Mezi českými uživateli Internetu (a dost možná nejen mezi nimi) se šíří další řetězový e-mail (hoax), těžící z lidské solidarity a nejspíše také naivity některých uživatelů. Zatímco však některé hoaxy původně snad zachraňovaly životy, tento případ má k ospravedlnění svého účelu mnohem méně argumentů. Vyzývá totiž k co největšímu přeposílání e-mailu za účelem získání financí pro těžce popálnou 14měsíční holčičku Aleksandru. Za každý přeposlaný e-mail mají její rodiče získat tři centy (od koho, to zpráva nezmiňuje).
Co je však ještě horší, u zprávy (v podobě .doc dokumentu) je přiložena i fotografie popáleného nemluvněte. Není nijak upravena a působí velmi emotivně. Lze jen těžko uvěřit, že by rodiče onoho dítěte souhlasili s volným šířením takto citlivé fotografie po Internetu. Autor hoaxu tak zneužívá lidské city dvojnásob – jak příjemců e-mailu, tak těch, kdo jsou tragédií vyfotografovaného dítěte osobně zasaženi, o právech tohoto dítěte ani nemluvě.
Podle Josefa Aujezdského z advokátní kanceláře Mašek, Kočí & spol. však jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé zprávy nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného činu. Nejedná se například o podvod, neboť přestože mohlo dojít k uvedení v omyl na straně příjemců zprávy, nedošlo k nezbytnému obohacení na straně některé osoby. Stejně tak na tento případ nelze aplikovat kupříkladu ustanovení ohledně trestných činů šíření poplašné zprávy (§199 trestního zákona) či poškozování cizích práv (§209 trestního zákona)
, uvedl Josef Aujezdský.
Zároveň však nelze vyloučit porušení jiných právních norem. Může se jednat o zásah do osobnostních práv zobrazené osoby. Viz ustanovení § 12 odst. 1 občanského zákoníku ‚Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.‘ Fyzická osoba má právo se zejména domáhat (v tomto případě zřejmě zákonní zástupci této osoby), aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění
, dodává Josef Aujezdský.
Na hoax zároveň nemůže být aplikován „antispamový zákon“ § 7 zákona o některých službách informační společnosti, neboť zákaz v něm obsažený se vztahuje pouze na šíření obchodních sdělení. Rodičům dítěte tak mnoho možností k satisfakci nezbývá – snad kromě víry ve zdravý rozum a pochopení uživatelů Internetu…