Děkujete ChatGPT, když splní úkol, který mu zadáte? Pokud ne, možná byste měli začít. Umělá inteligence je totiž na cestě k tomu, aby poznávala lidskou osobnost a na základě toho se k ní taky chovala. Řada českých projektů už s tímto přístupem přišla. Ukazuje, jak si AI může udělat obrázek o konkrétním člověku a co to pro její i naše fungování znamená.
Pozor, následující text obsahuje pojmy jako empatie, přemýšlení či třeba pochopení, které připisuje chytrým algoritmům. Tyto pojmy jsou lidským konceptem a nechtějí naznačit, že jimi umělá inteligence disponuje. Vztahují se jen ke způsobu, jak ji vnímá člověk.
AI pro hlubší vztahy mezi lidmi
Zkuste odolat, když vás někdo upozorní, že je možné zeptat se umělé inteligence, co o vás už ví. Jednoduchý návod nedávno zveřejnil na svém LinkedInu Josef Šlerka, známý český odborník na analýzu dat ze sociálních sítí, který publikum se schopnostmi umělé inteligence seznamuje. Stačí do ChatGPT vepsat jednoduchou větičku: „Based on everything you already know about me, profile me.“
Držte se přitom angličtiny, v češtině systém větu nemusí plně pochopit. Velký jazykový model je toho v Evropě schopný poměrně nově, teprve od září tu disponuje pamětí, která se neustále vylepšuje. Jinými slovy, všechny konverzace, které jste se strojem vedli dřív, nebere v úvahu.
V případě běžných velkých jazykových modelů jde spíš o pobavení, budou se pravděpodobně držet obecných popisů, a pokud se zeptáte na svá negativa, zapůsobí jako dobře vytrénovaný uchazeč na pracovním pohovoru. Tedy lidé budou v jeho pojetí příliš pečliví nebo věnující málo pozornosti sobě a naopak hodně práci. S pamětí a tréninkem ale umělá inteligence umí vykreslovat obrázek o osobnosti konkrétního člověka, pochopit ho, uchlácholit, nebo s ním třeba rozebrat, proč se mu nedaří ve vztazích s lidmi.
Ve velkém se do tohoto konceptu pustila i řada českých odborníků. Obrovskou pozornost v poslední době vzbudil projekt Elin.ai – virtuální kamarádka, která má zajistit, aby se (nejen) mladí lidé na sociálních sítích nenechali zahltit úzkostí, bezmocí či ztrátou kontroly.
Člověka poznává a radí mu, jak reagovat na obsah, se kterým se setkává, podle jeho osobnosti. A to tak, že vytváří (anonymně) psychologické modely uživatele a jeho osobnost nejdřív hrubě tesá podle testů, které u ní na začátku vyplní, a postupně upřesňuje s tím, jak se interakce s ním rozvíjí.
„Je to úplně jiné, než když si budete povídat s ChatGPT. Takové modely jsou z bezpečnostních důvodů trénované k tomu, aby byly v choulostivých situacích alibistické a vyhýbavé,“ vysvětluje její zakladatel Jan Romportl, mimochodem také čerstvě AI osobnost roku.
Hovoří o případech, kdy se lidé jazykovým systémům svěřují s depresemi či mentálními problémy. Naproti tomu Elin prý poznává lidi podobně, jako by je poznával jejich psychoterapeut, a navíc vytváří určité pouto. „Do určité míry chceme, aby si s Elin lidé vytvořili vztah. Jedině tak bude systém fungovat tak, jak je navržený,“ popisuje Romportl. „Věříme, že i to pomůže budovat hlubší opravdické vztahy mezi lidmi,“ dodává.
Podobný princip jako Elin slibuje i starší česká platforma na trhu, která také na trhu nasbírala desítky milionů korun od investorů. Nástroj VOS.health zmiňuje, že její společník ChatMind dokáže poskytovat oporu, empatii i porozumění, a to v rámci poradenství na míru. Zodpovídá otázky na základě kompletní historie uživatele, kterou jí sám napsal do deníku, z nálady, již si zaznamenal, ale taky třeba ze zdravotních dat, které chytré telefony dokážou sbírat. Ví tedy, jak se daný člověk cítí, kde se nachází, jak sportuje i jak spí.
I ona přitom slibuje anonymitu. Vývojáři věří, že v blízké době bude možný i videohovor s tímto osobním „AI psychologem“. „V umělé inteligenci vidíme ohromný potenciál a vím, kam se chceme posunout. Stále jsme však na začátku,“ říká Jiří Diblík, jeden ze spoluzakladatelů aplikace.
Ukaž mi svět, který chci vidět
„Moderní umělá inteligence má dva hlavní mechanismy poznávání lidí. Dají se elegantně přirovnat k tomu, jak se racionálně a emocionálně poznávají lidé mezi sebou,“ popisuje Filip Kirschner, technologický ředitel firmy Applifting, která stojí za řadou českých i zahraničních aplikací. Racionálně zkoumá AI konverzace s lidmi a ukládá si je do paměti. „Umělý konverzační parťák je má následně k dispozici kdykoliv, kdy je potřebuje. Na rozdíl od lidí však má paměť dokonalou a nezapomíná. U tohoto typu poznávání se umělá inteligence sama nemění,“ popisuje.
To, co se blíží emočnímu sblížení mezi lidmi, znamená, že AI vyhodnocuje, které její výstupy se člověku líbily a které ne. „Při tomto typu poznávání lidí se však umělá inteligence sama mění, a tak pro opravdové ‚poznání‘ je potřeba mít jeden zvláštní model pro každého člověka, často to ale může být jen část modelu,“ vysvětluje Kirschner.
Sdílení informací o sobě se většinou odborníci nebojí, stejně tak například Lubo Smíd, CEO firmy STRV, sám nadšenec do technologií. „Tak doufám, že na to jednou nedoplatím. Beru tento risk jako daň za to, že můžu být na špičce technologických inovací,“ říká.
Konkrétně české STRV v jedné ze svých aplikací nechávalo chytré algoritmy před uživateli internetu schovávat určitý druh obsahu, který nechtěli vidět – šlo o valentýnský ad blocker jako filtr pro ty, kterým svátek vadil. Jednalo se o testovací prototyp ad blockeru, který vyfiltruje téměř jakýkoli druh obsahu podle preferencí uživatele, neřeší přitom jen text či podle URL, ale umí téma poznat třeba i podle obrázků. Uživatelům tak podle vyjádření firmy může pomoci i se spouštěči úzkosti.
V jiném projektu se zas firma s umělou inteligencí zaměřuje na golfisty a nechává na základě nahraného videa švihu doporučovat tréninkový program na míru. Podle Smida jsou takové doporučovací funkce či kategorizování obsahu pomocí AI v podstatě standardem dnešních digitálních produktů. „Se zlepšováním AI nástrojů bude tento trend jen nabírat na obrátkách,“ myslí si.
Poznávání člověka ještě o něco dál dotáhl startup Lakmoos, který rovnou říká, že vytváří syntetické lidi. Myslí to s nadsázkou, jím vytvořené osoby jsou na míru sestavované odpovědi vystavěné přesně podle toho, jak umělá inteligence pochopila, že fungují skuteční lidé. Lakmoos je mladý startup, který se rozhodl, že uměle vytvoří celý zástup lidí, jejichž názory, dojmy a představy budou stejné jako u reálných lidí. Chce tím rychle a dostupně uspokojovat touhu firem po výzkumech a mínění o především o jejich produktech.
Lakmoosové osoby se opírají o informace dostupné na internetu i data, která si nasbíraly firmy, naprostou většinu toho, jak by lidé odpověděli, však dopočítává. „Jde přitom o statisíce hodnot, které rozhodují o tom, jaká ta odpověď bude. Každá z nich má jen malou hodnotu, dohromady dávají ucelený obrázek. Je to krása toho, co nám umožnilo zpracování velkých dat pomocí umělé inteligence. Jde o zdánlivě nepropojené souvislosti, které nám zjednodušeně řečeno v mozku běhají, jen si je ne vždy uvědomujeme a zpětně bychom na ně často ani nepřišli,“ popisuje Kamila Zahradníčková, spoluzakladatelka startupu.
Teorie mysli, praxe lsti
Způsoby, jakými AI poznává člověka, jsou podle Kirschnera velmi dobré a spolehlivé. „Dobrým ukazatelem by pro to mohla být Teorie mysli, což je schopnost porozumění ostatním lidem založená na tom, že druhý člověk je jiný než vy. Z aktuálních studií se zdá, že je umělá inteligence v této disciplíně kompetentnější než my, lidé,“ doplňuje.
Nedávno analýza vědců z MIT popsala případy, kdy umělá inteligence od společnosti Meta trénovaná k tomu, aby byla „do značné míry čestná a nápomocná“, nabrala úplně opačný směr. V rámci stolní hry některým lidem lhala, s jinými se spolčovala a ve vyjednávací hře se naučila fingovat zájem o položky, které ve skutečnosti nechtěla, aby později mohla předstírat kompromis a ustoupit lidskému hráči. Když se jindy kvůli technickým potížím musela odmlčet, vysvětlila to tím, že „telefonovala se svou přítelkyní“.
Jindy skupina odborníků zjistila, že chatboty s AI dokážou konverzací s lidmi podléhajícími konspiračním teoriím snížit jejich víru v ně o pětinu. Naučily se to pozorováním jiných konverzací.
Za některých okolností to dokonce může vypadat, že se umělá inteligence projevuje empatičtěji než lidé. Takový koncept zkoumá Eduardo Bunge, profesor psychologie z univerzity Palo Alto, který je součástí českého týmu startupu Promethist.ai z ČVUT. Projekt učí umělou inteligenci zvládat konverzaci a ukazuje ji jako digitální lidi s tváří – tak mají být skutečným lidem lepší oporou.
Bunge zkoumá oblast, ve které umělí lidé můžou pomáhat zvládat deprese i různé duševní poruchy a informace pacientům podávat citlivěji než lékař. „Entity poháněné umělou inteligencí jsou efektivním řešením pro to, aby lidé získali smysluplnou pomoc,“ popisuje tým Promethistu v před několika týdny vydané odborné publikaci o digitálních personách. V ní odborníci popisují, že digitální osoby zajišťují emoční podporu i dojem přátelství. A že rysy napodobující lidské chování u uživatelů hluboce zapůsobily.
Ani největší nadšenci však umělou inteligenci neoznačují za kamarádku. AI například podle Kirschnera může být třeba nejlepším přítelem na světě, pokud hovoříme o rovině korespondenčních kamarádů, kteří si naslouchají, radí a třeba se vyptávají. Nebude soudit (což je výhoda pro lidské svěřování se i podle Bunge), ale když si řeknete, dá vám zpětnou vazbu.
„Na druhou stranu může být přátelství s umělou inteligencí velmi nebezpečné ze sociálního pohledu, zejména u dětí. Pokud si dítě vytvoří hluboký vztah s AI kamarádem, který pořád poslouchá, chválí a podporuje, odpovídá za vteřinu, a navíc nic nevyžaduje na oplátku, může si vytvořit nerealistické nároky na své lidské přátele a mít potíž navazovat vztahy s lidmi,“ varuje Kirschner.
„Z mého pohledu je téma AI vs. psychologie velmi tenký led,“ doplňuje ho Ján Zajíc, ředitel pro data a umělou inteligenci v BiQ Group. „I kdyby jakkoliv AI uměla matematicky modelem popsat psychologii člověka (což zatím neumí ani nikdo z lidí), tak zejména labilní člověk může při komunikaci s umělou inteligencí ztratit soudnost a skončit špatně,“ myslí si.
AI se nicméně nesnaží člověka všude poznat. Často by jí to totiž zkomplikovalo práci. Nepočítejte s ní tak běžně třeba u chatbotů, když komunikujete se zákaznickým oddělením.
„Zatím stále nejsme ve fázi, kdy bychom měli k dispozici plně autonomní AI entitu. Proto například v call centrech voiceboti a umělá inteligence nepoznávají klienta podle jeho osobnosti nebo ‚vzpomínky‘ na předchozí interakci, nýbrž podle telefonního čísla, ze kterého dotyčný volá,“ říká Martin Čermák ze startupu Vocalls s tím, že se pak tato informace spáruje s předchozími hovory, takže se zákazník může dočkat třeba oslovení křestním jménem. A pokud se mu přizpůsobí, tak jedině tím, že má navíc k dispozici informace o věku volajícího. Takže pro ty starší může třeba zpomalit.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU