Veletrhy typu CeBITu jsou vítanou příležitostí k bilancování nejrůznějších aktivit i k ohlašování nových iniciativ a projektů. Nejinak tomu bylo na CeBITu letošním. Své „roční účty“ zde skládala organizace Wi-Fi Aliance a významnou novou iniciativu zde představila i společnost Intel – v rámci své technologie s názvem Centrino.
Wi-Fi Aliance místo WECA
Nástup bezdrátových technologií na bázi standardů IEEE 802.11 dal již v roce 1999 vzniknout organizaci, ověřující kompatibilitu konkrétních produktů s těmito standardy a jejich vzájemnou interoperabilitu. Založily ji významné firmy z branže jako mezinárodní nevýdělečnou asociaci s názvem WECA (Wireless Ethernet Compatibility Aliance). Tato organizace pak začala používat označení „Wi-Fi“ (Wireless Fidelity), které si také nechala zaregistrovat jako svou chráněnou značku.
Nálepku „Wi-Fi certified“ pak udělovala produktům, které vyhověly v jí definovaných testech kompatibility (s plně zveřejněnými požadavky a prováděnými nezávislou testovací laboratoří). V prvním přiblížení lze podstatu požadavků charakterizovat tak, že certifikovaná koncová zařízení (stations) a certifikované přístupové body (AP, Access Points) musí umět vzájemně spolupracovat, a musí být možný roaming koncových zařízení v sítích s certifikovanými přístupovými body od různých výrobců.
Označení „Wi-Fi“, resp. „Wi-Fi Certified“ se poměrně rychle a dobře ujalo. Dodnes označuje tu podmnožinu produktů na bázi standardů IEEE 802.11, které prošly příslušným ověřením, že splňují požadavky WECA (tj. nejde o synonymum s 802.11).
Podobný úspěch ale rozhodně nepotkal samotný název organizace WECA, který má v sobě zabudovánu pevnou vazbu na „bezdrátový Ethernet“ („Wireless Ethernet“), a naopak nemá žádnou explicitní vazbu na stále populárnější značku „Wi-Fi“. Přitom původní vazba na „bezdrátový Ethernet“ se s postupem času stále více ztrácela ze zřetele, a pro alianci začala být spíše matoucí přítěží. Proto se aliance rozhodla pro změnu svého jména: z původního WECA na přeci jen intuitivnější „Wi-Fi Aliance“, včetně změny loga. Samozřejmě to zabralo určitý čas, a staré „WECA“ přestalo existovat k počátku října 2002.
Místo Wi-Fi5 jen Wi-Fi
Další změnou, ke které Wi-Fi aliance přistoupila, je opuštění názvu (označení) Wi-Fi5. S tím se původně počítalo pro označování produktů na bázi standardů 802.11a, pracujících v pásmu 5 GHz a dosahujících rychlosti až 54 Mb/s (zatímco samotné „Wi-Fi“ mělo označovat produkty na bázi 802.11b, pracující v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz).
Hlavním důvodem bylo možné matení uživatelů s ohledem na kompatibilitu. Příbuznost názvů „Wi-Fi“ a „Wi-Fi5“ by totiž mohla navozovat falešné zdání zpětné kompatibility, neboli toho že Wi-Fi5 je pouze nějakou novější a zrychlenou verzí Wi-Fi a že zařízení Wi-Fi5 dokáže bez problémů spolupracovat se zařízeními Wi-Fi (jako je tomu například u rozhraní USB, kde novější USB 2.0 dokáže spolupracovat s USB 1.0, byť nižší rychlostí). V případě Wi-Fi a Wi-Fi5 ovšem vzájemná kompatibilita není (používají se různá frekvenční pásma, 2,4 resp. 5 GHz).
Wi-Fi aliance se proto rozhodla, že přestane používat označení Wi-Fi5, a místo něj zůstane u jednotného „Wi-Fi“.
Wi-Fi Capabilities Label
Zavedením jednotného označení „Wi-Fi“ i pro zařízení pracující v pásmu 5 GHz se celý problém s potenciálním matením uživatelů vůbec nevyřešil – spíše naopak. Proto se Wi-Fi aliance rozhodla použít jiné řešení – zavedení podrobnějších „nálepek“, konkrétně specifikujících schopnosti příslušného zařízení (v originále: „capabilities label“). Jak naznačují obrázky, budou tyto nálepky umožňovat zaškrtnutí toho, co dané zařízení umí a jak pracuje, resp. s čím je kompatibilní.
Zda to je ideální a pro nejširší veřejnost vhodné řešení, zřejmě ukáže až čas.
Wi-Fi Zone
Když už jsme u nálepek, které Wi-Fi aliance chce udělovat, musím se zmínit i o další z nich: Wi-Fi Zone. Tuto nálepku hodlá aliance udělovat providerům, kteří poskytují bezdrátový (Wi-Fi) přístup na veřejných místech a splňují jí definované požadavky. Mezi ně patří například:
- Veškeré použité zařízení musí být „Wi-Fi Certified“.
- Připojení k páteřní síti nejméně 128 kb/s pro každé dva AP.
- Uživatelé musí mít možnost se připojit rychlostí nejméně 2 Mb/s v okruhu 15 metrů od místa vyvěšení loga Wi-Fi Zone, resp. v celé fyzické lokalitě (podle toho co je menší).
- Všude, kde je podporováno 802.11a, musí být podporováno také 802.11b.
- Nesmí být bráněno použití bezpečnostních řešení třetích stran (např. zákaznických VPN). Pro VPN musí být podporovány protokoly L2TP, PPTP and IPSEC.
- Doporučuje se nevyžadovat nastavení statických klíčů pro šifrování (např. statických klíčů pro WEP).
- U placených služeb musí být použito přesměrování domovské stránky poskytovatele (tak aby se zákazník mohl nejprve seznámit s podmínkami na domovské stránce poskytovatele).
- Doporučuje se přidělování IP adres pomocí DHCP. Konkrétní implementace by měla dokázat detekovat statické nastavení IP adres a přizpůsobit se mu, včetně nastavení WWW proxy brány. Cílem je to, aby se uživatel dostal na přihlašovací stránky bez toho, že by musel měnit nastavení svého počítače.
- Přístupové body (AP) by měly vysílat (broadcastem) identifikátor SSID, který by měl být mnemonický.
- Půjde-li o placenou službu, doporučuje se „pay-per-use“ zpoplatnění, s možností roamingu mezi různými providery.
Pokud jde o podporu uživatelů, zde je požadována buď bezplatná help line, nebo fyzická přítomnost technika. Stejně tak musí být v místě dostupné tištěné informace a pokyny pro uživatele – minimálně zahrnující požadavek, aby uživatel používal výhradně „Wi-Fi certified“ zařízení, a specifikující SSID a dosah pokrytí, a dále specifikující poskytované služby (zda jsou bezplatné či placené, zda je podporován roaming atd.).
Kompatibilita podle Intelu
Společnost Intel na letošním CeBITu představila svou novou technologii Centrino zahrnující nové procesory, ale také podporu bezdrátových technologií (přímo v procesorech a čipsetech). U nás bude Centrino představeno v úterý, proto si vše nechám na samostatný článek v dalších dnech. Přesto bych ale rád zmínil již nyní, že ze strany Intel jde o celou širší iniciativu, zahrnující mj. i problematiku testování interoperability a označování veřejných míst s možností bezdrátového přístupu.
Představitelé Intelu (konkrétně Mobile Platforms Group promotions director Karen Regis) se pro tisk vyjádřili v tom smyslu, že testování interoperability prováděné Wi-Fi aliancí není dostatečné, například kvůli tomu že nebere v potaz problematiku přidělování IP adres či nastavování proxy serverů. To pak v praxi může vést k nepříjemným překvapením pro koncové uživatele (zřejmě tím měli na mysli samotné testování interoperability a udělování značky „Wi-Fi certified“). Proto se Intel rozhodl pro dva vlastní program testování, zaměřené specificky na jeho novou technologii Centrino. Cituji z tiskové zprávy Intelu:
Wireless Verification Program, který zahrnuje inženýrství a testování mobilní technologie Intel Centrino s různými zařízeními přístupových bodů, různými kombinacemi softwaru, lokalit bezdrátových sítí a poskytovatelů bezdrátových služeb s cílem prověřit jejich kompatibilitu a tak dále rozšířit bezdrátové zkušenosti koncových uživatelů
Wireless Identifier Program, jehož součástí je označení pomáhající uživatelům zjistit, odkud se lze bezdrátově připojovat. Tento program uživatele informuje, že síť určitého poskytovatele služeb byla verifikována pro použití mobilní technologie Intel Centrino
ČLÁNKY DO MAILU