Vždy v pátek připravuje reportér Jan Sedlák výběr zajímavých zpráv ze světa IT. Co se událo v tomto týdnu?
Stát po úspěšném vyjednávání s Onsemi na stavbu polovodičové továrny za 46 miliard bude dál tlačit čipy, v Bruselu si na to půjčí 1,1 miliardy korun. Konkrétně jde o půjčku v rámci Národního plánu obnovy na dotaci čtyřem projektům v rámci programu IPCEI, skrze který chce EU podpořit slibné polovodičové technologie. Podporu dostanou firmy Codasip, Mycroft Mind (TTC), UJP Praha a česká pobočka NXP Semiconductors. Jejich projekty jsme dříve rozebrali.
Expanze rožnovského fabu Onsemi už má první efekty v dodavatelském řetězci. Firma Energoaqua investuje až miliardu do dodávek energie. Pro rozšíření výroby bude nutné znásobit dodávky vody, elektřiny a technických plynů včetně vodíku.
Čeští operátoři letos dokončí modernizaci vysílačů za miliardy korun. Dodávkám pro 5G RAN vládnou Ericsson a Huawei, což se mimo jiné pozitivně propisuje do výsledků švédského podniku z posledních let. Ericsson má rovněž rozjet první standalone 5G jádro. V B2B už tuto technologii testuje T-Mobile.
Stát chce koupit až tři nové superpočítače za zhruba miliardu. Dva budou tradiční generační obměnou strojů v národním superpočítačovém centru IT4Innovations. Třetí, který by mohl stát až 600 milionů, by měl fungovat také tam, sloužit ale bude pro účely pražské organizace INDRC a jeho uskupení CLARA pro zkoumání nemocí mozku typu Alzheimer. V Ostravě i kvůli tomu chystají upgrade nedostačujícího chlazení.
V Německu se po letech debatování rozhoupali k částečnému odstranění technologií Huawei ze sítí operátorů. Do roku 2026 mají čínské prvky zmizet z jádra sítí (core) a do roku 2029 také kritické prvky z přístupových a transportních částí. Antény mohou zůstat. Termíny tak proti původním plánům byly posunuty a německé úřady se dohodly s operátory.
Jak se brzy dozvíte v našem rozhovoru, Deutsche Telekom chce v budoucnu hodně vsadit na open RAN. Ten se přeci jenom pomalu začíná jevit jako akceschopná alternativa v Ericssonu, Nokii a Huawei. Na open RANu staví také Budníkův Thein při jeho vstupu do byznysu s privátním 5G.
Pentagon namítá, že není možné se Huawei zbavit, a chce po americkém kongresu výjimku ze sankcí. Státní instituce USA mají přestat spolupracovat s partnery používající Huawei. Jenže to podle Pentagonu v řadě míst na světě není možné, protože tam Huawei dominuje. USA tam tak musí používat sítě s čínskými prvky a nemají alternativu.
Bývalý šéf ASML, který nedávno skončil ve funkci a šel do důchodu, uvedl, že spory USA a Číny ohledně čipů jsou postavené hlavně na ideologii a nejsou postaveny na faktech. Peter Wennink americké sankce kritizuje dlouhodobě. V minulosti třeba varoval, že Čína bude donucena vyvinout vlastní technologie a vytvoří tak konkurenci pro západní dodavatele typu ASML (monopol v EUV litografii). Wennink také dodal, že světový trh potřebuje legacy čipy produkované Čínou. Další čtení zde.
Google začne nabízet internetové připojení o rychlosti až 50 Gb/s. Skrze svoji společnost GFiber v Kansas City otestoval technologie 50G-PON. V praxi z toho šlo vymáčknout necelých 42 Gb/s u downlinku a 19,6 Gb/s u uplinku. Dodavatelem technologie je Nokia.
AMD za 665 milionů dolarů kupuje finskou firmu Silo AI. Ta se označuje za největší evropskou soukromou AI laboratoř. Silo dokáže budovat LLM na míru a dělat integrace AI technologií do praxe. To znamená, že AMD chce kolem svých AI čipů vybudovat softwarový ekosystém, což je oproti Nvidii slabina firmy (na rozdíl od slušného výkonu samotných čipů).
Antimonopolní eurokomisařka Margrethe Vestager označila dodávky čipů Nvidia za velké úzké hrdlo. Odkázala se na dlouhé čekací lhůty na AI čipy této společnosti, která jasně dominuje trhu. Čeká se i rok a ceny nejsou malé. Evropská komise už začala Nvidii posílat dotazy, ještě ale nejde o oficiální šetření. Polovodičový řetězec je složitý. Nvidia dominuje AI čipům, ve výrobě je ale plně závislá na TSMC (poslední tržby díky AI vyrostly o 28 procent) a paměťové čipy HBM odebírá rovněž od jedné firmy, SK Hynixu. A tak dále. Obří poptávka ovlivňuje třeba výrobce serverů, kteří na jednu stranu rychle rostou, ale potenciál je kvůli nedostatkům brzděn. Francie chce Nvidii prošetřovat kvůli monopolnímu postavení, tady ale regulace těžko něco změní – chce to skutečnou konkurenci.
Microsoft se vzdal místa ve správní radě OpenAI. To Redmond získal po loňském divokém dění s odchodem a následným návratem Sama Altmana. Microsoft uvedl, že vedení funguje dobře a už v radě být nemusí. Tento krok ale také lze číst tak, že se Microsoft snaží uklidnit regulátory, kteří v propojení obou firem vidí hrozbu pro trh.
Amazon, Google a další poskytovatelé generativní AI údajně potichu snižují očekávání. Zatím se ve firmách neobjevují žádné skutečně velké funkční obchodní modely a AI chatboti mají malý dopad, i kvůli nepřesnostem a nákladům na provoz.
Čína má největší počet patentů v oboru generativní umělé inteligence. Alespoň podle zprávy OSN. Mezi roky 2014 až 2023 si země přišla na 38 tisíc patentů, asi dvakrát tolik, co mají USA. Hodně to táhne ByteDance, majitel TikToku. Následují Jižní Korea, Japonsko a Indie. Vydávání samotných modelů je jiná věc, tam jsou nejvíce vidět USA.
Cloudflare spouští službu pro ochranu webů před stahováním dat pomocí AI botů či webových scraperů za účelem trénování umělé inteligence. Na jedno kliknutí.
Byl dokončen standard HBM4, tedy další generace velmi rychlých pamětí používaných v tandemu s čipy pro AI. Na každou vrstvu se počítá s double channelem. Uvidíme, s čím se teď vytasí hlavní hráči SK Hynix, Samsung a Micron.
Samsung zpatnáctinásobil provozní zisk. V posledním kvartálu se dostal na v přepočtu 175 miliard korun. Pomáhá mu růst ceny čipů spojený s poptávkou kolem AI, daří se hlavně HBM. Samsungu se nicméně stále nepodařilo uzavřít kontrakt s Nvidií s HBM3E. Firmě se nicméně povedlo zajistit první kontrakt na zakázkovou výrobu pomocí 2nm technologie. Práci se Samsungem si zvolil japonský Preferred Networks, který dříve dělal s TSMC.
Samsung představil nové skládací telefony Galaxy Z Fold6 a Z Flip6. Na trh rovněž míří třetí generace sluchátek Buds a hodinek Watch. Představen byl také chytrý prsten Ring, i když se zatím nebude prodávat v Česku.
Nový telefon představila také britská značka Nothing. Konkrétně jde o jeho sekci CMF zaměřenou na levnější kategorii. CMF Phone 1 vyjde na dvě stě dolarů a papírově v poměru cena a výkon vypadá velice dobře. Firma také ukázala nová sluchátka a hodinky.
Do Poznámkového bloku (Notepad) ve Windows dorazila kontrola pravopisu. Po všech těch letech. Integrace této funkce je známá už nějakou dobu, teď se dostává do běžné produkce. Aktualizovat lze přes Windows Store. Microsoft tím mimo jiné nahrazuje ukončený WordPad.
Microsoft zavádí nové tarify služby Game Pass. Základní tarif Standard za 14,99 dolaru nebude mít okamžitý přístup k novinkám (day one release), na to bude třeba mít Ultimate za 19,99 dolaru. PC Game Pass s touto možností může za 11,99 nadále počítat.
Apple schválil firmě Epic Games spuštění obchodu s aplikacemi na iOS v Evropě. Umožnila to evropská regulace. Apple a Epic vedou spory od roku 2020, kdy Epic do Fortnitu zabudoval vlastní platební bránu, načež Apple titul stáhl z App Storu. Epic od té doby vede boj kvůli poplatkům třiceti procent a podobně, Evropská unie mu to dost usnadnila.
Apple v Rusku odstranil z App Storu pětadvacet aplikací pro VPN. Měl tak učinit na základě požadavku Roskomnadzoru, hlavního cenzurního orgánu, se kterým měl potyčku také například český tvůrce aplikace Photopea.
Počítačový trh se pomalu vrací k růstu. V posledním kvartálu přidal tři procenta. Uživatelé se vrací do fáze obnovy zařízení. Do budoucna se očekává také poptávka po takzvaných AI PC, která bude tlačit Microsoft se svými hardwarovými partnery, a uvidíme, co nové notebooky s ARMem. Standard Microsoft AI PC mají nicméně letos splnit jen tři procenta expedovaných strojů.
Do AI PC se pouští i Čína s tamním operačním systémem openKylin postaveným na Linuxu. Kylin má zvládat lokálně provozovat AI modely. Systém funguje na x86, ARMu i RISC-V. A HarmonyOS od Huawei míří na konec závislosti Číny na Windows a Androidu.
Výzkumníci v Jižní Koreji vyrobili tranzistor o čtyřech angstromech (gate length). Otevírá se tím cesta k nové polovodičové generaci, kdy už nebudeme mluvit o nanometrech.
Osm japonských firem do roku 2029 investuje jednatřicet miliard dolarů na posílení výroby čipů. Jedná se o Sony, Mitsubishi, Toshibu, Renesas, Kioxiu, Rapidus, Rohm a Fuji Electric. Věnovat se chtějí obrazovým senzorům, logickým čipům nebo polovodičům kolem napájení.
Konzultační podnik Accenture kupuje indickou firmu Excelmax Technologies. Ta se zaměřuje na čipový návrh, kde chce Accenture posílit své kapacity.
Čtení na Root.cz a Cnews.cz: