Ilustrace: Nenad Vitas
Otázka je samozřejmě spíše řečnická. Ačkoliv prvotní nadšení z blogů pramenilo právě z jejich „nezávislosti“ na mechanismech provozu, obvyklých v tradičních médiích, zároveň stěží najdete lepší místo pro subjektivní vyjádření, než je běžný blog. Zbytečně mytizovaná závislost na inzerentech (které se každé solidní médium dokáže vyhnout) a rutinnímu výběru a podání zpráv tak byla jen vyměněna za závislost na vlastním názoru, mnohdy jen velmi neochotně korigovanému vnější skutečností. Z hlediska důvěryhodnosti se tak praktický rozdíl mezi běžným médiem a blogerem pro čtenáře smrsknul na rozdíl v osobnějším a osobitějším podání informace – což média samozřejmě postřehla a částečně se novému trendu přizpůsobila (více sloupků a různých „zápisníků“ redaktorů apod.).
Tato výměna přesto řadě pozorovatelů přišla natolik užitečná (či nenápadná), že se blogy stále těší nebývalé přízni jak mediálních odborníků, tak vlastních čtenářů právě z důvodu naděje na osvobození produkce zpráv od tlaku vnějších okolností. O vnitřních (autorských) okolnostech a tlacích se obvykle nemluví, neb jsou považovány za samozřejmé, přestože následkem nich je drtivá většina blogů prakticky nečitelná.
I samotná vnější svoboda blogera však má samozřejmě něco do sebe. Nikdo vám neříká, o čem ani jak psát, kdy ani jak často, a pokud to umíte opravdu dobře, nemusíte si lámat hlavu ani s propagací. Ze stejného důvodu se však dlouho vznášela otázka i nad potenciální ekonomickou využitelností blogů – blogerů, schopných si na sebe blogováním vydělat, je i dnes v rámci celého světa spočetně málo.
Bylo však jen otázkou času, než reklamní agentury přijdou na způsob, jak nový komunikační kanál s grandiózní důvěryhodností pro příjemce využít a začít skrze něj servírovat čtenářům vlastní sdělení. Oněch způsobů je navíc mnoho: od firemních blogů přes fiktivní blogery až po platby za spoty na dané téma. V Česku jsme se nyní dočkali jedné z variant „blogerské propagace“: marketingová firma Ataxo oslovila za účelem propagace e-shopu itlevne.cz více než dvacítku blogerů a nabídla jim zajímavé podmínky pro přístup k novému hardwaru.
Bloger si vybere daný produkt, získá ho s předstihem před ostatními médii na otestování a následně o něm napíše – jak, to je prý jen na něm. Blogeři nejsou nikterak omezeni ve zpracování recenzí, zejména nejsou v žádném případě vázáni k pozitivnímu vyznění hodnocení. Naopak od nich očekáváme nezávislé posouzení konkrétního testovaného zařízení, subjektivně zpracované dle stylu každého blogera,
" vysvětlila nám Jana Šindelářová z Ataxa. Je však reálné předpokládat, že by bloger, opakovaně kritizující daný kus hardwaru, dostával k tvrdému „rozebrání“ znovu nový a nový?
O tom se budeme moci přesvědčit sami, stačí sledovat v následujících týdnech vybrané blogy. Dosud projevilo předběžný zájem o testování 15 blogerů, pět z nich již určité produkty otestovalo či aktuálně testuje – Jiří Macich ml., Michal Bláha z Vývojáře, Petr ‚Kecinzer‘ Řezníček, Jakub Danielka, Roman Bláha (Lord Mystic). S ostatními domlouváme zapůjčení produktů k testování – dle jejich zájmu o konkrétní typ zařízení,
prozradila nám také Jana Šindelářová.
V tiskové zprávě o kampani Michal Bláha říká, že nejsme honorováni, a tak zůstává zachován princip nezávislosti,
avšak od jiného blogera, zapojeného do kampaně, jsme se dozvěděli, že jedním z důvodů jeho souhlasu byl i „sympatický honorář.“ Ten mu samozřejmě přejme, některé blogy se mohou pyšnit opravdu kvalitním obsahem, jenž by zasluhoval daleko větší pozornost – jejich čtenáře by však mohlo zajímat, jakými způsoby některé články vznikají. Bude-li u nich tento původ zřetelně uveden, na důvěryhodnosti blogu by to ubrat nemuselo, možná spíš naopak.
Doufejme, že si to uvědomí i oněch „dvacet statečných“. Opačný přístup by se totiž mohl vymstít i tomuto tradičně „nezávislému“ prostředí.
ČLÁNKY DO MAILU