Čtenářům Lupy jistě netřeba připomínat články a zprávičky z nedávných dnů, které popisovaly příchod prvního virtuálního operátora (BLESKmobilu) na náš mobilní trh. Přesto si ale dovolím připomenout, že vstup nového BLESKmobilu byl rozložen do dvou kroků: v úterý 30. října proběhla tisková konference společnosti Ringier Axel Springer, na které byli novináři seznámeni se základní informací – že na trh přichází nový hráč, prezentující se jako první virtuální operátor – a s hlavními obrysy jeho nabídky. Podle toho pak také byla napsána řada článků na téma nového operátora, a o publicitu tak bylo postaráno.
Teprve druhý krok, ke kterému došlo právě dnes (7.11.2012), přinesl další důležité informace. A ty docela významně mění pohled na to, kdo (či co) je nový hráč a jaký je jeho potenciál i význam na trhu. Včetně možných souvislostí s právě dokončovanou analýzou relevantního trhu č. 8 s mobilní originací. V jakém smyslu?
Kdo je partnerem zákazníka?
Zřejmě nejpodstatnější je skutečný statut nového hráče: na kolik je samostatný a může se na trhu chovat podle vlastního uvážení, nezávisle na Telefónice? Protože právě od toho závisí míra dodatečné konkurence, kterou přináší na náš mobilní trh. Pouhý další přeprodejce, který je jen prodlouženou rukou někoho jiného a fakticky přidává jen svůj marketing a prodej, by skutečné konkurenci moc nepomohl. Naproti tomu operátor, který je „sám svým pánem“ a je schopen autonomního rozhodování a jednání, má podstatně větší potenciál zvýšit míru konkurence.
U nového BLESKmobilu bylo od začátku jasné, že půjde o operátora bez vlastní sítě, který si pouze pronajímá kapacitu sítě hostitelského operátora (v daném případě Telefóniky) – a kvůli tomu je označován jako virtuální. Jenže i mezi virtuály je široká škála toho, jak mohou vypadat a fungovat. A podle toho se liší i jejich potenciál ovlivnit trh.
Například: bude mít nový operátor nějaké vlastní technické prostředky, jako třeba ústředny (a bude si pronajímat pouze služby rádiové části sítě)? Nikoli, v tomto ohledu zaznělo celkem jasně, že vše bude svými technickými prostředky zajišťovat Telefónica. A co třeba forma vzájemného vztahu nového operátora a jeho hostitele (Telefóniky)? Jedná se o smlouvu o přístupu či propojení, uzavřenou mezi dvěma operátory, která stanovuje ceny na velkoobchodní úrovni a ponechává virtuálnímu operátorovi volné ruce v tom, jakou si zvolí maloobchodní politiku. Nebo je vztah mezi oběma subjekty jiný? Kolik prostoru má nový BLESKmobil na to, aby se odlišil od svého hostitele a jeho služeb?
Nebo z jiného soudku: když se někdo rozhodne využívat služeb nového BLESKmobilu, kdo bude jeho partnerem? Koho bude zákazníkem? S kým vstoupí – jako koncový zákazník, účastník či uživatel – do smluvního vztahu? Kdo bude určovat charakter a pravidla tohoto smluvního vztahu? Kdo mu bude určovat, jak smí služby používat a co naopak nesmí? S kým bude řešit reklamace? Na koho se bude obracet v případě eventuálních sporů? Kdo a jak bude uchovávat jeho osobní údaje (i když jde jen o předplacenou službu)?
Co říkají Všeobecné obchodní podmínky?
Dnes, po zveřejnění Všeobecných obchodních podmínek služby BLESKmobil, už je v tomto ohledu jasno: ten, kdo se rozhodne využívat služeb nového BLESKmobilu, vstupuje do smluvního vztahu přímo s Telefónicou. Stává se „jejím“ účastníkem a je to Telefónica, která mu určuje, co a jak může či nemůže. A to stejným způsobem, jaký to Telefónica určuje i ostatním svým zákazníkům, kterým své služby poskytuje pod svou tradiční značkou O2.
Jednoznačně to vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek nového BLESKmobilu, které najdete zde a které začínají následující pasáží:
Tyto Všeobecné podmínky (dále jen „VP“) upravují podmínky pro poskytování veřejně dostupné předplacené mobilní hlasové služby elektronických komunikací …… pod obchodní značkou „BLESKmobil“ společností Telefónica Czech Republic, a.s., se sídlem Praha 4, Michle, Za Brumlovkou 266/2 ….
Pro názornost si celou úvodní pasáž srovnejme s obdobnou pasáží Všeobecných obchodních podmínek Telefónicy pro značku O2, se zvýrazněním rozdílů prostředky v textovém editoru:
Lze tomu rozumět nějak jinak, než že BLESKmobil je jen další značkou, vedle značky O2, pod kterou Telefónica své služby poskytuje? S tím rozdílem (oproti značce O2), že Telefónica není držitelem značky BLESKmobil, a nezajišťuje marketing ani prodej služeb pod touto značkou. To má na starosti společnost Ringier Axel Springer. Mezi oběma subjekty tedy musí být nějaká forma smluvního vztahu, upravující využití této značky a poskytování služeb pod touto značkou.
Ale: je to smlouva o využití značky BLESKmobil, skrze kterou si Telefónica tuto značku nějak pronajímá, včetně marketingu a zprostředkování prodeje svých služeb? Nebo je to nějaká smlouva o přeprodeji, na jejímž základě naopak Ringier přeprodává služby Telefónicy pod svou značkou?
K tomu si doplňme informaci, potvrzenou jak ze strany samotného Ringieru, tak i ze strany ČTÚ a jeho evidence podnikatelů v elektronických komunikacích: společnost Ringier takto evidována není. Přesněji: neohlásila ČTÚ zahájení podnikání v oblasti elektronických komunikacích, ve smyslu §13 zákona č. 127/2005 Sb. Pokud by Ringier byl poskytovatelem nějakých služeb elektronických komunikací, pak by takovéto ohlášení musel udělat. Ale když jím není, nic ohlašovat nemusí.
Na druhou stranu ale tato skutečnost znemožňuje to, aby smluvní vztah mezi Ringierem a Telefónicou měl charakter vztahu mezi dvěma operátory, ve smyslu podnikatelů v elektronických komunikacích.
Je to košer?
Zastavme se nyní u další zajímavé otázky: když už víme, že poskytovatelem služeb pod značkou BLESKmobil není Ringier, ale Telefónica, je vůbec na místě, aby se BLESKmobil a Ringier prezentovali jako virtuální operátor?
Za sebe si dovolím odpovědět, že to asi možné je – protože definice „virtuálního operátora“ je tak široká, že zahrne snad úplně cokoli. I pouhý přeprodej. A dokonce i přeprodej ze strany někoho, kdo sám ani není skutečným operátorem, ve smyslu podnikatele v oblasti elektronických komunikací (který se jako takový ohlásil u ČTÚ).
Svým způsobem to stále zapadá do pojmu „virtuální operátor“: většinou mu sice rozumíme tak, že jde o skutečného operátora (registrovaného u ČTÚ), který ale nemá vlastní síť – a kvůli tomu je virtuální. Proč by ale někdo nemohl být virtuálním operátorem naopak proto, že operátorem ve skutečnosti není a jen se tak prezentuje, když služby někoho jiného prodává pod svou značkou?
Korektnější by ale určitě bylo označovat ho jako pouhého přeprodejce. Už i kvůli těm koncovým zákazníkům, kteří z jakéhokoli důvodu nechtějí být zákazníky Telefóniky, a tak dají na reklamu a marketing BLESKmobilu, zdůrazňující odlišnost a ochranu práv zákazníka – a ve skutečnosti se znovu dostanou do smluvního vztahu právě s Telefónicou, se kterou uzavírají smlouvu na 12 měsíců (prvním použitím služby) a pak ji každým dobitím kreditu prodlužují.
Na reklamách BLESKmobilu najdete jen logo Ringieru
Jak moc je Ringier svým pánem?
Jiná věc je také to, nakolik je BLESKmobil skutečným novým hráčem na našem mobilním trhu. Nakolik je cenotvorba Ringieru autonomní? Kolik volnosti má při stanovení ceny, za kterou prodává služby někoho jiného? Nakolik může ovlivnit skladbu, charakter a dimenzování nabízených služeb, které ve skutečnosti neposkytuje on, ale někdo jiný? A nakolik tedy může konkurovat ostatním hráčům na trhu? Včetně možnosti konkurovat tomu, jehož služby sám prodává?
EDIT (8.11. 9:30): Michal Táborský z Ringieru tvrdí, že ceny jsou plně v kompetenci jeho firmy:
Společnost Ringier Axel Springer má plnou autonomii pokud jde o značku, nabídku služeb včetně cen, marketingu a prodeje služby BLESKmobil. Služba elektronických komunikací, která je v rámci nabídky BLESKmobil poskytována, je technicky zajištěna společností Telefónica Czech Republic, a.s. Společnost Ringier Axel Springer je zodpovědná za nabídku služeb pod značkou BLESKmobil, a to včetně cen.
Osobně jsem v tomto ohledu pesimista a obávám se, že nový BLESKmobil skutečnou konkurencí není. Po dnešku, po zveřejnění jeho Všeobecných obchodních podmínek, které v mých očích staví jeho předchozí prezentace a deklarace do poněkud jiného světla, ho vnímám spíše jako prodlouženou ruku samotné Telefóniky. Jako někoho, kdo nemá dostatek prostoru na to, aby byl skutečnou konkurencí. Aby se o něm dalo říct, že s jeho příchodem se náš trh mobilních komunikací skutečně změnit směrem k vyšší konkurenci. Dokonce natolik, aby to mohlo nějak ovlivnit výsledky právě dokončované analýzy relevantního trhu č. 8 (s mobilní originací). Rád se ale budu mýlit.
Na co si také dát pozor
Na závěr ještě několik „drobností“, které vyplavaly na povrch při zveřejnění detailní nabídky nového BLESKmobilu. Třeba: „denní“ nabídka mobilních dat v objemu 50 MB za 20 Kč, automaticky aktivovaná každému zákazníkovi, je skutečně „denní“, v tom smyslu, že oněch 50 MB dat můžete čerpat od prvního požadavku do konce aktuálního dne. Nikoli tedy následujících 24 hodin, jako je tomu zvykem jinde. Pokud tedy nějak „zavadíte o data“ třeba ve 22 hodin večer, strhne se vám z kreditu oněch 20 Kč, a máte možnost přenášet data jen následující dvě hodiny, do půlnoci. Navíc, jak jsem si empiricky ověřil, při spuštění služby (prvním „sáhnutím pro data“) není zasílána žádná SMSka, který by uživatele informovala o tom, že zahájil čerpání „denních“ dat.
A mimochodem, když jsem hledal správné nastavení APN pro mobilní data, na webu BLESKmobil jsem ho nikde nenašel. Pomohl až hovor s operátorem (za 20 Kč), kde jsem se dozvěděl, že správné jméno APN je stejné jako u služeb Telefónicy, poskytovaných pod značkou O2: internet. Dokonce jsem byl odkázán i na Techzónu O2.
Zajímavé to také může být s telefonními čísly a s jejich přenosem. Jak se asi věcně realizuje takový přenos z Telefóniky na Telefónicu, mezi službami poskytovanými pod značkou O2 a BLESKmobil?
Mimochodem, Všeobecné obchodní podmínky Telefóniky se značkou O2 a BLESKmobil jsou mnohdy skoro identické. Ale někdy v nich lze najít i zajímavé rozdíly. Jako třeba u pasáže, která říká, že vám Telefónica může sama změnit vaše telefonní číslo. U značky O2 je to možné jen z naléhavých technických a provozních důvodů, zatímco u BLESKmobilu toto omezení (jen na naléhavé technické a provozní důvody) chybí.
ČLÁNKY DO MAILU