Blokování webů míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podepsalo 21 senátorů

Část zákona o hazardních hrách, která dává ministerstvu financí pravomoc nechat zablokovat weby s nepovolenými hrami, míří k Ústavnímu soudu. 

Návrh na zrušení příslušných paragrafů podepsalo 21 senátorů, což je podle zákona dostatečný počet, aby návrh bylo možné podat a aby se jím ústavní soudci museli zabývat. Na tiskové konferenci to společně oznámili senátorka ODS Veronika Vrecionová, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš a zástupce iniciativy Přichází cenzor Marek Antoš (majitel firmy Internet Info, vydavatele Lupy – pozn. redakce).

„Souhlasím s tím, že je třeba bojovat proti nelegálnímu hazardu, ale není možné, aby nástroj dostali do rukou nikým nevolení úředníci ministerstva financí pod Andrejem Babišem, kteří by mohli dle vlastního uvážení blokovat vybrané internetové stránky,“ říká senátorka Vrecionová.

„V České republice je svoboda šíření informací zaručena ústavou. Omezována může být jediným způsobem, a to soudem. Myslíme si, že zákonem jsou porušována základní ústavní práva na šíření informací, že je porušován základní princip oddělení politické a soudní moci, a myslíme si, že toto není cesta, kterou by se Česká republika měla vydat,“ dodává šéf Pirátů Bartoš.

Proti zákonu při jeho projednávání protestovala řada internetových firem i sdružení. Infografiku, proč ohrožuje svobodu slova na internetu, vydal i Český rozhlas.

Kdo je poskytovatel připojení?

Mluvčí ministerstva financí Michaela Tesařová na dotaz Lupy na senátorský návrh reagovala takto: „Ministerstvo financí se k údajné neústavnosti nového zákona o hazardních hrách vyjadřovalo v minulosti opakovaně, tato vyčerpávající stanoviska jsou k dispozici na našich internetových stránkách. Návrh senátorů respektujeme a věříme, že tento zákon je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR.“

Kritici ale s tímto postojem nesouhlasí. „Napadenou úpravu považujeme za nebezpečný precedens, protože v České republice vůbec poprvé zavádí možnost, aby stát určoval, na jaké stránky se smějí či nesmějí připojovat uživatelé internetu. Domníváme se, že taková snaha je v rozporu s čl. 17 odst. 3 Listiny základních práva a svobod, podle něhož je cenzura nepřípustná. Kromě toho však napadená ustanovení zákona považujeme také za značně nepromyšlená. Projevuje se to například tím, že zákon zavádí a používá úplně nové pojmy, které však nikde nedefinuje,“ vysvětluje právní expert Antoš.

Napadená ustanovení jsou podle něj také velmi nekvalitně napsaná a používají pojmy, které nejsou v právním řádu nikde definovány. „Jedním z těchto pojmů je pojem ‚poskytovatel připojení k internetu‘. Právní řád tento pojem nezná a zákon o hazardu jej nijak nedefinuje. Není tedy jasné, jestli povinnost blokovat přístup ke stránkám dopadá třeba i na zaměstnavatele, který dá svému zaměstnanci přístup k internetu, nebo na kavárnu, která provozuje veřejný hotspot pro svoje zákazníky, nebo na obce, které také někdy poskytují připojení k internetu svým občanům. Není prostě jasné, na koho se ta povinnost vztahuje, což je ovšem u tak zásadních povinností velká chyba,“ doplňuje Antoš.

Podání k Ústavnímu soudu připravila advokátní kancelář Weinhold Legal, která také bude senátory před Ústavním soudem zastupovat. 

Babiš: Návod na obcházení? Neznám 

Mezi 21 senátory, kteří návrh podepsali, jsou většinou zástupci ODS, Starostů a několik nezávislých senátorů:

Připomeňme, že Senát zákon na konci května schválil hlasy 42 senátorů, proti nebyl nikdo a zdrželo se 23 zákonodárců (16 bylo nepřítomných). A předseda hnutí ANO Andrej Babiš tehdy do debaty o tom, že je blokování možné jednoduše obejít, přispěl pamětihodným prohlášením: „Jestli existuje nějaký podrobný návod, jak to obejít, my o tom nevíme. Pokud je takový návod, tak fajn potom. Kde je tedy problém? Potom to, co navrhujeme, pokud to někdo říká, my si myslíme, že není takový návod, že to je dezinformace. To se samozřejmě ukáže.“

Zákon neměl větší problémy ani v Poslanecké sněmovně, kde pro něj v dubnu zvedlo ruku 149 poslanců (ČSSD, ANO, KSČM, Úsvit a většina ODS a KDU-ČSL), dva byli proti (nezařazení poslanci Radim Fiala a Jaroslav Holík) a 24 se zdrželo (většina z TOP 09 / Starostové a Marek Benda, Petr Bendl a Miroslava Němcová z ODS).