Když se dívám z okna, vidím jen cosi, co se ihned rozplyne na chodnících a pod koly aut. Kdyby zima trošku přidala, máme tu možná znovu bílou, tentokrát už jarní, Prahu. Při pohledu z okna mě napadlo, že když se dívám ze svých počítačových „oken“, vidím cosi padat také. Vidím padat akcie technologických firem a s nimi index trhu NASDAQ, barometr „internetové nálady“. Vidím padat naděje mnohých amerických rodin, které investovaly peníze do technologicky zaměřených fondů či přímo firem – a které si jiné rodiny zprostředkovaně vybraly při používání služeb, které byly a stále jsou „zdarma“. Rodin možná i českých, spekulantů ze všech koutů světa. A hlavně tu vidím analogii s tím pohledem z okna mé pracovny. Všechny ty peníze totiž patřily lidem. Do společností, které je investovaly, je nemohl nepřinést nikdo jiný.
Napadlo by někoho měřit sněžné dary nebe na počet vloček? Dnes nám spadlo 78.123.475.813 vloček. Co na tom, že z nich nakonec nebyl ani centimetr sněhu, který by za něco stál. Ale tak nějak se stále měří „úspěch“ na Internetu. Máme milion uživatelů! Protočili jsme dnes bambilión stránek! Máme toho či onoho o 20 % více než naše konkurence. Jen o obratech či dokonce ziscích (a ztrátách) se většinou mlčí. Čísla, která se dozvídáme, jsou pěkně zasněžená. V případě zahraničních veřejně obchodovatelných společností se už investoři probudili ze snu. Jen u nás v „.cz“, kde nejsou společnosti veřejně obchodovatelné, se jede stále ve starých kolejích. Nikomu přece není nic do toho, jak někdo hospodaří se soukromými penězi. Portály se předhánějí v zobrazených stánkách, místo aby prozradily, kolik jim opravdu „nasněžilo“. Zdůvodnění? „Nechceme plýtvat čísly“ či „konkurence tam počítá i bartery a tím si obrat nafukuje, nechceme být jako oni.“ iAudit už pár měsíců po portálech vyžaduje, aby služby oddělily od své aktivity a poměřovaly souměřitelné. Jenže co až se jednou díky zdokonalení metodiky proflákne, že na chat připadá polovina všech protočených stánek, že statisíce e-mailových schránek na freemailech si, jak je rok dlouhý, nikdo nevybere a že polovina uživatelů hledá ve vyhledávačích jen porno a informace pro taháky do školy? Třeba to zatím nezjistili ani investoři.
Na úterní tiskové konferenci jsem se dozvěděl, že jeden nejmenovaný portál, který poskytuje možnost založit si zdarma internetový obchod (takže už stejně víte, kdo to je :-), má těchto obchodů více než konkurence – šest tisíc. Jenže už bezprostředně sami od sebe nedodali, že průměrný obrat jednoho obchodu je pod hranicí tisíce korun měsíčně. Představa obchodní třídy či tržnice, kde má obchod obrat pod tisíc korun za měsíc, mě děsí. Příští měsíc by totiž místo prodavačů musely ležet pod pulty kostry.
Na další dotaz – kolik obchodů je aktivních – jsem se dozvěděl, že je to asi polovina z nich. Sláva – ti aktivní se tedy mají hned dvakrát lépe. Zdůvodnění, že zřízení e-obchodu je i pro „babičku, která prodává domácí marmeládu“, neberu. Nebo jsem byl doposud tolik naivní, když jsem se domníval, že k takovým obchodům mají sloužit internetové aukce? Když se o Internetu hovořilo jako o zlatém dole, obchodníci se vrhli a zakládali obchody. A teď jsou „dole“, po zlatu ani památky. A někdo se chlubí, že když se rozdávalo zdarma, dovolilo si nabídnout šest tisíc v prosperitu doufajících lidí.
Akciové bubliny splaskly, je na čase, aby splaskly i bubliny u úst samotných provozovatelů. Chlubí se někdo v reklamě na vložky, kolik žen je používá? Nebo slyšíme v reklamě od McDonalda, kolik lidí se láduje hamburgery? Kolik lidí si už koupilo bezpečné Volvo? Podívejme se do médií na zprávy o internetových firmách (což je v mnoha případech jejich jediná „reklama“ mimo Internet) – i dnes se do médií dostane téměř jakákoliv internetová „hloupost“. A většinou zveřejňovaná čísla uvádějí právě počet „vloček“.
Ostatně kdyby někdo ta Volva rozdával (jako se dnes rozdávají služby na Internetu), asi bychom stáli ve frontě skoro všichni :-). Proto se domnívám, že opravdu dobrá služba bude až ta, kterou si předplatí hodně lidí, protože jim bude stát její kvalita za to. Pokud něco rozdáváme, najde se vždy mnoho uživatelů, od kterých uslyšíme: „Já bych si, s dovolením, také vzal.“ Doposud si uživatelé brali hlavně peníze investorů.
ČLÁNKY DO MAILU