Česká televize přiblížila plán dokrývání veřejnoprávního multiplexu

Jak to všechno začalo

Projekt digitalizace České televize se rozjel před více než pěti lety. Jako první termín, který je možné uvést v historii tohoto veřejnoprávního média, je 2. leden 2005. Mezi milníky patří například i start vysílání zpravodajského kanálu ČT 24 v květnu 2005 a především 21. říjen téhož roku, kdy byla spuštěna tehdejší síť A pro Prahu a okolí, o den později pak pro Brno a okolí. Významným milníkem v procesu, který za pár dní skončí, byl 31. červenec 2008, kdy byl spuštěn první vysílač multiplexu 1, který byl určen již výhradně pro potřebu České televize a Českého rozhlasu. Byla jím Plzeň – Krašov na kanálu 34 a pokrytí obyvatelstva sítí 1 se dostalo na 11,13 % (stejné bylo mimochodem i pokrytí území). K takzvanému velkému třesku, kdy se rozdělil multiplex A na sítě 1 a 2, došlo koncem října 2008. V letech 2009 a 2010 pokračovalo další budování. Celkem tedy bylo spuštěno 26 digitálních vysílačů velkého výkonu a několik digitálních dokrývačů. V roce 2008 došlo ke spuštění prvních 13 a v následujících dvou letech pak dalších. Analogové vysílání oproti tomu ustupuje. Například základních vysílačů s kanálem ČT 2 je v současné době už pouze 9.

Tisková konference ČT – 23. září 2010

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Kdy je v dané oblasti nutné vybudovat dokrývač?

Česká televize přistupuje k budování dokrývačů tehdy, pokud je v dané oblasti i ve všech sousedních územních oblastech spuštěno digitální vysílání z vysílačů velkého výkonu. Dosah digitálního a analogového vysílání ze stejné kóty ale nemusí být vždy stejný. Kontrolním měřením je nutné ověřit, jaká je skutečně situace. Je tedy nutné prokázat, že signál má zde neuspokojivou kvalitu nebo intenzitu, a to z vysílače velkého výkonu. Následně je nutné výsledky měření a dalších faktorů vyhodnotit a potvrdit tak potřebu spuštění digitálního dokrývače. Protože však není vhodné z technických a praktických důvodů budovat dokrývač samostatně, je nutná koordinace s dalšími subjekty. Pokud mají diváci problém se sledováním programů České televize, mají ho pravděpodobně i s komerčními stanicemi, které vysílají ze stejné lokality vysílače s vysokým výkonem. V případě, že se jedná o oblast bez terestrického signálu, není nutná koordinace s ostatními sítěmi. Pokud je ale signál v dané oblasti pouze nekvalitní, koordinace s dalšími subjekty naopak nutná je.

Zadarmo ani kuře nehrabe

Nic pochopitelně není zadarmo a i výstavba sítě dokrývačů něco stojí. To si pochopitelně uvědomuje i Česká televize a musí klást důraz nejen na přínos, ale i cenu, respektive jejich poměr. Podívejme se teď na řeč čísel. ČT si standardně potencionální dokrývané oblasti dělí do tří skupin. V první je do 1500 obyvatel a 576 domácností. Zde je reálný odhad využití DVB-T, co se počtu diváků týká, okolo 200. To je ideální skupina pouze pro Českou televizi. V oblasti, kde je 1500 až 2000 obyvatel nebo 576 až 769 domácností je reálný odhad 300 televizních diváků a nad 2000 obyvatel a 769 domácností je využití DVB-T odhadováno nad 300 diváků. Diváci to bohužel vidí trochu jinak. Jak je patrné z vyjádření představitelů České televize na včerejší tiskové konferenci, ti by nejraději měli k dispozici kvalitní signál všude. Digitalizace zajistila, že došlo ke stejnému digitálnímu pokrytí jako v éře analogu, ovšem už nedošlo k překrývání. Pokrytí analogovým signálem v této době se odhadovalo na nějakých 150 procent.

Výstavba dokrývačů začala již před dvěma lety

Začátek éry budování takzvaných digitálních dokrývačů spadá někdy do doby před dvěma lety. Tím prvním byly Příchovice, konkrétně pak lokalita Desná III – Černá Říčka v územní oblasti Trutnov. Stalo se tak 31. října 2008 a ještě v tom samém roce byl vybudován dokrývač také v Nemanicích (ÚO Plzeň), který si přebíral signál z 34. kanálu. V roce 2009 došlo k vybudování již devíti dokrývačů v lokalitách, mezi kterými nechybí například Aš, Mariánské Lázně nebo Příbram. Poslední lokalita má dokonce dokrývače dva – jeden na vrchu Praha a druhý v Březových Horách. Co se týká letošního roku, bylo zatím vystavěno 15 dokrývačů, ovšem toto číslo se ještě značně navýší. Abychom ale opět uvedli některé lokality, kde se jich dočkali, zmiňme například Karlovy Vary, Děčín, Beroun, ale i Ústí nad Labem, kde byl nedostatečný signál zjištěn v lokalitě Vaňov.

Letošek přinese ještě dalších osmnáct dokrývačů

Přesto, že už máme pomalu konec třetího kvartálu letošního roku, za dobu tří měsíců bude vybudováno ještě neuvěřitelných osmnáct dokrývačů. Dočkají se jich ve Frýdlantu v Čechách, Hejnicích, Husinci, Jindřichovicích pod Smrkem, Loučovicích, Týnu nad Vltavou, Volarech a Zdíkově. Pět jich bude postaveno v územní oblasti České Budějovice a tři v Trutnově. Dalších deset si pak můžete prohlédnout v tabulce nad tímto odstavcem. Co se týká územních oblastí, půjde o Brno, Jihlavu a Zlín, ale také Prahu (Chocerady, Sázava). V případě, že se podaří dohodnout technické řešení v oblasti, kde je zjištěn nedostatečný signál, záleží na tom, jaké ve výsledku bude. Jednoduchá je situace tam, kde není dostupný signál. Tam se dokrývá. Problém je však v území s menší kvalitou signálu. Zde je nutná koordinace s vlastními sítěmi. Když k ní nedojde, může dojít k vybudování rušičky vlastního signálu.

Zdroj obrázků: prezentace České televize. Po rozkliknutí je možné obrázky zvětšit.