Na Lupě snad není třeba nikoho přesvědčovat, že jakákoli z probíhajících mediálních kampaní souvisejících s Internetem má větší dopad na veřejnost, nežli několik ročníků Zavináče dohromady i s kompletní Školou Internetu navrch. Internetový starousedlík se sice musí při sledování přehlídky reklamních polopravd, zjednodušení a účelových dezinformací ošívat, ale teprve po týdnu aplikace výlučně masmediální verze Internetu dostane jasné kontury skutečnost, jak zbytečné a marné jsou veškeré znalecké kritiky, jízlivé poznámky či úvahy o efektivnosti dot.com reklam. Domácí Internet začíná osidlovat druhá generace uživatelů a pokud se vám povede střídat vlezlého modrého supermana sledováním třeba filmu „Jak byl dobyt Západ“, stane se tato pravda ještě očividnější.
K čemu nám, starým westmanům, budou znalosti a vědomosti, získané osobní zkušeností či nezištnými radami od přátel či webových grafomanů, k čemu nám bude vědět, jaký je nejlepší freemail, kde je nejlevnější webhosting a v čem spočívají zákonitosti HTML kódu? Nějakou dobu možná ještě k vlastnímu prospěchu nebo dokonce k obohacení, ale po čase v podstatě k ničemu. Vždyť k čemu byla hraničářům na Divokém Západě znalost nejlepších lovišť v okamžiku, kdy byla do jejich hájemství zavedena železnice, kdy na území, které ještě donedávna obývali jen s několika dalšími drsnými chlapíky, začaly proudit davy?
I u českého Internetu tak bude rozhodujícím prvkem příští vývojové etapy kvantita. Kvalitní projekty nezaštítěné kvantitou (zejména finanční) budou ještě nějakou dobu opěvovány ve starousedlických saloonech a chatech, než je třeba i méně kvalitní produkty určené masám nemilosrdně převálcují. Pár současných „osobností českého Internetu“ možná přežije v legendách (Bufallo Bill Ivo Lukačovič, Wyatt Earp Patrick Zandl…), ale v reálném obchodním střetu nebudou mít proti antiindividualistické hmotě vrcholových managementů jinou šanci, než s ní splynout. Pozoruhodné a kvalitní služby budou využívat jen archaičtí „pokročilí uživatelé Internetu“, TV nation z východu se jako vždy spokojí s předpovědí počasí, programem kin a telefonním seznamem. Takové lahůdky jako SMS notifikace příchozích mailů, zakládání e-mailových konferencí, freeweby nebo personalizační filigrány nebudou drtivou většinu uživatelů zajímat, protože a) jim nebudou rozumět, b) je budou obtěžovat a c) se nastavují pomocí obecně absolutně nesrozumitelných formulářů. My cyberspace cowboyové si budeme tyhle radosti ještě nějaký čas užívat, ovšem jen do té doby, než budou pohlceny masovými „webovými farmami“ nebo zcela jednoduše z nedostatku finančních prostředků zkrachují. Přežijí masovky, nějaké poloamatérské entuziastické výlevy a velice specializované – a tím pádem buďto přímo placené nebo alespoň inzertně zajímavé – projekty. Určitou šanci snad mají i chatovací servery, ovšem s tím, že 95% jejich návštěvníků bude pouhými pasivními voyeury cizích debat. Ve vašem saloonu se možná bude pořád nalévat ta nejlepší domácí whiskey, ale stejně zbankrotujete, protože pravý bourbon bude v obecném povědomí jenom Jim Beam. A dokud si nezaplatíte stejně masivní reklamní kampaň, nepomůže vám šuškanda ani kladné recenze v gurmánských magazínech.
Nezbývá, než si zamluvit vitrínku v muzeu Divokého Internetu, nebo se smířit se skutečností, že Internet už není Neviditelný pes ani Mobil server, ale pan Rychlík a jeho arcirival Červená krabička, a začít si hledat své místo v tomto novém, ohavně civilizovaném světě.
ČLÁNKY DO MAILU