Povinnosti, které stát ukládá skrze zákon zaměstnavatelům, se od počátku letošního roku rozrostly o jeden další prvek. O povinnost předkládat tzv. evidenční listy důchodového pojištění za všechny své zaměstnance nikoli pouze při změně zaměstnání, jako tomu bylo doposud, ale pravidelně každý rok, i když k žádné změně nedošlo (a to nejpozději k 30. dubnu za předchozí kalendářní rok). Požaduje to zákon č. 424/2003 Sb., který vstoupil v platnost 1. ledna 2004 a který novelizoval zákon č. 582/19991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
České správě sociálního zabezpečení by to mělo vyřešit „problém“ s lidmi, kteří delší dobu setrvávají v jednom zaměstnání a o kterých se nic průběžně nedozvídá. Reakci zaměstnavatelů lze asi snadno odhadnout (zase další administrativní zátěž). Ale to by bylo téma na úplně jiný článek, na jiném serveru. Pojďme se raději podívat na odlišnou věc: jak to vše souvisí s elektronickým podpisem?
Jak zpracovat 3,5 milionu hlášení?
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která je konečným příjemcem ELDP (resp. RELDP, zřejmě ročních ELDP), si sama snadno spočítala, že bude muset každý rok zpracovat nejméně 3,5 milionu hlášení navíc (kromě těch, která jí jsou zasílána při změně zaměstnání). To opravdu není málo. A tak začala usilovat o to, aby jí co možná největší část těchto ročních ELDP chodila přímo v elektronické formě, a nikoli „na papíře“. Jak jistě tušíte, právě s tím je spojeno i využití elektronického podpisu.
Cílem, který si ČSSZ předsevzala, je přebírat roční ELDP v elektronické formě alespoň od 60 procent organizací. Těch tzv. „velkých“ (nad 25 zaměstnanců) je prý v ČR kolem 30 tisíc a tzv. „malých“ (do 25 zaměstnanců včetně), má být na 200 tisíc. Osob samostatně výdělečně činných se má povinnost odevzdávání ročních ELDP týkat jen v případě, že (kromě sebe sama) zaměstnávají ještě i někoho jiného.
Základní principy celého řešení, které ČSSZ připravila pro předávání ELDP v elektronické formě, si dovolím shrnout následovně:
- ČSSZ zveřejnila formát dat, který bude přijímat (datovou větu RELDP).
- Producenti SW agend (mzdy atd.) byli vyzváni, aby do svých produktů zabudovali schopnost exportu dat v tomto formátu. Prý se tak již děje a první verze už mají být dostupné.
- Samotné předávání dat bude možné buď „fyzicky“ (na disketě či CD), nebo online způsobem, skrze transakční část Portálu veřejné správy (v současné době zde probíhá teprve pilotní provoz).
- Data podávaná v elektronické podobě budou opatřena elektronickým podpisem.
Bez vlastní aplikace
Jde tedy o řešení, které se poněkud odlišuje od toho, které zvolilo například ministerstvo financí pro svá podání v daňových věcech. MF ČR sice také definovalo požadovaný formát dat (datovou větu), aby umožnilo výstup z nejrůznějších softwarových agend, ale vedle toho ještě samo připravilo vlastní aplikaci jménem EPO (Elektronická podání pro daňovou správu). Tu lze používat jak v online režimu (na WWW stránkách MF ČR), tak i v offline režimu, bez připojení k Internetu. Aplikaci EPO přitom lze využít jak k přímému zadávání údajů (do příslušných políček formulářů), tak i pro import dat vyexportovaných z jiných softwarových aplikací (z účetních programů). Aplikace EPO přitom zajišťuje kontrolu konzistence dat a při přímém vkládání pomáhá uživateli s vyplňováním (např. nabídkou variant, které připadají v úvahu). Dále aplikace EPO zajišťuje také elektronické podepsání odesílaných dat, jejich nasměrování na konkrétního správce daně (přes tzv. společné rozhraní správců daně), a pak také zašifrování odesílaných dat. Výsledný efekt je ten, že než se data dostanou k adresátovi (správci daně), již prošla řadou kontrol, které dokáží odfiltrovat jistě nemalé procento možných chyb.
Pokud jsem záměry ČSSZ pochopil správně, pro podávání ELDP žádná takováto aplikace nebude existovat. Sestavování „datové věty“, stejně jako veškerá další „aplikační logika“, se očekává od příslušných uživatelských programů, s možností exportu dat v požadovaném formátu. Následné odesílání pak bude realizovat specializovaná aplikace přímo na portálu veřejné správy, která by ale měla umožňovat pouze „import“ již připravených dat (nikoli jejich přímé zadávání uživatelem, položku po položce) a která nebude dělat žádnou kontrolu samotného obsahu dat (jejich konzistence) – portál bude fungovat jen jako „spolehlivý zprostředkovatel“ mezi podávajícím a příjemcem, ale sám nebude předávaná data nijak zpracovávat.
Osobně to nepovažuji za nejšťastnější řešení, a to hned ze dvou důvodů:
- Data pro ELDP nebude možné zadávat přímo, ale jen skrze uživatelský software (mzdové agendy atd.). Pokud jej nemá, bude si jej i ten „nejmenší zaměstnavatel“ muset koupit, nebo alespoň upgradovat na verzi, která podporuje export do požadovaného datového formátu.
- Jakákoli nekonzistence či jiná chyba v datech, kterou „nezachytí“ již uživatelský software, se dostane až k příjemci a bude se muset nějak řešit (zřejmě na stejném principu jako chyba v papírovém podání).
Jaký elektronický podpis?
Primárním a preferovaným bude pro agendu ELDP využití tzv. kvalifikovaných certifikátů, vydaných akreditovanou certifikační agenturou (tou je v současné době pouze I.C.A.).
Další možností, kterou se ČSSZ snaží řešit problém s jednorázovými pořizovacími náklady na kvalifikovaný certifikát, je vydávání vlastního certifikátu. Formálně jde o tzv. podpisový klíč ČSSZ, který bude využitelný jen pro tuto konkrétní agendu, a bude vystavován zájemcům na tři roky a zcela zdarma (na místně příslušné správě sociálního zabezpečení). Jeho použití však vyžaduje, aby podávající do tří dnů zaslal ještě „papírové“ potvrzení [DOC, 24 kB] o tom, že data poslal elektronicky, nebo to alespoň potvrdil ústním prohlášením do protokolu na místně příslušné správě sociálního zabezpečení.
Osobně si myslím, že pokud předávání ELDP v elektronické formě bude bez problémů fungovat, zaměstnavatelé přijdou této možnosti velmi rychle na chuť a nebude pro ně problém investovat 770 korun (jednorázově, s platností na rok) do kvalifikovaného certifikátu, který budou moci využít třeba i pro podávání daňových přiznání.
Navíc samotné předání ELDP v elektronické podobě nemusí realizovat (a svým elektronickým podpisem opatřovat) přímo sám zaměstnavatel, resp. jeho zaměstnanec. Může k tomu zmocnit [DOC, 28 kB] i externího pracovníka – například někoho, kdo pro malou firmu či skupinu malých firem zajišťuje účetní či jiné agendy.
Konkrétní pokyny a další informace jsou dostupné zde.
ČLÁNKY DO MAILU