Blíží se konec ledna a s ním i termín, do kterého broadbandové fórum (Fórum pro vysokorychlostní přístup k Internetu), coby poradní orgán MI ČR, slíbilo vyhodnotit jednotlivé projekty ucházející se o dotace z broadbandového fondu. Asi nejvíce medializovaným projektem, který se o tyto dotace přihlásil, je projekt pražského magistrátu na vybudování celoměstské bezdrátové sítě a poskytování jejích služeb všem občanům našeho hlavního města. Pojďme si tedy říci, co je kolem tohoto projektu nového.
Mutace projektu
Začněme nejprve tím, co jsem zde na Lupě psal již v pondělí: celý projekt „mutuje“ a původní představa o poskytování přístupu zdarma se mění. Nyní má už jít o placené služby, které mají být levnější než u některých komerčních operátorů
, zdarma zůstane jen přístup na stránky magistrátu a možná městských částí a dalších úřadů. V tomto duchu vyznívá i rozšíření původního článku z MF Dnes, které se včera objevilo na Technetu. Ředitel odboru informatiky na pražském magistrátu Ivan Seyček zde odpovídá na otázky ohledně zpoplatnění takto:
"Které služby by byly na Internetu pro lidi bezplatné?
Určitě prohlížení městských stránek a dalších organizací, jako je například Dopravní podnik a podobně. Také se zjednoduší jednání s úřady. Pokud však lidé budou chtít stahování souborů pro vlastní potřebu, tak za to zaplatí. Ale to jsou zatím jen předběžné plány, projekt není hotov.Bude to nejlevnější internet v Praze?
Ne, ale levnější než od některých komerčních operátorů."
Zajímavý je i přerod z původního „základního“ (ve smyslu: omezeného a pomalého) připojení, inspirovaného již existujícím projektem Prahy 5, na vysokorychlostní (broadbandový) Internet:
Inspirovali jste se bezplatným Internetem, který téměř rok provozuje Praha 5. Celopražská síť bude také založena na technologii WiFi?
To samozřejmě ne, protože tento princip je jen na základní listování stránkami, vysílače mají malý dosah a ne všude by to fungovalo. Navíc by síť s takovou rychlostí připojení, jako je v Praze 5, byla velmi rychle přetížená. Na celém území Prahy by se jednalo pravděpodobně o vysokorychlostní Internet, ale podrobné analýzy ještě nemáme. Ty se začnou dělat až potom, co seženeme peníze.
Poslední věta uvedené citace také naznačuje záměnu „příčiny a důsledku“, resp. projektového záměru a výše potřebných prostředků. Původně to bylo prezentováno tak, že celý záměr je již tak dalece rozpracován, že mohly být vyčísleny náklady – na 150 milionů korun, z nichž autoři požadují 100 milionů korun od Ministerstva informatiky (MI) ČR z jeho dotačního titulu a zbytek hodlají sehnat sami či odjinud. Nyní to ale vyznívá tak, že záměr vlastně ještě není až tak moc určitý a bude se upravovat podle toho, na co budou peníze. Kromě již citované věty o tom svědčí i následující výrok:
‚Zatím ještě nemáme analýzy, s jakými technologiemi a na jakém principu by to fungovalo, ale připojení by rozhodně bylo levnější než u komerčních operátorů,‘ tvrdí Ivan Seyček.
Co říká broadbandové fórum?
Již v předchozích článcích o popisovaném projektu pražského magistrátu zde na Lupě (např. Stalo se: Praha chce dotace na Internet zdarma ) jsem vyjádřil vlastní názor, že jde o záměr, který je ve sporu s obsahem národní broadbandové strategie (Národní politiky vysokorychlostního přístupu), stejně jako pravidel pro udělování dotací, které připravilo samo Broadbandové fórum. A to kvůli tomu, že všechny tyto materiály připouští dotace do infrastruktury pouze tam, kde tato ještě vůbec neexistuje nebo alespoň není rozvinutá. Pouze tam má smysl a je vhodné i přípustné, aby stát určitým způsobem přispěl na „rozjezd“ této infrastruktury. To ale není případ Prahy, kde je infrastruktura relativně nejvíce rozvinuta.
Dosavadní signály, přicházející z broadbandového fóra, vyznívaly ve stejném duchu – že žádost pražského magistrátu, navíc na celou polovinu všech dotačních prostředků pro letošek, nemá šanci právě kvůli tomu, že nevyhovuje výše naznačenému pravidlu. A podle posledních, stále však velmi neoficiálních zpráv, to tak skutečně dopadlo – projekt „neprošel“ ani u jednoho člena broadbandového fóra (nikdo jej nedoporučil).
Ale nepředbíhejme: jsou to stále jen neoficiální zprávy. A zřejmě se týkají jen individuálního hodnocení jednotlivými členy, po kterém bude následovat ještě společný verdikt. Nedovedu si ale moc představit, že by mohl být diametrálně odlišný od signálů, které až dosud z fóra přichází.
Důležité je také to, že celé broadbandové fórum je pouze poradním orgánem MI ČR, a teprve ono rozhoduje (na návrh fóra). Pokud ale fórum řekne jasné ne, opět si nedovedu dost dobře představit, že by MI ČR jeho volbu nerespektovalo a zcela ji zvrátilo. Leda že by k tomu bylo nějak donuceno, třeba na úrovni vlády či přímo premiéra. A tady už jsme u další zajímavé souvislosti.
Paroubku: přidej dalších sto milionů korun
Již v okamžiku, kdy autoři celopražského projektu vyčíslili svůj požadavek na dotace z broadbandového fondu (ve výši 100 milionů korun), bylo jasné, že pokud by je dostali, odčerpali by počátkem přesně polovinu z peněz, které vláda slíbila do fondu vložit v letošním kalendářním roce. Nezapomínejme totiž, že celkový slib zní na „ekvivalent jednoho procenta z výnosů za Český Telecom“ – ale ne hned v prvním roce, nýbrž v období do roku 2010! Na letošní rok ministryně informatiky vybojovala z rozpočtu jen 200 milionů korun.
Shrábnutí celé poloviny této částky by asi skutečně bylo příliš velkým soustem a příslušné „mlaskání“ by přece jen mohlo někoho znechutit více, než by bylo únosné. A tak počátkem prosince posílá Martin Stránský, zástupce starosty Prahy 5 a duchovní otec již realizovaného projektu na Praze 5, žádost premiéru Jiřímu Paroubkovi: přihoďte prosím dalších 100 milionů korun z onoho slíbeného procenta již pro rok 2006
! S argumentem, že pak prý šance Prahy na přiznání dotace výrazně stoupnou.
Docela by mne zajímalo, z čeho tento argument vychází. Že by snad z předpokladu, že se pravidla pro udělování dotací mění podle toho, kolik prostředků vláda do fondu uvolní? Nebo že by vláda mohla uvolnit oněch 100 milionů korun tak, že by byly „účelově vázány“ na magistrátní projekt? Možná by to vláda udělat mohla. Ale pak by měla také přeformulovat své stanovisko (obsažené v národní broadbandové strategii) – kde je jasně řečeno, že dotace do infrastruktury mohou jít jen tam, kde tato ještě není rozvinuta. A také to, že o nich bude podle kritérií zakotvených v již existujících koncepcích rozhodovat MI ČR.
Žádné informace o eventuálním vyslyšení zmíněné žádosti a navýšení dotačního titulu jsem nezaznamenal.
Nebyla by to nedovolená veřejná podpora?
Dalším významným argumentem proti přidělení dotací na projekt pražského magistrátu je obava, že by šlo o nedovolenou veřejnou podporu. V tomto ohledu již broadbandové fórum samo konzultovalo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a získalo od něj celkem jasné vyjádření ohledně toho, kdy se o veřejnou podporu nejednalo. Tyto podmínky pak byly zakotveny v podmínkách pro podávání žádostí o dotace [PDF, 97 kB].
Problém je ale v tom, že ÚOHS může dávat dopředu pouze nezávazná doporučení a stanoviska, ale závazná rozhodnutí vydává pouze ve svých pravomocných rozhodnutích (vydávaných po provedeném správním řízení a v případě poskytování veřejné podpory). Takže předem nemá nikdo „právní jistotu“, ani když má v ruce nějaké předběžné stanovisko ÚOHS.
O jedno takové stanovisko požádal koncem listopadu loňského roku již zmiňovaný zástupce starosty Prahy 5, Martin Stránský. A to kvůli tomu, že i Praha 5 si zřejmě zažádala o dotace z broadbandového fondu na vybudování dalších 16 vysílačů (základnových stanic) v rámci již existujícího projektu Prahy 5 (tj. nikoli v rámci celopražského projektu, který je teprve na papíře).
Odpověď z ÚOHS [2,3 MB] visí na stránkách projektu Praha5.Net, takže se s ní můžete seznámit v plném znění.
První otázkou, kterou odpověď řeší, je to, zda nejde o dohodu soutěžitelů narušující soutěž
či o zneužití dominantního postavení. To prý z dostupných informací nevyplývá. ÚOHS však upozorňuje také na to, že by se eventuálně mohlo jednat o nedovolenou veřejnou podporu. Zde uvádí čtyři kritéria, která by měla být splněna všechna současně – a pouze pak by se mohlo jednat o nedovolenou podporu. Přesněji: šlo by o podporu neslučitelnou, která by musela být předložena k posouzení Evropské komisi (EK) (a mohla by být poskytnuta pouze po té, co by ji EK schválila). A naopak: pokud by alespoň jedna z uvedených podmínek splněna nebyla, o nedovolenou veřejnou podporu by se nejednalo.
A jaké že ty podmínky jsou? Následující:
- podpora je poskytována z veřejných prostředků,
- podpora zvýhodňuje podnikání či oblast výroby,
- podpora narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže,
- podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU.
ÚOHS pak ve svém vyjádření konstatuje, že první podmínka je u projektu Prahy 5 splněna (když jde o žádost o dotace z veřejných prostředků). Pak začíná zkoumat druhou podmínku, a zde dospívá k závěru:
- jde o podnikání,
- nejde ale o zvýhodnění.
Právě poslední bod je klíčový: jde sice o podnikání, ale ne zvýhodňující toho, kdo takto podniká. Pak není druhá podmínka splněna a další podmínky už nemá smysl zkoumat – protože konjunkce všech čtyř podmínek už tak jako tak nebude splněna. Takže o veřejnou podporu by se jednat nemělo.
Čím ale ÚOHS zdůvodňuje to, že nemá jít o zvýhodnění? Následujícím argumentem, který mi osobně přijde přinejmenším zvláštní:
Pokud jde o zvýhodnění, pak za předpokladu, že jsou služby trvale poskytovány občanům bezplatně (jde o neziskovou činnost), pravděpodobně k žádnému zvýhodnění příjemce dotace nedojde.
Formálně by to snad mohlo být pravda – když jde o neziskovou činnost, není poskytovatel zvýhodněn (tak, aby generoval větší zisk). Ale nemá tím usnadněno své působení na trhu? A hlavně: není tím znesnadněno působení jeho konkurentů, kteří dotace nedostávají? To už by zřejmě bylo předmětem zkoumání třetí podmínky – ale k té se ÚOHS nedostal, když u druhé podmínky konstatoval, že splněna není, a pro celkovou platnost musí být splněny všechny čtyři podmínky současně.
Přijde mi to nelogické. Ale rozhodující samozřejmě není můj názor, nýbrž stanovisko ÚOHS. I když i ten připojuje svůj disclaimer, ve kterém zdůrazňuje, že popisované závěry nezakládají právní jistotu
. Tu může poskytnout jen oficiální rozhodnutí Evropské komise, které by se musel celý záměr nejprve oznámit (tzv. notifikovat).
A co když to nebude zdarma, ale placené?
Na závěr si neodpustím poznámku vztahující se ještě k celopražskému projektu a k tomu, že ten už nechce být (celý) zdarma, jako ten v Praze 5, ale obecně placený. V takovém případě, pokud by ÚOHS aplikoval stejná kritéria k posouzení, zda nejde o nedovolenou veřejnou podporu, neměl by se u druhé podmínky zastavit (jako u nesplněné) a měl by pokračovat dále. Tipuji, že pak by došel k závěru, že se o nedovolenou veřejnou podporu jedná.
Autoři celopražského projektu však argumentují přesně opačně (zdroj):
„Asociace provozovatelů internetu se brání, že by takový projekt mohl ohrozit volnou hospodářskou soutěž…
Pokud by byl masivně zcela zdarma, tak ano, ale to nenastane.“
ČLÁNKY DO MAILU