Co bylo špatně na Internetu Plus?

Středeční verdikt regulátora, o kterém jsem psal zde na Lupě již včera, byl vynesen ve správním řízení, které regulátor zahájil 5.9.2002 na základě společného protestu (podání) alternativních operátorů, a to

ve věci postupu provozovatele veřejné pevné telefonní sítě, který má výrazný podíl na trhu, při přerušení, ukončení, výrazné změně nebo snížení dostupnosti služeb pro ostatní provozovatele telekomunikačních sítí anebo poskytovatele služeb".

Jde tedy o paragraf 40 bod 3 telekomunikačního zákona, který regulátorovi přímo ukládá za povinnost takovéto situace řešit. Co konkrétně ale regulátor shledal v nepořádku?

Konkrétně se mu nezdálo jednostranné vypovězení smluv s ISP, ke kterému Telecom přistoupil 29. až 31.8.2002 s ter­mínem k 30.9.2002, a místo nich nabídnul uzavření nových smluv. Regulátor shledal lhůtu k uzavření nových smluv příliš krátkou, což „nedává subjektům ISP téměř žádný prostor pro vyjednání podmínek poskytování služby a nutí je přistoupit na jednostranné podmínky Telecomu“. Tím, podle názoru regulátora, dochází k potlačování rovnosti smluvních stran.

Regulátor také dospěl k závěru, že nové smlouvy, které Telecom nabízí ostatním subjektům, se týkají přístupu k síti, a tudíž se na ně vztahují lhůty stanovené v telekomunikačním zákoně: 90 dnů. Ty očividně nebyly naplněny. Kromě toho regulátor seznal, že Telecom fakticky zavádí novou službu s obchodním názvem DialUp Routing, a proto podle telekomunikačního zákona musí vypracovat návrh smlouvy na poskytování této služby a zveřejnit jej mj. i v Telekomuni­kačním věstníku, včetně všeobecných podmínek poskytování nové služby. To se nestalo.

Závadu našel regulátor i ve vztahu ke koncovým zákazníkům. Shledal totiž, že jde o tak zásadní změny cenových plánů (v úpravě cen, vyúčtování i výše cen), že se jedná o změny všeobecných podmínek pro poskytování veřejné telefonní služby, a o těch je poskytovatel povinen informovat zákazníky nejméně 3 měsíce předem. Což se opět nestalo.

Celkově pak regulátor konstatuje, že pokud mají být dodrženy zákonem stanovené povinnosti, nelze dodržet termín pro komerční zavedení nové služby Internet Plus a upravené služby Internet 2002 k 1.10.2002­. Proto se rozhodl uložit Českému Telecomu, formou předběžného opatření,

1. povinnost nadále poskytovat providerům službu Internet 2002 za dosavadních podmínek včetně cenových (což fakticky znamená pozastavení účinnosti výpovědí)
2. povinnost poskytovat koncovým účastníkům své sítě službu Internet2002 a Internet Plus „za podmínek platných pro strukturu a výši cen stanovených všeobecnými podmínkami pro poskytování cenových plánů“

Toto předběžné opatření by mělo platit do vydání konečného rozhodnutí (resp. jeho právní moci). Regulátor jej také může sám zrušit, pokud pomine důvod, pro který bylo předběžné opatření nařízeno.

Pokud správně rozumím tomu, co regulátor Telecomu nařizuje (zejména ve druhém bodu), nejde o žádný zákaz Internetu Plus ani principu odděleného účtování za poskytované služby. Právě naopak, je to dokonce direktivní příkaz aby Telecom nový tarif Internet Plus poskytoval – ale s dodržením konkrétních podmínek (všeobecných podmínek pro poskytování cenových plánů).

Tomu nasvědčuje i výrok samotného regulátora, který v odůvodnění svého rozhodnutí říká, že nechce potlačovat rozvoj příslušného segmentu telekomunikačního trhu a je naopak připraven podpořit zavádění nových telekomunikačních služeb za podmínky, že jsou v souladu s právním řádem ČR a respektují práva a právem chráněné zájmy ostatních tržních subjektů. O dosavadním způsobu jejich zavádění si to zřejmě nemyslel, když shledal že „dochází k ohrožení konkurence při poskytování služby komutovaného přístupu ke službám sítě Internet, narušení rovnosti smluvních stran a hrozí přerušení poskytování telekomunikační služby koncovým uživatelům“.

Sečteno a podtrženo to zřejmě znamená (podle mého názoru) že Telecom si prosadí princip samostatného účtování za protelefonované minuty a za přístup k Internetu (který má určité přednosti). Co ale dozná změny, jsou konkrétní podmínky tohoto prosazení – už by se nemělo jednat o jednostranný diktát Telecomu, mající za úkol zlikvidovat konkurenci. Snad se návrat ke skutečně dvousložkovému zpoplatnění dial-upu, jaký u nás existoval před rokem 2000, odehraje naopak ve prospěch rozvoje skutečné konkurence a skutečného poklesu cen.

Již dnes se zdá být jasné, že k původně plánovanému 1. říjnu 2002 avizované „internetové zemětřesení“ nenastane – ale zásadnější změny nás zřejmě tak jako tak čekají.