Ilustrace: Nenad Vitas
Mezi voliči panuje pevné přesvědčení, že lidé v čele státu názory měnit nesmějí, natož aby se snad zmýlili. Politik musí vědět všechno o všem a být si tím stoprocentně jist. Váhat můžete vy – on musí mít jasno vždy a napořád. A když ne, je třeba mu to připomenout: „Jak dnes můžete protestovat proti válce v Iráku, když jste pro ni loni sám zvedl ruku?“ Hrabání se v minulých výrocích a činech je díky digitalizaci dokumentů stále jednodušší. Na zcela novou úroveň celou věc ale nyní posunuje projekt FlipperTV americké Demokratické strany.
V rámci prezidentských primárek kandidáti objíždějí všechny kouty země a před shromážděními řeční, diskutují a odpovídají na přímé otázky z publika. Na rozdíl od velkých veřejných vystoupení nemají témata ani průběh diskusí příliš pod kontrolou. Dotazy se mohou týkat čehokoliv a přirozeným cílem je najít vždy tu správnou (tedy atraktivní) odpověď. Příznivci demokratů teď republikánům pěkně zavařili: po celé zemi totiž nahrávají jakékoliv vystoupení protikandidátů na videa a obrovské množství materiálů zveřejňují na svých stránkách.
Mají tedy k dispozici rozsáhlý archiv republikánských výroků. Vzhledem ke značnému tlaku, pod kterým politici při vystoupeních jsou, je téměř nemožné, aby si někdy neodporovali. Z tolika záznamů tedy není nijak těžké vybrat spoustu citací, které budou v ostrém protikladu. Demokraté toho chtějí využít a ukázat, jak nestálí jejich protivníci ve svých názorech jsou. Hozenou rukavici jistě nenechají bez povšimnutí ani republikáni a volební kampaň se tak zřejmě zanedlouho změní v kvizové tipování na téma: „Co jste před půl rokem řekl v tělocvičně ve Wyomingu?“
Soukromí je v době digitálních technologií stále větší iluzí, často se ho zbavujeme i dobrovolně. Když George Bush přiznal, že v mládí párkrát kouřil marihuanu, ještě mu to prošlo. Ale u prezidenta, který bude zvolen za 30 let, budeme mít k dispozici i kompromitující fotografie a videa. Jak asi bude vypadat svět, až si každý bude moci dohledat starý profil z mládí kteréhokoliv politika na seznamkách typu Líbímseti, které dnes v jisté věkové skupině používají téměř všichni?
Každý někdy „selže“, každý se někdy mýlí. Pouze politici jsou tlačeni do role dokonalých nadlidí. Možnost detailního zkoumání celého jejich života a všech výroků snižuje počet lidí, kteří se za neselhávající mohou vydávat. Dříve nebo později tak nakonec dojdeme do situace, kdy jednoduše nebude poblíž vůbec nikdo, kdo by tuto roli mohl hrát. Pak možná společnost tato kritéria zavrhne a začne u svých politiků oceňovat i jiné kvality než pouze neústupnost.
Glosa původně vyšla 10. prosince 2007 v týdeníku Respekt.
ČLÁNKY DO MAILU