Česko udělalo další krok v rozjíždějící se podpoře polovodičového průmyslu. Na přelomu roku spuštěný Český národní polovodičový klastr (CNSC) se před pár dny stal členem vlivné mezinárodní organizace Silicon Europe. Tuzemské firmy a univerzity se díky tomu dostaly do společnosti evropských čipových šampionů, jako jsou ASML, Infineon, NXP Semiconductors, STMicroelectronics nebo Bosch.
Silicon Europe reprezentuje zhruba dva tisíce partnerů zapojených skrze několik národních organizací podobných českému klastru. Zajišťuje spolupráci evropských zemí a zároveň prosazuje zájmy sektoru, jako například schválený evropský zákon o čipech (Chips Act) mobilizující 43 miliard eur na podporu výroby čipů na starém kontinentu. Efekty už jsou vidět, v Evropě se rozjely projekty za více než bilion korun.
Jedním ze zakládajících členů evropské organizace je skupina Silicon Saxony působící v německém státě Sasko a okolí. Jak jsme psali v naší reportáži, Sasko lze považovat za největší evropský výrobní polovodičový hub. Pozice Drážďan a spol. ještě zesílí. Intel v Magdeburgu postaví novou produkci za 30 miliard eur a finalizují se jednání o továrně TSMC za asi deset miliard eur, z čehož by mělo těžit i Česko. Infineon dodávající třeba Škodě Auto v Drážďanech rozšiřuje výrobu za pět miliard eur.
„Prvního července jsme po úspěšném představení na členské schůzi Silicon Europe byli skrze hlasování členů přijati. Díky tomu jsme na stejné úrovni jako Silicon Saxony, Minalogic a ostatní partnerské klastry,“ popsal Lupě zakladatel českého čipového klastru Stanislav Černý.
První kroky státu
Právě Černý a někteří další lidé už nějakou dobu na pozadí pracují na tom, aby Česko šlo v oboru nahoru. Po několika letech práce „od spoda“ se například o obor začala více zajímat vláda a Hospodářská komora ČR.
Česku se také díky Černému a spol. podařilo vyjednat Chips Act nebo uspět s čipovými projekty v rámci evropského programu IPCEI. „Snažíme se a investujeme práci a úsilí do pozice Česka. Stát nám nic neplatí,“ shrnul Černý. Český klastr aktuálně pracuje na národní polovodičové strategii.
„Polovodiče v Česku potřebují vizi a rámec, kam směřovat. Proto vzniká koncepce národní polovodičové strategie. Je to i reakce na Chips Act. Pro rozvoj budu dělat maximum,“ slíbil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Síkela už navrhl více než půlmiliardovou pobídku pro rožnovskou Onsemi s tím, že zřejmě podpoří i dvacetiprocentní pobídku v chystané investici za 44 miliard. Síkela označil Onsemi za firmu, jež pozvedla polovodičový sektor v Česku, a navštívil její výrobu. Vláda také odklepla stamilionovou pobídku pro turnovský Crytur.
Součástí českého klastru jsou společnosti jako Codasip, Onsemi, Tropic Square, Thermo Fisher, Tescan, ČVUT, VUT, SVCS, UJP Praha, NXP, STMicroelectronics nebo Hitachi Energy. Česko nemá špatnou pozici. Třeba Thermo Fischer a Tescan vládnou trhu s elektronovými mikroskopy (dodávají Applu, Samsungu, Nvidii, Intelu, TSMC a dalším) a Onsemi se i díky investici 44 miliard korun do produkce v Rožnově pod Radhoštěm chce stát klíčovým výrobcem čipů na bázi karbidu křemíku.
Posun s Tchaj-wanem
Češi byli také Evropskou komisí pozváni na prezentaci sedmi nejlepších evropských polovodičových klastrů na blížící se akci Semicon na Tchaj-wanu. To by mělo dále posílit snahy Česka sblížit se s touto čipovou velmocí a pokud možno přinést další investice a projekty.
Jak Lupa psala během cesty na Tchaj-wan v rámci delegace šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), tchajwanský NARLabs, jehož součástí je i TSMC, nám nabídl vybudování centra na návrh čipů. Vzniknout by mohlo Advanced Chip Design Research Center (ACDRC). Tchaj-wan také českým studentům začal platit čipová stipendia.
Jednání s asijským ostrovem pokračovala tento týden v Praze během návštěvy ministra pro národní rozvojovou radu Kung Ming-hsina.
„Jednali jsme se o vědecké spolupráci v oblasti polovodičů a bezpečnosti dodavatelských řetězců. Aktivně pokračujeme v jednání se zástupci Tchaj-wanu o dalších významných investicích. Cílem je, aby se u nás mohl rozvinout funkční ekosystém zabývající se právě čipy,“ sdělila ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09), která pomáhala založit český čipový klastr a patří mezi tuzemské politické podporovatele celého oboru.
Akce jižní Moravy
Mezinárodní ambice v polovodičích projevil rovněž Jihomoravský kraj, který se spojil s nejvyspělejšími evropskými regiony v oboru. Brno a okolí rovněž chtějí získat jedno z evropských čipových kompetenčních center.
„Myšlenkou je, že by se točilo kolem Jihomoravského inovačního centra (JIC) a CEITEC VUT, kde už je vyspělá polovodičová laboratoř. Máme ambice do toho jít. Finance by šly částečně z Chips Actu a částečně z rozpočtu,“ řekl v rozhovoru pro Lupu jihomoravský radní pro vědu a IT Jiří Hlavenka (Piráti). Opět mu s tím pomáhají Stanislav Černý a spol.
CEITEC VUT disponuje laboratoří, kde si vědci a studenti mohou vyrábět vlastní čipy. Také zde probíhá vlastní výzkum a CEITEC například dodává Evropské vesmírné agentuře. Zástupci CEITECu věří, že zapojení do Silicon Europe bude velmi přínosné.
„Patřit k Silicon Europe představuje na tomto poli v Evropě nejvyšší možnou prestiž. Český klastr si v alianci dává za cíl být konkurenceschopným klastrem v Evropské unii, a sice prostřednictvím Chips Actu. Těsná vazba CNSC s Aktem o čipech je klíčová, protože aplikováním jeho principů dojde k zefektivnění spolupráce, tvorbě nového know-how navázaného na jednotlivé části hodnotového řetězce a vzniku nových spin-off a start-up firem. Klastr tak bude nejen budovat a podporovat podnikavost a inovace v České republice, ale propojením vědecké a komerční sféry také přispěje ke zvyšování konkurenceschopnosti svých členů a k rozvoji talentů dle potřeb trhu,“ shrnula škola.
Vzdělávání lidí bude klíčové. Česko má odborníků na polovodiče nedostatek. Není to jenom náš problém, například čínské čipové ambice z Evropy odsály asi třicet tisíc lidí. Velké nedostatky hlásí i USA, které kvůli tomu budou muset odložit start provozu továrny TSMC v Arizoně.