Celo hází rukavici Libře od Facebooku. Jaký má smysl a šanci uspět?

Některé společnosti sedí pro jistotu na obou židlích. Vedle nich ale nechybí ani další zvučná jména, která pro změnu chyběla u konkurence, je mezi nimi například mobilní asociace GSMA. O co se projekt snaží a má větší šance na úspěch než Libra?

Facebook sám od svých plánů na spuštění Libry letos v létě zatím také neupustil, po kritice politiků, finančních regulátorů a odchodu silných partnerů (PayPal, Visa, Mastercard, Stripe a eBay) začátkem podzimu 2019 ale změnil taktiku a snaží se vytvořit pro Libru příznivější klima tím, že chce s projektem asociovanou peněženku (projekt dceřiné firmy Calibra) více propojit se světem tradičních fiat měn. 

Jak by podobný kočkopes měl reálně fungovat, nicméně zatím bohužel nevysvětlil. Zatímco ale další osud Libry zůstává přinejmenším hodně diskutabilní, samotná idea stablecoinu, který by umožnil masivní finanční inkluzi všude tam, kde selhává tradiční finanční systém, je živější než kdy jindy. 

Řada dřívějších i současných formálních podporovatelů Libry se nicméně začala poohlížet po alternativách. Jednou z těch momentálně nejvýraznějších představuje projekt Celo.

Stojí za ním v roce 2017 založená společnost cLabs Inc. a sám projekt je ve vývoji od stejné doby, ale upozornil na sebe pořádně až letos v březnu založením neziskové organizace Alliance For Prosperity, která je plná zvučných institucionálních jmen. Letos by měl projekt také čekat významný milník v podobě spuštění mainnetu, ten je naplánován již na duben.

O co Celu jde

Cílem projektu je (alespoň oficiálně) využít blockchainovou infrastrukturu k snadným mobilním platbám a tím umožnit větší finanční inkluzi lidí mimo tradiční západní finanční systém. Druhým cílem je pak radikálně zlevnit příhraniční převody finančních prostředků. Tedy vlastně naprosto standardní fintech cíle.

Základ platformy tvoří veřejný blockchain (odvozený z Etherea), který využívá coby mechanismus konsensu proof-of-stake a jako součást svých incentiv tokeny Celo Gold (cGold), který slouží hlavně jako rezervní měna a nástroj pro staking, a Celo Dollar (cUSD), který představuje klasický na dolar ukotvený stablecoin s elastickou zásobou. Obojí technicky představují de facto běžné ERC-20 tokeny a jsou vzájemně konvertovatelné. Samotný projekt se tváří, podobně jako Ethereum, hlavně jako platforma pro běh finančních aplikací založených na virtuálním stroji a využití chytrých kontraktů.

Místo identifikace pomocí nadvakrát zahashovaných veřejných klíčů s jejich nepřehlednými dlouhými řetězci ale slibuje z pohledu uživatelů práci jednoduše s telefonními čísly majitelů peněženek. K tomu slouží zvláštní vrstva – tzv. „Lightweight Identity“, na pozadí by se princip fungování od jiných kryptoaktiv nicméně nijak lišit neměl. Kdo by si to chtěl na testnetu vyzkoušet, má možnost. Mobilní peněženky pro experimentování jsou k dispozici pro obě dominantní mobilní platformy.

Jak Celo získalo investice

Projekt bohužel po přečtení whitepaperu přináší více otázek než odpovědí. Trochu zarážející je také lehce do esoterična laděná rétorika, hlavně odkazy na ekonomiku daru, se kterou ale nemá systém fungování Cela v praxi nic moc společného. 

Legitimitu mu tak propůjčují hlavně jména zvučných partnerů a potenciální dosah. Nebýt nich, projekt by pravděpodobně zapadl jako řada jiných (na papíře velmi odvážných) kryptoměnových konceptů z roku 2017. 

K dobru lze Celu přičíst ještě to, že se v letech 2017–2018 nepokusil získat kapitál od nekvalifikovaných investorů prostřednictvím ICO. Částka lehce přesahující 36 milionů dolarů, kterou projekt v letech 2018–2019 na svůj rozjezd vybral, tak pochází z klasického venture kapitálu potenciálního rizika uvědomělých velkých investorů.  

Jak Celo zhruba funguje

Celo využívá vrstvu, o které hovoří jako o lightweight identity. Ta umožňuje majitelům Celo peněženky snadnou identifikaci prostřednictvím jejich mobilních telefonních čísel a provádění (snad) bezpečných transakcí s ostatními účastníky. 

Vrstva páruje telefonní čísla s peněženkou (správcem klíčů), která se již v principu dále neliší od jiné kryptoměnové peněženky. S takto získanou identifikací se pak dále pracuje v rámci reputačního systému. Systém by měl umožňovat například přímé posílání finančních prostředků lidem v seznamu kontaktů uživatele telefonu, tedy trochu podobně, jako to prostřednictvím SMS již léta v Keni dělá například proprietární M-Pesa. 

Na rozdíl od ní nicméně systém využívá otevřený veřejný blockchain a neobejde se bez přítomnosti chytrého telefonu. Vedle dvou nativních stablecoin tokenů, které jsou vzájemně konvertovatelné a které slouží zároveň jako podkladové aktivum, platební nástroj i „gas“ pro běh chytrých kontraktů, počítá Celo se vznikem řady dalších stablecoinů, které budou ukotveny na různé fiat měny (včetně menších lokálních měn).

Oproti Libře od Facebooku nemají být stablecoiny Cela kryté košem fiat měn a dalších tradičních aktiv, ale rezervou tvořenou košem kryptoaktiv v podobě stablecoinu Celo Gold, Bitcoinu a Etherea, které drží v úschově Celo Foundation. Jednou z výhod takového systému má být snižování cenové volatility například oproti situacím, kdy je užívána globální měna pro lokální transakce v regionech s vysokou mírou nestability spotřebitelských cen.

Kdo Celo podporuje

Další výhoda (pokud by hypoteticky platforma nahradila roztříštěný ekosystém současných stablecoinů) by měla spočívat v tom, že každý další vydaný stablecoin na platformě díky společné části rezervy stabilizuje ty ostatní. Dnes se děje přesný opak, nově vydaný stablecoin nemá žádný pozitivní dopad na ekosystém, a naopak v případě dočasně výrazně zvýšené poptávky může vést ke snížení poptávky po těch zbývajících a tím pádem destabilizovat na ně navázaná aktiva (například kryptoměny) a vytvořit tak zpětnovazebnou smyčku.

V případě Cela drží strana vydávající nový stablecoin vůči tokenu 50% rezervu, jenž se skládá z 25 % rezervy na Celo Gold a 25 % tvoří rezerva v dané lokální měně, zbytek tvoří stejná alokace, jaká se nalézá ve sdílené rezervě. Pokud pak například poptávka po jednom stablecoinu klesá a po jiném stoupá, lze díky společné části rezervy přelévat z jedné měny do druhé bez toho, že by bylo hned nutné nakupovat, nebo prodávat celou podkladovou rezervu.

Uvedené principy rozhodně nejsou úplně neproblematické a navzdory tomu, že Celo obchází některá regulatorní úskalí Libry použitím tradičních kryptoaktiv a veřejného blockchainu, stále zde existuje poměrně velká šance, že na sebe projekt v případě úspěchu strhne (vcelku oprávněnou) pozornost regulátorů. 

Jak bylo nastíněno na začátku, současnou hlavní výhodou Cela je podpora zvučných institucí a také aktivní zapojení některých prominentních hráčů na infrastrukturním poli jak ze světa kryptoměn, tak fintechu. Jmenovat lze například Ledger, Carbon, MoonPay, GiveDirectly, Grameen Foundation, Maple či Polychain Capital.

Celo a Libra – náhodná podobnost, nebo spojené nádoby?

Přestože každý z projektů má úplně jiné výchozí ideologické nastavení, nelze si nevšimnout jistých podobností, a to jak v cílech, tak i v použité strategii. Rozdíl spočívá především v tom, že Celo by mělo být otevřené, má veřejný blockchain a governance (alespoň na papíře) řešenou formou návrhů a hlasování, tedy podobně jako tradiční kryptoměny (pomyslnou „radu starších“ zde reprezentují stakeholdeři od určitého objemu a s nejdelší historií). Libra naopak pracuje s velmi podivným hybridním permissioned blockchainem a elitářským modelem členství.

Podobnost je naopak například v tom, že si oba systémy vlastně tak trochu hrají na zvulgarizovaná zvláštní práva čerpání. Ta představují finanční nástroj Mezinárodního měnového fondu, který jednak slouží jako univerzální měnová a účetní jednotka světa a také jako rezervní aktivum MFF, a tudíž nástroj relativně imunní vůči volatilitě lokálních měn.

Princip podobných nástrojů spočívá v tom, že svoji směnnou a účetní funkci odvozují od koše podkladových aktiv, zpravidla nejstabilnějších uznávaných měn ekonomicky silných zemí (v případě zvláštních práv čerpání jsou to průměrné hodnoty USD, EUR, RMB, JPY, GBP). Celo i Libra se pokouší zreplikovat tento model pro běžné smrtelníky.

Jaká rizika Celo představuje

Je to dobře, nebo je to chyba? Podobné nástroje jdou daleko za hranice slibované větší finanční inkluze (která není nijak zaručena) a levných remittance plateb a mohou například představovat významné riziko pro stabilitu některých již tak různými vlivy ohrožených lokálních měn, nebo rovnou nástroj jejich záměrné manipulace.

Ve chvílích zvýšené nejistoty, ostatně jednu takovou nyní prožívá i jindy poměrně robustní a stabilní západní svět, mohou lidé například začít utíkat z rychle devalvujících fiat měn právě do podobných nástrojů, které díky svému podkladovému koši aktiv nebudou kopírovat jejich volatilitu a pro úspory běžných lidí tak začnou představovat mnohem bezpečnější přístav. Pokud se tak začne dít v masovém měřítku, dostáváme se do zpětnovazebné smyčky a na velký problém je zaděláno. Dalším příkladem je záměrná manipulace menších národních měn a celých ekonomik.

Použití zvláštních práv čerpání, která slouží hlavně jako poslední záchranná brzda pro hroutící se členské ekonomiky, se oproti tomu řídí velmi přísnými pravidly a musí s ním vyslovit souhlas 85 % všech členských zemí. Co se ale stane, když podobný nástroj zpřístupníme každému? 

Plynulé a nízkonákladové transfery peněz jednoduchým kliknutím v mobilním telefonu a bez velkého respektu k bankovním účtům i národním hranicím najednou již nepůsobí tak nevinně. Obzvlášť když již počáteční odhadovaná expozice obou schémat řádově převyšuje většinu současných kryptoměnových projektů. 

Tak či tak, přestože Celo není kůň, na kterého bych vsadil celou výplatu (dokonce ani půlku), rozhodně jde o projekt, který se vyplatí alespoň po očku sledovat.