Ilustrace: Nenad Vitas
Jak to tak bývá, po vypuštění první vlnky s informacemi o Google Wave zbystřili jako první internetoví mágové, kteří jsou schopni tuto technologii již dnes mentálně uchopit, vidí v ní budoucnost Internetu a už možná začínají vyvíjet vlastní aplikace. Následují ti, kteří to sice už docela chápou, ale stále ještě se opatrně ptají „bude to opravdu k něčemu?“. K této skupině se řadím i já. Pak následují všichni ti, kteří budou zasažení touto vlnou v budoucnu, až první skupina vypustí své aplikace. A je tu také nemalá skupina těch, kteří už nyní prohlašují, že je to zbytečná věc.
Nebudu zde popisovat, o čem Google Wave je, to by bylo nošením dříví do lesa. Navíc to přesně ani vysvětlit neumím.
To co mě však na Google Wave zajímá nyní nejvíc, je možný dopad na vnímání a používání některých (časem všech) aplikací postavených na bázi webových služeb (ale i aplikací, které dnes Internet používají jen pro ověření správnosti licenčního klíče) a zda má Google vůbec sílu pohnout se samotnými základy Internetu.
Dovedete si například představit, že už nebudete psát e-maily tak jako dnes? Že bude stačit napsat jeden e-mail (vlnu) a recipienti vám budou odpovídat přímo do tohoto vámi „odeslaného“ e-mailu? Žádná neuvěřitelně nepřehledná změť zobáčků “>” v odpovědích e-mailů. Konec problémů s odsazováním řádků, dopisováním odpovědí jinou barvou, kterou stejně adresát neuvidí, protože používá jiného e-mailového klienta? Bude to konec nekonečného přívalu e-mailů od kolegů, kteří diskutují o nesmrtelnosti brouka? Těšíte se?
Tak, jak to vidím já, Google Wave přináší do světa internetových aplikací naprostou interaktivu, online spolupráci a prakticky neomezené možnosti při propojování dnes spíše asynchronních aplikací vzájemně mezi sebou v reálném čase. Ne, že by to tu doteď nebylo, ale Google to uchopil zase trochu z jiného konce.
Pojďme o kousek dál. Představme si, že se protokol, nad kterým je Google Wave je postaven, ale hlavně princip myšlení, který dovádí největší zastánce Web 2.0 do extáze, se rozšíří a podobně jako všichni začali napodobovat Gmail, začne se nezadržitelně šířit i tato vlna do jiných aplikací, kde byste to dnes ani nečekali.
Zkusme si zapřehánět. Komunikujete s grafikem, který sedí v jiném městě. Pošlete mu pár připomínek k dodanému designu e-mailem (nově: vytvoříte vlnu a připojíte ho do ní). Místo toho, aby vám zdlouhavě odpovídal do e-mailu, připojí k vlně modul Photoshop Wave, kterým vám zpřístupní jeho pracovní plochu ve Photoshopu a vy mu tak můžete okomentovat online vaše připomínky přímo v jeho Photoshopu. Naopak jemu zase zpřístupníte vaši aplikaci, ve které kreslíte wireframe webu a názorně mu vše předvedete. Žádná Vzdálená plocha, VNC a podobné záležitosti třetích stran. Toto vše se odehrává v jednom prostředí e-mailového klienta online (samozřejmě s podporou dotčených aplikací). Sci-fi? Nikoliv. S dnešními technologiemi realizovatelné, jen dosud chyběla sjednocující platforma (chcete-li technologie) a hlavně myšlenka, že by něco takového bylo možné.
Další příklad možná více z praxe. Vytváříte web a potřebujete prodiskutovat s projektovým manažerem a/nebo klientem určitou funkcionalitu, třeba registrační formulář. Dotyčná osoba je mimo dosah a telefonovat se vám nechce, protože stejně potřebujete svůj problém demonstrovat. Jak to funguje dnes za použití klasických prostředků? Vytvoříte screenshot formuláře, dopíšete do něj poznámky o nesrovnalostech a pošlete to i s komentářem e-mailem (nebo vložíte do nějakého systému pro řízení projektů). Výsledkem je e-mailová odpověď s popisem, jak se to má řešit. Následně píšete další e-mail, protože třem z deseti věcí nerozumíte. Po odeslání osmého e-mailu na toto téma už je vám vše jasné. Jen mezitím uplynula pracovní doba a vy jdete domů. Druhý den musíte projít e-maily znovu, abyste si srovnali, co jste včera v těch e-mailech vlastně vyřešili.
A jak by to mohlo být s Google Wave? Napíšete e-mail (vlnu), připojíte k ní projekťáka a/nebo klienta a zpřístupníte mu lokální verzi aplikace s formulářem. Speciálním nástrojem, nazvěme si ho například Pen Wave, což je kreslítko ovládané kurzorem, označíte přímo ve formuláři v nové vrstvě problematická místa a dopíšete do vedlejšího okna, s čím máte problém. Druhá strana vidí názornou ukázku a má šanci rychleji pochopit, o co jde a vám se dostane interaktivní reakce v podobě návrhu řešení. Za patnáct minut vyřešeno.
Ba co víc. Pokud jste při řešení výše uvedeného problému unaveni po náročné noci a za hodinu už nevíte, k čemu jste došli, nevadí. Spustíte si review a znovu se podíváte na celou diskusi tak, jak skutečně probíhala od začátku do konce.
O online kooperaci dvou a více lidí při vytváření standardních textových dokumentů, o tom, že při psaní zprávy vidí účastník vlny každé písmenko, nebo o tom že můžete v Google Wave vkládat do „e-mailů“ mapu, kterou druhá strana vidí okamžitě ve svém dokumentu a když ji procházíte, tak se totéž objevuje i u všech ostatních připojených k vlně, není třeba se zmiňovat. To by se dalo od Google očekávat.
Nad čím však visí ještě otazník, je to, co jsem zmínil na začátku. Zda vůbec pro tento přístup k tvorbě aplikací a jejich interaktivního provázání strhne Google pozornost ostatních vývojářů (počínaje open source komunitami a konče Microsoftem), což by v důsledku znamenalo nikoliv pouhou vlnu, ale pořádnou tsunami. Nebo, chcete-li, revoluci ve všem, co jsme dosud na internetu znali. Já osobně si to moc přeji, neboť už dlouho se čerpá pouze z toho, co bylo vymyšleno před mnoha a mnoha lety a pro nějakou tu revolucičku už je doba docela zralá.
PS: Nyní při psaní této glosy bych rád ve svém Wordu 2007 připojil kolegy (nebo možná už i čtenáře Lupy) do vlny, abych se jich zeptal, zda tyto mé teorie nepovažují za úplný úlet, a nebo zda mají již dnes vymyšlené nějaké jiné využití Google Wave. Bohužel žijeme ještě v „před Google Wave éře“ a proto budu doufat, že se totéž dozvím asynchronním a poněkud obstarožním způsobem v komentářích pod článkem.
ČLÁNKY DO MAILU