokládaném formátu 1080p50. Rovněž podporuje zpracování a výrobu v 16 zvukových stopách.
„Součástí rekonstrukce bylo i zjednodušení havarijního postupu při poruše zvukového pultu. Nyní je tak možné při havárii přejít na záložní zvukový mixážní pult jednoduchou volbou na zvukové matici a dokončit relaci s omezenými prostředky,“ uvádí zpráva o technice. Studio je vybaveno kamerami Sony HDC-3100, obrazovou režií Sony XVS-7000, zvukovým mixážním pultem Evertz/Studer Vista X a jednotkami signálové infrastruktury Imagine Communications.
S virtuálním studiem souvisí i výměna tří kamerových stativů za více než čtyři miliony korun. Původní stativy Vinten Radamec byly v provozu od roku 2011 a už na nich byla znát technická opotřebovanost. Dokonce občas docházelo k výpadkům virtuálního pozadí při vysílání zpravodajských pořadů. Díky novým stativům Shotoku TP200VR se zrychlila a zjednodušila kalibrace v prostředí virtuálního studia.
Významnou investicí byla také modernizace technického vybavení studia SK2. Staré kamery z roku 2011 už byly nespolehlivé. Opakované opravy byly drahé a kamery stejně nefungovaly dobře. Nákladová analýza ukázala, že pořídit nové vyjde levněji než dál opravovat ty staré. Veřejná zakázka za 7,7 milionu Kč zahrnovala nejen dodání pěti nových kamerových řetězců, ale také kompletní demontáž stávajícího vybavení, instalaci nových systémů včetně ovládacích prvků a příslušenství a jejich plné začlenění do existující signálové infrastruktury studia SK2.
Výsledkem je výrazné zlepšení kvality a spolehlivosti produkce. Technologie podporuje rozlišení 1080p50 s možností budoucího upgradu na nativní rozlišení 2160p50. Díky lepšímu snímání obrazu je možná kreativnější práce se světlem a stínem.
Ve studiu SK2 se nyní chystá výměna osvětlovacího roštu. „To se bavíme o traverzách, železe, hliníkových ližinách… a kvůli inflaci jsme na úplně jiných cenách, než jsme byli před válkou na Ukrajině,“ podotkl Michal Kratochvíl při jednání Rady České televize.
Na Kavčích horách se plánuje ještě dokončení rekonstrukce studia SK7, které slouží především pro sport. „Letos tam uděláme obrazový switcher, protože ten už je opravdu na hraně, a příští rok uděláme infrastrukturu, zvuk a zbytek. To je ta parciálnost a nedá se mluvit o tom, že by vedla k maximalizaci efektivity. Někdy je mnohem efektivnější celou kapacitu odstavit, zrekonstruovat a vrátit do provozu. Kvůli tomu, že to děláme parciálně, máme možnost rozložit peníze v čase, lepit nejpalčivější průšvihy a být provozuschopní,“ dodal ředitel techniky.
Na výměnu kamer došlo i v ostravských studiích S1 a S2. Zatímco jedno je zpravodajské a probíhá v něm každodenní živé vysílání včetně pravidelného nočního vysílání na ČT24, ve druhém vznikají ostatní pořady. Jde například o pátrací relaci Na stopě, ranní program Dobré ráno nebo pořad pro zvídavé děti Šikulové.
Od roku 2012 se používaly kamery Sony HDC-2550 formátu 1080i50 s připojením na triaxový kabel. Během posledních dvou let před výměnou docházelo ke stále častějším výpadkům. „Některé kamerové řetězy bylo naopak velmi obtížné zapnout tak, aby se kamera spolehlivě a správně spojila s kamerovou jednotkou. Původní záměr vyměnit pouze kamerové jednotky nebylo možné realizovat, jednotky se již nevyráběly,“ přibližuje dokument České televize.
Výměna vyšla na 6,5 milionu korun. K novým kamerám Sony HDC-3200 s podporou formátu 1080p50 včetně kamerových jednotek bylo možné použít stávající panely RCP a takřka všechny kamerové hledáčky. Díky tomu televize ušetřila. Kamery jsou nativně s 4K čipem, propojení kamery s jednotkou zajišťuje hybridní optický kabel. Kamery jsou stejného typu jako v přenosovém voze HD3. Česká televize to označuje za ideální stav pro řešení případných havarijních situací.
Další zprávu o stavu technologií v České televizi má generální ředitel předložit do konce července 2025.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU