Součástí velké mediální novely, která by měla platit od ledna příštího roku, je také zavedení memorand o veřejné službě. Tyto dokumenty pokryjí vždy období pěti let, jeden bude pro Českou televizi a jeden pro Český rozhlas. Měly by závazně upřesnit, co bude obsahem veřejné služby. Pokud by televize nebo rozhlas závazky neplnily, mohlo by to vést k odvolání jejich generálních ředitelů.
Obsah memorand si mají Česká televize a Český rozhlas připravit sami. Generální ředitelé je pak předloží ke schválení Radě České televize, respektive Radě Českého rozhlasu. Odsouhlasenou podobu podepíše za každé médium generální ředitel a za stát ministr kultury.
Podobné memorandum je v českém mediálním prostředí úplná novinka. Vládní právníci vyjádřili pochyby, jestli není způsob jeho uzavírání v rozporu s nezávislostí médií, když se podepisování účastní vrcholný politik. Dokonce ho navrhli vypustit, nakonec ale tato pasáž v zákoně zůstala.
Podle zákona, který je teď ve sněmovně ve druhém čtení, by memoranda měla vzniknout nejpozději do půl roku od účinnosti zákona, tedy do léta 2025. Ve skutečnosti se první návrhy rýsují už teď. Zákon přesně neříká, co všechno má v memorandu být, takže výsledná podoba vzejde z diskuse, do které se zapojují také soukromá média.
Jednání se soukromníky
Zatím poslední pracovní setkání nad připomínkami k memorandu o naplňování veřejné služby České televize bylo 26. srpna. Připomínky vznesly třeba Asociace komerčních televizí (AKTV), Česká unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj v ČR (SPIR). „Další setkání pracovní skupiny je naplánováno na 23. září, kde bychom měli projednávat již finální podobu textu memoranda. Tento text následně zástupci jednotlivých organizací podílejících se na jeho vzniku představí 2. října na pracovním jednání Rady ČT,“ oznámil generální ředitel České televize Jan Souček na srpnovém jednání Rady České televize.
Se soukromníky se chystá jednat také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „My jsme si se zástupci Asociace provozovatelů soukromého vysílání i Asociace online vydavatelů vyměnili návrh textu už v průběhu jara. A 17. září mám pracovní oběd se všemi šéfy privátních rádií, zástupci Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), kde budeme řešit už samotný text memoranda,“ sdělil na schůzi sněmovního mediálního výboru, který se zákonem zabýval.
Podle Zavorala je rozhlas připraven doplnit memorandum o některé postřehy nebo preambuli, ale v tuto chvíli je to maximum. Některé věci nemusí být přímo v memorandu, ale jsou příležitostí pro spolupráci veřejnoprávního rozhlasu a soukromých rádií: digitalizace vysílání, měření poslechovosti, umělá inteligence, nové technologie a podobně. Český rozhlas je podle ředitele připraven investovat do těchto věcí větší finanční prostředky ve prospěch celého rozhlasového trhu.
„Pokud by se novela dostala na pořad jednání sněmovny do konce října, tak my jsme připraveni memorandum předložit ve verzi, která bude prodiskutována i s privátním sektorem. Samozřejmě bude otázka, jestli se dohodneme na podobě, ale každopádně ty práce běží,“ dodal René Zavoral.
Zatímco na adresu České televize padala při jednání mediálního výboru ze strany soukromých asociací spíše pochvalná slova, v případě Českého rozhlasu byly znát výraznější názorové rozdíly.
„Chtěl bych pochválit Českou televizi za to, že v rámci projednávání a příprav memoranda postupuje velmi aktivně,“ vyjádřil se na zasedání sněmovního mediálního výboru Filip Dotlačil, který má ve Sdružení pro internetový rozvoj na starosti vztahy se státní správou. „Naopak ze strany rozhlasu si nejsem vědom, že bychom nějakou pracovní verzi vůbec obdrželi,“ dodal.
„Za nás vydavatele jsem rád, že vnímáte důležitost memoranda, ať už opozice, koalice, nebo sám ministr. Za nás by bylo velmi nešťastné, kdyby se časově rozeběhlo přijímání zákona a přijímání memoranda. Doufáme, že se to podaří sladit a memorandum nebude degradováno na nějaký podřadný dokument, který se pak nějak tak dojedná,“ apeloval Filip Dotlačil na politiky.
Podobně opatrný byl také právník Pavel Kubina, ředitel mediálně právních záležitostí skupiny Prima. Na jednání mediálního výboru vystupoval za Asociaci komerčních televizí a Asociaci provozovatelů soukromého vysílání. „Myslíme si, že k tomu, aby novela neměla negativní dopad na duální systém, je nezbytné, aby memorandum existovalo ještě před tím, než bude rozhodnuto o jakémkoli navýšení poplatků,“ zdůraznil.
„Ideální by bylo, kdyby takový dokument vznikal na půdě sněmovny a podobal se třeba Kodexu České televize nebo Českého rozhlasu, ale chápeme, že se vydala jiným směrem a že středobodem novely bude memorandum,“ dodal. Stávající návrhy memoranda jsou podle Kubiny „velice nekonkrétní“ a musí doznat velkých změn, aby plnění veřejné služby bylo měřitelné.
S tímto návrhem však u vládních poslanců soukromý sektor nejspíš neuspěje. „Pokud by byly nějaké pozměňovací návrhy ve smyslu, aby memorandum schvalovala Poslanecká sněmovna, tak já budu jednoznačně proti. To pak postrádá smysl toho, že chceme posilovat nezávislost médií veřejné služby,“ podotkl předseda poslanců Top 09 Jan Jakob.
„Vnímáme velmi pozitivně vstřícný vztah České televize, která se nebrání jednáním, předkládá návrhy, zapracovává do nich finální verzi, ale musím se důrazně ohradit, že s vysílateli typu Českého rozhlasu jsme nejednali o žádném memorandu,“ poznamenal za Českou unii vydavatelů Václav Mach. „Verze, která byla v květnu, byla jednoznačně odmítnuta, že touto cestou dál jednat nechceme,“ uvedl.
Co má dělat rozhlas?
Slova zástupců soukromých asociací vyvolala důraznou reakci generálního ředitele Českého rozhlasu. „Velmi se ohradím, že něco bylo ze strany Unie vydavatelů, SPIRu nebo APSV na jaře odmítnuto. Na jaře byl vám všem v rámci jednání na ministerstvu kultury předán materiál, kde byla jasně stanovena textace, která se týkala právě online prostředí, do něhož Český rozhlas logicky penetruje. A slovo odmítnutí jsme neslyšeli. APSV má v ruce dokument, který se týká i rozhlasového prostředí a slovo odmítnutí jsem také z jejich úst neslyšel. Nikdy. Ani ústně, ani písemně,“ ozval se René Zavoral.
Rozdílný pohled zjevně panuje také na to, jak moc má komerční sektor připomínkovat roli veřejnoprávních médií. „Není přece možné očekávat, že nutně musí na konci těch jednání o memorandu mezi zástupci veřejnoprávního rozhlasu a privátními rozhlasovými broadcastery zaznít naprostý souhlas. To podle mě není ani možné. Už z té logiky věci, že naše mise je zcela odlišná od mise, založení a cílů soukromých rozhlasových vysílatelů. Není stejně tak možné, aby určovali veřejnou službu a to, co má dělat Český rozhlas. To se na mě prosím nezlobte. Stejně jako Český rozhlas nekomentuje licenční podmínky rozhlasových broadcasterů a nehovoří o tom, jak má či nemá vypadat vysílání soukromých rozhlasů,“ dodal Zavoral.
Soukromá rádia se podle jeho vyjádření při jednáních permanentně snažila vymezit marginální a doplňkový prostor pro Český rozhlas, aby se věnoval pouze menšinám a zcela rezignoval na mainstream a jiné žánry.
Nejdřív úkoly, potom peníze
O memorandu a zahraničních inspiracích k náplni veřejné služby se bude brzy diskutovat také na odborném semináři ve sněmovně.
Političtí kritici mediální novely upozorňují, že by stát neměl zvyšovat televizní a rozhlasové poplatky, dokud nebude jasné, co od České televize a Českého rozhlasu očekává. „Myslím si, že je nejprve třeba definovat tu službu. Poté je možné si říct, kolik to vlastně bude stát peněz, nikoliv obráceně nebo paralelně. Respektive paralelně to může být, ale debata o memorandu musí skončit dřív,“ prohlásil předseda mediálního výboru sněmovny Patrik Nacher (ANO).
„Pokud z memoranda vzejde něco, co by se teoreticky dalo vtělit do nějakého pozměňovacího návrhu k zákonu, tak už může být pozdě. Memorandum se bude projednávat, schvalovat, ale my už za sebou budeme mít pozměňovací návrhy ve druhém čtení 25. září na výboru a na plénu někdy na začátku října,“ dodal Nacher.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) nemá nic proti tomu, aby memoranda konzultovali i zástupci komerčního sektoru. Ministerstvo chce zachovat rovnováhu duálního systému. „Souhlasím, že pokud jsme tam jako předkladatelé návrhu zákona ta memoranda zakotvili, je férové nejen vůči těm, kdo se ptají po zpřesněné roli veřejnoprávních médií, ale také vůči zástupcům soukromých médií, aby příprava těch memorand intenzivně pokračovala už teď. Je to podstatné, aby diskuse mohla být patřičně zarámována, když se někdo ptá po nové roli veřejnoprávních médií,“ řekl.
Zároveň však zdůraznil, že požadavky na veřejnou službu stanovují současné zákony o České televizi a Českém rozhlase z roku 1991 už ve svých úvodních paragrafech. „Na to, jak je ta norma stará, pečlivě a důrazně definuje, co je role veřejnoprávních médií. Pak o zhruba 20 let později byl přijat ještě další dokument – to jsou kodexy obou veřejnoprávních médií,“ připomněl.
Současný mechanismus změny Kodexu České televize a Kodexu Českého rozhlasu je ale podle něj skoro neřešitelný, memorandum je tedy cesta, jak definovat roli veřejnoprávních médií ve 21. století.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU