Co si myslí o dámských webech samy ženy?

Minulý a předminulý týden jste si mohli na Lupě přečíst dva články o webech věnovaných speciálně, nebo alespoň především něžnějšímu pohlaví. První z těchto článků byl věnován rozdílům mezi mužem a ženou z genderového pohledu, vnímáním předkládaných informací a preferencím. Ve druhém byly představeny některé weby tohoto typu s tím, že jsme odkazovali na starší článek zabývající se projekty určenými pro ženy. Na závěr tohoto pohledu na jeden z žánrů speciálních webových serverů jsme se pokusili vytvořit pohled samotných uživatelek ženských webů, tedy čtenářek.

Interaktivní web

Prakticky všechny online časopisy určené ženám (a prakticky všechny online časopisy bez ohledu na svůj obsah či cílovou skupinu čtenářů včetně tohoto) nabízejí možnost zpětné vazby návštěvníků, anglicky feedback. Komentáře pod články, diskusní fóra, ankety a nezbytná možnost „napsat redakci“ nebo se s ní dokonce zkontaktovat online, patří k nutným funkcím, ale do jisté míry také ke koloritu moderních elektronických médií. Jednou z výchozích hypotéz bylo, že magazíny určené především něžnějšímu pohlaví budou na možnost zpětné vazby, ale také na přímé podílení se čtenářek na obsahu, sázet více než časopisy určené pro jiné publikum.

Tato hypotéza se částečně potvrdila. Dámské weby skutečně obsahují množství interaktivních prvků a diskuze, nicméně jen stěží bychom hledali objektivní kritérium, kterým bychom mohli tyto funkce srovnat s časopisy „pro muže“ či s weby „bezpohlavními“.

Co na to čtenářky?

Teoretické laborování o vlastnostech, vzhledu a obsahu čehokoliv a médií zejména je jedna věc, pohled skutečných uživatelů, v tomto případě uživatelek, je věc druhá – a značně odlišná. Autor se může mýlit, může vycházet ze špatných hypotéz, může být zaujatý. A nebo prostě může být zdeformován určitým pohledem na elektronická média. Pokud tedy chceme vědět, co si návštěvnice dámských webů o jejich obsahu doopravdy myslí, co jim na specializovaných serverech chybí, a co by naopak rády postrádaly, je potřeba se jich zeptat. Co si myslí návštěvnice o online časopisech pro ženy? A co si myslí, řekněme, náhodné návštěvnice o těchto časopisech, pokud se na ně dostanou?

Jak se zeptat?

Jak ale zjistit, zda jsou čtenářky s určitým webem spokojené, či nikoliv? Jak zjistit, co by požadovaly a co ne? Jejich dotazování prostřednictvím Internetu, respektive dotazování zcela neznámých, a z pohledu autora anonymních uživatelek by alespoň přibližně objektivní informaci nepřineslo. Internet je víceméně anonymní médium, a je v něm tradicí, že se pod identitou žen často nacházejí muži. Na druhé straně anonymní otázky mají přednost, kterou je vyšší šance dospět k reálným odpovědím.

Rozhodli jsme se pro určitý kompromis. Prvním krokem k výzkumu názoru čtenářek, respektive potenciálních čtenářek těchto online časopisů bylo vytvoření výzkumného panelu. Tento panel tvořilo celkem sedm pravidelných uživatelek Internetu ve věku od 21 do 30 let. Žádná z nich není zaměstnána v IT, nepracuje v online médiu ani v oblasti médií vůbec. To by mělo odstranit výskyt názorů profesionálek v oboru, ty totiž s největší pravděpodobností netvoří většinu čtenářské základny žádného média pro ženy tak, jak jsme o nich dříve pojednávali. Panel se skládal ze známých autora tohoto článku a členek jejich rodin – dalších známých. Této metodě získávání výzkumného vzorku se v sociologii říká „metoda sněhové koule“ (snowball). Nejvyšší ukončené vzdělání členek souboru se pohybovalo od základního (ve dvou případech) po vysokoškolské (také ve dvou), dvě měly maturitu, přičemž jedna z nich je studentkou VŠ, jedna je vyučená. Podmínkou bylo pravidelné používání Internetu a schopnost jej používat samostatně u všech členek panelu, za bezplatnou účast jsme jim slíbili anonymitu. Pět ze sedmi respondentek je svobodných, dvě jsou vdané, tři mají děti.

Každá členka panelu dostala adresu předchozího dílu našeho seriálu a adresy všech serverů, o kterých bylo pojednáváno. Společně s tím obdržely baterii otázek. Základním cílem bylo zjistit, co si návštěvnice o minule popsaných serverech, ale především o serverech určených ženám myslí. Chtěl bych předeslat, že si uvědomujeme, že tento výzkum není zcela objektivní, respektive se k objektivitě blíží. Přesný obraz toho, jaké jsou názory čtenářek ženských webů na jejich obsah a formu, by vyžadoval poměrně dlouhý, dosti nákladný a náročný výzkum.

Co jsme zjistili

Tři ze sedmi respondentek navštěvují pravidelně některý web pro ženy. Ve dvou případech je to server Žena.cz, o kterém jsme minule referovali. V jednom případě pak server žena.atlas.cz, který byl v minulém článku uveden také, ale jen jako odkaz v závěru. Zbývající čtyři pak na weby pro ženy již zabloudily, ale nejsou zde pravidelnými návštěvnicemi. Nejčastějším výchozím bodem pro hledání obsahu s danou tématikou se stal server Babinet, byť pokud si necháme vyhledat řetězec „pro ženy“ Googlem, objeví se až na šestém místě (k 8. červenci 2005). Pro dvě respondentky se „důležitým zdrojem dalších informací“ stal také server žena-in.cz, v Google třetí. To je zajímavé, neboť se jedná o časopis, nikoliv rozcestník.

Pro čtyři účastnice výzkumu se nejdůležitějším tématem, které na ženských webech našly, stala „krása“ a „zdraví“. Pět jich ocenilo rubriku věnovanou zdravé výživě. Naopak dvě (obě vystudované vysokoškolačky, prozraďme to, že jedna lékařka) zcela odmítají rubriky a rady věnované hubnutí. Dvě účastnice by se obešly bez praktických rad typu „jak udělat…“, jedna by mohla postrádat horoskopy.

Samostatnou otázkou jsou rubriky zaměřené na příběhy čtenářek. Čtyři naše respondentky (dle vzdělání jedna vysokoškolačka, obě středoškolačky a jedna vyučená) je oceňovaly a domnívají se, že tvoří velmi důležitou součást časopisů podobného typu. Dvě by je nepostrádaly, ale také nemohou říct, že jde o zcela nezajímavý obsah, jedna se domnívá, že jsou zbytečné a působí jako balast v jinak zajímavých tématech.

Poslední konkrétní téma, kterému jsme se věnovali, byl design serverů. Naprostá většina respondentek (šest) oceňuje barevný a „veselý“ vzhled serverů s kombinací různých odstínů. Čtyři z nich chtějí mít co nejvíce informací pohromadě, zatímco tři dávají přednost menší hustotě ve prospěch přehlednějšího uspořádání.

V předchozím díle jsme jmenovali celkem osm časopisů pro ženy. Respondentky našeho minipanelu si je měly všechny prohlédnout a dát každému známku jako ve škole. Z těchto údajů jsme chtěli vytvořit průměr, který by weby porovnal. Protože se ale stalo, že nemáme stejný počet známek ke všem webům, berte prosím známky jako přibližné.

Jak vyplývá z předchozích výsledků, z webů, u nichž jsme měli všech sedm hlasů, zvítězil Babinet. Na druhém místě se umístila Victorie, na třetím pak Žena.cz. U ostatních časopisů jsou výsledky výše seřazeny podle počtu hlasů a průměrné známky. U serverů s pěti hlasy (ostatní respondentky se odmítly vyjádřit) je třeba upozornit, že skutečná známka by se při účasti všech respondentek mohla značně lišit.

Celková známka byla nezávislou kategorií oproštěnou od předchozích hodnocení jednotlivých elementů webů. Kdybychom porovnali známkování konkrétních účastnic našeho minivýzkumu s výskytem věcí, které hodnotily dříve, možná bychom našli nesoulad mezi touto známkou a ostatními názory. I to by ale stálo za rozsáhlejší výzkum.

Závěr

Smyslem našeho seriálu bylo ukázat speciální časopisy pro ženy, teoreticky se je pokusit vysvětlit a pak zjistit, jak je vidí několik běžných uživatelek Internetu. Vzhledem k tomu, že se jednalo jen o povrchní sondu do komplikované problematiky, určitě se k tématu ještě vrátíme. Svůj vlastní obrázek si musí udělat každý čtenář, každá čtenářka, naprosto samostatně. Žádný pohled či názor na žádnou problematiku totiž nelze nikomu vnucovat.