Vždy v pátek připravuje reportér Jan Sedlák výběr zajímavých zpráv ze světa IT. Co se událo v tomto týdnu?
Stát chce ztrojnásobit čipovou produkci v Česku, uvolnit na tyto aktivity 20 miliard a ročně posílat 300 milionů do výzkumu a vývoje. Alespoň podle aktuální verze Národní polovodičové strategie, která čeká na schválení. Jozef Síkela to považuje za ambiciózní plán. Hlásí se k němu soukromý sektor reprezentovaný Národním polovodičovým klastrem, Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou. Strategie vyjmenovává i slabé stránky českého polovodičového sektoru.
Tak byl sestřelen Ivan Bartoš. Teď už se do nutné digitalizace státu nepustí vůbec nikdo. Digitalizace je toxická dlouhodobě a nyní se ukazuje, že kvůli ní padají hlavy. Navíc nevyhrává volby a tak dále, což tlačenici zájemců s ambicí dělat rozsáhlé změny zřejmě nevyvolá.
Český jednorožec Mews získal další více než dvě miliardy. Do firmy tímto vstoupil velký americký fond Vista Equity Partners, když investoval 100 milionů dolarů. Mews už letos vybrala přes 200 milionů dolarů a celkově 442 milionů, skoro 10 miliard korun. Peníze půjdou i na další akvizice, startup již získal devět západních konkurentů.
Soukromí kontrašpioni získali další miliardovou investici. Pomáhá jim bývalý český diplomat. Jde o firmu Strider Technologies, v níž od loňska pracuje bývalý kyberatašé ve Washingtonu a stratég Vojenského zpravodajství Daniel Bagge. Strider vyvíjí nástroj využívající prvky AI schopný analyzovat velké množství dat a z něj mapovat například průmyslovou špionáž z Číny a podobně.
Telegram začne vydávat informace o svých uživatelích. Pokud firma obdrží příkaz od soudních orgánů dané země, který potvrdí zapojení do trestné činnosti a porušení podmínek Telegramu, bude vydána IP adresa a telefon. Zveřejňovány budou čtvrtletní zprávy o transparentnosti. Telegram údajně nadále nebude zpřístupňovat soukromé zprávy uživatelů.
Rusko chce v příštích pěti letech investovat 60 miliard rublů do vylepšení systému pro cenzuru internetu. Roskomnadzor by tak měl získat nové možnosti, mimo jiné v blokování VPN, po nichž stát ve stylu Číny jde (Apple teď v Rusku odstranil dalších 60 VPN služeb). Rusko na internet bedlivě dohlíží dlouhodobě (mimo jiné skrze systém SORM), pravidla se ale zpřísnila po vojenském vpádu na Ukrajinu. Řada západních služeb je blokovaných.
Z OpenAI odešlo několik důležitých osobností. Nejdříve technologická ředitelka Mira Murati a následně vědecký šéf Bob McGrew a viceprezident výzkumu Barret Zoph. Shrnutí situace je zde.
Qualcomm má údajně zájem koupit Intel. Je to další z důsledků obrovských problémů, do kterých se legendární společnost dostala. Nyní zřejmě probíhají debaty a řeší se scénáře, jak by to celé mohlo proběhnout. Je pravděpodobné, že by transakce neprošla u regulátorů, takže se debatuje prodej částí Intelu. Ten už se ostatně například zbavil paměťové sekce (SK Hynix, který možná Intel brzy překoná z pohledu čísel), 5G modemů (Apple) a zřejmě pustí i Alteru (což by se dotklo vývoje v Brně). Ve hře je také vstup fondu Apollo Global Management, který má zájem do Intelu vložit pět miliard dolarů. Apollo už od Intelu získal podíl 49 procent v továrně v Irsku, a to za 10 miliard eur. Další ozdravné plány Intelu čítají oddělení továren nebo jasný fokus na x86. Firma také dostala zakázku od americké vlády za 3,5 miliardy dolarů.
Problémy Intelu vedly k pozastavení výstavby továren v Polsku a východním Německu. Na to mělo jít skoro pět, respektive 30 miliard eur. U Poláků se mělo pouzdřit a testovat, u Němců vyrábět moderními procesy. Intel teď nemá peníze a musí mobilizovat prostředky. Zpoždění projektů má být dvouleté. Uvidíme, co se mezitím stane s veřejnými prostředky, které Intel od Polska a Německa dostal přislíbené. Zpoždění každopádně ohrožuje plány bývalé komunistické Evropy stát se dominantním čipovým hubem na kontinentu.
Intel také přišel o lukrativní zakázku, chtěl dodávat čip do PlayStationu 6. Podle Reuters Intel nebyl ochotný jít s marží níže než AMD. To tak projekt vyhrálo. AMD už pro Sony dodává od PlayStationu 4. Je možné, že Intelu nedokáže vyrábět tak levně jako AMD, proto do projektu nemohl jít. Intel má problémy s vlastními procesy a továrnami, zatímco AMD si užívá výhod TSMC.
Problémy má také Samsung, který není schopný uspokojivě rozjet výrobu pomocí 2nm procesu. Samsung je dnes v podstatě jediným konkurentem TSMC v high-endové zakázkové výrobě, poslední dobou má ale v polovodičové sekci problémy. Vlivem toho ztratil zákazníky jako Nvidia či zřejmě Google (od Pixelu 10). Zprávy hovoří i o tom, že 2nm proces Samsungu má výtěžnost jen 10 až 20 procent. Intel raději 2nm proces zcela zrušil a soustředí se na 1,8 nm. Využít ho chce Amazon, který si mimo jiné navrhuje vlastní CPU a AI čipy do AWS.
Agresivní komunistická politika čínského prezidenta Si Ťin-pchinga začíná bourat to, co umírněnější soudruzi 40 let budovali – tedy náznaky svobodnějšího trhu a vyjadřování alespoň o hospodářských tématech. Financial Times ukazují, že startupový ekosystém v Číně v podstatě zkolaboval. Peníze do začínajících firem posílají hlavně státní fondy (plnící hodnotově správná kritéria vlády), které ovšem nechtějí riskovat a zainvestované firmy škrtí. Zahraniční fondy jsou vypuzovány a zprávy o ekonomice cenzurovány. Je tedy otázkou, zda země, která vyprodukovala Tencent, Alibabu, ByteDance a další úspěchy, bude schopná na tuto éru navázat.
Jednou z vládních priorit Číny jsou teď čipy a polovodiče. Zemi se i skrze americké sankce podařilo získat zajímavý patent v EUV litografii a v oboru dělá pokroky (analýza složitého tématu zde). Číně také roste tržní podíl v mikrokontrolérech (MCU), firem je tak oproti Evropě či USA skutečně hodně. A tamní výrobci paměťových čipů typu CXMT začínají promlouvat do globálních cen (klesají). Jeden z šéfů Huawei na druhou stranu uvedl, že Čína kvůli sankcím musí počítat s tím, že v AI čipech zůstane nějakou dobu na místě. A Nikkei Asia rozebírá, že se Huawei vzpírá kapitalistické logice a i skrze problémy dokáže hrát dlouhodobou hru a držet se v byznysu.
USA chtějí na svém území zakázat čínský hardware a software pro automobily. To by fakticky znamenalo zákaz prodejů čínských vozů na tamním trhu. Tato akce přichází v době, kdy se z Číny stává dravá síla ve výrobě elektrovozů, mimo jiné díky pokrokům v bateriích či softwaru a konektivitě. USA jako tradičně argumentují obavami o bezpečnost, možným sbíráním dat, sledováním a ovládáním na dálku a tak dále.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zase řeší čínské soláry. Dokonce může dojít až na jejich odpojování. Solární energetika je další oblast, kde Čína získává náskok, a tyto technologie jsou opět připojeny do cloudů a podobně. Lze očekávat, že kolem toho bude ještě zajímavé dění, i vzhledem k NIS2. Do energetiky například na našem trhu čím dál více dělá Huawei.
Aktuální generace počítačů od Huawei má být poslední s Windows. Firma místo toho nasadí HarmonyOS NEXT, svůj vlastní operační systém nezávislý na Androidu a spol. Systém je určen pro různé druhy zařízení. V Číně má zřejmě šanci na úspěch, hlavně na mobilech či v autech, u počítačů je to ale otázka.
Huawei také vydala telefon, jaký nikdo jiný nemá – lze ho totiž složit dvakrát. Ostatní výrobci to zatím umí jen jednou. Mate XT není levná hračka, vyjde na 2800 dolarů a dostat by se měl i do Evropy. Kde bude v podstatě neprodejný, protože Huawei stále kvůli sankcím nemá přístup ke Googlu či 5G čipům.
Japoncům se povedl další pokrok v polovodičích postavených na syntetickém diamantu. Něco takového by mělo přinést výrazně lepší vlastnosti vůči křemíku či karbidu křemíku.
Meta představila další nové brýle pro virtuální realitu. Jmenují se Quest 3S. Nejde ani tak o iteraci trojky, jako spíše o mezistupeň mezi dvojkou (LCD s nižším rozlišením a horšími čočkami) a trojkou (Qualcomm Snapdragon XR 2 Gen 2 a 8 GB RAM), čemuž odpovídá i lidová cena 330 eur. Quest 2 a Quest Pro se do konce roku přestanou prodávat.
Další novinkou od Mety jsou brýle Orion pro rozšířenou realitu. Firma je označuje za nejpokročilejší AR. Zatím nemíří na trh, údajně to ale ani není výzkumný prototyp.
Jak vypadají české VR brýle Somnium VR1:
Mark Zuckerberg se nyní považuje za libertariána a najal si kvůli tomu republikánského stratéga, aby mu pomohl s PR u konzervativců. Ti se na něj zlobí za roky, kdy údajně na Facebooku a spol. uplatňoval cenzuru. Uvidíme, zda po Muskovi a X bude mít další sociální platforma nový pohled na svět.
Zakladatel Oraclu a jeden z největších boháčů na světě Larry Ellison má rád myšlenku, že lidé budou pod neustálým dohledem AI, a tím pádem se budou chovat slušně a správně. Varování před podobnými nápady technologických mesiášů v různé literatuře či filmech máme dost.
Legendární designér z Applu Jony Ive pracuje na něčem společně s šéfem OpenAI Samem Altmanem. Zatím se toho moc neví, New York Times ale nastiňují alespoň něco. Aktivitu financuje sám Ive společně s Laurene Powell Jobs, vdovou po Stevu Jobsovi. Letos by se mohli přidat další investoři, což by mělo hodit miliardu dolarů. Zařízení má být navrženo pro účely využití AI.
Google v Česku zdražuje YouTube Premium. Cena rodinného tarifu vyrostla z 269 na 389 korun měsíčně, verze pro jednotlivce z 179 na 209 korun a pro studenty ze 109 na 129. Verze pro iOS jsou ještě dražší, a to kvůli provizi pro Apple (pro jednotlivce za 269 a pro rodiny za 509 korun). Zdražuje i čistě hudební služba YouTube Music Premium.
Amazon Web Services ve Velké Británii v pěti letech investuje osm miliard liber do výstavby datacenter. AWS už tam investovala tři miliardy liber. Nové investiční záměry v Evropě čítají také Španělsko (15,7 miliardy eur) a Německo (7,8 miliardy eur).
V Česku už nová datacentra skoro nevznikají. Microsoft svůj projekt za asi pět miliard odpískal. České Radiokomunikace nicméně nadále počítají s možná největším projektem v regionu, k čemuž se teď v rámci podpory přihlásilo ministerstvo průmyslu. Akce na Zbraslavi má mít stavební povolení na jaře 2025, realizace má trvat dva roky. Šéf Radiokomunikací Miloš Mastník letos v rozhovoru pro Lupu popsal, jak složité je něco takového u nás postavit.
Google Cloud si u Evropské komise stěžuje na Microsoft. Důvodem jsou údajně diskriminující softwarové licence, kdy si Microsoft účtuje za Windows Server více tam, kde neběží na jeho Azure.
LG zpřístupní svůj operační systém webOS také výrobcům monitorů. Už nějakou dobu toto dědictví po Palmu mohou nasazovat výrobci televizí a nyní LG chce expandovat. Cílí hlavně na herní displeje. Jako první v Evropě začne Acer.
Google má novou verzi Passkey umožňující synchronizaci přístupových klíčů skrze platformy a zařízení. Doposud to bylo možné pouze v rámci Androidu.
Přechod na jazyk Rust snížil počet zranitelností paměti v Androidu ze 76 na 24 procent. Uvedl to Google, který právě kvůli tomuto na jazyky bezpečné pro paměť migroval.
Meta Platforms končí přímé peerování s Deutsche Telekomem, což je i vlastník českého T-Mobilu. DT už nějakou dobu tlačí na takzvaný férový poplatek, kdy po velkých poskytovatelích obsahu typu Google, Meta, Apple či Amazon chce desátky za přenášení jejich obsahu.
Light Reading píše, že trh s mobilními vysílači (RAN) je více koncentrovaný než v minulosti. A to navzdory snahám o oživení konkurencí, jako je třeba Open RAN.
Kioxia odkládá úpis akcií na burze v Tokiu. IPO mělo přinést valuaci 10,5 miliardy dolarů. Výrobce paměťových čipů se obává situace na trhu, kdy klesla hodnota konkurentů SK Hynix, Samsung a Micron. DRAM se prodávají méně a u HBM jsou obavy, zda obří poptávka vydrží.
Čtení na Root.cz a Cnews.cz:
- Stavíme herní počítač na Linuxu pro moderní hraní
- Postřehy z bezpečnosti: loupeme Tor s německou policií
- Neuronové sítě v knihovně scikit-learn: vytvoření a učení malé sítě
- Neměnný operační systém: odolný útokům nebo uživatelům?
- Samsung uvádí SSD 990 Evo Plus. Úsporný 5nm řadič a výkon highendu, ideál pro notebooky?
- AMD chce Intelu nabourat vydání Arrow Lake: Ryzeny 9000X3D prý vydá už příští měsíc
- Další otřes v plánech Intelu. Zrušil procesory Core Ultra 300 pro desktop, plánované na příští rok