„Novinoví vydavatelé čelí obtížím při licencování svého obsahu online a při získávání spravedlivého podílu na hodnotě, kterou vytvářejí,“ tvrdí Evropská komise. Proto navrhuje posílit práva médií k obsahu publikovanému online.
Podle dnes zveřejněného návrhu nové směrnice by tak členské státy měly vydavatelům nově přiznat výlučná práva k rozmnožování a tzv. sdělování děl veřejnosti (podle článku 2 a druhého odstavce článku 3 směrnice 2001/29/EC). Jde o tzv. příbuzná práva, která obvykle chrání třeba vystoupení muzikantů, herců a zpěváků nebo televizní vysílání.
Formulace směrnice je hodně obecná a neurčuje, v jakých konkrétních případech by vydavatelé mohli svá práva uplatňovat. Zřejmě by ale mohli například zakazovat online zveřejnění i jen částí svých článků – nebo za jejich použití například v agregátorech zpráv požadovat licenční poplatky.
Je možné, že by mohli požadovat peníze třeba i po sociálních sítích, kterými se jejich články šíří. Nová práva by přitom měla trvat 20 let od vydání dotyčných článků.
Ochrana se podle Komise výslovně nemá týkat prostých odkazů, které nejsou tzv. sdělováním veřejnosti. Jak se ale ukázalo při nedávném verdiktu Soudního dvora EU, v některých případech mohou být problematické i samotné odkazy.
Pokud směrnice v této podobě projde, mohlo by to vést k podobnému výsledku, jako ve Španělsku, které v lednu 2015 podobné opatření zavedlo. Části vydavatelů se sice povinnost vyžadovat za použití úryvků svých textů nelíbila, ale nakonec celou situaci rozsekl Google: ještě před začátkem roku 2015 v zemi vypnul službu Google News a části médií poklesla návštěvnost.
Sledujte, co k vám kdo uložil
Reforma copyrightu obsahuje také další kontroverzní část, která se týká služeb shromažďujících obsah nahrávaný uživateli – mimo různá úložiště tedy například také serverů jako YouTube.
Dnes mají jejich provozovatelé povinnost smazat pirátské soubory, pokud je někdo upozorní na jejich existenci. Podle návrhu směrnice by ale tyto servery měly svůj obsah samy aktivně monitorovat a informace o problematických souborech by měly předávat majitelům autorských práv.
Ti by tak přenesli náročné a drahé hledání, jestli jejich díla někdo pirátsky nesdílel, na provozovatele serveru. YouTube se svým systémem ContentID zřejmě bude z obliga, jiní provozovatelé, kteří nemají peníze nebo kapacity na vývoj podobného systému, ale mohou mít problém.
Školy, data mining a více peněz autorům
Součástí návrhu jsou také výjimky pro použití autorských děl při školní výuce (včetně materiálů z jiných států EU) nebo pro vědecké organizace, které provádějí data mining. A muzeím povoluje uchovávat digitální kopie děl.
Autoři a umělci také mají mít nově právo požadovat vyšší odměny za vysílání svých děl na YouTube nebo hudebních streamovacích službách, pokud jsou jejich peníze proporcionálně mnohem nižší, než kolik na nich dotyčné služby samy vydělávají. Hudební vydavatelé, kteří si stěžují, že z online hudby a videa stále získávají málo peněz, by tak mohli získat vyšší příjmy.
Směrnice pamatuje také na vysílání online videa. Provozovatelé video-on-demand služeb by už podle návrhu nemuseli dojednávat práva individuálně s každým nositelem práv v jednotlivých zemích, ale stačila by jim dohoda s kolektivním správcem. Státy by také měly zřídit organizace, které budou pomáhat při licenčních jednáních.
Stará média vrací úder
První reakce na návrh jsou různorodé. Magazén Politico v titulku konstatuje, že „Stará média vrací úder“, eurokomisař Andrus Ansip na Twitteru nadšeně hlásá: „Zachránili jsme odkazy“ a Google v oficiálním vyjádření neskrývá rozčarování:
„Dnešní návrh vnímáme jako první krok na cestě k lépe fungujícímu trhu pro evropské tvůrce a spotřebitele. Podle nás v něm ale zatím nebylo dosaženo té správné rovnováhy, která by zároveň chránila principy sdílení, linkování a kreativity, na nichž do značné míry stojí úspěch webu. Jsme přesvědčeni o tom, že reforma autorských práv musí zachovat důležitou rovnováhu, díky které budou moci držitelé autorských práv spravovat svá díla a těžit z nich, ale která zároveň umožní rozvoj kreativity a inovací na webu. Jsme zklamaní z toho, že Evropská komise tuto kritickou rovnováhu v dnešním návrhu přehlíží.“
Novou směrnici teď čeká tradiční posouzení Evropským parlamentem a zástupci členských států EU. To může trvat rok, nebo i více, a v jeho průběhu se norma může ještě výrazně změnit.
ČLÁNKY DO MAILU