Nová služba Eurotel Data Expres, poskytovaná Eurotelem a realizovaná na technologii CDMA2000 EV-DO v pásmu 450 MHz, bude pro některé zájemce o Internet na dlouhou dobu jedinou možností, jak získat důstojné připojení k Internetu. Stav pokrytí i celkový charakter služby však naznačuje, že častější bude její vzájemné soupeření s jinými způsoby připojení, resp. jinými nabídkami – s ADSL, s kabelovým připojením a jistě i s WiFi a dalšími druhy bezdrátových služeb.
Jelikož se mi poštěstilo získat ve stejné době k otestování jak nové CDMA, tak i „běžné“ ADSL, a k nim jsem přidal ještě své stálé připojení přes kabel, mohl jsem udělat malou zkoušku toho, jak se tyto tři druhy připojení v praxi chovají. Nejde přitom o žádný systematický a vyčerpávající test, ale spíše o relativní srovnání toho, jak si ve stejných podmínkách poradí uvedené tři technologie.
Nejprve ale pár poznámek k instalaci nové služby Eurotel Data Expres.
Nástrah se nebojíme
Zkušenější uživatel Windows, který sahá po manuálu až v nouzi opravdu nejvyšší, kdy všechny ostatní možnosti definitivně selhaly, nejspíše nebude mít s instalací Eurotel Data Expres žádné problémy. To, že ovladač CDMA modemu, dodávaný v originálním balení (stejně jako novější na webu Eurotelu), nemá certifikaci pro Windows XP, nejspíše přejde lehkým úšklebkem. Stejně tak se snadno vyrovná s případem, kdy po připojení CDMA modemu do jinak plně obsazeného USB hubu počítač nové zařízení nerozpozná (vždyť stačí jen jeden reboot). Hravě se srovná i s tím, že instalační program mu nainstaluje jakýsi Dialer X (který s erotikou nemá nic společného), a sám si všimne, že mu instalační program vytvořil také nové vytáčené (dial-up) spojení s názvem GPC-6420. To pak bude používat, kdykoli se bude chtít připojit přes službu Eurotel Data Expres.
Nejspíše v nějaké diskusi na webu si zkušenější uživatel také přečte, že CDMA modem má určité „mouchy“ – například že ne vždy si začne dobíjet baterii, i když je připojen k nabíječce (ale je nutné ukončit stávající připojení, ukončit dialer a znovu jej spustit). Nebo že když mu dochází „šťáva“, dokáže shodit Windows až do modré obrazovky smrti (což hravě zvládá i řada jiných programů).
Zkušenější uživatel, možná i s malou pomocí od přátel, si nakonec zjistí i to, jak nastavit svou VPN, aby mu s CDMA fungovala (musí jí říct, aby se přizpůsobila mechanismu NAT/PAT, případně využívala služeb protokolu UDP). Nebo jak připojit přes CDMA celou lokální síť – to také jde, jen se nesmí chytrá CDMA síť dráždit hloupými pakety s cizími zdrojovými IP adresami (to zajistí například další NAT). Obdobně snadno si jistě poradí zkušenější uživatelé jiných operačních systémů.
Těžší to ale bude mít méně zkušený uživatel, který nebude zkoušet žádné speciality, ale bude se chtít řídit manuálem. V něm se třeba dozví, že IP adresu a adresy DNS serverů má nastavit podle pokynů poskytovatele služby. Ale ten k tomu žádné pokyny nedává a předpokládá, že uživatel nechá beze změny implicitní nastavení, které vytvoří instalační program (že se tyto adresy přidělují dynamicky, přes DHCP). Stejně tak se z manuálu nedozví nic o novém vytáčeném připojení, které vznikne na jeho počítači, a místo něj asi bude používat „Dialer X“.
Pojďme se ale přenést přes dětské nemoci nového CDMA, které s postupem času a novými typy modemů určitě odezní. Ukažme si raději malé improvizované srovnání toho, jak se v praxi chová:
- kabelové připojení, konkrétně Chello Plus (1024/256 kbit/s, podle měření na dsl.cz s rychlostí downloadu 970 až 1014 kbit/s),
- ADSL v provedení 512/128 kbit/s, s agregací 1:50, od Českého Telecomu, podle dsl.cz 422 až 426 kbit/s
- CDMA (Eurotel Data Expres), používané jako „stacionární“, podle dsl.cz s rychlostí downloadu mezi 198 a 320 kbit/s.
K následujícím výsledkům patří dodat, že kabel i ADSL jsou samozřejmě běžné „provozní“ varianty, souběžně využívané i dalšími uživateli, zatímco CDMA (Eurotel Data Expres) jsem zkoušel v době, kdy dalších uživatelů ještě asi moc nebylo (testováno ve čtvrtek 5. srpna v poledních hodinách). Vše bylo měřeno ze stejného domácího počítače, vůči stejným serverům a souborům. V případě CDMA a ADSL se jednalo o připojení přes modemy s USB rozhraním, u kabelu o připojení přes Ethernet (a dvoustupňový domácí firewall). CDMA bylo testováno jako „stacionární“ (bez pohybu), a tedy v zásadě jako náhrada „drátového“ připojení v místě, kde je silný signál (i při použití kompaktní antény má síla signálu pět „čárek“). Přesto jsem ale používal dodanou prutovou anténu, umístěnou na okenním parapetu.
Download
Následující tři obrázky ukazují (ve stejném časovém měřítku) průběh stahování stejného souboru (celého nebo jen části) ze stejného serveru (z mého archívu), a to nejprve přes FTP (na obrázcích vlevo) a pak přes HTTP (na obrázcích vpravo). U žádného z připojení nebyl patrný rozdíl mezi těmito variantami stahování.
Výrazný rozdíl však samozřejmě byl v rychlosti a stabilitě. Na prvním obrázku vidíte download přes kabelové připojení, službou Chello. Nominální rychlost na downstreamu je 1024 kbit/s, z obrázku lze odhadnout jako průměrnou hodnotu něco kolem 130 kB/s (resp. 1040 kbit/s). Úzké rozkmity (oscilace) rychlosti nahoru dolů lze zřejmě přičíst na vrub tomu, jak přenos probíhá (přes dvoustupňový firewall atd.).
 |
Na dalším obrázku vidíte průběh downloadu přes ADSL (jde o stejný soubor o velikosti 22 MB ze stejného serveru, jen je stahování předčasně ukončeno). V levé části byl soubor stahován přes FTP, v pravé přes HTTP. Oscilace rychlosti jsou podstatně menší a průměrná rychlost se i zde zdá být skutečně konstantní. Dosahuje 57,530 kB/s, neboli 460,240 kbit/s. To také koresponduje s tím, že jde o variantu ADSL s nominální rychlostí 512 kbit/s.
 |
Na třetím obrázku je konečně download stejného souboru (opět nejprve přes FTP a pak přes HTTP) a ze stejného serveru, ale přes CDMA. Jak je z obrázku patrné, průměrná rychlost se pohybuje na úrovni cca 45 kB/s, neboli 360 kbit/s. Na rozdíl od předchozích dvou variant však není tak stabilní, ale místy na určité časové intervaly přece jen podstatně klesá. Přitom se již nejedná o velmi krátké (úzké) oscilace jako u předchozích dvou variant spojení.
 |
Pokud by to takto vydrželo i v době, kdy CDMA bude mít plánované počty uživatelů, bylo by to stále ještě krásné. Spíše ale věřím odhadu Eurotelu, že průměrně dosahovaná rychlost stahování bude nižší, snad alespoň těch uváděných 256 kbit/s.
Upload
Možná ještě zajímavější (hlavně: obtížněji predikovatelná) je u CDMA rychlost uploadu (přes FTP). U downloadu Eurotel sám uvádí teoretickou maximální rychlost (800 kbit/s) a očekávanou průměrnou rychlost (256 kbit/s), ale u uploadu uvádí jen teoretické maximum – 153,6 kbit/s. Až na diskusích s novináři zaznělo, že skutečně osahovaná rychlost uploadu by se mohla pohybovat někde kolem 50 až 60 kbit/s.
Sám jsem naměřil rychlost, která byla vyšší (není divu, je to v době, kdy je ještě minimum uživatelů). Ještě zajímavější mi ale přijde průběh dosahované rychlosti v čase (viz čtvrtý obrázek) – ten jako by chtěl názorně ukázat, kdy jsem měl k dispozici celé maximum (na grafu odpovídá cca 18 kB/s (cca 144 kbit/s), kdy polovinu (cca 9 kB), kdy čtvrtinu atd., a kdy dokonce nulu.
 |
Zajímavé bylo, že když jsem uploadoval velké soubory (stále přes FTP), ukazatel celkové průměrné rychlosti uploadu u FTP klienta se zpočátku pohyboval někde kolem 70 až 80 kbit/s a ke konci přenosu většího souboru (přes 10 MB) se dostal až na 100 až 110 kbit/s.
Pro srovnání ukazují následující dva obrázky upload (části) stejného souboru na stejné místo, přes kabel a přes ADSL. V případě kabelu vychází rychlost uploadu na cca 35 kB/s, tj. cca 280 kbit/s (nominálně má Chello Plus 256 kbit/s na uploadu).
 |
V případě ADSL byla rychlost uploadu cca 14 kB/s, tj. cca 112 kbit/s (nominální rychlost uploadu je 128 kbit/s).
 |
PING
Pro všechny tři varianty připojení jsem zkoušel srovnat i hodnoty a rozptyl doby, za kterou se vrací síťové pakety od konkrétních uzlů v Internetu (veličinu RTT, Round-Trip Time, udávanou v milisekundách, měří se utilitou jménem PING). Výsledky vidíte na následujících třech obrázcích, které snad jsou dostatečně názorné a vypovídají jak o rozložení průměrné doby odezvy v čase (spodní část), tak i o rozptylu doby, za kterou se vrací síťové pakety od jednotlivých mezilehlých uzlů. Cílovým uzlem, na který směřoval tzv. PING, byl server www.lupa.cz (fakticky jde o uzel vseved.iinfo.cz).
Za zmínku stojí i hodnocení samotného programu PingPlotter, který jsem k tomuto účelu použil. Jeho „míry“ vidíte na všech obrázcích: zeleně hodnotí dobu odezvy do 200 ms, žlutě do 500 ms a červeně pak nad 500 ms. Příslušnými barvami pak také obarvuje jednotlivé části grafů.
První obrázek (celkově sedmý) se týká kabelového připojení. Jak sami vidíte, vše je pouze zelené – průměrné hodnoty doby odezvy www.lupa.cz se pohybují kolem jedenácti milisekund a jejich rozptyl také není nijak velký (viz spodní část obrázku).
 |
Další obrázek se týká PINGu na stejné místo při připojení přes ADSL. Výsledky jsou opět téměř všude zelené a jen dílčí odezvy v části sítě se již dostaly do žluté barvy, protože překročily hranici 200 ms.
 |
Horší je to ale u CDMA, byť stále ještě nezatíženého náporem uživatelů. Zde jsou naměřené hodnoty odezvy výrazně vyšší a také mají dosti velký rozptyl. To asi nepotěší online hráče a obecně všechny uživatele, kteří potřebují pravidelný a krátký „ping“.
 |
Pro ilustraci ještě obdobné měření pro www.seznam.cz – výsledek je podle očekávání velmi podobný PINGu na www.lupa.cz.
 |
ČLÁNKY DO MAILU