V pražském televizním areálu na Kavčích horách zaujme běžného návštěvníka výšková budova s logem anebo objekt přezdívaný Rohlík, v němž se konají výstavy. Zpravodajství ale sídlí na konci komplexu, v domě, jemuž se historicky říká OTN. Zkratka odkazuje na dobu jeho vzniku v první polovině 80. let, tehdejší úplný název byl Objekt Televizních novin.
Jenže v roce 1984 byly požadavky na zpravodajství úplně jiné než teď. Budova kapacitně nestačí a je zralá na celkovou rekonstrukci, to je ale při provozu nonstop stanice ČT24 nereálné. Investice se neustále odkládala, mluvilo se o ní už za managementu Jiřího Janečka. A když už to vypadalo, že se novému prostředí pro zpravodajství bude věnovat tým Petra Dvořáka, přišly jiné úkoly, například přechod na DVB-T2. Takže se modernizovala vysílací studia a režie, případně osvětlovací rošty, ne však zázemí.
Budova zpravodajství na Kavčích horách
Postupem času se jako nejlepší řešení ukázalo postavit na pozemcích České televize úplně novou budovu zpravodajství a sportu. Včetně technologií by stála asi 350 milionů korun a její výstavba by trvala dva nebo tři roky.
Z lednového veřejného zasedání Rady České televize vyplynulo, že by tento plán radní podpořili. Management Petr Dvořáka stavbu nové budovy navrhuje i kvůli tomu, že televize má na účtech volné prostředky. A při současných úrokových sazbách a inflaci je lepší je investovat, než je nechat ležet v bance.
„Rada si je vědoma a bere vážně informace, které dostává zevnitř ČT, že prostory a podmínky pro zpravodajství se stávají stísněné a nevyhovující. A že management navrhuje tento problém řešit radikálně, výstavbou nové budovy. Zároveň si je rada vědoma, že na příjmové stránce rozpočtu se dlouhodobě zatím nic nezměnilo. Pak se rada obává, aby na tuto obrovskou plánovanou investici bylo dost prostředků,“ řekl předseda Rady ČT Pavel Matocha.
Podle svých slov by váhal, zda má televize postavit novou budovu, anebo spíš investovat do lidí. „Rada musí posoudit a zvážit, jestli priorita výstavby nové budovy zpravodajství vzhledem k objemu investice je skutečně ta nejvyšší, anebo zda by si investice do technologie a mzdového zázemí nezasloužily větší pozornost,“ podotkl a připomněl, že mzdy v televizi rostou pomaleji než v Praze i celé republice.
„Vnímám to jako přirozenou, logickou, z rozvojového hlediska rozumnou investici. Záměr managementu ČT je rozumný. Zpravodajství už léta pracuje v provizorních podmínkách, hlavně prostorově. Vnímám jako základní, nejdůležitější, páteřní úlohu a smysl televize veřejné služby,“ podpořil záměr radní René Kühn.
„O nějaké dílčí přestavbě OTN se jednalo už za minulého managementu a už tehdy ta situace nebyla veselá. Představa o rekonstrukci je zcestná, tam se funguje nonstop, a kdyby tam někdo mlátil, tak bude narušovat vysílání. Zpravodajství by mělo mít nové prostory. Škoda, že se s tou myšlenkou nezačalo dřív, za mě se obávám, jestli ty peníze nebudou někde chybět. Je to věc, která je za mě důležitá, možná strategicky prioritní,“ přidal se radní Roman Bradáč, který jako bývalý ředitel zpravodajství provozní podmínky v redakci dobře zná.
Člen Rady ČT a bývalý ředitel zpravodajství Roman Bradáč
Také člen rady Martin Doktor by byl pro výstavbu. „Do budoucna absolutně není možné to dělat tímto způsobem a udržet stejnou kvalitu,“ apeloval. Jak poznamenal, zpravodajství dělá dobrý dojem hlavně díky šikovnosti svých zaměstnanců, kteří navzdory podmínkám dokážou velké věci. Nová budova by ale měla nabídnout reprezentativní studio včetně zázemí pro hosty. „Aby člověk, když přijde, neměl pocit, že se vloupává někam do zázemí,“ glosoval současné prostory.
„Myšlenka byla už v mém kandidátském projektu z roku 2017,“ vzpomínal generální ředitel Petr Dvořák. Nyní se záměr vrací jako součást dlouhodobých plánů na roky 2022 až 2026. „Plány jsou konzervativní, vycházejí z toho, že minimálně do roku 2024 nedojde k žádné úpravě financování České televize,“ uklidnil radní.
„Rámec jsme zabudovali do dlouhodobých plánů i s tímto vědomím. Částka nebude utracena v průběhu jednoho roku, výstavba by probíhala během dvou nebo tří let. Ty objemy jsou stejné jako například ročně na jeden výpravnější televizní seriál,“ podotkl k finančním parametrům stavby.
„Na částku 350 milionů korun jsme přišli tak, že máme za sebou zkušenost s výstavbou studia v Brně, i z hlediska technologického vybavení. Peníze jsou zatím ideovým rámcem, v letošním roce bychom přišli s detailnějším návrhem, jak by budova měla vypadat. Nikdy bychom se ale neměli dostat přes tento rámec,“ zdůraznil dále generální ředitel.
„Rozpočet na rok 2021 počítal se stavem finančních prostředků na účtech ve výši jedné miliardy korun. Rok dopadl tak, že na nich je 1,4 miliardy korun. Z toho asi 160 milionů jsou odložené investice. Tyhle peníze při dnešních úrokových sazbách nejsme schopni výrazně zhodnocovat, spíš nám z nich inflace ubírá,“ dodal Petr Dvořák. Finanční ředitel David Břinčil míní, že by televize měla volné prostředky investovat do dlouhodobých projektů.
Projděte se budovou zpravodajství České televize:
Do zpravodajství bude nutné investovat, i kdyby nová budova nevznikla. Důvodem je končící životnost některých technologií. „Musíme si uvědomit, že pokud bychom touto cestou nešli, tak by letos nebo příští rok muselo dojít k řadě inovací technologií, které dnes v OTN jsou. Některé zobrazovače, které tam jsou, už nemají náhradní díly,“ dal příklad generální ředitel.
„Například v rámci běžných investic na roky 2023 a 2024 je plánována kompletní výměna digitálního systému DNPS pro zpravodajství, která obnáší 200 milionů korun. Ta bude muset být provedena, ať k výstavbě dojde, nebo nedojde,“ naznačil další nutnou položku.
Kromě zpravodajství v budově sídlí také sportovní redakce. René Kühn připomněl, že její vysílací zázemí tvoří relativně malé studio. „Možná by se český koncesionář divil, jak z celkového pohledu odvádí ČT kvalitní službu oproti vysoce saturovaným televizím v Rakousku nebo Švýcarsku. S výjimkou infrastruktury a studií pro sportovní přenosy,“ poznamenal s odkazem na svůj nedávný pobyt v německy mluvících zemích, při kterém namátkově srovnával televizní programy.
Rada České televize nakonec pověřila čtyři své členy – Pavla Matochu, Pavla Kysilku, Jiřího Šlégra a Reného Kühna –, aby dopracovali plány dlouhodobého rozvoje a předložili je ke schválení na příštím jednání rady. Až na Lubomíra Veselého, který se při hlasování zdržel, byli všichni pro. Na únorovém zasedání by tedy mělo padnout definitivní rozhodnutí, jestli má televize investovat do výstavby nové budovy. Rada by pak dostávala průběžné informace o postupu prací.
ČLÁNKY DO MAILU