Prudký rozvoj spotřební elektroniky přináší nejeden paradox. Například úhlopříčka nových modelů televizorů vytrvale roste natolik, že se stále obtížněji hledá plně vybavený model do menší místnosti, nicméně současně stoupá poptávka veřejnosti po sledování televizního vysílání na nevelkých displejích nesmírně populárních mobilních a přenosných zařízení. Jak se daří vyhovět poptávce na mobilitu příjmu televizního vysílání?
Evropská komise doporučila DVB-H, které ztroskotalo
Televizní digitalizace pamatuje na mobilní a přenosná zařízení (tzv. handhelds) standardem DVB-H. Právě vysílání na bázi této technologie by mělo zohledňovat divácká i technická specifika například mobilů a tabletů, která vyplývají z parametrů displeje, příjmových možností, bateriového napájení a podobně. V Evropě mají zkušenosti s DVB-H například ve Francii, Německu, Rusku, Itálii, Švýcarsku Rakousku, Maďarsku …
Evropská komise doporučila DVB-H členským státům EU jako jednotnou unijní normu digitálního televizního vysílání pro mobilní a přenosná zařízení v březnu 2008. Rozhodnutí však padlo již během července 2007. Za něj na bruselské půdě notně lobbovala finská společnost Nokia, které se ještě tehdy mohla pyšnit pozicí jasné jedničky mezi výrobci mobilních telefonů. K DVB-H však neměla vážnější námitky ani konkurence.
Nokia N96 byla představena v únoru 2008. S DVB-H tunerem umožňovala sledovat televizní vysílání na 2,8" TFT LCD displeji rozlišením 320 × 240 bodů. Poháněl ji systém Symbian S60.
V České republice se DVB-H poprvé předvedlo veřejnosti na přelomu první dekády 21. století během brněnského veletrhu Invex 2005, kde se vysílání pro mobilní zařízení prezentovalo dokonce ve dvojím podání. O první ukázku se postaral tehdejší Český Telecom (dnešní O2). O tu druhou potom České Radiokomunikace a mobilní operátor T-Mobile. Jenže další pětiletka se nesla ve znamení pouhých mediálních výstupů.
Ta kulminovala mezi lety 2008 až 2009. Myšlenku spuštění digitálního vysílání speciálně pro mobilní zařízení udržoval při životě T-Mobile, který tvrdil, že na něm již pracuje spolu s dalšími operátory. Český telekomunikační úřad však odmítal vypsat tendr na příděl kmitočtů pro mobilní televizní vysílání a jeho tehdejší předseda Pavel Dvořák opakovaně zpochybnil reálný zájem českých mobilních operátorů o vysílání na bázi DVB-H.
O DVB-H se nakonec přestalo hovořit a samotný T-Mobile se na několik dalších roků zaměřil na placenou satelitní televizní službu pro klasický stacionární příjem. Jak postupoval čas, bylo stále jasnější, že budoucností televizního vysílání pro mobilní a přenosná zařízení jsou internetové služby. Sice jim přál a přeje rychlý rozmach chytrých mobilů a tabletů, ovšem dlouho je naopak limitoval stav českého mobilního broadbandu.
Zákazníci českých operátorů se na sítě alespoň třetí generace (3G) a rychlejší mobilní datové technologie načekali déle, než by bývalo bylo zdrávo. Mobilní televize šířená přes internet tudíž dlouho zůstávala pouze u pionýrských pokusů například veřejnoprávní České televize a soukromého hudebního kanálu Óčko. V dřevních dobách nabízely internetové streamy televizního vysílání výhradně samotné tuzemské televize přes vlastní mobilní aplikace.
Teprve loni se ruku v ruce s rozšiřováním rychlejších 3G/LTE mobilních sítí výrazněji začaly prosazovat nezávislé placené mobilní IPTV resp. OTT služby (jejich počátky jsme mapovali v našem seriálu). Do té doby se vážnější zájemci o sledování televizního vysílání na displeji mobilního anebo přenosného zařízení museli spokojit s alternativami, které jsou více či méně relevantní dodnes, ale mají nejednu nevýhodu.
DVB-T na cesty? Vysoká spotřeba, malá kompatibilita
V nabídce obchodníků se průběžně objevují mobilní telefony, které mají vestavěný DVB-T tuner pro příjem klasického digitálního vysílání volně šířeného z pozemních vysílačů. Jenže takto vybavené mobily jsou spíše raritou a sladit požadavek na DVB-T tuner s dalšími nároky je často zapeklité. Ostatně ani nejlépe vybavené a zároveň nejdražší chytré mobily dneška ve svojí jinak bohaté výbavě integrovaný televizní tuner nemají.
Kazam DVB-T 4,5 se loni stal historicky prvních chytrým mobilem evropské výroby, který má integrovaný DVB-T tuner. Na trhu se díky ceně cca 3 000 Kč zařadil mezi nejdostupnější chytré mobily.
Existují sice externí tunery, které se dají připojit přes rozhraní microUSB (Android), případně Lightning (iOS), nicméně jejich primární problém spočívá v kompatibilitě. Výrobci obvykle deklarují podporu hrstky konkrétních mobilních zařízení a naneštěstí nejde o projev přílišné úzkostlivosti. Když už se sejde vhodný externí tuner a mobil či tablet, zůstávají další praktické překážky, kvůli nimž vzniklo vedle DVB-T speciálně pro mobilní zařízení právě DVB-H.
Jednou z nich je spotřeba energie. Sledování televizního vysílání přes DVB-T na displeji mobilu či tabletu výrazně zkracuje výdrž baterie. Jako by nestačily nároky ostatních bezdrátových technologií, dotykového displeje a všemožných senzorů. Od dnes běžných akumulátorů už nelze čekat zázračné navýšení kapacity. Zvlášť, když se při návrhu zařízení hraje o každou desetinu milimetru jeho tloušťky, čemuž se akumulátory musí přizpůsobit.
DVB-H využívá tzv. time-slicing, který snižuje energetické nároky příjmu televizního signálu až na desetinu. Navíc speciální multiplexy vyhrazené mobilním zařízením by mohly šířit televizní kanály v kompromisní kvalitě, která lépe sblíží divácký komfort a požadavky mobility přizpůsobením rozlišení obrazu a datového toku. DVB-T multiplexy se naopak zaměřují primárně na televizory (tj. stacionární zařízení napájená z elektrické sítě).
Problém představuje také příjem signálu. Zdaleka ne všude malá cestovní anténa zajistí sledování televize bez rušivého rozpadání obrazu a zadrhávání zvuku. Sledování televize v pohybu často vyžaduje opakované přeladění, přičemž třeba čtvrtý celoplošný multiplex nemá až takové pokrytí jako ostatní tři (stačí se přesunout o kilometr). O těch regionálních ani nemluvě. Samostatnou kapitolou jsou trable s příjmem vysílání v rychle se pohybujícím dopravním prostředku.
Evolveo Xtra TV Stick je externí DVB-T tuner pro vybraná mobilní zařízení se systémem Android (připojuje se přes microUSB). Má malou cestovní anténu, která na první pohled připomíná poutko.
České terestrické multiplexy obsahují pouze volně šířené kanály, kde obecně vzato kvantita nahrazuje kvalitu. A bude hůř! Aktuálním tématem je třeba migrace sportu na placené kanály. Již ani nejatraktivnější zápas kola z domácí fotbalové ligy neodvysílá volně dostupný ČT Sport, nýbrž placený O2 Sport exkluzivně dostupný výhradně abonentům IPTV služby O2TV (Go). A to česká liga není zrovna z těch nejzajímavějších.
I kdyby se současná obchodní politika změnila a do DVB-T vstoupily placené kanály, mobilní řešení nejsou softwarově ani hardwarově připravená na jejich příjem. Technické překážky brání také nahrávání pořadů. Sice máme vysokokapacitní a vysokorychlostní paměťové karty, avšak kvůli praktickým problémům s příjmem signálu a spotřebou energie se výrobci mobilních tunerů do PVR/DVR funkcí zrovna nehrnou a není divu.
Doma s mobilní televizí pomohou chytrá úložiště
Sledování televize na displeji mobilního či přenosného zařízení není vyloženě outdoorová aktivita. I v domácnosti přijde vhod, když divák není přikován ke stacionárnímu zařízení. Analogií je odklon uživatelů od stolních počítačů k přenosným počítačům a tabletům, které poskytují volnost pohybu nejen na cestách. Notebook, ultrabook či tablet si uživatel může doma přenést víceméně kamkoliv, kde jej zrovna chce používat.
Apple iPad Air 2 je špičkové a tenoučké přenosné zařízení, jehož 9,7" Retina displej s velmi jemným rozlišením 2048 × 1536 bodů je tím nejlepším, co se pro multimédia mezi tablety aktuálně nabízí.
Podobně existují situace, kdy divák doma vymění komfort televizní obrazovky za volnost pohybu mobilního zařízení či přenosného počítače. Ty mohou fungovat také jako další televizní přijímače v domácnosti, aby odpadlo přetahování o televizní ovladač. I zde existují vedle OTT služeb alternativy, které jsou o něco schůdnější než plně mobilní řešení, takže s rozmachem OTT služeb nemusí zmizet v propadlišti dějin.
Elementární možnost sledování televize na displeji mobilu či tabletu nabízejí digitální tunery pro osobní počítače. S patřičnou softwarovou výbavou je možné z běžícího počítače naživo streamovat televizní vysílání do mobilního zařízení přes domácí bezdrátovou síť. Avšak u běžícího počítače nelze opomenout spotřebu energie, provozní hluk a vyzařované teplo, které hlavně za letních tropických dnů není vůbec příjemné.
Aver TV Volar HD Nano je externí DVB-T tuner, který lze přes USB připojit jak k osobnímu počítači, tak chytrému úložišti. Umožňuje příjem signálu přes klasický koaxiální anténní kabel.
Praktičtější je využít chytré úložiště namísto osobního počítače. Synology a jejich další výrobci nabízejí možnost připojit externí DVB-T či DVB-S tuner přes rozhraní USB. Potom je možné streamovat televizní vysílání třeba právě do mobilů a tabletů. Chytré úložiště je přitom energeticky podstatně úspornější než zapnutý klasický počítač. A jeho provozní hluk a vyzařování tepla rovněž nepředstavují kritický diskomfort.
Synology DS415 Play je špičkové síťové úložiště s dostatečným výkonem na real-time transkódování videa pro konkrétní koncové zařízení. Podpora DVB-T a DVB-S tunerů je samozřejmostí.
NAS server, jak zní technicky přesnější označení chytrého domácího úložiště, zvládne taktéž nahrávat zvolené televizní pořady. Nahrávky ukládá na vnitřní pevný disk a uživatel je může později zhlédnout přes lokální počítačovou síť třeba díky široce podporované streamingové technologii DLNA UPnP či Apple Air Play. Navíc některá chytrá úložiště fungují rovněž jako multimediální centra přímo připojená k televizoru přes HDMI.
Asustor AS-204TE není jenom síťové úložiště, ale též multimediální centrum se softwarem XBMC (KODI). S televizorem se propojí přes HDMI a ovládá se mobilní aplikací či dálkovým ovladačem.
Opomenout nelze ani síťové televizní tunery, které streamují televizní vysílání přes Wi-Fi do mobilu či tabletu bez dalšího zařízení. Některé modely fungují opravdu zcela samostatně, takže provozují separátní bezdrátovou síť vyhrazenou pro streaming televizního vysílání. Jiné modely se naopak připojují do stávající počítačové sítě, takže kvůli sledování televize není nutné mobilní zařízení odříznout od internetu.
Tivizen iPlug je samostatný síťový DVB-T tuner, který po připojení anténního kabelu streamuje živé televizní vysílání přes svou vlastní Wi-Fi síť v pásmu 2,4 GHz do aplikace pro chytré mobily a tablety.
Ve všech případech je možné využít klasickou anténu pro příjem digitálního televizního vysílání umístěnou například na střešním stožáru. Potom už záleží jenom na kvalitě tuneru a stavu sítě, jestli se bude obraz rozpadat a zvuk zadrhávat. Se samotným příjmem televizního signálu ovšem problém není. Nicméně všechna běžně dostupná řešení počítají se sledováním jenom bezplatných a nekódovaných kanálů.
3G/LTE a Wi-Fi přeje mobilním IPTV a OTT službám
S rozvojem mobilních 3G/LTE sítí přichází éra mobilních IPTV a OTT služeb. Zlomový byl loňský rok, kdy vstoupily na scénu placené mobilní televizní služby, které nabízejí i prémiové filmové či sportovní kanály. Neméně důležité je, že hned několik významných poskytovatelů změnilo postoj a svoji mobilní televizní službu zpřístupnilo všem zájemcům nehledě na jejich volbu mobilního operátora a poskytovatele domácího připojení.
Silná konkurence přeje inovacím, takže můžeme pozorovat zvýšený důraz na doprovodné služby a funkce, které jdou nad rámec lineárního vysílání. Příkladem budiž zpětné zhlédnutí (tzv. time-shift), s nímž lze přehrávat libovolný pořad vysílaný během posledních hodin. Time-shift rovněž umožňuje spustit již běžící pořad od začátku anebo sledování živého vysílání pozastavit a zbytek pořadu zhlédnout později ze záznamu.
Předplatitelé nových televizních služeb si obvykle mohou nahrát zvolený pořad, přičemž však nahrávání neprobíhá na straně diváka, nýbrž poskytovatele služby. Během nahrávání se tudíž neplýtvá energií z baterie mobilu či tabletu, které nikdy není dost. Nahrávka je dostupná přes internet, takže zákazník ji může později po přihlášení ke svému účtu zhlédnout z libovolného kompatibilního zařízení.
Existují i další nadstavbové prvky od detailnějšího televizního průvodce přes video-on-demand služby jako jsou internetové videopůjčovny a dlouhodobější televizní archívy. V oblasti diváckého komfortu a servisu zdaleka nejsou vyčerpány možnosti současných technologií. Na druhou stranu existují překážky, s nimiž se bude nutné vypořádat. Jejich rozbor by vydal na další článek, ale alespoň stručně si některé můžeme připomenout.
Mobilní televizi omezuje hlavně mobilní připojení
Řada problémů se točí kolem mobilního připojení. 3G/LTE sítě stále nemají žádoucí pokrytí. Pokrytí populace díky zaměření na velké aglomerace sice dosahuje vysokého procenta, ovšem pokrytí území pokulhává. A právě to je důležité, když se divák bude chtít přes mobil či tablet dívat na televizi během cestování mimo velké aglomerace. V nich je zase důležitá kapacita sítí, aby reálná rychlost připojení postačovala na multimédia.
Kamenem úrazu jsou také datové limity poněkud alibisticky schované pod zkratku FUP (Fair Use Policy). V oficiálních cenících operátorů není jediný tarif bez datového limitu a datové stropy jsou nastaveny poměrně nízko. Operátoři se sice brání, že vyšší nejsou potřeba, protože zákazníci na ně narazí málokdy, ale není to třeba proto, že zákazníci právě kvůli stropům omezují svoje mobilní datové aktivity a raději spoléhají na Wi-Fi sítě?!
Po překročení datového limitu se totiž dočasně uměle sníží maximální možná rychlost připojení na samou hranici použitelnosti i pro ty méně náročné aktivity. Multimédia včetně televize jsou se sníženou přenosovou rychlostí tabu. Někteří operátoři změnili zažitou praxi a začali automaticky navyšovat překročený limit za relativně vysoké a opakované poplatky. Místo povolení příslovečných šroubů přišlo další kličkování nevýhodné pro zákazníka.
V zahraničí je přitom běžné, že vybrané služby požívají určité datové zvýhodnění. Zejména potom služby samotných operátorů nebo jejich partnerů, jako jsou právě multimediální služby. V Česku se ovšem něco takového zatím nenosí. Virtuální operátoři v této oblasti nejsou příslibem nového svěžího větru, protože je notně limituje velkoobchodní nabídka datových služeb od operátorů, kterým patří mobilní sítě.
Mobilní konektivita je bezesporu největší problém (resp. celý soubor problémů), ale pro rozvoj a rozmach OTT služeb není zdaleka jediným. Právě kvůli trampotám s mobilním připojením by se hodila možnost stáhnout si dočasně pořízenou nahrávku nebo zapůjčený film do interního úložiště mobilu či tabletu. Nicméně zábavní průmysl o něčem takovém nechce ani slyšet. Už třeba time-shift je poměrně ožehavé téma.
Pro nějakou „partyzánštinu“ není mnoho prostoru. Stačí vzpomenout nedlouhý příběh TV4You. Bez dohody s televizemi to zřejmě nepůjde. Je však otázka, jestli televizní společnosti nezkusí raději štěstí s vlastními službami. Ty zatím narážejí na stále ještě poměrně často chybějící vysílací práva pro internet, takže s přerušovanými internetovými streamy nejsou tolik atraktivní. I tady je patrné, že dodavatelé obsahu zaostávají za technologiemi.
Televizory a počítače by neměly zůstat stranou
Atraktivita mobilních OTT služeb by vzrostla, kdyby se televizní obrazovce nevyhýbaly obloukem. O2TV v nové podobě sice kombinuje podporu mobilů, tabletů, počítačů a televizorů, nicméně na televizní obrazovku se služba dostane jedině přes set-top-box, který stále musí být připojený do ADSL/VDSL sítě od O2. Alespoň menší změnou k lepšímu je, že operátor nabízí zřízení samostatné a levnější přípojky jen pro set-top-box.
O2TV od července podporuje současně s mobily, tablety a počítači i televizory. Pro ně je však stále nezbytný speciální set-top-box připojený do pevné ADSL/VDSL sítě O2.
To je však málo a speciální set-top-box s vlastní přípojkou je stále dosti svazující. Příznivější by bylo zpřístupnění služby přes libovolného poskytovatele internetového připojení. Úlohu set-top-boxu by potom mohla převzít aplikace pro chytré televizory. Zvláště teď, když nastupuje nová generace jejich platforem jako je Android TV (např. Sony a Philips), Firefox OS (Panasonic), Web OS (LG) a Tizen (Samsung).
Pro začátek by však stačilo, kdyby stávající mobilní aplikace OTT služeb disponovaly přímou podporou zařízení, jako je Chromecast a Apple TV. Například mobilní aplikace česká verze služby HBO Go populární HDMI dongle Chromecast konečně oficiálně podporuje, takže snad se časem přidají další. Nicméně přehlížena by neměla zůstávat ani technologie Wi-Fi Miracast, kterou vcelku běžně dnes podporují už samotné chytré televizory.
Mobilní aplikace české verze služby HBO Go teprve krátce konečně oficiálně podporuje Google Chromecast, který si našel řadu českých příznivců, přestože se v ČR stále oficiálně neprodává.
Z hlediska podpory koncových zařízení bude zajímavé sledovat přístup k osobním počítačům. Služby, které je podporují, dosud spoléhají především na webové rozhraní, kde ale používají proprietární technologie jako je Adobe Flash a Microsoft Silverlight. Druhá zmíněná se už nevyvíjí a dobíhá její podpora jak ze strany webových prohlížečů, tak ze strany jejího tvůrce. Flash se ještě do důchodu nechystá, avšak mnozí povolaní by ho tam rádi viděli.
Mobilní IPTV resp. OTT služby jsou určitě perspektivnější než původní DVB-H předváděné před deseti lety na dnes už neexistujícím veletrhu Invex. Stojí před nimi však nejedna výzva v podobě praktických a technických problémů. Poptávka platících zákazníků může rozvoj citelně urychlit, a to obzvlášť, pokud prostředí bude natolik konkurenční, jak se poslední rok až dva rýsuje. DigiZone.cz bude vývoj samozřejmě průběžně mapovat.
ČLÁNKY DO MAILU