Vystudovaný právník ve své veřejné prezentaci nabídl třicetiletou praxi v médiích, analytické a systematické myšlení i dlouholeté manažerské zkušenosti. Umí podle svých slov myslet mimo zavedené šablony, efektivně komunikovat a týmově spolupracovat.
Co se dozvíte v článku
„Nejsem přesvědčený, že pro následujících šest let potřebuje Česká televize extenzivní rozvoj. Je to stabilní instituce, která potřebuje intenzivně zapracovat na některých svých agendách, aby obstála na křižovatkách, kam ji přivedla doba,“ zdůraznil před Radou České televize.
Chtěl by komunikovat nejen s managementem, ale i řadovými zaměstnanci, aby věděli, kam televize směřuje. Slíbil, že bude lépe komunikovat s Radou České televize. „Každý jeden člen má nárok, aby mu bylo zodpovězeno, na co se ptá,“ řekl.
Co je veřejná služba
Za základní věc považuje komunikaci se státem, kam počítá i členy Rady České televize, o budoucnosti veřejné služby. „Televize je zřízena z vůle státu zákonem. Tedy to, co bude realizovat manažer, nemůže být jen jeho osobní vkus a pohled na to, co televize veřejné služby je,“ myslí si.
„Definice veřejné služby nějakým způsobem existuje v zákoně o ČT a v Kodexu ČT. Ale obě tyto normy vznikaly před řadou let, vývoj šel dopředu a nabírá ještě vyšší tempo. Pokud zákonodárci nenajdou shodu na redefinici přímo v zákoně, je třeba hledat shodu Divácké rady a managementu ČT. Kromě Rady ČT a zákonodárného sboru, tedy sněmovny, není nikdo zmocněn definovat veřejnou službu. Rád bych tuto debatu rozšířil o další společenské skupiny. Nejsem zastáncem názoru, že média veřejné služby mají dělat jenom to, čeho komerce nejsou schopny. Pokud by měla každá rodina platit poplatek, musí televize vycházet vstříc co nejširšímu okruhu. Poplatek se od daně liší tím, že za poplatek vy jako poplatník něco dostáváte,“ přiblížil svůj pohled.
„Chci vést debatu o tom, jaká má být budoucnost ČT. Nemůžeme zastírat, že projekty kandidátů na ředitele vznikají ve chvíli, kdy nikdo z nás nemá jistotu, s jakým balíkem financí bude televize veřejné služby v následujících šesti letech hospodařit. Pokud nebude adekvátní, je třeba vést velmi věcnou a širokou debatu se zástupci řady společenských skupin, co je role televize veřejné služby,“ rozvinul svůj záměr.
Je zastáncem německého modelu televizních poplatků, kdy je platí každá domácnost s odběrným místem elektrické energie bez ohledu na vlastnictví přijímače. Takový model označil za nejefektivnější. „Minimalizuje nárůst jakékoliv další potřebné administrativy spojené s inkasováním poplatku. Přidaná hodnota je i v tom, že takový model poskytuje minimální počet exit strategií, jak se placení poplatku vyhnout. Němci jsou o krok před námi,“ vysvětlil.
Připustil, že mnoho evropských zemí úplně opouští poplatky a přechází na financování ze státního rozpočtu. Vzhledem ke stavu veřejných financí ale u nás tuto cestu nevidí jako reálnou. „Financování prostřednictvím poplatků považuji za něco, čeho bychom se nyní neměli vzdávat,“ uvedl.
Osud sportovního vysílání
Budoucího ředitele by například zajímaly názory, jestli je investice do nákupů stále dražších licencí na vysílání extraligy, národních utkání nebo pokrývání olympiád základní hodnota veřejné služby. „Současný rozsah sportu v České televizi nemá v evropských televizích veřejné služby obdoby,“ prohlásil. Pokud se podaří získat finance, podpora mládežnického i špičkového sportu patří v takovém případě do televize veřejné služby.
Podoba a osud sportovního vysílání bude záležet na urgentnosti finanční situace České televize. „Práva jsou uzavřena na dlouhá léta dopředu. Závisí to na tom, zda se podaří dosáhnout reformy financování před rokem 2025. V první fázi bychom určitě postupovali prodejem sublicencí jako u Kataru,“ připomněl dohodu s televizí Nova, které Česká televize loni postoupila část práv na vysílání fotbalového mistrovství světa.
Od DVB-T2 k iVysílání
Za klíčové považuje rychle vyřešit financování a přizpůsobit se novým podobám distribuce signálu. „V roce 2030 je před námi očekávané ukončení terestrického vysílání, to se musí promítnout do strategických cílů média. Včera bylo pozdě. Musíme klást důraz na přechod na platformu, která se v případě ČT jmenuje iVysílání. Nikoliv, že by budoucnost dominantně spočívala ve streamingu, ale každý si už umíme sestavit individualizovanou nabídku,“ apeloval.
Radní Roman Bradáč mu pak připomněl, že o konci terestrického vysílání po roce 2030 ještě rozhodnuto není, protože o tom teprve bude jednat Světová radiokomunikační konference (WRC).
ČT by měla podle Jana Součka urychleně dokončit digitalizaci všech složek svého archivu a jeho dokonalé indexování, aby byl snadno přístupný. Zároveň se musí věnovat zpravodajské produkci pro mobilní platformy. ČT24 se daří v televizi, ale na internetu je to horší. „Digitální platformy nejsou naší silnou stránkou, pokud se jich rychle nechytneme, ten vlak nám ujede,“ varoval Souček.
Budoucí generální ředitel dokonce navrhuje spojit síly České televize, Českého rozhlasu a ČTK a v průběhu roku 2025 spustit společnou veřejnoprávní mobilní zpravodajskou platformu. Pokud by do toho ostatní veřejnoprávní média nešla, měla by ČT o takový projekt usilovat sama a dostat ho mezi top 3 projekty v návštěvnosti.
„Před námi je období, které bude leccos redefinovat na poli zpravodajské tvorby. I nalézání způsobů koexistence s ČTK a Českým rozhlasem tedy vidím jako docela reálné,“ poznamenal.
Odvážnější program
Mělo by se zlepšit dramaturgické zacílení programových kanálů a náměty by měly být odvážnější. V hlavním čase má nabízet nejlepší zahraniční tvorbu. Posílena by měla být publicistika, dokumenty a tvorba pro děti a mládež.
Ubral by na kriminálkách, a pokud by se vyráběly, tak se společenským přesahem. Chystá se například výroba Četníků ze Znojma, ti jsou podle Součka příkladem zajímavého přesahu, který by televize veřejné služby měla v krimi námětech hledat. Příběh se odehrává na Znojemsku v roce 1919, kdy tato oblast byla velmi bouřlivá kvůli vysokému podílu německého obyvatelstva a zasahovala tam i československá armáda kvůli odporu vůči nově vzniklé republice.
Téměř 20 % obyvatel má podle Jana Součka pocit, že média veřejné služby a stát pomíjí jejich problémy a témata, kterými žijí. „Na tom by televize veřejné služby měla zapracovat kvůli udržení demokratické společnosti, ústavního zřízení a atmosféry svobody,“ míní.
Vyloučeným regionům na Ústecku a Karlovarsku by se ČT měla věnovat v mixu programových formátů, od dokumentů a publicistiky po neotřelé pořady. „Měli bychom se zaměřit na to, proč se tam lidé cítí opomíjeni, proč jsou v těchto regionech nejhorší výsledky ve školství, proč z nich odcházejí lidé za vzděláním a nevracejí se ve chvíli, kdy ho získají,“ přiblížil Jan Souček.
Za příklad originálního formátu dal finskou reality show o odlehlých regionech, která se zabývala tím, proč je atraktivní opustit metropoli a odstěhovat se za rodinným životem i obchodními příležitostmi.
Zákonný podíl regionálních studií na vysílání je v současné době naháněn reprízami v pozdních nočních časech. Sotva pětinu tvoří premiéry. „Na konci mého mandátu by měl být podíl premiér na zákonném podílu regionálních studií ve vysílání okolo 50 %,“ slíbil Souček.
Zřejmě by se snížil současný počet tvůrčích producentských skupin. Souček kvituje zavedení nových regionálních mutací Událostí v regionech, ale velmi rád by tlačil ještě na vznik mutace pro střední Čechy a Prahu. Zamyslel by se také nad strukturou, aby zprávy ze Svitavska nebyly součástí vysílání připravovaného studiem v Ústí nad Labem.
Prověrka areálu na Kavčích horách
Rozlehlý areál České televize na Kavčích horách výrazně zastarává a podle Jana Součka si zaslouží prověrku. Využívání budov by mělo vycházet z redefinice toho, co má dělat televize veřejné služby. Současné zázemí odpovídá době vzniku v 60. a 70. letech 20. století.
V moderní televizi může podstatná část provozu fungovat v rámci volné pracovní doby. „Potřeba objemu obestavěného prostoru bude výrazně menší a co zbyde, bude strukturováno jinak než dnes,“ míní Jan Souček. Část podpůrných činností by se mohla outsourcovat. „Tím pádem je docela možné a pravděpodobné, že část areálu bude možné uvolnit, pronajmout a z výnosů revitalizovat zbytek budov, které mají to nejlepší za sebou.“
Kritika současného vedení
Jan Souček při prezentaci projektu kritizoval současnou praxi, kdy ředitelé regionálních studií nejsou součástí programové rady, která schvaluje pořady do výroby a vysílání. „Nejsou ani součástí vývojového procesu,“ tvrdil. Reagoval tím na otázku, proč kritizuje výrobu kriminálek, když jich mnoho vzniká právě v jeho domovském brněnském studiu.
Jako další příklad nedostatečné komunikace ve vedení televize uvedl, že je sice členem managementu, ale nikdy se ho nikdo neptá na programové priority. Ty jsou prezentovány na poradách jako hotová věc.
Přiklonil se také k tomu, že by Česká televize mohla méně začerňovat pasáže ve smlouvách kvůli obchodnímu tajemství. „Jsem přesvědčený, že začerňování smluv je jedna z otázek, na která by média veřejné služby měla najít společný právní názor. Český rozhlas nyní používá jinou praxi, rád bych inicioval debatu právníků, co je minimální rozsah začerňování, který skutečně musíme dodržovat,“ slíbil.
Nevidí například důvod k tomu, aby ČT tajila rámcové náklady na výrobu konkrétních pořadů (v poslední době se diskutovalo o nákladech na výrobu dvou pořadů Václava Moravce, ČT informaci sdělila až po dlouhých právních průtazích).
Spolupracovníci Jana Součka by byli mixem nových lidí a současných členů managementu. „Uvažuji o zhruba 20% redukci první úrovně managementu ČT, rád bych některé agendy sdružil,“ avizoval.
Obezřetnost vůči Voyu
Podle Jana Součka někteří členové managementu nevěděli ani o současných smlouvách, na jejichž základě Česká televize poskytuje některé pořady komerčním VOD platformám. Velké emoce vzbudil na zasedání Rady ČT pondělní článek serveru Info.cz, podle kterého se chystá úzká výrobní spolupráce mezi Novou a Českou televizí v hodnotě stovek milionů korun.
Petr Dvořák tvrzení serveru Info.cz odmítl jako přehnaná. Žádná smlouva nyní na stole není, ale pokud by ji obě televize uzavřely, tak strategické koprodukce s Voyem by mohly České televizi vynést desítky milionů korun ročně. Televize to považuje za standardní byznysovou praktiku v oblasti koprodukcí a je otevřená za transparentních podmínek jednat se všemi službami na trhu.
„Pokud je smlouva s jinými provozovateli tak strategická pro budoucnost ČT, tak mě mrzí, že dodnes na strategické poradě o takových věcech nepadlo ani slovo. Ověřoval jsem si to a nejsem jediný, s kým o tom nebylo vůbec debatováno,“ sdělil radním Jan Souček.
Koprodukce se streamovacími platformami má podle budoucího generálního ředitele hodně otazníků a v takovém rozsahu by k ní nepřistupoval. „Jsme sedm let před ukončením terestrického vysílání. Potřebujeme udělat digitální platformu ČT co nejvíce atraktivní pro co nejširší okruh našich diváků. Pokud budeme premiérovou tvorbu sdílet s našimi konkurenty, zbavujeme se jednoho z nástrojů, aby iVysílání neztratilo relevanci. Musíme vytvářet co nejatraktivnější podobu. Bohužel napříč managementem tento strategický záměr ani jeho detaily nebyly komunikovány a nevím, jestli to, co vyšlo na Info.cz, obsahuje pravdivé údaje,“ zdůraznil Jan Souček.
Cestu ke spolupráci se streamovacími službami by viděl spíše v aktivnějším a sebevědomějším obchodování přes Telexport.
ČLÁNKY DO MAILU