Česká e-commerce v roce 2019: rekordní prodeje i zmrtvýchvstání Zoot.cz

Na přelomu roku tradičně rekapitulujeme, co důležitého a zajímavého se událo na českém a světovém internetu a na mediálním trhu. Komu se dařilo a komu ne? Pohled na uplynulých dvanáct měsíců přináší Ročenka 2019.

Ani růst za celý rok ale rozhodně českým e-shopům ostudu nedělal, trh elektronického obchodování za tuto dobu podle odhadů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) meziročně vyrostl o 14 %, konkrétní čísla nicméně e-shopy oznámí až na začátku ledna. Pro hrubou představu, za předchozí rok dělal obrat české e-commerce 135 miliard.

Nejsilnějším obdobím letošního roku se stala třetí část adventu, kdy lidé v českých e-shopech podle APEK nakoupili během jediného týdne zboží za 5,5 miliardy Kč. Rekordním dnem nicméně bylo až následující pondělí 16. prosince, kdy lidé na českém internetu utratili přes 1,2 miliardy korun. Podle APEK se také za poslední čtyři roky zdvojnásobila hodnota prodaného zboží.

Posílená logistika

Letos také poprvé nedocházelo k výraznějším problémům s logistikou, a to dokonce ani na straně České pošty. Podíl na tom mělo jak realističtější dimenzování a posilování logistiky (viz např.: Pavel Vopařil (Bonami): Chystáme vlastní dopravu a výdejnu. A nabíráme manažera z Makra), tak hledání nových alternativních způsobů doručování, jako například využívání volných kapacit alternativních taxislužeb – Miroslav Uďan (Shoptet): Připravujeme vlastní projekt expresního doručování zásilek a Taxíky začnou rozvážet balíky z e-shopů, Liftago službu nabídne se Zásilkovnou (případně Liftago spouští platformu pro sdílení kapacit přepravců), nebo třeba nárůst samoobslužných výdejních zařízení (Alza do Vánoc přidá další stovku AlzaBoxů, Rohlík.cz zprovoznil výdejní automaty v prvních nákupních centrech).

„Budujeme otevřený systém pro sdílení přepravní kapacity, který bude přístupný každé firmě, která chce ve městě udržitelně a odpovědně růst. Stejně tak se do něj budou postupně zapojovat nejen přepravci používající auta, ale klidně i kurýři na kole nebo ti, kteří zásilky roznášejí pěšky. Chceme umožnit e-commerce či přepravním službám, aby pro svůj růst nemusely do ulic vysílat další auta,“ komentoval spuštění rozvozu prostřednictvím momentálně nevyužívaných řidičů Ondřej Krátký, ředitel a spoluzakladatel Liftaga.

Plán ponořit se hlouběji do logistického byznysu letos na začátku roku oznámila také Zásilkovna, v dubnu spustila službu „Mezi námi“ pro doručování balíků mezi fyzickými osobami a v prosinci pak překvapila akvizicí logistické služby Zavezu.cz.

Potraviny online

Skladba nejpopulárnějších online nakupovaných produktů se v posledních letech příliš nezměnila, stále dominuje hlavně elektronika a knihy, čím dál více se ale nakupuje také oblečení a vzrůstá popularita dárkových poukazů. Pokud nicméně nejde o absolutní čísla prodaných věcí, ale o relativní poměr mezi kategoriemi, kde zákazník volí e-shop a kdy kamenný obchod, překonal elektroniku nákup erotického zboží, tvrdí to alespoň studie Acomware.

Lidé si také čím dál více zvykají na nákup potravin online, přičemž poptávka po online rozvozu potravin se před svátky zněkolikanásobila a dva ze tří největších potravinových e-shopů (Rohlík.cz a Košík.cz) hlásily 23. prosince přetížení a neschopnost přijímat další „sváteční“ objednávky.

A když už jsme u potravinové logistiky, není bez zajímavosti ani fakt, že třetí mezi největšími českými hráči v online rozvozu potravin (iTesco) oznámil začátkem prosince, že rezignuje na vlastní dopravu, rozpouští svoji flotilu a předává svoji logistiku přepravnímu start-upu DoDo. Rohlík také letos v prosinci zahájil již od začátku roku několikrát avizovanou expanzi do maďarské Budapešti.

Do e-commerce také čím dál více pronikají oblasti, které byly donedávna téměř výhradním hájemstvím tradičních kamenných obchodů, například drogistické zboží. K online shopu dm, Ageu, Mall.cz, iTescu, Alze a Rohlíku s Košíkem se do této oblasti letos v lednu přidal další velký hráč – síť drogerií Teta (Drogerie Teta spouští e-shop, slibuje si víc velkých nákupů).

Zmrtvýchvstání Zootu    

Nad módním e-shopem Zoot.cz se definitivně začala stahovat mračna v loňském roce, kdy se v prvním pololetí společnost propadla do účetní ztráty 55,2 milionu Kč (EBITDA). E-shop byl donucen snížit počet zaměstnanců a zrušit své výdejny v Rumunsku.

Zlom nicméně nastal až v okamžiku, kdy obchod nebyl schopný splácet bankovní úvěr ve výši 35 milionů korun bance Raiffeisenbank. Bankovní dům pak pohledávku vůči Zootu prodal společnosti Natland Finance investiční fond. Ten skoupil i závazky vůči dalším partnerům, především z řad dodavatelů, a začal provoz společnosti v problémech financovat.

Další kapitola se začala psát se začátkem letošního roku, kdy v lednu společnost s dluhem za půl miliardy požádala o ochranu před věřiteli. Zoot podal návrh na vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení a na ustanovení předběžného správce, v čemž mu soud okamžitě vyhověl. Společnost, nyní spravovaná krizovými manažery Lukášem Uhlem (CEO), Robertem Vojáčkem (ředitelem pro růst) a Martinem Šporclem (ředitelem produktu) tak získala tříměsíční oddechový čas před zahájením samotné insolvence.

Celý trik spočíval v tom, že během moratoria nelze rozhodnout o úpadku dlužníka. Dodavatelé energií mu také v této lhůtě nemohli vypovědět smlouvy. Obchod situace využil k tomu, že začal okamžitě vyjednávat s věřiteli o odkladech splatnosti svých závazků a dramaticky seškrtávat náklady. V únoru zažil Zoot horké chvilky, když mu soud zablokoval účty kvůli dluhu na DPH a firma tak ztratila přístup k 8 milionům, které potřebovala na běžný provoz.

V březnu se ukázalo, že e-shop s oblečením skutečně nezahálí a pod vedením krizových manažerů zavřel 12 z původních 28 výdejen a propustil přibližně 100 z celkového počtu 800 pracovníků. „Společnost teď operuje s měsíčními náklady, které jsou oproti těm původním nižší o 60 %. Úspory se pochopitelně musely dotknout i personálních nákladů, ve finále tak odešlo přes 300 lidí (z původního celkového počtu 800). Škrty probíhaly napříč všemi odděleními, a to poměrně dramaticky, také jsme zavřeli třetinu výdejen,“ prozradil nám finální stav škrtů v srpnu Lukáš Uhl. Více v našem obsáhlém rozhovoru.

V dubnu krizové vedení vyhlásilo reorganizační plán, který popsal cestu firmy z úpadku. Majitelem firmy se podle něj měla stát skupina Natland a menší věřitelé a investoři do dluhopisů Zootu si měli přijít (v lepším případě) na 10 % pohledávek.

„Reorganizační plán počítá se vstupem nového investora, který Zootu kromě dalšího provozního financování poskytne též prostředky na uspokojení především nezajištěných věřitelů. Ti by měli získat deset procent ze svých pohledávek, přičemž při druhé možné variantě řešení insolvence, konkurzu, by jejich uspokojení bylo nulové,“ stojí v tehdejším  prohlášení společnosti. Pro navrhovanou reorganizaci se nakonec podařilo získat podporu většiny věřitelů (u zajištěných ze sta procent a u nezajištěných z více než padesáti procent) a splnil tak zákonnou podmínku k provedení reorganizačního plánu. Soud navrhovanou reorganizaci schválil v květnu.

V květnu přišla nečekaně také jedna pozitivní zpráva pro majitele nezajištěných dluhopisů. Ti dostali nabídku převodu pohledávky do akcií firmy. Pokud na ni kývnou, stávají se akcionáři reorganizovaného Zootu, případně mohou akcie prodat a snížit tak své investiční ztráty. Nabídka přišla mimo navržený reorganizační plán a nebyla v minulosti nijak naznačována, vyjednala ji společnost BHS, kterou si majitelé dluhopisů přítomní na svolané schůzi za účasti insolvenčního správce Lukáše Zrůsta (Konreo) zvolili za svého společného zástupce.

Zoot, a.s., vydal v letech 2016 a 2017 celkem dvě emise firemních dluhopisů v celkové hodnotě cca 230 milionů Kč. V rámci soudem povolené reorganizace představují nezajištěné podřízené pohledávky ve výši cca 239 milionů Kč. Po předpokládaném dokončení reorganizace na přelomu tohoto a příštího roku se mohou jejich vlastníci rozhodnout, jestli si ponechají novou emisi vydaných dluhopisů. Ty budou mít 10procentní hodnotu původních a s ročním úročením 1,25 procenta budou splatné na konci září 2022. Případně nové bondy budou moci vyměnit (konvertují je) za akcie Zoot, jejichž převoditelnost nemá být omezená.

V srpnu společnost otevřela první experimentální plnohodnotnou kamennou prodejnu v obchodním centru Černý Most. „V případě úspěchu konceptu by měly podobně laděné prodejny následovat po celé republice. V podobném duchu jako novou prodejnu v Centru Černý Most chceme předělat také stávající Výdejny radosti. Pořád si zde zákazníci budou moci vyzvedávat online objednávky, přičemž budou moci vybírat i z nabídky zboží na místě. V prodejnách narazí především na nejprodávanější zboží na Zootu,“ prozradil Uhl s tím, že proměnou projde kompletní síť výdejen, které se mají také změnit na prodejny.

V srpnu se bohužel také ukázalo, že finanční situace Zootu byla ještě horší, než se odhadovalo. Na Zoot podle insolventního správce Lukáše Zrůsta totiž tou dobou existovaly pohledávky za 668 až 761 milionů korun. Společnost pod novým vedením nicméně tento fakt již nijak výrazně nerozhodil a těsně před blížícím se deadlinem předložil soudu hotový reorganizační plán, který nyní čeká již pouze na formální schválení věřiteli.

Hlavním bodem plánu je vstup nového investora – společnosti Company New, která spadá pod největšího současného věřitele Zootu, investiční skupinu Natland (drží pohledávky za 230 milionů korun). Company New drží zajištěné pohledávky za 108 milionů, které chce kapitalizovat a získat za to v Zootu kontrolní podíl. Investor by měl dále vložit do Zootu vlastní kapitál ve výši 120 milionů korun, a to formou příplatku mimo základní kapitál, tím by mělo dojít ke splacení části provozního úvěru a snížení zadluženosti e-shopu.

Věřitelé, kteří své pohledávky včas přihlásili, mají být uspokojeni z prostředků investora opět formou příplatku do základního kapitálu, a to ve výši 40 milionů. Mohou si přitom vybrat buď 10 procent z pohledávek vyplacených za tři roky, nebo vyplacení 2,5 % v okamžiku, kdy vstoupí reorganizační plán v platnost. Držitelé nezajištěných firemních dluhopisů, kteří původně neměli získat nic, získají za tři roky 9,5 procenta hodnoty svých dluhopisů, případně vymění své dluhopisy za podíl v akciích ozdravené společnosti.

V listopadu se pak Zoot letos poprvé vrátil do provozního zisku, ten dělal 0,6 milionu korun. Oproti tomu loňský listopad ještě firma končila s měsíční provozní ztrátou 1,2 milionu korun.

Heureka, Black Friday a další události

Z významnějších událostí nesmíme také zapomenout na vyčlenění ziskové Heureky ze ztrátové Mall Group, rozložení jejích akcionářů nicméně nakonec navzdory plánům zůstalo stejné, takže se zase až tak moc nestalo. Namísto plánovaného prodeje se Heureka ve finále pouze oddělila od Mall Group a přesunula pod nově založený holding Heureka Group.

Před letošním Black Friday také doznal generálku projekt Hlídač shopů, který kontroluje pravost slev u velkých e-shopů. Ten přidal data o cenách produktů desítky velkých v Česku působících e-shopů (původně začínal jen se třemi) a spustil vlastní webovou verzi pro uživatele, kteří nejsou příznivci rozšíření do prohlížeče. Viz také náš článek Black Friday 2019 s Hlídačem shopů: které e-shopy letos „čarovaly“ s cenami?

Zájem o samotný Black Friday nepolevil ani v letošním roce, byl dokonce vyšší než loni. Kategorie e-commerce se během listopadového Black Friday stala podle agentury Gemius, která zajišťuje měření českého internetu pro SPIR, největším měsíčním skokanem v návštěvnosti měřené části českého internetu. Relativní nárůst dělal 5 až 10 procent (v závislosti na typu zařízení) a počet „reálných uživatelů“ se zvedl o 270 tisíc RU. Pro srovnání, loni činil růst unikátní návštěvnosti pouze 1 až 6 %. 

TopMonks vyvinuli rozšíření pro Chrome, které „přidává“ na Heureku pro srovnání ceny z e-shopu Alza.cz. Košík.cz prošel faceliftem i změnou backendu, Rohlík.cz poprvé v historii vykázal zisk a CZC.cz se pro změnu propadlo do ztráty. Alza v listopadu spustila same-day-delivery v celém Středočeském kraji, antimonopolní úřad dal zelenou spojení DPD a Geis a PPL oznámilo, že po Novém roce zdraží služby doručování balíků.

Z globálních událostí stojí za zmínku především fakt, že WTO prodloužilo moratorium na cla pro digitální obchod do června 2020, původně mělo 20 let staré moratorium na cla z prodeje digitálních služeb a obsahu vypršet právě letos v prosinci.