Pro mě je to třeba primárně o vědomí, jestli je dotyčný formát future-proof: s FLACem vím, že pro daný hudební materiál*) dostávám nejvyšší reálně dosažitelnou kvalitu**) a že tato kvalita se nebude v průběhu zpracování***) degradovat. Že když se za rok nebo za dva rozhodnu, že mi to za to stojí, a koupím aparaturu za X set tisíc, tak nebudu muset tu hudbu shánět znovu, protože v ní najednou uslyším věci, které ji činí neposlouchatelnou.
Že teď na mé stávající aparatuře neslyším rozdíl je pro mě irelevantní.
*) Tzn. pro danou nahrávku v daném mixu.
**) Tzn. teoreticky se může stát, že majitel práv to za X let vydá ještě jednou v 96 kHz/24bit, ale *teď* je k dispozici akorát 44 kHz/16bit a pokud odmyslím možnosti jako vloupat se do trezoru majitele zpráv, tak prostě nic lepšího sehnat nemohu.
***) Řekněme např. normalizace hlasitosti nebo konverze do formátu, který zvládne moje autorádio nebo můj přenosný přehrávač.
Lidé, kteří mají doma aparaturu za řekněme 100T Kč (i mnohem více) představují sice malou, ale důležitou a vlivnou komunitu. Pokud už jdou do digitálu, tak rozhodně nebudou poslouchat mp3 nebo stream z internetu, to jen jako naprostou nouzovku. Ono je to totiž doopravdy slyšet - u nahrávek klasické hudby, jazzu, akustických nástrojů atd. Že to neslyšíte Vy na Vašem HW u Vaší oblíbené hudby ještě nic neznamená.
Pokud chtěl Supraphon nabídnout něco ze svého bohatého archívu klasické hudby v elektronické formě, musel to udělat v bezeztrátovém formátu, jinak by si akorát uřízl pěknou ostudu...
No a když už jednou měli distribuci ve flacu zvládnutou, proč ji nenabídnout u i popíku :)
Zajímalo by mě kolik procent lidí má vůbec HW, který je schopný zahrát rozdíl mezi 320 kbps mp3 a FLAC; a také kolik lidí má takový sluch, aby to bezpečně slyšelo? 0,05%?
Protože už od střední školy, když se našli někteří, kteří tvrdili, že "mp3 je šmejd, je to hrozná kvalita", tak když jsme udělali test - takový člověk si měl vybrat jakoukoli aparaturu a pouštěli jsme mu mp3 a klasické origo CD-DA (rovněž podle jeho výběru) a ten rozdíl nepoznal prostě NIKDO. (Největší odpůrci mp3 test odmítali :-D).
Takže ano, možná lidé jako Antonín Dvořák nebo Bedřich Smetana, kteří zároveň mají aparatury v hi-end třídě, by ocenili FLAC. Ale pro ostatní je to naprosto zbytečné. Stejně si to většina lidí přehrává v mobilu a tam nepoznáte vůbec nic :-D
Nejsem žádný hifista, ale u některých nahrávek poznám rozdíl mezi 320 kbps MP3 a FLAC i na své relativně slabší "aparatuře" (MP3 přehrávač od Cowonu - mám X5L a J3 - a in-ear Sennheisery).
Ale má to ještě jeden a řekl bych důležitější aspekt - ve FLAC si kupuju originální kvalitu a můžu si ji kdykoliv překódovat do libovolného ztrátového formátu, takže mám volné ruce ohledně toho, kdy a jak budu hudbu poslouchat.
Samozrejme, ten rozdiel sa počuť dá. Nejde tu o sluch, ten je najmä o chopnosti vnímať vysoké frekvencie, ktoré na nahrávke sú, ale pre časť populácie sú prakticky nepočuteľné. Ide tu skôr o skúsenosti a cvik.
Schopnosť vnímať rozdiel záleží nielen od aparatúry ale aj od nahrávky. Podstatný pozdiel je najmä v priestore. Stratová kompresia potláča stereobázu a stráca sa presnosť "umiestnenia" zdrojov jednotlivých zvukov v priestore. Na kvalitnej aparatúre ide poznať miesto odkiaľ prichádza zvuk jednotlivých nástrojov, je počuť napríklad pohyby prstov po strune, nádych speváka a podobné jemné detaily, ktoré sa pri kompresii s vysokým bitrate síce úplne nestratia, ale sa priestorovo zlejú a rozostria. Na kvalitnej nahrávke je možné lokalizovať pohyb metličky po jednotlivých čineloch, čo sa pri kompresii väčšinou úplne stratí.
Dnes sa často produkujú nepodarky, kde je zvuk "zmastrovaný" tak, že je jedno či to počúvaš na PC reproduktoroch za 1000Kč alebo na aparatúre za > 25000 Kč.
Osobne počúvam na stereo HiFi nižšej triedy (CD, AMP, REPRO cca 2000€), nepovažujem sa za extra audiofila, no na dobre zmastrovaných nahrávkach vnímam rozdiel medzi 192kbps MP3 a CD-DA výrazne a zreteľne. Poznám audiofilov, ktorí na nahrávkach, ktoré majú napočúvané, počujú rozdiel aj pri výmene káblov klasická vs "bezkyslíková meď" Kimber ;-)
Jde o to, že ten kdo nemá o hudbě ani páru, tak těžko posoudí rozsah nabídky libovolné hudební služby. To je jako by měl hodnotit nabídku knih pro Kindle nebo nějaké internetové knihkupectví někdo, kdo četl naposledy Ferdu mravence.
Já ignoruji sport téměř globálně a proto bych se neurazil, kdyby někdo kritizoval moje komentování fotbalového zápasu. Ale protože mám soudnost, nebudu se do toho pouštět.
Na iTunes se dá koupit hudba pouze ve formátu 256-Kbps AAC, viz http://www.apple.com/itunes/features/#purchasingmusic
Copak, KSC(M) uspela v krajskych volbach a uz se zase zavadeji kulturni komise, ktere urcuji kvalitni interprety? ;-) To je fofr ...
Jak jsem zmínil ve včerejším článku, domnívám se, že většina remcalů nad ztrátovou kompresí nepozná rozdíl mezi AAC z iTunes Store (256 kbit/s) nebo MP3 z Deezeru (320 kbit/s) a Audio CD. Nemá na to zkrátka aparaturu.
Trochu to zkresluje skutečnost, že do diskusí na toto téma se zapojují lidé, kteří tu aparaturu mají, takže to pak může dávat obraz, že ten rozdíl je opravdu zásadním způsobem patrný. V reálu vzhledem k vybavení řadového spotřebitele IMHO není. Tedy pokud se nebavíme o MP3 s CBS pod 256 kbit/s.
Nicméně to nic nemění na faktu, že zmiňované české služby dovedou uspokojit i náročného zákazníka, který má aparaturu, kde při výši investice do ní by takřka bylo zločinem poslouchat cokoliv se ztrátovou kompresí.
„Protože už od střední školy, když se našli někteří, kteří tvrdili, že "mp3 je šmejd, je to hrozná kvalita", tak když jsme udělali test - takový člověk si měl vybrat jakoukoli aparaturu a pouštěli jsme mu mp3 a klasické origo CD-DA (rovněž podle jeho výběru) a ten rozdíl nepoznal prostě NIKDO.“
Co je to za blbost?
Nepotřebuji ani srovnávat, ale hudba, která prošla ztrátovou kompresí je rozeznatelná vždy! Pokud mi zaplatíte cestu a pobyt, nabízím se k testu.
Problém je, že řada CD je dnes nahrána tak, že se rozbalí mp3 do Wavu a vypálí CD. Taková hudba zní totožně s mp3.
Jakmile hudba projde mp3 kompresí (a klidně je pak zpět převedena do wavu nebo CD, to už nic nezmění) – má:
1) Ořezané výšky. Činely nezvoní, nástroje s vyššími tóny jsou „nahluchlé“, flétny znějí jinak, než v přirozenosti (předpokládá to někdy v reálu slyšet flétnu).
2) Díky ořezání vyšších tónů začínají tóny od „středně vysokých“ měnit barvu (viz Fourierův rozvoj a rozklad tónu na řadu kmitočtů). Takže hlubší tóny téhož nástroje mají jinou barvu, než střední a zejména vysoké tóny – jako kdyby hluboké tóny nehrál tentýž nástroj jako vysoké tóny.
3) Hraje-li mnoho nástrojů – tedy třeba velký symfonický orchestr – komprese mp3 nestíhá a przní celek obrovsky slyšitelně.
Jinak řečeno, je-li kvalitní zdroj hudby a kvalitní aparatura, pak mp3 je od dobrého originálu rozeznatelné.
S CD je problém, samotné CD není kvalitním zdrojem zvuku. Má omezenou dynamiku, zhruba 100 000 × menší, než dokáže slyšet lidské ucho. Jinak řečeno, už CD záznam je zprzněný dynamicky, protože má technická omezení.
Proto je lépe poslouchat o hodnotit bez porovnání s jiným zdrojem. Mp3 poznáte uchem zcela v pohodě, a to včetně nejvyšší 320 kbps od jiného bezeztrátového zdroje. A to podle indicií, které jsem popsal výše.
Podle mého ucha dokonce mohu říci toto: Mp3 je nejkvalitnější s konstantní bitrate, dynamická bitrate okamžitě posunuje výslednou kvalitu dolů bez ohledu na parametry a meze této dynamické bitrate. Ogg je ještě horší, zatímco mp3 jsem schopen v nouzi poslechnout, ogg opravdu nemohu. (Ogg vorbis pro puntičkáře.)
Stačí když sami aktivně a dlouhoodbě hrajete na nějaký skutečný neelektronický nástroj – a mp3 poznáte hravě. Bez porovnání, protože degraduje opravdu značně.
Na druhé straně nemám nic proti tomu, když někomu mp3 stačí.
Ehm, vzorkovací frekvence 44,1kHz znamená limit ve výškách 22,05kHz, tedy nad prahem slyšitelnosti. Na tomhle opravdu není co okecat, prostě to tak je...
Limity CD se projevují spíše v dynamice, ale to je na dlouhou debatu. Bohužel jak už tu zaznělo, hlavní problém v současnosti je v tom, že většina CD je zprasená ve jménu "loudness war" a tak se k limitům CD ani vzdáleně neblíží :-(
Ohledně fóra na hydrogenaudio, ještě před takovými několika lety toto fórum, stejně jako specializavané audio časopisy tvrdily, že nikdo, naprosto žádný člověk, není schopen rozeznat 196 kbps mp3 od originálu a většině lidí naprosto stačí 128 kbps.
Když jsem tehdy psal, že 128 kbps je hnus, byl jsem odkazován na fórum hydrohenaudio – a že jsem blbec.
Takže tohle neberu.
Prodej FLAC je určitě krok správným směrem - osobně bych o nákupu něčeho jiného ani neuvažoval, jen s těmi cenami by to chtělo ještě něco udělat. Je nutné aby si distributoři uvědomili, že je jen pár těch jejichž hudba je skutečně hodnotná, zbytek je spotřebák a cena by podle toho měla vypadat.
Jinak MusicJet je fail, ale na rozdíl od autora článku já jsem o této služby nic převratného neočekával (ostatně ani nikdo jiný koho znám), protože to by za tím museli stát jiní lidé s jiným myšlením, než nenažraní vydavatelé kteří jsou ve svých hlavách stále zatvrzelí kameníci.
Ke kvalitam jeste toliko, ze casto je mnohem kvalitnejsi "samorobo" nahravka udelana z analogoveho zaznamu (a to i na podprumernem zeleze), pokud ten kdo to dela alespon tusi co dela. Videl sem na vlastni oci nekolik porovnani !orig! CD vs LP/kazeta.... a tataz vec mela na CD tretinovy dynamicky rozsah ... za coz by mel byt zvukar povesen za koule.
Ono kdyz se misto 16bitu pouzije 6, tak to podle toho vypada.
Znovu, hlásím se na test, pokud mi zaplatíte pobyt a cestu, že mp3 opravdu rozeznám. Nepotřebuji ani slyšet originál, mp3 má charakteristické indicie, které ho identifikují samy o sobě. (Viz můj příspěvek výše.)
Předpokladem je pouze dobrá aparatura a nějaká přehrávaná hudba, která má pár různorodých nástrojů – a není to metal či podobné věci.
128kB poznáte tak na 90%, přičemž u těch zbylých 10ti procent je problém v totální zmrvenosti vstupní nahrávky, takže to lze klidně brát na 100%.
Ale s AAC256kB či MP3 320kB už to s rozeznáním od FLAC tak samozřejmé nebude a dovolím si tvrdit, že byste se ve slepém testu nestačil divit. Sám mám aparatutu velice nadstandardní, ale procento nahrávek, kde to poznám s jistotou, je tak někde u třetiny (různé "vymazlené" nahrávky cílené na fajnšměkry, hodně věcí z klasiky atd.). Ale u další třetiny to bude dost sporné a u zbylé třetiny nemáte nejmenší šanci (a v tomto případě v ní nebudou jen tak extrémní zpraseniny jako výše zmíněné u 128kB).
Poznámka - mluvím výhradně o perfektně udělané MP3/AAC tvořené současnými konvertory, nikoli o prasárnách, které se občas toulají po internetu, už jsem potkal i MP3 v 320kB, kterou bych od originálu poznal snad i na vestavěném reproduktoru telefonu :-)
jojo, chválil jsem je hned jak začínali ( http://blog.fotozona.cz/2012/02/hudba-od-supraphon-online.html ) a od té doby se Supraphononline jen dále zlepšil a část drobných výtek z mé tehdejší recenze už neplatí. Nákupů mi tam zvolna přibývá a asi se na tom nic nezmění.
Jen si (i v souvislosti s touto diskusí) říkám, že by možná neuškodilo trochu odvahy v cenové politice ve smyslu, že by klidně mohli prodávat jen verzi FLAC-MP3 za cenu MP3. Evidentně to široké mase bude jedno, od té stejně více peněz za FLAC nedostanou, ale po náročnější to bude další impuls k rozšíření nákupů, u dost desek je prostě cena MP3 psychologicky pod jistou hranicí, kde to člověk ani moc neřeší a prostě koupí, zatímco FLAC, ač objektivně je rozdíl malý, už působí psychologicky značně hůře (99 kontra 149 atd.).
"...nikdo, naprosto žádný člověk, není schopen rozeznat...":
Já si dokonce myslím, že to tvrdí i teď. Určitě ale neříkají "naprosto nikdo", ale absolutní většina lidí. Při kvalitním vstupním zdrojovém souboru a použití dobrého encoderu je už standardní nastavení LAME mp3 V2~190kb/s overkill pro naprostou většinu lidí (integrované zvuk karty, sluchátka/mikrofony Genius...). Při běžném poslechu (telefon, audioplayer, automobil...) bych souhlasil, že stačí i to V5~130kb/s.
"...že mp3 opravdu rozeznám...":
Zřejmě patříte mezi to mizivé procento lidí, kteří ten rozdíl v kvalitě rozeznají. Vlastně je to možná nevýhoda. Musíte si tak všechno ukládat v bezztrátovém formátu. My běžní smrtelníci ušetříme spoustu místa na discích ;)
Některé české služby (Supraphon) mohou náročného zákazníka uspokojit technicky (hudba je ve formátu FLAC) ale rozhodně ne výběrem interpretů, kde to je bída nad bídu ale to vy nemůžete vědět, na vaše, last.fm http://www.last.fm/user/jirkaxxl jich člověk moc nevidí
Jako audioaparatura, na které lze poznat rozdíl mezi ztrátovým a bezeztrátovým (nebo taky špatně masterovaným a dobře masterovaným - nejde jen o poškození kompresí), stačí kvalitnější sluchátka za několik tisíc, obzvláště důležitá je reprodukce výšek. Takže takovou aparaturu si může dovolit kdekdo a plno lidí takové vybavení má a taky kvalitní zvuk docení.
Anobrž jak nemuset být pirátem. Už jsem tam dneska utratil skoro tisícovku a to i za věci které mám dávno upirátěné v mp3 nebo i ripnuté do flacu, ale bůhví z čeho , bůhví kým a bez tagů. Tak ještě vyhodnotím kvalitu...ale první album zní dobře. Myslím že tohle je řešení a ne nějaká ACTA a podobné svi%nárny.....
Tady ovšem kvalitu ovlivňuje nejvíce použitý převodní řetězec (zvukovka třeba) a ne vlastní formát MP3 320 CBR (a VBR bych se taky nebál - algoritmus ví, při jakém zvuku není 320 kbps třeba).
Sice nejsem nějakej expert, ale ripoval jsem takhle CD a největší bordel tam udělal občasný přeskok při přehrávání toho CD (nevím jestli chyba CD nebo přehrávače) - někdy se chybka objeví, jindy ne.
Pravda, Koupil jsem včera u supraphonu trojdesku Precedens a testoval.
Rozdíl mezi jejich MP3/320 a FLACem byl minimální a nejsem si jistý, zda bych to stoprocentně poznal, nicméně subjektivně jsem měl z toho FLACu (na docela kvalitní aparatuře - kvalitní externí zvuková karta , zesilovač NAD a velké kvalitní reprosoustavy) trochu lepší pocit u MP3 se mi zdály trochu křaplavé výšky. Pak jsem to srovnával s upirátěnými MP3/224 a upirátěným FLACem (asi nějakej domácí RIP z CD) a tam už to slyšitelný rozdíl byl. To bych si troufnul rozpoznat. No a nakonec jsem udělal poslední pokus. Vzal jsem origo MP3/320 a origo FLAC a překonvertil jsem to na MP3/192 (kvůli velikosti pro telefon) no a tady jasně zvítězil FLAC protože z něj vytvořená MP3/192 byla rozpoznatelně čistší i z telefonu (samozřejmě na velmi kvalitních sluchátkách) než konverze MP3/320 na MP3/192.
Jo a rozdíl byl samozřejmě i mezi tím origo FLACem a FLACem ripnutým s CD i kjdyž nebyl tak veliký.
Nicméně škoda že tohle není možné i u zahraniční muziky, protože i když vlastním fůru upirátěné muziky, tak za to co opravdu poslouchám bych tyhle peníze (cca 120 kč/ album) v téhle kvalitě rád dal.........
A co má co dělat mp3 a jeho kbps versus flac s vysokejma frekvencema ????!!!!! Tam jde o něco úplně jinýho. Nicméně závisí to samozřejmě na namixování a kvalitě původního zdroje a typu hudby. U většiny tuctuc elektronicky vyrobený muziky nebude slušet rozdíl, u kvalitně nahraný akustický kytary a zpěvu pozná rozdíl i laik.
Rozhodně bych do nadpisu nepsal takovýto nesmysl. Pokud znáte nějaký lepší formát než bezztrátový, tak ho prosím napište, jinak iTunes taky nenabízí jenom mp3, ale i písničky v ALAC. http://cs.wikipedia.org/wiki/Apple_Lossless
test??? tak si porovnaj priebeh frekvencii MP3 a CD-DA, ked to potrebujes vidiet na vlastne oci... ale to ti je na dve veci, ked to nepocujes... test si totiz musis spravit sam tym ze si to pustis na niecom poriadnom... ale tak je pravda ze v dnesnej dobe si asi malo ludi moze dovolit taky luxus a mat doma solidnu aparaturu...
Myslím, že za problémem "slyšitelného" rozdílu mezi bezztrátovou a komprimovanou hudbou je i mnohdy pochybná kvalita mp3 souborů, které poletují internetem, různé obchody s hudbou v mp3 nevyjímaje. Některé byly vytvořeny z bůhví jakého zdroje (opět z komprimované kvality), různými encodery zabudovanými ve všelijakých ripovacích programech.
Podle mě je nesmysl rozšiřovat (prodávat) hudbu v mp3 a ještě konstatního bitrate b320kb/s.
Buď:
1) Mám originál v bezztrátovém formátu (FLAC, APE...) a z něho si mohu kdykoli udělat mnohem menší komprimovaný soubor (mp3, ogg...) pro takové to domácí žvýkání (mobil, auto, MHD...).
2) Pokud chci šetřit místem (chci šířit po internetu), z originálu (CD+EAC, FLAC...) si vytvořím kvalitní komprimovaný soubor, např. mp3 (encoder LAME - vysoký variabilní bitrate). Z výsledků slepých poslechových testů které jsem viděl, si dovolím tvrdit, že u takto vytvořeného souboru bude mít kdokoli OPRAVDU VELKÝ problém rozeznat originál.
Zájemcům o tématiku doporučuji hodně kvalitní fórum hydrogenaudio.org, kde je spousta informací.
Nemaji, jen si honi ego, kolega ze studii to testoval v laborce, a nejvetsi "netopiri" si nejvic pochvalovali objektivne nejhorsi signal ... a kdyz jim to ukazal, cumeli na to jak ...
Je to jen psycho efekt - pokud nekdo vysoli statisice za neco, co hraje stejne "blbe" jako krabice z popelnice, tak taky prece nebude nikomu vykladat, ze to stoji za starou backoru. To by byl za vola.
Spis bych rek, ze nechapes vocogo .. protoze flac je beztratovy format => ma parametry "orig" nahravky => pri prevodu do libovolneho jineho formatu/zarizeni dojde jen k uvodni ztrate dane parametry toho prevodu. pokud totez udela nekdo s MP3, zmrvi vysledek daleko vic, a tudiz to taky bude daleko vic poznat.
Je to offtopic a náběh na flame, ale fakt mi to nedá.
CD je ve všech směrech technicky dostatečné pro reprodukci kvalitní hudby.
Audio CD má dynamický rozsah 90 dB. Lidské ucho sice dokáže rozlišit mnohem více, ale uvádí se, že těm 90 dB se nedokáže přiblížit žádná filharmonie naživo v hale. Uznávám, že existují velmi hudebně citliví lidé, pro které může být 90 dB rozsah omezující, ale těch je v populaci zanedbatelný zlomek.
U audio CD je průšvih, že dnešní typické nahrávky se ani zdaleka nesnaží těch 90 dB využít. Důvodů je mnoho a byly už mnohokrát popsány (cena; loudness war; zvukaři to neumí protože cena; většina lidí tak velký dynamický rozsah neocení...).
Škoda, že ve článku nejsou zmíněny novinky, které byly nedávno na Supraphonline.cz zavedeny a které z něj dělají o třídu lepší obchod. Stahovat už můžete neomezeně, u většiny skladeb lze přehrávat dva úseky ukázek, přičemž je k dispozici náhled vlnové křivky. Po zakoupení skladby nebo alba pak máte k dispozici digitální booklet a digitální zadní obal CD krabičky.
Tady nekdo netusi, jak probiha vzorkovani ... lol... vrabec se snazi poucovat orla jak litat ...
Velmi dobre sluchove vybaveny clovek vnima (nikoli slysi, ale vnima) 17-18kHz - to zvladne CD naprosto vpohode. Bezna populace konci spis nekde u 15kHz. Samo pro vernost zaznamenaneho signalu je lepsi, aby vzorkovani bylo rychlejsi nez "jen" dvojnasobek - ale to se bavime o signalu, spektralni analyze ... nikoli o poslechu. Tam je to totiz uplne jedno, stejne je na vystupu "kondenzator", na kterym se to sleje.
Ale mohli by sme se vratit k pohadkam typu ze skopirovany CD hraje jinak nez orig ... ;D to uz tady taky dlouho nebylo, neni prece jednicka jako jednicka, ze ...
autor článku (jehož obludný hudební vkus je legendární http://www.last.fm/user/jirkaxxl/journal/2007/09/27/4961_hudba_m%C3%A9ho_d%C4%9Btstv%C3%AD) opěvuje mrtě moc české hudby dostupné přes MusicJet, zkusil jsem všechny poslouchatelné české interprety, kteří mne napadli a v MJ byla dostupná jen Lenka Dusilová a tu je lepší si stáhnout ze Supraphonu v FLACku
jinak česká hudba často i ve FLACku je dostupná zde http://bandcamp.com/tag/czech-republic a jde o současnou hudbu, ne o Kabáty který poslouchají jen Kužel a Luňák z okresního přeboru .)