V sobotu večer uvedla ČT 1 film Čas zabíjet režiséra Joela Schumachera a scénáristy Akivy Goldsmana podle vynikajícího románu Johna Grishama. Starý právník, představovaný Donaldem Sutherlandem, v něm prohlásí: Vyhraješ a bude to spravedlivý. Prohraješ a bude to spravedlivý taky. Tomu já říkám případ.
Jeho mladý kolega Jake Brigance, hraný Matthewem McConaugheyem, v jiné fázi zcela jednoznačně říká, že je pro trest smrti. Nejlépe vykonaný rovnou před soudní budovou.
Jedna z postav filmu říká: Taky mám dceru. Kdyby ji někdo znásilnil, tak udělám to samé, co udělal Carl Lee.
Muž obviněný z dvojnásobné vraždy zařve do tváře státního zástupce Rufuse Buckleyho (Kevin Spacey): Zasloužili si zabít a udělal jsem to rád.
A při tom všem musí právník, obhajující otce znásilněné holčičky, říct: Povinností právníků je hledat pravdu, nacházet ji a žít v ní… Jen v srdci je pravda.
Film Čas zabíjet je o tom, že dva bělošští primitivové surově znásilní a poníží černošskou holčičku kdesi ve státě Mississippi. Málem ji zabijí a způsobí, že již nikdy nebude moct mít děti. A Carl Lee (Samuel L. Jackson) je zastřelí. Načež je souzen za dvojnásobnou vraždu. Ku Klux Klan napadá jeho právníka, jeho rodinu, vypálí mu dům. Ublíží i jeho přátelům a kolegům. A on se přesto nevzdá a dál bojuje za spravedlnost.
Ani černoši se nechovají jako beránci boží. Jeden z nich upálí vůdce klanu. Zde funguje jistá nevyváženost, zločinci z klanu jsou nakonec zatčeni černošským šerifem, za to černošský vrah spravedlnosti unikne. U většiny filmů člověk zvlášť hodnotí herecké výkony, scénář, režii, kameru (zde Peter Menzies Jr.), hudbu (zde Elliot Goldenthal). Tady to není zapotřebí. Vše je dokonale vyvážené, sladěné, skvěle řemeslně i umělecky dovedené do konce. Napětí funguje od první do poslední minuty.
Je to nesmírně silné soudní drama. Naši autoři, např. tvůrci Zločinu v Polné, by se tu měli hodně co přiučit. To není o penězích (na což se naši tvůrci často vymlouvají, někdy i oprávněně), ale o kvalitě scénáře, režii a absolutní profesionalitě všech zúčastněných.
Podstatné na filmu je jeho morální poselství pro dnešní dobu. Jestliže stát a spravedlnost, jejich reprezentanti, jsou slepí, pak občanům nezbývá než se bránit. Ostatně, napsal jsem před časem na toto téma knihu Zběsilá bezmoc.
Jestliže zločinci útočí na naše domovy, na naše děti, ženy, na naše blízké, musíme se bránit. Musíme probudit stát z jeho letargie a pohodlnosti a říct mu „aspoň nám nestůj v cestě, když už bereš naše daně, žiješ z nich, parazituješ na nás.“ A nebo lépe: „Začni plnit své povinnosti a chraň nás před zlem a násilím.“