Armáda České republiky do svých řad zlákala přes dvacet členů aktivní zálohy soustředících se na činnosti v kybernetickém prostoru. Vojáci odborníky na kybernetickou bezpečnost, síťařinu a další IT obory začali oslovovat zhruba před dvěma lety, a to prostřednictvím Velitelství kybernetických sil a informačních operací (VeKySIO), jež je součástí armády od roku 2019.
Aktivní kybernetická záloha funguje na stejném principu jako klasická vojenská záloha. Zájemci běžně působí v civilním zaměstnaní a několikrát ročně se účastní vojenských aktivit.
Armáda se kapacity IT odborníků snaží využívat více způsoby. „U centra CIRC (Computer Incident Response Capability), které se zaměřuje na ochranu sítí resortu obrany, například máme záložníky zabývající se monitoringem kybernetického prostředí a reakcí na bezpečnostní události,“ popsal Lupě Adam Čech z VeKySIO, který mimo jiné v armádním časopise publikoval text nejenom o možnostech hacknutí pandurů.
Aktivní záloha Velitelství kybernetických sil a informačních operací během tréninku
„U nového Střediska nasaditelných kybernetických schopností, které již pracuje přímo v terénu, pak příslušníci Aktivní zálohy působí jako datoví analytici, nebo i odborníci na hardware či software. Ti mají zpravidla užší specializaci na určitý typ problému – zaměřují se například na mobilní telefony nebo různé druhy virů. Těmito odborníky jsme v případě potřeby schopní doplnit naše mobilní týmy, které řeší bezpečnostní události přímo v místě jejich vzniku,“ navázal Čech.
„V neposlední řadě slouží záložáci i u Střediska informačního boje v kyberprostoru, které se zaměřuje zejména na vývoj aplikací, automatizačních nástrojů nebo na implementaci umělé inteligence do činností Kybernetických sil,“ doplnil Čech výčet činností.
Armáda se snaží aktivně své schopnosti kybernetických sil pořád rozšiřovat. Velitelství kybernetických sil a informačních operací má útvary v Brně, Praze a Olomouci, kde má nižší stovky lidí a do roku 2030 se chce rozrůst na pět set kybervojáků z povolání. Kromě vojáků na full time je nadále poptávka po aktivních zálohách.
Spolupráce s firmami
VeKySIO se na lákání kybervojáků do aktivních záloh snaží spolupracovat se soukromým sektorem. Například česká pobočka americké společnosti Cisco k tomu své zaměstnance motivuje a vychází jim časově i jinak vstříc. „Musíme se vůči státu chovat vlastenecky,“ řekl už dříve ředitel českého Cisca Michal Stachník.
Aktivní záloha Velitelství kybernetických sil a informačních operací během tréninku
„Pro technologické společnosti je zkušenost jejich zaměstnanců s armádní kybernetickou obranou velmi žádaná. Vidíme to i na velmi nadstandardním uplatnění našich bývalých příslušníků v soukromém sektoru. Na druhé straně, pro nás jsou aktivní zálohy způsob, jak být v ještě těsnějším kontaktu s posledním vývojem ve světě kybernetické bezpečnosti. Dá se o nich říct, že jsou jedním z pilířů našeho rozvoje. Vidíme proto velký prostor pro budování symbiózy, a podpoře ze strany byznysu jsme tedy velmi otevření,“ shrnul dále Čech.
Velitel VeKySIO Miroslav Feix v dřívějším rozhovoru pro Lupu řekl, že na spolupráci armády, firem a aktivních záložníků je mimo jiné dobré společné cvičení a propojování kontaktů: „V okamžiku, kdy by se něco stalo, lidé kolem kritické infrastruktury spolu budou schopní lépe spolupracovat. Z tohoto důvodu by bylo dobré, kdyby firmy podporovaly vstup zaměstnanců do aktivních záloh. Takoví lidé mohou mít i bezpečnostní prověrky a lze rozjíždět různé plány.“
„S tím souvisí i to, že často slýchám dotazy, zda mi nevadí, že mi lidé odejdou do korporátu. Ne, nevadí mi to. Když vychováme juniora a on později odejde do korporátu, bude to pořád korporát v Česku. Když tam bude pracovat na bezpečnosti, nebudeme mít tolik práce. Naopak bude skvělé, že už ti lidé budou vědět, co to je obrana.“
VeKySIO je kybernetická součást armády, která nedělá aktivní obranu, tedy vojenské zásahy v kyberprostoru. Tuto možnost má díky zákonu Vojenské zpravodajství. S ním už se ne každá technologická společnost chce nutně „kamarádit“.
„Policii nebo BIS vycházíme vstříc. Pomáháme jim s věcmi, jako jsou analýzy škodlivých aplikací nebo poškozených počítačů. Možnost aktivních útoků Vojenského zpravodajství je ale pro nás bariéra a rozhodli jsme s nimi nespolupracovat ani nekomunikovat. I když je to v zájmu dobré věci, jsme velmi opatrní. Není zde jistota, že naše práce nebude zneužita,“ nastínil Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné laboratoře společnosti ESET, která nově brání kyberprostor USA.
Kapacity v kybernetickém prostoru buduje také Policie ČR. Ta loni zaznamenala o skoro sto procent více případů kybernetické kriminality s tím, že většina z nich se z různých důvodů nevyšetří. Vyšetřování trvá roky a oběti ze strachu mažou důkazy.
ČLÁNKY DO MAILU