U vetsiny projektu se skladaji naklady ze dvou hlavnich slozek. Lidske prace a technickych zalezitosti (pod technickymi zalezitostmi si predstavte napriklad hosting serveru, vlastni servery a dalsi).
Zatimco lidska prace (at uz nekdo pise stranky, dela jim grafiku ci programuje aktivni casti, ale patri sem i administrace serveru) je az na vyjimky tvorena celou komunitou. Vzhledem k cene lidske prace je tento prispevek obvykle nejvetsi.
Druhou strankou jsou technicke zalezitosti. I tam castecne pomaha komunita, nicmene velkou cast nakladu nesou sponzori. Je samozrejme otazkou, zda si preji byt vytrubovani na vsech sloupich, ci se spise spolehnou na nenapadny reklamni button ci dokonce "pouze" na referenci.
Co se internetove dane tyce, priznam se, ze jsem skeptik. Zatimco si dokazu predstavit, jak funguje fond kinematografie - i diky tomu, ze posuzovanych projektu je IMHO nekolik desitek - jen tezko si dokazu predstavit vyber tech spravnych z nekolika tisic uchazecu.
Ostatne zdroje existuji. Nevim, jestli si vzpominate, ale byznys MIA, dnes soucasti CTc, byl nastartovan grantem z fondu EU (tusim Phare).
Atlas dokazal po celou dobu existence tezit z uzke svazanosti s Microsoftem, Centrum nalakalo rizikovy kapital a Seznam byl proste prvni (snad Ivo pamatuje na pospis smlouvy o provozu lide.seznam.cz - lide.pinknet.cz na krabici monitoru).
Nicmene existuji i projekty, ktere si za cil nevzaly ziskat maximum zisku (ci se tak netvari). Pokud mohu zacit PinkNETem, pres Open Source komunitu soustredenou kolem Underground a root az napriklad po extremy typu kompost. Presto funguji - a treba po nekolika letech nekomercniho provozu prijde hodny strycek a tvurci dostanou nejake penize (dle vzoru Bonton a Pruvodce). Muj osobni nazor na jedinecnost Internetu je prave v bohatstvi prilezitosti. Mam jen obavu, aby pripadna internetova dan nezpusobila vice skody nez uzitku.
Model Projektu Pinknet asi jiz neodpovida dnesnim moznostem, ale nelze zase rici, ze by byl prekonany - v oblasti nekomercniho pusobeni asi nic lepsiho neni. Vse, co by si delalo naroky byt lepsi, si dokazi osobne predstavit jen s castecnym komercnim modelem (servisni cast/management).
PinkNet a uvadeni novych projektu - ano, potvrzuji, ze nevyjizdime s zadnymi (zasadnimi) novymi projekty. Je to dano tim, ze developeri maji vice prilezitosti pro hrani (zminene webhostingove spolecnosti, ktere radi poskytnout par mega 'kutilum') nez jen PinkNet. Nepodstatne neni ani to, ze je nutne stavajici sluzby udrzovat a rozvijet. Napr. POSTCARD i Alenka jsou prevedeny na kompletne novou technologii, dalsi servery se pripravuji.
PinkNET se nebude ubirat cestou rustu za kazdou cenu - na to jsou soucasni sponzori prilis mali (dalsi se mohou hlasit na mou adresu).
Davame prednost tomu, aby projekt mel sanci nejakym zpusobem vyzrat ('z' neni s hackem) :-) Kdyz da buh, povede se 'nam vyzrat jeden velky projekt' a budeme mit misto na dalsi zacinajici. Opravdu nemyslim, ze bychom museli za kazdou cenu mit v systemu 150 uctu a 100 projektu ;-|
Do jaké míry je web závislý na reklamě? Z uvedeného rozdělení je patrné, že jen poslední tři typy serverů jsou závislé na výnosech z reklamy.
Uvedené rozdělení serverů dle příjmů se mi líbí, ne již závěry. Že jsou na reklamě závislé jen 3 poslední skupiny, nevypovídá o ničem - pokud nevím, kolik serverů do této skupiny patří a kolik peněz si mezi sebe rozdělují. Pokud sem patří většina (kteří mají zaměstnat většinu lidí, kteří se na Internetu živí), nebylo by to příjemné zjištění.
Daleko závažněji se však jeví skutečnost, že právě provozovatelé posledních tří skupin serverů nevidí nebezpečnost ve spojování magazínů, zábavy a vyhledavačů do portálů. Jejich zájmem by mělo být především omezit riziko podnikání. Spojením tří služeb, jež jsou závislé na tomtéž zdroji příjmů, je naopak riziko posilováno.
K tomu jen klasicky: ano i ne. Často může být 1+1>>2. Jedná se o již klasický spor ve spojování médií, který probíhal po celá 90-tá léta mezi rádii a televizemi. V jejich případě se přou mnohé skupiny, zda je lepší působit v rámci 1 média (např. budovat si různé kanály placené televize) nebo budovat mediální koncerny jako RTL (desítky rádií a televizí dohormady). Selským rozumem řečeno: každý se snaží urvat z omezeného reklamního koláče (vyčleněného na TV a rádia) co největší díl, musí však přitom myslet, na kolik ho takový boj přijde.
Vyjádřil jste to přesně - přesto se domnívám, že je zde více "potřebných" projektů, než je reklamy, která je uživí (a všichni doufáme, že je to jen "prozatím").
IMHO má smysl vlastnit televizi, radio a deník v jedné lokalitě.
Myslím, že to vidíte příliš vyhraněně - neřekl bych, že je na to jasná odpověď.
Jednou variantou je přehazovat si 1 cílovou skupinu mezi více médii (např. fotbal v rádiích, TV, Internetu, tj. spojovat reklamní balíky, jak to dělají i agentury na Internetu), 2. oslovit více různých skupin v rámci 1 média.
Z toho, jak to funguje v jiných médiích, jsou v různých případech vhodné různé přístupy. A Internet by neměl být výjimkou.
Z fondu univerzalni sluzby se bude platit rozdil mezi nakladem na zavedeni Internetu do mista s velkymi naklady. Je to totez, jako s telefonem. Uprime receno, nechapu tu smernici. Kazdy, ale opravdu kazdy, kdo ma telefon, ma za stejne penize Internet. Ze se z fondu univerzalni sluzby plati zavadeni telefonu v horni dolni, to chapu, ale proc by se tak mel jeste navic platit Internet, to nechapu. Ach jo.
Problem s ICANN a g(cc)TLD .eu Ti nemusi delat hlavu, s tim si hlavu lamou jini. IMHO je g(cc)TLD .eu v soucasne dobe jeden z NEJMENSICH problemu, ktere ICANN ma.