Pražský hotel International zažil ve své historii ledacos. Jedna z nejtypičtějších staveb socialistického realismu hostila včera už tradiční akci internetové reality. Czech Internet Forum se letos zaměřilo na téma permanentní změny.
S tou přišel už první z hostů – generální a obsahový ředitel Seznamu Pavel Zima, který ohlásil konec soupeření s Googlem a za svého arcikonkurenta označil Facebook. I proto se Seznam letos začal měnit spíš na obsahovou firmu a zkouší tak cestu, kterou kdysi vyrazilo Yahoo, ale pravda, v jiném prostředí a v jiné situaci.
Minulý týden spustili na pražském Andělu Seznam Zprávy, které se staly jednou z důležitých součástí homepage portálu. Ta se už plní i obsahem třetích stran. „Doporučení článků z homepage přinese 1,25 milionu kliků za den. Šedesát procent provozu navíc odvedou na weby mimo Seznam,“ popisuje Zima.
Nové Zprávy jsou podle něj jiný formát než stávající Novinky, které dělají základní zpravodajský servis v podobě asi 300 zpráv za den. Zprávy mají podle Zimy přinášet původní, unikátní zjištění v počtu asi 20 až 30 zpráv denně. A titulní strana Seznamu má ambici stát se podobně mocným rozcestníkem, jako je feed Facebooku. Mimochodem - Zprávy v prvním týdnu podle Zimy zaznamenaly kolem 2 milionů pageviews a něco mezi 300 a 400 tisíci spuštěných videí za den.
Seznam se chce spuštěním Zpráv poprat o peníze z televizní reklamy, řekl také Zima. Přesné představy o jejich byznysovém fungování ale neprozradil. „Ke Zprávám byznys plán není. Primární zájem je dělat unikátní zpravodajství,“ řekl. „Jasně, jsou tam reklamní pozice, už jsme i něco prodali, ale to reálný byznys plán není. Máme jen očekávání, že ta služba bude v zisku,“ dodal.
Narazit na zeď
Seznam ale nebyl jediný, kdo se pochlubil odvážnými kroky ve světě médií a internetu. „Naše digitální produkty dnes generují 21 milionů korun ročně,“ prozradil v druhém ze tří přednáškových sálů šéf vydavatelství Economia Roman Latuske.
V pražském Karlíně zkouší už druhým rokem protlačit placený obsah. Už v roce 2014 zavedli na serveru iHNED.cz paywall a postupně ho ladí. „Zaváděli jsme ho ze čtyř důvodů. Prvním byla stabilizace předplatitelského kmene, druhým bylo objevení nového zdroje, třetím vyšší marže z obsahu a konečně, zkusili jsme změnit přístup redakce, aby začala digitál považovat za primární médium,“ vysvětloval Latuske.
Původně měli spočítáno, že na zeď narazí přibližně pět procent čtenářů. Těm po vyčerpání článků zdarma nabízeli neomezený přístup za 299 korun. „Zjistili jsme, že jsme tu cenu možná trochu přepálili, a tak jsme se dopracovali ke 199 korunám, což je podle našich zkušeností reálná a správná cena,“ dodal Latuske.
Během dvou let dokázala Economia a její digitální divize proměnit strukturu předplatitelů tak, že 86 procent čtenářů není závislých výhradně na papíru, ale rozvrstvili se do mnohem pestřejší palety. „I přesto ale musím říci, že po dvou letech by nás placený obsah neuživil,“ shrnuje Latuske s tím, že nejvíc předplatných generují servisní zprávy a srovnání, komentáře a zprávy z technologií. Economia provozuje i Aktuálně.cz, které se ale zpoplatnit nechystá.
Úvod konference byl především ve znamení médií. A svůj boj s blokováním reklamy shrnul ve své prezentaci Michal Hanák z vydavatelství Mafra. „Adblock je pro nás součást života. Je to asi jako když jedete autem a pleskne vám nějaká špína na sklo. Tak prostě zapnete stěrače a jedete dál,“ popsal situaci Hanák.
Podle něj vede cesta přes snižování přidané hodnoty AdBlocku. „Co si budeme vyprávět. Nějakou má – snižuje náročnost na data a zrychluje načítání,“ říká s tím, že to je věc, kterou musí portály zlepšit.
Bannery dnes tvoří 98 procent tržeb iDnes.cz. Míra blokování je ale konstantní – na desktopu jde o 17 procent uživatelů a na mobilech procenta tři. Mnohem více se také blokuje reklama o víkendech, kdy lidé pravděpodobně surfují na domácích počítačích.
Mafra se snažila s lidmi, kteří blokují reklamy, nějak komunikovat a nabízela jim různá řešení. Výsledky byly ale tristní. „iDnes bez reklam za 89 korun měsíčně si předplatilo 15 lidí,“ shrnuje Hanák s tím, že od příštího roku by měl v rámci vydavatelství začít fungovat “anti AdBlock tým”.
Jak blokovat blokátory
Na českém trhu už se objevují i pokusy s blokátory bojovat technickými zbraněmi. Své služby vydavatelům nabízí Antiadblock.com, který slibuje, že až 95 % stránek, kde je reklama blokovaná, dokáže zobrazit tak, že na nich uživatel reklamu vidí.
Podle zástupce firmy Petra Matouška je boj zatím úspěšný – byť vyžaduje neustálé úpravy podle toho, jak zase blokátory upravují své metody. Byznys model služby je jednoduchý: bere si podíl z odblokovaných reklamních impresí (podle Matouška kolem deseti až dvaceti procent z průměrné ceny reklamy). Systém už testuje několik vydavatelů – například Economia, Czech news Center, Tiscali Media nebo Internet Info (vydavatel Lupy – pozn. redakce).
Matoušek přitom doporučuje, aby vydavatelé po odblokování uživatele nezahltili bannery. „Doporučujeme odblokovat maximálně dvě reklamní plochy a vybrat jen ty neagresivní a prémiové,“ řekl. V praxi se podle něj ukázalo, že lidé po odblokování na reklamy nejprve klikají o něco více (asi o 40 %) – s výjimkou jednoho formátu: tzv. leaderboard podle čísel Antiadblocku funguje cca o 30 % hůře. Vysvětlujeme si to bannerovou slepotou, dodal Matoušek.
Velké ryby na scéně
Po Pavlu Zimovi na hlavní scéně zasedli k rozhovoru i podnikatel a investor Jan Barta a následně i šéf českého O2 Tomáš Budník. Barta vysvětloval především pohnutky, které vedly NetBrokers Holding k tomu, aby se s ePojištěním stali partnery nejvyšší fotbalové ligy.
„Po osmi kolech můžeme konstatovat nárůst brand awareness z deseti na dvaatřicet procent,“ potvrdil Barta s tím, že už se zažil i neobvyklý název nové soutěžní sezóny. Obchodní propojení offline světa s online firmou má přinést i změny v tom, jak liga funguje – nový sponzor chce prosadit například transparentní financování, boj s korupcí nebo zavedení videorozhodčích. „Nejsem v kontaktu s fotbalovými funkcionáři, bereme to jako byznys,“ podotýká Barta.
Zároveň ohlásil další pokračování své snahy o zpřístupnění byznysového vzdělání co nejširšímu množství zájemců. Projekt iCollege by tak mohl brzy dostat koncentrovanějšího a levnějšího sourozence. K tomu ale připustil, že se možná v blízké době vzdá i svého doménového byznysu. „Sice mě to nestojí čas, protože to funguje víceméně samo, ale pořád na to část hlavy myslí, a to už asi není potřeba,“ tvrdí.
Podnikatel má podíl také v mediální firmě Extra Online Media, která provozuje například servery Extra.cz nebo G.cz. Přestože projekty podle Barty dosahují pozitivní EBITDA, další investice do mediální oblasti nechystá, protože se v tomto segmentu dnes podle něj nedají generovat větší peníze.
Kupte si zahraniční SIMku
Po Bartovi do křesla proti šéfredaktorovi Lupy Davidu Slížkovi usedl Tomáš Budník. Toho sice zdržela dopravní situace v metropoli, ale přesto ohlásil hned několik nových stanic O2 TV Sport. „Během příštího roku budeme mít speciální program třeba pro tenis, hokej nebo fotbal,“ potvrdil s tím, že v O2 zkusili vyrobit i vlastní reality show Oktagon.
Kromě sportu se O2 zatím do dalších obsahových oblastí nechystá. „Plánujeme, že bychom kromě například DVTV na naši platformu dostali nějaké další tvůrce obsahu. Ale naší vlastní ambicí je zůstat u sportu. Myslíme si, že bychom měli jednu věc dělat pořádně a netříštit síly,“ dodal Budník.
Budník prezentoval operátory jako ty, kteří umožňují inovace. Otázkou ale je, nakolik je umožňují a nakolik je naopak omezují. Na přetřes tak přišla samozřejmě otázka ceny dat a datových limitů. „Stát před pár lety vydražil spektrum, dostal za to miliardy korun a my všichni tři operátoři jsme začali investovat další miliardy do pokrývání 4G. Takže na jedné straně jsme investovali spoustu peněz, ale na druhé straně vy mi říkáte: jste bohatí bumbrlíčci, takže dávejte data zadarmo nebo neomezeně – to nemá ekonomickou podporu,“ bránil cenovou strategii operátorů Budník.
Otřel se i o plánovanou regulaci roamingu, která by měla začít platit příští prázdniny. Při cestách do ciziny budou moci zákazníci používat data za cenu svého domácího tarifu, a to bez příplatků. „Takže když vyjedete do Chorvatska, tak my zaplatíme za 1 GB 230 Kč, což je stanovená velkoobchodní cena napříč Evropou. A od vás nevybereme ani korunu. Jsme teď trochu v pozoru, jak bude trh vypadat příští rok,“ řekl Budník.
„Ideální by bylo, kdyby si zákazníci koupili SIM karty s datovými tarify v Rakousku nebo Polsku, přijeli domů a prosurfovali je u nás. My na tom vyděláme a rakouský nebo polský operátor bude prodělávat,“ doporučil poté.
Ohledně regulace Budník se Slížkem probírali i síťovou neutralitu, která vyhřezla v realitě kolem služby Spotify. U ní totiž O2 nezapočítává stažená data do datového limitu i po vyčerpání FUP, což je v rozporu s evropskými pravidly. O2 ale navzdory zveřejněnému stanovisku sdružení evropských regulátorů BEREC tvrdí, že zatím nic měnit nehodlá. „Dokud nedostaneme příkaz, že máme data účtovat, tak je účtovat nebudeme. Míč je na straně ČTÚ, které by nám mělo říct, jak to máme správně dělat,“ tvrdil Budník.
Případové studie, grafy a čísla
Stejně jako na všech podobných akcích, nemohly ani tady chybět prezentace toho, jak to chodí v opravdovém životě. Daniel Dočekal se tak pochlubil tím, co všechno chtějí vyměnit lidé nakupující ve zverimexu PetCenter, a dvacetiletý youtuber Karel „Kovy“ Kovář vysvětloval, proč v Česku není více a kvalitnějších youtuberů.
Novinář a moderátor Luděk Staněk se přiznal, kde vzal inspiraci pro svůj Pořad na Streamu. „Ukradl jsem ho Charliemu Brookerovi z BBC 4. A přidal jsem svou naštvanost,“ prohlásil moderátor s tím, že podle něj jsou doby písmen pravděpodobně pryč. „Prvních 5 dílů Pořadu mělo větší dosah než všechno, co jsem napsal za poslední roky. Text je mrtvej,“ tvrdí.
Šéfredaktor publicistiky České televize Marek Wollner se ve svém vystoupení zabýval tím, jak se lidé odklánějí od zavedených médií a více věří tzv. alternativním serverům, přestože paradoxně o jejich provozovatelích vůbec nic neví.
Kazuistiku plnou čísel přednesla Pavlína Louženská ze Zootu a Petr Fryš ze Seznamu. Sledovali (zejména nákupní) chování skupiny 300 tisíc uživatelů Seznamu, kteří nakoupili na Zootu nebo jej minimálně navštívili (70 % bylo uživatelů desktopu, zbytek tabletů a mobilů). Výsledky analýzy ukázaly, že pro zákazníky není problém nakupovat i z mobilních zařízení.
„Podařilo se nám shodit dojmologii o tom, že uživatelé mobilu a tabletu jsou na internetu nižší vývojový druh. Uživatelé desktopu, tabletu a mobilu v naprosté většině případů nakoupili na zařízení, se kterým celou dobu pracovali,“ řekla Louženská. Jen necelých 17 % uživatelů tabletu (a třetina uživatelů mobilu) podle ní dokončilo objednávku na desktopu.
U zákazníků Zootu se navíc ukázalo, že výše objednávek se neliší podle toho, jaké zařízení k nákupu používají. „Je jedno, jestli nákup proběhl přes počítač, mobil či tablet. Na jeho výši to nemělo vliv,“ potvrdil i Fryš. Liší se jen cenové hladiny, ve kterých se uživatelé pohybují.
Další zjištění se týkala například času, kdy lidé nakupují. „Všichni rozesíláme newslettery v pracovní době a displayovou reklamu si připravujeme na čas, kdy zákazníci chodí na kafe a na cigárko. Jenže prokrastinace v práci úplně vždycky neznamená konverzi. Když ale uživatel klikne na reklamu v pracovní době, je o 64 % větší šance, že nakoupí ve svém volném čase,“ tvrdí Louženská. Zoot je mimochodem podle ní už v Česku v černých číslech. V zahraničí se ale kvůli investicím do expanze zatím červená.
Tečku za konferencí pak udělal náčelník žlutého trabantového cirkusu Dan Přibáň, který prozradil, jaká úskalí se skrývají za crowdfundingem. Na cestu s trabanty do Tichomoří na serveru Startovač.cz vybral 2,8 milionu Kč. „Měli jsme nakonec víc účetních než střihačů,“ popisoval komplikace, které výběr peněz od lidí přináší. A radil: „Nevymýšlejte si interaktivní odměny pro přispěvatele. Splnit takové závazky je pak hrozně těžké.“