Ilustrace: Nenad Vitas
Smutná zpráva. Špatně zastíraná nechuť pokračovat v digitalizaci dosavadní cestou, kterou v posledních měsících dávali lidé z České televize najevo na nejrůznějších mediálních konferencích, se náhle projevila ve své nejbrutálnější podobě.
Česká televize prošla za dobu své polistopadové existence mnoha různými stádii. Byla období, kdy jako jediná držela žerď kultivované televizní tvorby, byla období, kdy se bezhlavě pouštěla přímo do střetu se svými komerčními protějšky. Většinou ale chápala, že jejím posláním není dublovat ostatní televize, ale plnit úkoly veřejné služby – tedy dělat to, co by komerční subjekty nikdy nedělaly.
Problém je, že s nástupem digitalizace, a tedy rozšiřujícím se trhem, dělají komerční televize všude na světě pravý opak. Tedy to, co bylo až dosud doménou televize veřejné služby.
Za dob Vladimíra Železného byly filmové dokumenty sprostým slovem, které nesmělo přes práh Novy. Dnes jsou kvalitní dokumenty pro řadu komerčních televizí nosným programem. Že je lze s úspěchem umisťovat i v komerčním prime time, dokázala v Čechách nejen Nova přetažením „Cestománie“, ale v těchto dnech sérií „Neuvěřitelné životy“ i televize Prima.
Má být doménou veřejnoprávní ČT kvalitní televizní seriál? Proč, když seriály stejné kvality vysílá Nova nebo Prima? Vědomostní soutěže? Prosím vás, v době Milionáře…
Tak sport? Ale máme tu přece několik soukromých kanálů, které by s trochou investic dokázaly dělat sportovní přenosy stejně kvalitně jako současná ČT. Mám-li přihřát svou vlastní polévku, nemohu nevznést kacířskou otázku – proč bychom si měli platit veřejný zpravodajský kanál, když to samé obstará bez nároku na koncesionářské poplatky komerční subjekt? Nedokazuje to úspěšně slovenská TA3?
Česká televize vlastně neví, co má dělat. V nové digitální době prochází krizí identity. Neví, čím se od komerčních subjektů odlišit. A tak obrazně i na obrazovce tančí jako ony.
Na svou bezradnost pak reaguje nejednodušším způsobem. Aby problém krize veřejnoprávní identity nevyvstal v plné nahotě, hodlá nástup komerční konkurence jednoduše zablokovat. Příslušní lidé, kteří tento scénář prosazují, se tím otevřeně postavili po bok Novy a Primy, které stejnou cestou hájí svůj miliardový monopol.
Smutná zpráva. Místo aby právě veřejnoprávní Česká televize byla kadlubem tvůrčích dílen využívajících nové technologické postupy – tak jak to dělá její věčný vzor BBC -, hodlá zachovat analogový skanzen. A je jí přitom úplně jedno, že na to využívá koncesionářské poplatky, které jí byly zvýšeny pod podmínkou urychlené digitalizace.
Ale asi právě v tom je ten zásadní rozdíl mezi ČT a BBC.
Autor je generálním ředitelem komerční zpravodajské televize Z 1
ČLÁNKY DO MAILU