Jaké to je, vstoupit potřetí do téže řeky?
Herakleitos říkal, že do stejné řeky nevstoupíte ani dvakrát, že všechno plyne. V žádné řece není nikdy stejná voda. Pokud tedy nevstupujete do stojatého a zahnívajícího rybníku, což si myslím, že Česká televize není – byť tak někdy bývá označována. Nemám z toho návratu žádné pocity. Je zajímavé se tam vracet. Když jsem si minulou středu prošel zpravodajství, měl jsem pocit, který jsem měl i po svém návratu z Ruska, kde jsem dělal čtyři roky zpravodaje ČT, nebo po třech letech působení ve slovenské TA3 – jako bych odešel včera.
Nebyla tam vidět žádná změna?
Změny tam samozřejmě jsou, ale že bych měl nějakou emoci nebo pocit de ja vu, to ne.
A teď jsou tedy vody ČT stojaté a zahnívající, nebo jaké? V jaké kondici je ČT 24?
Určitě bych neřekl, že jde o stojatou a zahnívající vodu. ČT 24 je v zásadě v dobré kondici. Je to nejlepší, nejsrozumitelnější a nejjasněji profilovaný kanál ČT. Za ním je potom ČT 4 a daleko za nimi ostatní dva programy. Na druhou stranu se domnívám, že některé věci ČT 24 zřejmě nejsou potřeba. Mám pocit, jako by se poslední rok s ČT 24 nic nedělo. Za nás, když se ten program rodil, i za Milana Fridricha velmi aktivně žil, a teď jen vysílá. Osobně od zpravodajského kanálu očekávám především to, že kdykoli si ho pustím, dozvím se z něj zprávy. Nejsem jistý, že je teď skutečně dostávám. Několikrát se mi stalo, jsem se v neděli odpoledne nebo večer vrátil domů a chtěl jsem si zapnout zprávy na ČT 24 a místo toho tam někdo mudroval ze záznamu v nějakém magazínu.
Myslíte reprízu nějakého diskusního pořadu?
Ano, něco takového. Napřed se chci ale podrobně podívat na schéma, protože jsem se čtyři roky živil něčím jiným a neměl přitom čas dívat se 24 hodin na ČT 24.
Dosavadní šéfredaktor ČT 24 Karel Novák by vám možná namítl, že se za poslední rok na ČT 24 změnilo mnohé, třeba že zavedl denní kontinuální Studia ČT 24, která nahradila pravidelně se opakující zpravodajské relace, začínající v celou hodinu, o půl nebo ve čtvrt. Předtím diváci museli čekat na začátek zpráv, aby se dozvěděli něco nového, u Studia ČT 24 moderátoři u důležitých událostí vstupovali s informacemi ihned.
Kontinuální vysílání že je novinka na ČT 24? To jsme zaváděli už za mne. Nevím, co na to říct, my jsme ČT 24 stavěli jako kanál pro kontinuální vysílání, kam se mohlo kdykoli vstoupit s aktuální informací, a to se také dělo.
Rádiu Česko jste minulý týden řekl, že u některých pořadů ČT 24 máte pocit, že na zpravodajský kanál nepatří. Že nejde o zpravodajské formáty. Které pořady jste měl na mysli?
Nejsem si jistý například pořadem Highlight.
Co třeba magazíny typu Tah dámou?
Tím si také nejsem jistý, ale napřed se na něj musím podívat. Předpokládám, že Tah dámou cílí na ženské publikum, a to já nejsem. Proto jsem ho zatím nijak plánovitě nevyhledával. Občas jsem o něm zaslechl, občas jsem si o něm něco přečetl, zahlédl jsem ho, ale že bych ho sledoval celý…
Může se stát, že některé magazíny, které nesplňují požadavky zpravodajského formátu, přejdou třeba na program ČT 2?
To není otázka na mě, neprogramuji ČT 2.
Dobře, ale ČT 24 tyto magazíny vyrábí, takže by je mohla nabídnout jiným programům.
Opravdu si nejsem jistý, zda tyto formáty patří na zpravodajský kanál. Nejsem si jistý, že každý, komu se chce moderovat, musí mít svůj vlastní magazín. Ale jak říkám, nechci nikomu křivdit, musím se na ně nejdřív podívat, zjistit jejich sledovanost, ohlasy, jaký je o ně zájem, jakou mají kredibilitu, kolik lidí se podílí na jejich výrobě, včetně redakčních složek, a především, zda tyto lidi nemůžu efektivněji využít jinde. A pak se rozhodnu. To mi samozřejmě nebude dlouho trvat. Nehodlám nad tím mudrovat do konce roku.
Takže půjde spíš o týdny než o měsíce?
Já mám nejradši dny, ale řekněme, že půjde o týdny. Nejhorší by bylo zbrklé rozhodnutí.
Mohla by redakce zpravodajství některé ty magazíny vyrábět dál pro jiné programy ČT, když tedy nejsou vhodné pro ČT 24?
Možné je úplně všechno, ale tohle je zase otázka efektivity a taky toho, zda o to budou ty další programy stát a jak budou vypadat. Pokud bude ČT 24 vyrábět Události pro ČT 1, samozřejmě může vyrábět cokoli dalšího pro ČT 2. Nevím, zda budeme umět vyrábět pro plánovanou ČT 3, a na sport mají svých lidí a nápadů sami dost. Obecně si myslím, že by zpravodajství mělo vyrábět zpravodajství. Na tom trvám. Myslím si, že aktuální dokumenty, které vznikají na exkluzivních reportážních cestách, mají také smysl. Protože ČT jezdí do míst, kam jiná média nejezdí. To je výhoda veřejné služby. Nejsem si ale jist vysíláním magazínů na ČT 24.
Už jste nakousl téma Událostí, hlavní zpravodajské relace ČT. Generální ředitel Petr Dvořák je nazval dokonce ostudou ČT. Existuje několik návrhů, že by mohly fungovat dvě různé zpravodajské relace, které by od sedmi hodin večer vysílala ČT 1 a ČT 24. Jaký na to máte názor?
Je to nápad, o kterém rozhodně stojí za to přemýšlet. Že by Události neměly být vyústěním nebo dokonce opakováním toho, co ČT 24 vysílá celý den, je naprosto jasné. Potom je tu otázka vzájemných synergií, ale to, že by od 19 hodin existovalo jiné vysílání na ČT 24 a ČT 1, je myšlenka, která se mi líbí.
Čili hlavní Události by asi zůstaly na ČT 1, ale co potom dát na ČT 24?
Existuje spousta možností. Můžete poskytnout alternativu, můžete pokračovat ve zpravodajském proudu, který se na ČT 24 vysílá během celého dne. Můžete totálně rezignovat na kontraprogramování vlastních kanálů a dát tam reprízu nějakého pořadu. Můžu se ale odvolat i na svoji zkušenost ze Z1, kdy jsme od sedmi hodin večer, kdy jsme věděli, že nemá smysl vysílat proti zpravodajství velkých televizí také zprávy, zařazovali reprízy dokumentů a byl o ně docela zájem.
ČT 24 by se tedy mohla dočkat i vysílání dokumentů?
Možnosti jsou různé.
Nepatří dokumenty spíš na ČT 2?
To si také myslím, ale na druhou stranu, o profilaci Dvojky zatím nemáme jasno. Mám pocit, že Dvojka se léta tváří intelektuálně a že je nijaká. Každý intelektuál se zajímá specializovaně o něco jiného, a Dvojka se mi zdá v tomto ohledu poněkud bezbřehá. Úspěchy dokumentů na Z1 pramenily z toho, že byly zacílené a nabité informacemi. Tady mám leckdy pocit – a teď mluvím do Dvojky, do které bych vlastně mluvit neměl – že je to namířené na všechny a pro nikoho, ale dozvím se tam docela málo. I když se musím přiznat, že minulou neděli jsme celá rodina se zájmem sledovali dokument o výcviku námořní pěchoty.
Rodina to měla povinně?
Nikoli. První ho viděla žena, ta mě k němu zavolala, a potom přišli i moji chlapci.
U vás by mě to nepřekvapovalo, protože se o vás ví, že se zajímáte o armádu.
Ne, já nevnucuji svoje zájmy své rodině.
Pojďme ještě k Událostem. Máte představu, jak by se měly změnit? Při jejich kritice se opakuje to, že se strašně dlouho neměnily, že mají okoukané moderátory, že je ta relace taková udýchaná a nemá spád, je neatraktivní…
Konzervativní, trošku nepředvídatelná. Někdy mám pocit, jako by se tam ty události vršily bez ladu a skladu, a co editor, to jiná pravidla. Ono to je hodně dané osobním vnímáním, nicméně nějaká předvídatelnost, že se z Událostí dozvím opravdu to nejdůležitější, co se v Česku, ale i ve světě stalo, by tady být měla. Já takovou jistotu u Událostí nemám. Myslím si, že to uvažování, které nakonec vede k sendvičové metodě, že nejdřív dáme „povinné“ zprávy a potom ty zajímavé, není šťastné a že to dovedlo Události k tomu, že jsou opravdu až třetí variantou téhož.
Co s tím?
Napřed si zjistím, proč tomu tak je. Nemyslím si, že zpravodajství ČT je plné hlupáků, je tomu naopak. Všude jsou samozřejmě různí lidé, ale napřed si zjistím, co je k tomu vedlo. V rozhovoru, který vám poskytoval Karel Novák, jsem se dočetl o plánu připravovaných změn, takže se s ním budu chtít seznámit. Ale už teď stoprocentně vím, že poměrně dost lidí má představu, co dělat s Událostmi a zpravodajstvím ČT, a že ty představy, které získáváme nezávisle na sobě, se podivuhodně shodují.
Proč se tedy s Událostmi nedělo nic už v minulosti?
Protože nebyla poptávka ze strany vedení televize.
Vedení ČT 24 už za Milana Fridricha tvrdilo, že Události jsou nedotknutelné, protože veškeré změny v nich by musel schválit tehdejší generální ředitel Jiří Janeček, a ten prý žádné změny nechtěl. Pak prý zase chtěl, ale do toho oznámil rezignaci a veškeré změny v ČT pozastavil až do nástupu nového generálního ředitele.
Bez komentáře.
Asi mi na to neodpovíte, ale musím se zeptat na možnost výměny moderátorů Událostí. Počítáte s tím ve svých úvahách o proměně hlavní zpravodajské relace ČT?
Já bych řekl, že Události, které se ocitly na třetím místě v pořadí diváckého zájmu, jsou v situaci, kdy musí projít opravdu komplexní změnou. Jak tento pořad, tak jeho zařazení v rámci budoucí dramaturgie ČT 1. Takže teď uvažuji už úplně o všem, co připadá v úvahu. Na druhou stranu, prvoplánovitě změnit moderátory – okoukané za neokoukané, kteří se stejně za půl roku taky okoukají – je věc, kterou dělat nechci a nebudu. Ano, pokud budeme měnit obsah, dramaturgickou strukturu, budeme měnit i formu.
Pokud by došlo na výměnu moderátorů, zřejmě byste ty stávající využil pro nějaké jiné formáty v rámci ČT. Jsou přece jenom určitou značkou veřejnoprávní televize.
Ano, oni jsou značka ČT a jak je znám, jsou to chytří a slušní lidé, profesionálové. Rozhodně to jsou lidé, o které by ČT neměla přijít.
Nepotřebují oni sami profesní změnu? Nejsou sami unavení po tolika letech moderování Událostí?
Osobně si myslím, že profesní změnu potřebuje čas od času každý. Myslím, že svým životem to dávám poměrně jednoznačně najevo. Byť v jednom případě přišla změna, kterou jsem nežádal a která mě samotného zaskočila. Ale to, co říkáte o moderátorech Událostí, můžeme říci o spoustě dalších zaměstnanců ČT.
Pokusíte se pod ČT 24 vrátit redakci aktuální publicistiky, která se od ledna letošního roku v rámci restrukturalizace nastartované Jiřím Janečkem přesunula pod ředitelství vývoje nových formátů na „velké Kavky“?
Současnou strukturu považuji opravdu za nevyhovující. Už jsme se o tom s generálním ředitelem bavili a já osobně jsem přesvědčen, že dojde ke změně – a nebude to dlouho trvat.
Zpravodajství, respektive redaktoři ČT 24, vyrábí několik pořadů denně i pro ČT 1, a nejde jen o hlavní zpravodajskou relaci Události. Jde o pořady, které vysílají souběžně oba tyto programy. Počítáte s nějakým útlumem tohoto souběžného vysílání téhož obsahu? A bude ČT 24 připravovat pro ČT 1 nějaké pořady na klíč, aniž by je sama vysílala?
Omlouvám se, nevím, jaký je přesně současný stav, ale jsem přesvědčen, že regionální zpravodajství a hlavní zpravodajská relace vysílaná v novém provedení musí zůstat na ČT 1. Samozřejmě o tom, kolik zpravodajství je třeba na ČT 1, budeme ještě hodně diskutovat s Petrem Dvořákem, Milanem Fridrichem a dalšími. O těchto dvou relacích jsem naprosto přesvědčen, že na ČT 1 zůstanou, všechno ostatní je otázka, na kterou zatím nemám odpověď.
Na začátku letošního roku tu byly pokusy přesunout Události v regionech pouze na ČT 24, které vedly k dramatickému snížení jejich sledovanosti. Pak se vrátily i na ČT 1. Podle vás tam tedy patří?
ČT 24 vysílá pro jiného diváka než ČT 1. To je mi jasné, aniž bych viděl výsledky výzkumů. ČT 24 je specializovaný kanál a míří na určitou cílovou skupinu jako všechny ostatní zpravodajské kanály. Takže Česká televize a její vedení si musí položit otázku, o kolik zpravodajství divák ČT 1 stojí a jak by mělo vypadat. Jsem přesvědčen o tom, že regiony a hlavní zpravodajská relace tam být musí. Osobně bych asi doporučoval i některé další relace.
Třeba Reportéry ČT?
Reportéry ČT do toho nepočítám, teď opravdu mluvím o zpravodajství. Reportéři ČT ale určitě musí zůstat na Jedničce v nějakém divácky atraktivním čase.
Když u nich zůstanu, měli by být Reportéři ČT vysílaní souběžně i na ČT 24, nebo alespoň reprízovaní na zpravodajském kanálu? Nebo tam nesedí, protože ČT 24 je zpravodajský a nikoli publicistický kanál?
Nevadí mi tam. Sice jsem řekl, že si nejsem jistý některými magazíny na ČT 24, na druhou stranu magazíny jako takové mi obecně nevadí. V některých časech je dokonce i finančně výhodnější zařadit jejich reprízy než vysílat zprávy. Hovoří pro to nejen čísla nákladů na vysílání, ale i sledovanost. Spousta televizí u nás i jinde ve světě se stará dobře i o lukrativní časy repríz, stejně jako o časy premiér. Myslím si, že Reportéři patří jednoznačně na ČT 1, ale jsou použitelní i pro ČT 24. Bylo by to smysluplné využití.
Platí to samé i pro pořad 168 hodin? Mají ho vysílat oba programy?
Platí. Z mého pohledu je pořad 168 hodin jednoznačně „jedničkový magazín“, a potom je už otázka další programové politiky, zda se něco rozhodneme vysílat exkluzivně pouze na ČT 1. Mně osobně premiéra na Jedničce a s rozumným odstupem repríza na ČT 24 v horizontu jednoho nebo dvou dní nevadí. Ale budou asi i jiné názory, a předpokládám, že budou stejně legitimně vyargumentované jako ty moje.
Jak se vám líbí nová podoba Otázek Václava Moravce?
Neviděl jsem je.
A výroky Václava Moravce před volbou generálního ředitele ČT, kdy veřejně kritizoval vašeho předchůdce v čele ČT 24 Romana Bradáče? Přijde vám šťastné, že moderátor politické diskuse kritizuje vedení programu, na kterém se vysílá jeho pořad, notabene když ředitel toho programu kandiduje na generálního ředitele?
Letošní volbu provázela celkem vypjatá situace. Dívám se na to z pohledu Václava Moravce. Pro něj to byl způsob, jak vyjádřit svůj názor. Jak to bylo dál interpretováno v různých mediálních zkratkách, ve kterých náš svět bohužel žije, je druhá věc. Když teď říkám, že mi to přišlo v pořádku, koleduji si taky o to, aby se moderátoři vyjadřovali na moji adresu. Je jednoznačné, že hierarchie musí existovat, ale výroky Václava Moravce jsou ospravedlnitelné atmosférou, která volbu generálního ředitele provázela.
Václav Moravec také mluvil obecně o tom, že ČT 24 zbytečně zve do různých diskusních pořadů během týdne vysoké politiky a tím je „vytlouká“ z jeho nedělních Otázek. Navrhoval, aby chodili spíš do nich. Měli by se významní politici objevovat spíš v prestižní nedělní diskusi a ne v pořadech ČT 24 přes týden?
S Václavem Moravcem o tom léta diskutuji, bavili jsme se o tom v době, kdy jsem byl v ČT a nepřestali jsme ani potom, co jsem z Kavčích hor odešel. Což je lidsky cenné zjištění. Myslím si, že to, co navrhoval, je zase trošku pozměněno onou mediální zkratkou. Já bych spíš tuto diskusi chápal jako diskusi o tom, zda není v českém zpravodajství příliš přepolitikováno. A jestli se z toho trošku nevytváří svět sám pro sebe. To je jedno hledisko. A druhé je, že žijeme v opravdu hodně hyperinformační době, takže když se něco stane, potřebujeme reakci a potřebujeme ji hned. Když ji nebudeme mít hned, budeme až druzí. Je to tedy problém, o kterém se bude hodně diskutovat a obávám se, že nikdo v našem mediálním světě není tak chytrý, aby na něj dal jednoznačnou odpověď. Já ji nemám. A ti, kteří se tváří, že ji mají, ať se tak tváří.
Už jste s Milanem Fridrichem, novým ředitelem programových okruhů ČT, probírali případné změny v hlavní zpravodajské relaci Události?
Ano, oba například velmi dobře víme, že startovat Události po Večerníčku je nesmysl. Třeba moji chlapci se na Večerníčka nedívají, a nepamatuji se, že by se na něj někdy nějak zásadně dívali. Je nešťastné startovat hlavní zpravodajskou relaci z pohádky pro děti. Obecně si myslím, že v programové politice platí to, že nemůžete na obecně zaměřeném kanálu vysílat pro jednu cílovou skupinu a pak ji totálně změnit a vysílat pro úplně jinou cílovou skupinu. Je třeba, aby ty přechody byly postupné a držet se pokud možno jedné skupiny. S Milanem Fridrichem o tom diskutujeme a ještě diskutovat budeme, těším se na to. Vím, co bylo za poprask, když jsme šli se začátkem Událostí na 19:00 a kdosi napsal do novin, že kdo hne s Večerníčkem, zničí ČT a její vedení spadne do záhuby. Tady se vytváří ikony, které už jsou v 21. století docela přežité a tak trošku falešné. Ano, vysílání pro děti má smysl, ale myslím si, že Večerníček v 18:45 na ČT 1 smysl nemá.
Petr Dvořák ve svém kandidátském projektu zmínil, že by chtěl posílit regionální redakce zpravodajství na úkor centrály v Praze. Zmiňoval, že by se chtěl podívat na vytíženost krajských redakcí a doplnit je o další redaktory, aby se mohli zaměřit i na regionální kulturu. Je to podle vás schůdné?
Osobně jsem velký stoupenec regionálního vysílání, a to nejenom v rámci velkých kamenných studií v Brně a Ostravě. Možností je spousta. Myslím si, že vysílací plocha by se při dobré vůli našla, ale my jsme se o to samé dlouhá léta snažili, když jsem ještě byl na ČT 24 a myslím si, že jsme měli výsledky.
Ona tu dokonce existovala relace, která se věnovala kulturním událostem v regionech, ale brzy vzala za své. Kvůli sledovanosti.
To ani nevím. Myslím si, že zastoupení regionů na kanálech ČT má být dané nejenom silnějším zastoupením ČT v regionech, ale i silným lobbingem v Praze. To znamená, že v Praze musí regiony, a to mluvím o nezpravodajském využití redakcí, zastupovat nějaký silný dramaturg s regionálním uvažováním. Někdo, kdo je přinejmenším uvažováním tak silný, jako třeba Adam Komers coby šéf regionálního zpravodajství ČT. Myslím si, že když se vytvoří jakkoli silné regionální zastoupení ČT, třeba v Pardubicích, ti lidé, pokud za ně v Praze nebude někdo bojovat na centrále programu, skončí jako nešťastná parta, která má pocit, že se s ní nikdo nebaví a že jim neberou jejich nápady. To je moje zkušenost, a jak říkávám, jen idiot popírá sílu vlastní zkušenosti.
Pojďme k personáliím na ČT 24. Ponecháte si Karla Nováka ve funkci šéfredaktora?
Chystám se s Karlem Novákem v pondělí potkat (rozhovor vznikal ve čtvrtek 6. října 2011, pozn. red.).
Vaše vztahy ve zpravodajství ČT, když jste zakládal ČT 24, nebyly ideální. Za vašeho vedení Novák musel odejít z pražské centrály do ostravské ČT, kde vedl redakci zpravodajství.
To je zase trošku mýtus. První záměr odejít do Ostravy vzešel od Karla Nováka. Že jsem si potom přivedl vlastního šéfredaktora a Karel Novák zůstal v Ostravě, to už byl opravdu můj záměr. Já za to nemůžu, prostě jsem zvyklý pracovat s lidmi, které si sám vyberu. Všude, kde jsem působil, to tak bylo. Kde tomu tak nebylo, nefungovalo to. Další setrvání Karla Nováka ve zpravodajství ČT je otázka toho, jak se mezi sebou dohodneme.
Pokud by Karel Novák nezůstal šéfredaktorem ČT 24, chtěl byste si ho ponechat alespoň v rámci zpravodajství ČT?
To uvažujete příliš daleko.
Logicky se nabízí ještě jedna otázka: počítáte na místo šéfredaktora s Michalem Petrovem, kterým jím byl v době, kdy jste zakládal ČT 24?
Ne. Aspoň ne do struktur, za něž budu odpovídat. Byť si myslím, že Michal Petrov je člověk s velkým potenciálem.
Některá média dokonce spekulovala o tom, že funkce šéfredaktora ČT 24 zanikne. Uvažujete tímto směrem?
Potřebuji se seznámit se současnou strukturou ČT 24. Existují různé možnosti, jak by mohla fungovat, na druhou stranu, pokud by se měla odpovědnost ředitele zpravodajství do budoucna rozšířit i o aktuální publicistiku, není fyzicky možné, aby to jeden člověk usledoval. Věřím v pyramidální strukturu.
Čili by byl šéfredaktor zpravodajství, šéfredaktor aktuální publicistiky a k nim možná i šéfredaktor sportu, jako tomu bylo do konce loňského roku?
Ne, vývoj směřuje spíš k tomu, že sport zůstane samostatně. Sport je významným diváckým artiklem. To, že se těsně po startu ČT 24 podařilo zprovoznit ČT 4, byl velký počin. Na druhou stranu si myslím, že ředitel zpravodajství bude mít dost práce se samotným zpravodajstvím a aktuální publicistikou, takže to není věc, o kterou bych nějakým způsobem usiloval. Možná to může nastat, ale já o to opravdu neusiluji.
Michal Kubal by se měl brzy vrátit ze Spojených států, kde je stálým zpravodajem ČT. Počítáte s ním do vedení zpravodajství? Před odchodem do USA byl šéfem redakce zahraničního zpravodajství.
Michalu Kubalovi zbývá v USA ještě téměř rok a půl, to není krátká doba.
Když jsem se ptal vašeho předchůdce Romana Bradáče na informaci, která kolovala ČT, že se chystá předčasně stáhnout Michala Kubala z USA, řekl mi, se má ze Států vracet už příští rok.
Že by měl být Michal Kubal stažen předčasně z USA, jsem slyšel taky. To by byl vyloženě hérostratovský počin. Michala Kubala nechci stáhnout dřív, pokud by si o to tedy sám neřekl. Rozhodně ne, protože to je člověk na svém místě.
Z Novy ke konci října odchází reportér Jiří Hynek. Mohl by se objevit v ČT?
Jiří Hynek je šikovný a výrazný reportér a nevylučuji, že se potkáme a promluvíme si.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz