Český Telecom a Eurotel: vnitrofiremní WiFi roaming

Aktivity Českého Telecomu a Eurotelu na poli WiFi se až dosud rozvíjely odděleně a nezávisle na sobě. Každý z nich si budoval svou vlastní síť hotspotů, nabíral své zákazníky a nabízel jim specifický způsob zpoplatnění. Nyní se ale obě aktivity sešly ve společném bodě, který má podobu roamingové dohody.

Z pohledu uživatele to znamená, že oba subjekty si nadále budou rozvíjet své sítě hotspotů a provozovat je pod svým jménem a značkou. Stejně tak si budou oba nadále pěstovat „své vlastní zákazníky“ a nabízet jim specifické způsoby zpoplatnění. Tito uživatelé ale budou moci používat hotspoty obou provozovatelů takovým způsobem, jako kdyby mezi nimi nebyl žádný rozdíl.

V čem jsou odlišnosti

Odlišnosti ve způsobu, jakým obě společnosti přistupují k WiFi službám, jsou zajímavé a troufnu si říci, že i docela příznačné. Zkusme si je stručně nastínit s tím, že nám to pomůže lépe pochopit a docenit krok, ke kterému nyní došlo.

Statut WiFi služeb: Eurotel spustil svou první veřejnou WiFi síť ještě v roce 2002, u příležitosti summitu NATO v Praze. Od té doby WiFi nabízí jaké řádnou komerční službu (službu WiFi Jet). Naproti tomu Český Telecom postupoval mnohem opatrněji: nejprve dlouho zkoušel WiFi v testovacím provozu (od 15. prosince 2002) a teprve před několika málo dny celý testovací (pilotní) provoz vyhodnotil a přešel do řádného komerčního provozu (od 1. května 2004).

Počet hotspotů: Eurotel má v současné době 104 hotspotů, Český Telecom jich má 59. Nynější krok obou společností lze chápat jako splynutí hotspotů do jedné společné sítě, která tím pádem má na 163 hotspotů. Jejich seznam najdete například zde . Z větší části se jedná o hotspoty umístěné v objektech charakteru ubytovacích a stravovacích zařízení (v hotelech, restauracích, kavárnách atd.), a tudíž jsou určeny spíše pro „příležitostné“ zákazníky (hotelové hosty, návštěvníky restaurací a kaváren). Nechybí však ani takové hotspoty, které vytváří souvislejší pokrytí určité rezidenční lokality – a zde pak připadá v úvahu i připojení trvalejšího charakteru.

Způsob zpoplatnění: zdaleka největší rozdíly jsou v tom, jak obě společnosti přistupují ke zpoplatnění zákazníků. Eurotel během dlouhého komerčního provozu postupně zavedl širokou škálu variant zpoplatnění, od malých časových kreditů (např. hodina připojení) až po neomezený měsíční paušál. Český Telecom v rámci pilotního provozu své zákazníky nezpoplatňoval vůbec – začal s tím teprve nyní. Jako kdyby chtěl zůstat věrný své „telefonní tradici“, nabídl právě a pouze časové zpoplatnění podle počtu provolaných minut.

Jak je to nyní?

Nynější stav, po uzavření „vnitrofiremní“ roamingové dohody mezi Českým Telecomem a Eurotelem, plně vlastněným Českým Telecomem, je skutečně takový, jako kdyby hotspoty obou provozovatelů splynuly do jednoho společného „poolu“. Uživatel, který je zákazníkem jednoho či druhého provozovatele, může přijít ke kterémukoli z nich, připojit se a přihlásit prostřednictvím uživatelského jména a hesla, které má od svého poskytovatele. Také technické řešení připojení uživatelů je v obou případech stejné, až na dvě výjimky:

• liší se jméno sítě (SSID): buď „eurotel“, nebo „telecom“,
• poštovní server pro odesílání pošty (SMTP server) by měl být jiný: Eurotel doporučuje používat jeho „smtp.etmail.cz“, Český Telecom zase „smtp.quick.cz“ vyžadující autorizaci odesílatele. Obecně samozřejmě lze použít v obou sítích stejný SMTP server s autorizací uživatele, který již nebere v úvahu, odkud se uživatel skutečně připojuje.

Jak jsem ale již uvedl na začátku, hotspoty Eurotelu a Českého Telecomu sice funkčně splývají, ale obě společnosti si je nadále budou provozovat jako „své“, pod svým jménem a svou značkou. Kromě jiného je také budou označovat svými vlastními „WiFi nálepkami“ (viz obrázek), které se bohužel liší od standardizovaných log WiFi Aliance a pro zahraniční návštěvníky nemusí být srozumitelné. Stejně tak na nich nejsou patrné žádné technické parametry – ani to, že jde výhradně o WiFi dle standardu IEEE 802.11b.

V čem je rozdíl?

Pokud si odmyslíme různé nálepky, jména sítě a poštovní servery, je vůbec nějaký rozdíl v tom, zda se zájemce o využití společného „poolu“ hotspotů rozhodne stát zákazníkem Eurotelu či Českého Telecomu? Faktický rozdíl zde je, a je docela významný. Obě společnosti totiž nabízí odlišné způsoby zpoplatnění. Zákazník si tedy může vybírat podle toho, jakým způsobem (a kolik) chce za stejnou službu platit.

Jak zpoplatňuje Český Telecom?

Český Telecom nabízí jediný způsob zpoplatnění, a to po minutách. Přesněji po tříminutových intervalech s tím, že každý započatý interval přijde uživatele na dvě koruny (včetně DPH). Po praktické stránce to znamená, že uživatel se musí přihlásit do sítě Českého Telecomu (přes dashboard, jaký znali uživatelé ADSL, prostřednictvím uživatelského jména a hesla), a pak se zase explicitně odhlásit. Pokud se odhlásit zapomene, systém ho sám odhlásí po pěti minutách nečinnosti (s tím, že podle dokumentu FAQ se těchto pět minut nečinnosti nepočítá). Drobným technickým problémem je to, že explicitní odhlašování je na dashboardu řešeno pomocí pop-up okna, které na zařízeních charakteru PDA nevyskakuje, a uživatel se tak nemůže odhlásit a musí čekat na timeout při nečinnosti.

Zájemce, který chce tohoto způsobu využít, si musí nejprve koupit jednu ze dvou předplacených karet Českého Telecomu, v hodnotách 300 a 500 korun. Na nich, po setření ochranné vrstvy, najde jméno a heslo, s kterým se může přihlásit jak k hotspotům Českého Telecomu, tak i k hotspotům Eurotelu. Pozor na to, že mohou existovat i kupony v jiných nominálních hodnotách (například reklamní), a ty roaming nepodporují (tj. s nimi se nelze přihlásit k hotspotům Eurotelu, viz zde).

Jak zpoplatňuje Eurotel?

Eurotel nabízí podstatně bohatší škálu zpoplatnění, od minutové tarifikace přes různé časové kredity až po plný paušál. Jako kdyby tím chtěl zdůraznit rozdíl ve filosofii a přístupu mezi oběma společnostmi: zatímco Český Telecom „myslí“ pouze v minutách a žádnou jinou možnost zákazníkovi neposkytuje, Eurotel mu dává na výběr z různých variant.

Varianty nabízené Eurotelem začínají u jeho Go kuponů, které používal již od začátku. Původně ale tak, že po prvním přihlášení běžela uživateli určitá doba (daná výší Go kuponu), po kterou mohl připojení využívat, a tuto dobu nebylo možné přerušit. Nejnověji to už možné je s tím, že čas se měří následovně: prvních pět minut vždy celých a pak po 30 sekundách až do odpojení. Jedna hodina připojení přitom vychází na 40 korun (včetně DPH), což je stejně jako u Českého Telecomu. Stejný je zde i charakter zpoplatnění – na předplacené bázi, s následným čerpáním podle skutečné délky připojení v čase.

Vedle předplaceného (prepaid) zpoplatnění pak Eurotel nabízí i „postpaid“ varianty, v podobě služby WiFi Jet:

• varianta Basic za 599 korun bez DPH zahrnuje 60 volných hodin měsíčně (čerpá se vždy prvních pět minut vcelku a pak po 30 sekundách) s tím, že každá další hodina navíc stojí 20 korun (bez DPH)
• varianta Nonstop, za 1199 korun bez DPH měsíčně, umožňuje neomezené připojení (tj. jde o plný paušál)

Ještě další, poněkud specifickou možností pak je zpoplatnění pomocí SMS zpráv. Odesláním jedné SMS v ceně 60 korun (bez DPH) získá uživatel možnost zůstat připojen po jednu hodinu. Dvouhodinové souvislé připojení pak přijde na 100 korun bez DPH.

Jak je to s rychlostí připojení?

Hotspoty Eurotelu i Českého Telecomu používají WiFi dle standardu 802.11b, tedy s nominální rychlostí (až) 11 Mbit/s. Prakticky je ale dosahovaná rychlost omezena jak podmínkami příjmu, tak i počtem a aktivitou dalších uživatelů a v neposlední řadě rychlostí připojení hotspotu k páteřní síti poskytovatele.

Český Telecom včera na své prezentaci uváděl, že jeho hotspoty jsou připojeny do páteřní sítě rychlostí od 256 kbit/s do 2 Mbit/s. V podmínkách své služby ale opakovaně uvádí, že za skutečnou rychlost nijak neručí. Ve svém WiFi FAQ uvádí, že uživatel může dosáhnout maximálně 256 kbit/s na downstream a 64 kbit/s na upstream. Eurotel ve svých materiálech hovoří o rychlosti „až“ 512 kbit/s, zřejmě na downstream.

Celkově je ale nutné mít na paměti, že veřejné služby na bázi WiFi mají obecně negarantovaný charakter.